Tardisové oblasti časoprostoru a rozpínání vesmíru  
Potřebujeme temnou energii? Možná se nám jenom zdá, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Třeba to má na svědomí nehomogenní povaha vesmíru, pokud v něm existují oblasti, které se během historie nafukují oproti zbytku vesmíru.


 

Zvětšit obrázek
TARDIS v časoprostoru. Kredit: JeremiachGottwald.

Vesmír se rozpíná, alespoň pokud je nám známo. Ba co hůř, podle všeho se jeho rozpínání zrychluje. Saul Perlmutter z Kalifornské univerzity v Berkeley a jeho kolegové za to sice v roce 2011 dostali Nobelovu cenu, stále ale víme houby o tom, proč by se rozpínání našeho vesmíru mělo zrychlovat. Zoufalý rozpor mezi teoriemi a pozorováním nutí lidi dělat bláznivé věci, jako je vymýšlení temné energie a ještě temnějších konceptů, které by nám měly vysvětlit to, co pozorujeme na vlastní oči. A stále se to nijak zvlášť nedaří. Temná energie je sice úžasně sexy a nádherně inspirativní, když se vás ale děti zeptají, z čeho je vlastně vesmír, tak si kvůli temné energii a temné hmotě připadáte jako idioti. Možná je to ale s temnou energií trochu jinak. Co když jsou některé oblasti vesmíru větší, než zvenčí vypadají?

 

 

Zvětšit obrázek
TARDIS. Zevnitř mnohem větší. Kredit: BBC.

V podvečerním klidu, před bouří ukládání potomků do postýlek, běží na ČT2 pozoruhodný britský seriál od BBC Doctor Who, česky jako Pán času. V našich končinách je asi známější Red Dwarf (Červený trpaslík), neméně fantaskní a šílený Doctor Who je ale ve skutečnosti nejdéle běžícím scifi seriálem všech dob a ve Velké Británii i leckde jinde je to kult jako řemen. Každopádně i my se máme možnost seznámit se zázračnou Doktorovou TARDIS (Time and Relative Dimension in Space), vesmírnou lodí, strojem času a telepatickou umělou inteligencí v jednom, která je souhrou okolností zaseklá v podobě modré policejní budky z Londýna šedesátých let. TARDIS je mimo jiné význačná tím, že je zevnitř daleko rozlehlejší, než vypadá zvenčí a lidé, kteří do TARDIS poprvé vstupují, se nad tím obvykle překvapeně pozastavují. Není to samozřejmě nijak výjimečná technologie a využívá ji leckterý autor scifi i fantasy. Fanoušci Harryho Pottera budou jistě znát Hermioninu bezednou kabelku anebo zvenku nenápadné, ale uvnitř nesmírně velké čarodějné stany. Jenže, TARDIS je prostě kult a Velké Británii i mezi nerdy všude po světě se vžil pojem tardis jako označení toho, co vypadá zevnitř větší nežli zvenčí.

 

 

Zvětšit obrázek
Potřebujeme temnou energii? Kredit: NASA, ESA a A. Feild.

Sebastian Szybka z Jagellonské univerzity v Krakowě a jeho spolupracovníci hledali způsob, jak vysvětlit pozorované zrychlování rozpínání vesmíru bez zlovolné temné energie. Vyšli z klasické FLRW (Friedmann–Lemaître–Robertson–Walkerovy) metriky homogenního a izotropního vesmíru, kterou převedli na ementálový model vesmíru (Swiss cheese model) s náhodně vygenerovanými děrami. Szybka a spol. pak v děrách elementálového vesmíru namodelovali zátky z časoprostoru, který se kvůli nižší hustotě rozpíná rychleji než okolní vesmír. Navenek se ale velikosti těchto míst nemění, proto jim autoři říkají tardisový časoprostor.

 

Pokud byl vesmír na počátku vyplněný větším počtem relativně malých tardisových oblastí časoprostoru, tak by se nejprve rozpínal všude zhruba stejnou rychlostí. S postupným stárnutím vesmíru by se ale tardisové oblasti rozpínaly rychleji a rychleji než elementálový vesmír kolem nich. A fotony přilétající k nám z hlubin vesmíru by v tardisových oblastech strávily stále větší a větší část své pouti. Pokud by to takhle doopravdy fungovalo, pak by podle Szybky a spol. rozpínání vesmíru v našich přístrojích doopravdy vypadalo, že zrychluje.

 

Podle všeho nejde o naprostý nesmysl. Zatím je ale ještě předčasné činit nějaké podstatné závěry. Tenhle model je prostinký a velmi umělý. Na druhou stranu ale naznačuje, že je tu uvěřitelné vysvětlení podivného zrychlování rozpínání vesmíru v mantinelech obecné teorie relativity, které nepotřebuje žádné temné stíny. Pro příznivce temné energie by to byla velká rána pod pás, ale zármutek nad ztrátou oblíbeného konceptu by v tomto případě mohlo převážit veselí z objasnění povahy velké části našeho vesmíru.

 

 


Literatura

Gizmag 7. 10. 2013, arXiv:1308.6731, Wikipedia (Dark energy, Doctor Who).

Datum: 09.10.2013 17:23
Tisk článku

Čtyřprocentní vesmír - Panek Richard
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 326 Kč
Čtyřprocentní vesmír
Panek Richard
Související články:

Na Hubblovu konstantu pomocí baryonových akustických oscilací     Autor: Dagmar Gregorová (29.07.2011)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace