Nový botulotoxin první cenzurovanou sekvencí DNA  
Sekvence genu pro nově objevený botulotoxin H bude smět být publikována až po získání účinného protijedu. Nebo možná až naprší a uschne. Stanou se cenzorské kanceláře nezbytnou součástí výzkumných institucí?

 

Zvětšit obrázek
Clostridium botulinum. Kredit: CDC, Wikimedia Commons.


Botulotoxin, možná nejjedovatější známou látku vůbec, vyrábějí klostridie, z nichž je nejznámější Clostridium botulinum. Je to vlastně protein o délce zhruba 1 300 aminokyselin, který funguje jako nesmírně účinný neurotoxin. Lidský neuron vyřadí z činnosti už jedna jediná molekula botulotoxinu.

Zvětšit obrázek
Jak funguje botulotoxin. Kredit: Magnus Medicine, Microbe Wiki.

Smrtelná dávka činí při nitrožilním podání 1 až 2 nanogramy na kilogram váhy lidského těla, zatímco při vdechnutí to je 10 až 13 nanogramů na kilogram. Lze si snadno spočítat, že k likvidaci celého lidstva, jednoho člověka po druhém, by stačilo jen nevelké množství tohoto jedu. Botulotoxin funguje tak, že uvnitř nervové buňky likviduje některé SNARE proteiny, zodpovídající za splývání váčků s buněčnou membránou a tím fakticky zablokuje vylévání váčků s acetylcholinem na nervosvalové ploténce, které je nezbytné pro přenos nervových vzruchů. Pak následuje ochrnutí svalů a posléze smrt udušením.


V dnešním světě je botulotoxin ve zcela unikátně šíleném postavení. Není to totiž jenom jed, je jedovatý zajímavým způsobem, který může být v mnoha ohledech prospěšný. Lékaři jej využívají při celé škále onemocnění zasahujících svaly, například k uvolňování nejrůznějších křečí. A v kosmetice před pár lety objevili dobrodiní injekcí Botoxu, které dočasně navracejí mladiství vzhled, občas ale za strašlivou cenu. Botulotoxin si teď zcela dobrovolně každoročně píchají miliony stárnoucích, nepochybně za nevěřícného chichotu klostridií.

 

Zvětšit obrázek
Botulotoxin, krystalická forma. Kredit: Lacy at al., Wikimedia Commons.


Zároveň ale máme z botulotoxinu takřka nezvladatelnou hrůzu. Mnozí lidé se jej obávají jako téměř ideální chemické anebo vlastně i biologické zbraně. Může být polknut, vdechnut, či vstřebán přes neporušenou pokožku i skrz oči. Jeho účinky připomínají působení nervových plynů, ale když se oběti chrání příslušnými protijedy, tak při otravě botulotoxinem jen urychlí svůj konec. Velmi zákeřné přitom je, že se otrava botulotoxinem rozvíjí relativně pomalu, v průběhu několika dní. Nervové plyny přitom působí takřka okamžitě. Výhodou je i to, že oblast zasažená botulotoxinem by měla být během jednoho dne opět bezpečná.


 

Zvětšit obrázek
14letý kluk s botulismem po komplikované zlomenině ruky, při plném vědomí. Kredit: Herbert et al., Wikimedia Commons.

Až doposud bylo známo sedm různých sérologických typů botulotoxinu, označovaných A až G. Proti všem se do jisté míry dokážeme chránit protijedy, odvozenými od koňských protilátek IgG, které při včasném použití mohou otrávenému zachránit život. Nedávno ale došlo k objevu nového, tedy osmého typu – botulotoxinu H a v jeho případě se naplno projevila hrůza, která provází pověst tohoto proteinu.


Joseph Barash a Stephen Arnon z instituce California Department of Public Health izolovali z malého dítěte trpícího kojeneckým botulismem klostridie Clostridium botulinum, které produkovaly botulotoxin B a pak ještě jeden, doposud zcela neznámý. Je to poprvé po 40 letech, co se objevil nový typ tohoto zhoubného proteinu. Když vědci přečetli DNA nově objeveného botulotoxinu H, tak vyšlo najevo, že se od ostatních typů poněkud liší. Barash s Arnonem také zjistili, že na botulotoxin H nezabírají žádné dostupné protijedy. Pak se jim sice podařilo v králících vypěstovat vůči novému botulotoxinu protilátky, nefungovaly ale nijak zvlášť oslnivě.

 


Vlastnosti botulotoxinu H nakonec dovedly autory a redakci časopisu Journal of Infectious Diseases k vícero konzultacím s americkými vládními a vojenskými agenturami. Výsledkem je, že sekvence genu pro botulotoxin H nebyla odeslána do veřejně přístupné databáze GenBank a že se neobjevila ani v publikovaném článku. Podle všeho jde o zákaz úřadů, takže tu máme vůbec první případ cenzury sekvence kvůli bezpečnosti. Sekvence by údajně měla být publikovaná až po nalezení účinného protijedu, což je tak zoufale vágní, že to připomíná vyhlášení jistého nejmenovaného politika o délce vládnutí jisté nejmenované vlády. Jásají nad tím stejní lidé, kteří nesouhlasili s publikováním výzkumu umělé ptačí chřipky. Jedním z nich je i David Relman ze Stanfordu, který považuje sekvenci botulotoxinu H za „bezprostřední a nezvykle vážnou hrozbu společnosti“.


Skoro se až chce říct, že lidé bez kulek by neměli dělat vědu. Výzkum botulotoxinů teď bude zcela ochromený. Kdo by chtěl sekvenovat geny do šuplíku? Zkušenost ukazuje, že podobné cenzorní zásahy jsou zbytečné, připravují vědce i úřady o důstojnost a také jsou zhusta kontraproduktivní. Cenzura sekvence rozvíří intenzivní medializaci, která botulotoxiny připomene celé planetě a pokud si hoši z Al‑Kajdy dají dvě a dvě dohromady, tak se hned pustí do kultivace a výzkumu rozličných kmenů klostridií. Ostatně sami objevitelé nového botulotoxinu si rezignovaně povzdechli, že se v přírodě jistě skrývají další botulotoxiny a čekají tam na své nalezení. Jenomže cenzurováním výsledků výzkumu a terorizováním vědců objevíme tak akorát houby.


 

 

 

Literatura

NewScientist 14. 10. 2013, Journal of Infectious Diseases online 7. 10. 2013, Wikipedia (Botulinum toxin).

 

Datum: 15.10.2013 16:47
Tisk článku

Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu - Ochrana František
 
 
cena původní: 190 Kč
cena: 160 Kč
Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu
Ochrana František

Diskuze:

Já to chápu trochu jinak

Barak Obava,2013-10-16 10:31:21

USA má teď novou zbraň, proti které není obrany.

Odpovědět

Petr Jíčínský,2013-10-16 01:47:59

Nemuseli ukrást ruské zásoby VX, ale nechat se obdarovat Američany o něco lepšího.
Poslední odstavec je signifikantní. Že věda obohacuje terorismus je galaktický nesmysl. Ti, co jsou médii označováni za teroristy jen všemi možnými prostředky, počínaje svým rozmetaným tělem, bojují proti externímu terorismu, zvícímu se "donáška demokracie do domu."

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2013-10-15 18:38:00

Nemyslím si, že by tato cenzura inspirovala nějakého partyzána nekompatibilní víry, přesto se ztotožňuji s autorem v nesouhlasu s cenzurou.
Ti, kterým naši páni říkají teroristé, mají trochu jiný styl a kulturu. Spíš by ukradli ruské zásoby VX, nic složitého vyrábět nebudou.

Odpovědět


Josef Jindra,2013-10-15 20:56:09

Otázka je zdali cenzura naopak nemá zajistit nemožnost včasného objevení protilátky ostatním.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace