Ekologové a společnost  
Prvontím plánem bylo upozornit čtenáře na existující ekologické autory a časopisy, organizace - ty najdete na konci článku.

 Zbytečné zmiňovat, že ekologie jako společenské téma je téma bezmála úplně vytěsněné. Především z tištěných médií širší distribuce, I kdby měly 70% a vyšší remitendu, nenajdou se důvody, proč publikovat něco méně ošklivého a nezajímavého, než se publikuje. Škoda, protože poslední 3 roky jsme celosvětově na absolutní špici ve výskytu rakoviny. Je mopžné požádat Ministerstvo životního prostředí o každoroční zoprávu o stavu životního prostředí. Neměla jsem ji v ruce celou, nicméně textík o stavu ovzduší otištěný lońský rok v časopise Ekologie a společnost mi stačil: autorem byl člověk, který jako externista ekonom dostřa zadání na statistické zpracování a výstup. Můžete se rozhořčit,m že ekonomická statistika a vědecká statistika není totéž, že zcela určitě nedošlo k revizi postupů a uplatněných časových či dynamických modelů a vůbec tak. Ale grafy jsou nádherné - grafy situace za posledních deset let zobrazují zlepšování ovzduší v řádech téměř až k absolutní nule a autor sám výstu p komentuje zhruba takto: ' na konferenci (o stavu ovzduší) nikdo ze zástupců dalších států takováto data co se týká typu výstupů a charakteru zjiš´tování vůbec neměl, naše zpráva však byla mediálně podstatně přitažlivější.' Blahopřejeme. Též k neustálému zvyšování počtu alergií u dalších a dalších generací dětí. Nejvyšší čřas, aby někdo uskutečnil kompletní revizi a oponenturu ministerských výstupu - a já nevím, vydal třeba knihu, která zde dosud nebyla publikována - Historie kontaminace  životního prostředí a potravin cizorodými látkami. Čas od času se v zahraničí nějaký individuál vzmůže aj k takovému činu, že si nechá udělat opravdu důkledný rozbor krve či jiné tkáně - a je udiven, kolik desítek látek, které by v organizmu vůbvec neměl mít v organizmu má ..ale v čechách se už oficiálně  nevyskytuje ani CD s celosvětovou databází chemických látek s obchodními značeními, která by byla vhodná nejen pro případy havárií a otrav - ale i proto, kdyby se někdo chtěl zabývat tím, jaké látky obchodního a průmyslového použití se sem vlastně v posledních letech dostaly a jakého použití doznaly.

Takže zptáky k publikování: časopis Ekologie a společnost je jinak příjemný plátek, jehož autoři pracující ve firmách, které se ekologií musí zabvat a možná též v dost úzkém vztahu k ministerstvu se většinou neokázale pokouší se čtenáři podělit o novou podobu konferencí, existenci zahraničních pracovišt, či programů a informačních databází. A protože vědí, že je budou číst jen opravdoví Skaláci, neváhají na zpestření zařadit něco tak rozkošného, jako byl loňský článek o Keltech, který co do hloubky znalostí  nešlo neocenit. (Inu, loni také bylo možno nalézt nejlepší uveřejněný test o SARS právě jen v časopise jiného zaměření - tehdy to byl Nový Orient). Nechci zmińovat známější časopis Greenpeace, ale třeba Ekolist za zmínku stojí: příjemně potěší větším spekterem témat, orientovaným více na dění, horší už je to s názory,  kdy se jen utvrdítče v dojmu, že 'čelní protagonisté' oboru - totiž ty, které jsou ochotni někdy i ocitovat  jinde, protože důsledně pracují na svém reomé, nebudou to pravé. Skutečně - skupinka rozumných, rozhodných a odvážných lidí, kteří jsou skutečným motorem dění a sanují většinu katastrof nebo se jim snaží předejít, většinou za zcela nevýhodných podmínek daných fungováním právního řádu a společnosti, je téměř anonymní a vlastně napadaná. Klidně by si mohli říkat 'Spolu sami'.Už léta to jsou stále titíž lidé - pouhý zlomek ekologické obce. Příliš malé na to, aby se dokázala sjednotit třeba k vymožení nostrifikace pro Eda Fagana.(škoda mmj. proto, že i všichni ostatní mohli profitovat z poznání precedenčního vedení procesu - oné vášnivé ž ivelné dynamiky, zrození z poznání skutečných souvislostí, jež teprve je schopna probudit jakýs takýs život uprostře labyrintu obsturkcí, jež se zde tak často a tak deviantně prezentují místo nalézání práva. A ovšem mohlo též dojít i na profesionální revizi stavebního řízení o investičním celku JETE, o jehož dokumentaci b ybylo možno z tehdejších novuinových zpráv usoudit, že se asi vyrábělo, až když bylo s náročnou technologií průmyslového použití vyráběno, až po kolaudaci.)


Inu - a všrem ekologickýcm časopisům a projektům (kromě Niky- Veroniky) odmítlo v závěru roku ministerstvo životního prostředí finance. 'Stejně jde jen o živnou půdu ekologického extrémismu, tak co - a výsledky máme skvělé, tak proč do toho vrážet ještě peníze.' Nevím, zda to neovlivnilo vyběr autorů posledního Ekolistu, jenž je jinak velmi slušného, objektivního a informovaného - raději bych si četla smutný článek o náhlém úmrtí 10 000 pěnkavek v čínské provincii než chválu GMO a jmenování jejich pozitivních aspektů - zvláš´t když autorka zapomněla dodat, že dodržování podmínek o pěstování (tj. Dodržení bezpečnostího pásu mezi kulturami 200m a vůbec dobrovolné a nenárokované oznámení okolním pěstitelům) je ponecháno zcela na pěstiteli...a jinak bych to shrnula: výhody jsou ty, že si musíte každoročně kupovat pětkrát předražené osivo, protože ze své úrody nevypěstujete nic - a technicky eliminujete běžné ztráty politím superpesticidem - ale půjde jen o jeden dryák. Pedologické aspekty používání superpesticidu nebyly zmíněny. Také jiný důsledek používání GMO – snižování biodiverzity nepovažuje autorka na rozdíl od svých zahraničních kolegů za závažný – ale třeba ve Franci hlásí i tak jen za posledních deset let snížení biodiverzity ptáků v zemědělských oblastech o 27% a lesních o 10% za značně spolehlivé měřítko toho, jak rychle jsme schopni ohrozit sebe. No ale byli jsme tu jen jako vítaní a svobodní sice, jen hosté.  Renomovaný sociální ekolog pro změnu hovoří o tématu hledání sociální podmíněnosti vzniku ekologických problémů jako o ideologii - a dokonce jako o komunismu v převleku. Zřejmě je ten člověkjen virtuální a vůbec nežije, začněme třeba zruinovaným zemědělstvím a úpadkem péče o krajinu.... Jinak nevím, co si o tom myslet  Do přemýšlení o teorii trvale udržitelného rozvoje, jejích základech, prvcích a realizačních strategiích tedy snad za deset let (a to mezitím budeme.ta nemakačenka z okresů a míst s nezaměstnaností okolo 20 a 50 procent, o kterých od ledna rozhodnuto po roce z registru nezaměstnaných vyškrtnout, budeme muset začít zahazovat vápnem vhromadných hrobech.) Zatím je to mezi ekology na tomtéž bodě, jako se prorokovalo na počátku devadesátých let - 'ale paní, myslíte si, že ti budou nějak produktivní nebo motorem avantgardy společensky nezbytných změn? Chyba lávky, s ministerskými penězi není kuráž třeba, bez nich nejde - a určitě na sebe budou ještě donášet, špiclovat se a žalovat.' Poklona nesehnutým a dalším, že to v branži a v Čechách ještě vydrželi a poklona všem studentům přírodovědných fakult, kteří neustále překvapují svoji pilností a rozmanitostí a odvážností projektů


Databáze NGO je připojena jako soubor ke stažení:


 

Datum: 20.04.2004
Tisk článku

Budoucnost lidstva - Kaku Michio
 
 
cena původní: 397 Kč
cena: 333 Kč
Budoucnost lidstva
Kaku Michio

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace