Pesticidem rozzuření invazivní mravenci dělají problémy  
Oblíbené neonikotinové přípravky nechávají domácí mravence ve větším klidu. Měla to být výhoda, není.

 

 
Použití neonikotinoidových pesticidů může škodit včelám a prospívat invazivním mravencům.

Podobně, jako svého času připravila světu nepříjemnosti Severní Amerika svou mandelinkou, Jižní nás obšťastňuje záplavou agresivních mravenců. Ti Argentiny se v roce 1990 nějak dostali až na Nový Zéland a daří se jim tam víc než dobře. Tak dobře, že tamní úřady na zastavení jejich postupu již vrhli sedmdesát milionů dolarů. Bez efektu. Kolonie drzých mravenců začaly mizet až nedávno. Jak se ukazuje, nikoli však zásluhou vědců či lidských opatření. Nejspíš se superorganismům vymstila jejich úzká počáteční základna se kterou se z Nového světa do dalšího nového světa, vydali. Malá genetická různorodost je přivedla do slepé uličky s  neschopností reagovat na nějakou banální infekci. Promrhané miliony udělaly z tamních mravencologů, světovou špičku a tak bude dobré se u nich přiučit.

 

Nikotin (Kredit: Monolemma, Wikipedia)

 Myrmekologové z Victoria University of Wellington týrali šestinohá kousající stvoření pesticidy. Mravenci otravovaní subletálními dávkami oblíbeného neonikotinoidového pesticidu, se chovali různě. Argentinské vetřelce Linepithema humile chemikálie zvlášť popuzovala a přiváděla je k ještě větší agresivnosti. Domácí, mírumilovnější druh Monomorium antarcticum, pesticid tak razantně nepopuzoval. Zdálo by se tedy, že pokud domácím mravencům pesticid větší problémy nedělá, je to jen dobře. Opak je ale pravdou a pruzení mravenců nikotinem se v praxi může zle vymstít. I poctivě prováděné postřiky totiž neničí populace totálně. Proto se i v dobré víře prováděná likvidace vetřelců, zvrhne. Přeživší zbytky populací spolu o místo na slunci soupeří nepřestávají a protože ti agresivní při vzájemném střetu jsou ještě agresivnější, domobranu místních snadněji poráží. Životní prostor vetřelci pro sebe zaberou i tam, kde předtím panovala jakž takž rovnováha. 

 

Zvětšit obrázek
Nikotinu podobný desnitro-imidacloprid je jednou z účinných molekul neonikotinoidů. Pro hmyz je neurotoxický, obratlovcům se do mozku nedostává a ani s jejich acetylcholinovým receptorem se nespojuje.


Názory na neonikotinoidové pesticidy se různí. Jedni v nich vidí přirozenější formu ochrany a návrat k přírodě, takřka spásu, protože vychází z látky přirozeně se v přírodě vyskytující - nikotinu. Již několik let sílí ale i obavy, že by mohly stát za vymíráním včel známým jako syndrom zhroucení včelstev CCD  (Colony Collapse Disorder). Teď to nepřímo naznačují i poznatky na mravencích. „Nikotinové“ přípravky by nemusely být zase až takovou výhrou, jak jsme si mysleli, protože by jejich používání mohlo s dynamikou hmyzích společenstev na mnoha frontách, pořádně zamávat.

 

Zvětšit obrázek
Dvanácti státům středozápadu USA se někdy říká obilnice USA. Většina farmářů států Illinois, Indiana, Iowa, Kansas, Michigan, Minnesota, Missouri, Nebraska, North Dakota, Ohio, South Dakota, a Wisconsin, neonikotinoidy používá.

Neonikotinoidy
Neonikotinoidy se velmi ochotně vážou na jeden z acetylcholinových receptorů. Blokují tím přenos nervových signálů a rozvrátí nervové spoje. Pro hmyz jsou neurotoxinem, na obratlovce ale nepůsobí protože ty naše acetylcholinové receptory jsou jiné, než ty hmyzí. Navíc je naše membránová bariera pro ně neprostupná a tak molekuly nemají do mozku šanci ani proniknout. Zahradníci a farmáři je mají rády, pomáhají jim hubit larvy i dospělce savého hmyzu, jako třeba mšice, molice, třásněnky, křísky,... Zabírají i na některé druhy žravého hmyzu. Některé působí týden, jiné týdnů 12 a více.  Z důvodu možného postižení včel se musí aplikovat po odkvětu a na nemedující plodiny. Včelám totiž stačí pět nanogramů, aby jich polovina  uhynula. Oblíbené je i  ošetřování osiva. I z něj se dostává účinná látka  do rostliny a chrání ji. Při tomto způsobu ale jen asi 1,6 – 30 % dávky přechází do plodiny. Je to k necílenému hmyzu mnohem šetrnější než klasické stříkání „na list“. U postřiků se zhruba kalkuluje, že asi  90 % chemikálie odchází do půdy a protože neonikotinoidy jsou odolné látky, jejich molekuly mohou podle některých výzkumníků přetrvat až téměř dvě desetiletí. V tomto směru vyzněla zvláště varovně nizozemská studie, která  ukázala, že voda odtékající ze zahrádkářských  pozemků, obsahovala neonikotinoidy v takové koncentraci, že z ní byl účinný prostředek k hubení vší...

 

Zvětšit obrázek
Mravenec argentinský (Linepithema humile) je dnes již rozlezlý prakticky po celém světě. Okolo roku 1920 se dostal i do Evropy a dnes tu vytváří kolonii rozprostírající se od atlantského pobřeží Španělska přes jižní Francii až po severní Itálii. Kolonie má miliony hnízd a v nich miliardy mravenců.

  
Pěstitelé Středozápadu Spojených států (obilnářského pásu) se prý bez neonikotinoidových pomocníků dnes neobejdou a používají je prý prakticky všichni. I díky jim mají být dnes USA tak úspěšným exportérem obilovin. 

Zvětšit obrázek
Mravenec novozélandský Monomorium antarcticum v soubojích s argentiským přistěhovalcem prohrává, zvláště v prostředí, kde se aplikuje neonikotinoidový pesticid. (Kredit: ANTWEB, Landcare)

Na neonikotinoidy připadá dnes z celosvětově ošetřeného osiva více než 80 %. První přípravek tohoto typu vyšel z laboratoří firmy Bayer. Nyní ho s různě obměňovanou molekulou produkuje  nejméně sedm velkovýrobců.  Na čele je stále Bayer CropScience s přípravkem Imidacloprid, následují Syngenta s Thiamethoxamem, Sumitomo Chemical se svým Clothianidinem. Velkou část asijského trhu pokrývají výrobci Nipon Soda, Mitsui Chemicals a Sumitomo Chemical. Odhadovaný roční obrat tří prvních producentů má přesahovat dvě miliardy dolarů. V obchodech tyto přípravky nekupujeme pod jejich chemickými názvy, ale pod mnohem líbivějšími nálepkami označenými nápisy: Platinum, Cruiser, Actara, Confidor, Gaucho, Poncho, Dantop, Calypso, Safari,  Bestguard,...   


Evropská unie
Používání neonikotinoidů v Unii letos v dubnu sedmadvacítka svým hlasováním pozastavila. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dal tyto pesticidy s účinností od prosince na dva roky k ledu. Opatření je právě kvůli podezření, že by mohly mít prsty v úmrtnosti včel. Přípravky jsou toxické především pro jejich larvy, ale i dospělé včely se po styku s dávkami, které je nezabíjí, přestávají chovat normálně a jsou dezorientované. Přes všechna možná rizika, zůstávají  neonicotinoidy stále celosvětově nejpoužívanějšími pesticidy.

My v Evropě máme ještě téměř dva roky na rozmyšlenou, jak s novými poznatky naložíme.

 

 

Mravenec argentinský:


Literatura:
A neurotoxic pesticide changes the outcome of aggressive interactions between native and invasive ants, rspb.royalsocietypublishing.org/lookup/doi/10.1098/rspb.2013.2157
Proceedings of the Royal Society B
Victoria University
Guardian

Datum: 28.10.2013 09:07
Tisk článku

Já mravenec - Lučenková Xenie
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 169 Kč
Já mravenec
Lučenková Xenie

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace