Nová bakterie ze sterilních místností kosmických inženýrů  
Aktinomycetu Tersicoccus phoenicis známe ze dvou míst na Zemi. Žije ve sterilní místnosti floridského Kennedyho vesmírného střediska a pak také ve sterilní místnosti Guayanského kosmického centra, poblíž města Kourou ve Francouzské Guayaně.


 

Zvětšit obrázek
Opovážlivě odolné terzikoky. Kredit: NASA/JPL-Caltech.


Není žádným tajemstvím, že kosmické agentury vypouštějící stroje do vesmíru a na jiné planety, zároveň obvykle úzkostlivě střeží čistotu svých výtvorů. Ponechme pro jednou stranou, nakolik je to smysluplné, je to prostě tak. A má to velmi zajímavé důsledky. V takto posedlých agenturách totiž provozují důmyslné sterilní místnosti (clean room), kde připravují vymydlené kosmické lodě na start. A vnitřek těchto místností patří k těm nejčistším a zároveň nejpečlivěji sledovaným prostředím na Zemi.

 

Parag Vaishampayan.
Kredit: NASA/ JPL.

Ani takové sterilní místnosti ovšem nejsou přes veškerou péči kosmických inženýrů bez života. Nějací mikrobi se tam vždycky najdou a rozhodně si zaslouží pozornost. Jsou to totiž ti, kdo přežívají intenzivní sterilizaci kosmických lodí, například vysokou teplotou či peroxidem a zároveň samotné extrémní prostředí sterilních místností, kde je běžné vysušování, chemické čistění, sterilizace ultrafialovým zářením a chronický nedostatek živin. Proto mikrobiologové s oblibou zkoumají osazenstvo sterilních místností, i když by to mohlo na první pohled vypadat jako bláznivost. A nacházejí tam podivuhodné věci.

 

 

Zvětšit obrázek
Paenibacillus phoenicis. Kredit: Benardini et al. (2010), IJSEM.

Povedlo se to i týmu, který vedl mikrobiolog NASA Parag Vaishampayan z Laboratoře tryskového pohonu v kalifornské Pasadeně. Objevili novou kokální aktinomycetu s buňkami o průměru 1 mikrometr, kterou laškovně pojmenovali Tersicoccus phoenicis. Rodové jméno odkazuje na příchylnost k čistotě a druhové jméno zase k robotické sondě Phoenix, v jejíž sterilní místnosti floridského Kennedyho vesmírného střediska na Mysu Canaveral byl roku 2007 odebrán vzorek s terzikokem. To by samo o sobě nebylo až tak pamětihodné. Už se stalo, že jsme v podobných sterilních místnostech našli neznámé bakterie. Terzikok je ale jedinou bakterií, kterou známe jedině a pouze ze dvou takových místností. Druhý a zatím poslední nález terzikoka totiž pochází ze sterilní místnosti Herschelovy vesmírné observatoře Guayanského kosmického centra, poblíž města Kourou ve Francouzské Guayaně.

 

 

Zvětšit obrázek
Ke kosmickým sondám jedině v převleku. Kredit: NASA/Chris Gunn.

Asi netřeba zdůrazňovat, že zmíněné sterilní místnosti jsou od sebe vzdálené skoro 4 tisíce kilometrů. Známý výskyt terzikoků si tedy žádá jisté vysvětlení, i když to ale nejspíš nebude žádná zapeklitá záhada. Fantazie o mimozemském původu terzikoků můžeme s klidem odbýt mávnutím ruky. Stejně jako v podobných případech jsou totiž terzikoky blízce příbuzné spoustě veskrze pozemských aktinomycet, konkrétně z čeledi Micrococcaceae. Takže spolehlivě pocházejí ze Země.

 

Kde se tedy terzikoky vzaly? Buď jsou zaměstnanci kosmických agentur čuňata a měli by se při služebních cestách pečlivěji sprchovat anebo, ještě jednodušeji, terzikoky jsou běžnější, než se nám teď zdá. Jenom je zatím neumíme najít v jejich přirozenějším prostředí. Vaishampayan spekuluje, že bychom je měli hledat na místech s extrémně nízkým obsahem živin, jako jsou pouště či podzemní prostory. Leccos v této souvislosti napovídá podobný případ bakterie z linie Firmicutes jménem Paenibacillus phoenicis, kterou známe (opět) ze sterilní místnosti sondy Phoenix Kennedyho vesmírného střediska a pak už jenom z hloubky 2,1 kilometru v coloradském molybdenovém dole.

 

Terzikoky teď čeká intenzivní výzkum, včetně přečtení kompletního genomu, což už v dnešní době u bakterie nebývá problém. Vědci NASA se očividně těší na to, jak budou se znalostí tajemství terzikoků vylepšovat své čistící procedury, aby sterilní místnosti vesmírných středisek byly ještě sterilnější. Nakonec proč ne, když je to baví. Jen kdyby ještě přitom létali do vesmíru a dobývali nové světy.

 


 


Literatura

Jet Propulsion Laboratory News 6. 11. 2013, Wikipedia (Cleanroom, Tersicoccus phoenicis).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 13.11.2013 12:39
Tisk článku

Ze života bakterií - Schindler Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 80 Kč
cena: 75 Kč
Ze života bakterií
Schindler Jiří
Související články:

Purpurové bakterie přežijí záři cizích hvězd     Autor: Stanislav Mihulka (31.07.2013)
Mikroorganismy také umí předvídat     Autor: Josef Pazdera (21.06.2009)
Objav nových mikroorganizmov v Stratosfére     Autor: Pavol Mikolka (17.03.2009)
Jak bakterie skáče mezi cizími druhy hostitelů     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2009)
Máme v sobě více bakteriálních buněk než svých vlastních     Autor: Josef Pazdera (10.12.2007)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni