Housenky můr zobonosců chrání monarchy před invazní tolitou  
Velké porosty invazní toxické tolity pletou slavné motýly monarchy, kteří na ně kladou vajíčka a tím své snůšky odsoudí k zániku. Naštěstí, tolitu v Eurasii rády požírají housenky zobonosců a teď si to zkusí i v severní Americe.

 

Zvětšit obrázek
Přízračná krása invazní tolity Vincetoxicum nigrum. Kredit: Frank Vincentz ,University of Wisconsin.



Tolity (Vincetoxicum), nenápadně elegantní rostliny z čeledi toješťovitých (Apocynaceae), pocházejí ze Starého světa, ale některé z nich se teď neurvale prosazují v Americe. U nás a také ve velké části Eurasie důvěrně známá tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) se už objevila na mnoha místech východní části severní Ameriky.

Zvětšit obrázek
Aaron Weed se svými tolitami. Kredit: CABI.

Ještě horší invaze tam rozpoutaly původem jihoevropské tolity Vincetoxicum nigrum (anglicky black swallow-wort) a V. rossicum (anglicky pale swallow-wort). Poslední dva jmenované druhy jsou subtilní toxické liány, které byly do severní Ameriky zavlečeny před více než 100 lety. Dnes jsou z nich agresivní plevele, které znepříjemňují život na zemědělských plochách, v okrasných výsadbách i v lesích.

 

Zvětšit obrázek
Tolita Vincetoxicum rossicum.
Kredit: Epibase, Wikimedia Commons.

Závažným problémem ochrany severoamerické přírody je i to, že se invazní tolity podílejí na likvidaci ikonického motýla monarchy stěhovavého (Danaus plexippus) z čeledi babočkovitých (Nymphalidae). Jde o to, že tolity jsou blízce příbuzné klejichám (Asclepias, taktéž z čeledi toješťovitých), takže se samičky monarchů často spletou a nakladou vajíčka na tolity, které na mnoha místech vytvářejí husté porosty.

 

Zvětšit obrázek
Bezohledná invaze tolity Vincetoxicum rossicum. Kredit: Kristine Averill, Cornell

Tragická ironie je pro monarchy v tom, že tolity a klejichy nejsou zase až tak moc příbuzné, aby je housenky monarchů mohly žrát. Po vylíhnutí na tolitách prakticky všechny zahynou.

 

Jak už to tak bývá, invazní tolity na nově obsazeném území postrádají přirozené nepřátele. V oblasti původního výskytu ale nějací takoví jsou. Doktorand s příznačným jménem Aaron Weed z Univerzity Rhode Islandu (URI) v roce 2006 objevil na jižní Ukrajině housenky jednoho druhu můr, které dotyčné tolity ožíraly. Přivezl je do švýcarské laboratoře mezivládní organizace CABI (Commonwealth Agricultural Bureau International) a také do Laboratoře hmyzí karantény na URI, kde je vědci po šest let prověřovali a testovali. Když Weed a jeho kolegové v roce 2012 s dostatečnou spolehlivostí ověřili, že housenky zobonosce Hypena opulenta z čeledi můrovitých (Noctuidae) přežívají výhradně na tolitách, obrátili se na ministerstvo zemědělství

Zvětšit obrázek
Zobonosec Hypena opulenta z Ukrajiny. Kredit: Alexandr Zhakov, Lepiforum.

Spojených států (USDA) s žádostí o použití zobonosců jako biologické zbraně proti tolitám. USDA jim před pár dny (září 2013) vyhovělo a umožnilo jim vypustit housenky zobonosců na jaře roku 2014. Kanadská vláda byla ještě pohotovější a dovolila týmu URI, kterému šéfují Richard Casagrande a Lisa Tewksbury, aby okamžitě vypustili 500 housenek zobonosců do populací tolity v blízkosti kanadské Ottawy. První zprávy po týdnu od vypuštění jsou prý příznivé a housenky se teď připravují na zimu.

 

 

Zvětšit obrázek
Samička monarchy stěhovavého. Kredit: Kenneth Dwain Harrelson, Wikimedia Commons.

Vypouštění přirozených nepřátel invazních druhů je samozřejmě velice ošemetná záležitost. V řadě případů skončilo použití podobných biologických zbraní tragicky. Vědci i úřady jsou dnes v tomto ohledu nesmírně opatrní. Casagrande a spol. připravují vypuštění housenek dalšího druhu můr, které mají tolitu na svém jídelníčku a musejí přitom podstoupit několikaletý očistec mnoha experimentů. Testují například ochotu housenek požírat 76 vytipovaných místních druhů rostlin, které rostou s invazními tolitami. Ostatně, USDA zatím letos jako biologické zbraně povolila jen dva druhy organismů.

 


O zasvěcený komentář k použití housenek zobonosce jako biologické zbraně proti tolitám jsme požádali Aleše Bezděka z Laboratoře ekologie reliktních ekosystémů Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích:

 

Zvětšit obrázek
Aleš Bezděk. Kredit: BC AVČR.

Snaha o potlačení invazní rostliny vysazením specializovaného hmyzího herbivora z původního areálu výskytu této rostliny je vždycky riskantní a dost často takový herbivor napáchá více škody než užitku (viz třeba nepovedená introdukce nosatců Rhinocyllus conicus do USA). Invaze dvou evropských tolit Vincetoxicum nigrum a V. rossicum vzbudila takovou pozornost především kvůli tomu, že na obě rostliny kladou příležitostně vajíčka samice asi nejznámějšího amerického motýla Danaus plexippus. Housenky monarchů ale nejsou schopné na těchto tolitách dlouhodobě přežít, takže vlastně celá taková snůška vajíček je ztracena. V boji proti invazi tolit má pomoci vysazení evropské můry Hypena opulenta, což je specializovaný herbivor tolity Vincetoxicum rossicum. Provedené experimenty sice vyloučily možnost, že by se housenky této můry mohly vyvíjet na živných rostlinách monarchů (klejichy, rod Asclepias), nicméně jsem spíše skeptický k tomu, zda svedou invazi tolit nějak podstatně omezit. Obecně totiž platí, že větší likvidační potenciál mají herbivoři napadající květy nebo semena rostlin než druhy, které pouze ožírají listy.


Stanislav Mihulka


 


 

 

Literatura

University of Rhode Island News 26. 9. 2013, Wikipedia (Monarch butterfly).

Datum: 01.10.2013 13:34
Tisk článku


Diskuze:

GM

Robert Iliev,2013-10-01 20:41:18

To super nápad. V USA by to snad šlo.

Odpovědět

Nedalo by se vyrobit GM Monarchu

Jan Šimůnek,2013-10-01 14:28:35

který by tolity mohl žrát a neotrávil se?

Odpovědět

Vršit průser na průser

Pavel Krajtl,2013-10-01 13:41:36

Místo aby pomohli Monarchům kteří se napletou a nebo je naučili jíst i co jim nechutná, nasadí další problém. Asi jim jde o zvýšení DPH nebo co...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz