Chlad rakovině prospívá  
Nízká teplota prostředí vede k hromadění buněk majících v popisu práce tlumení imunitní odpovědi. I jen mírně „studený odchov“ podporuje šíření metastáz a zhoršuje prognózu celé řady onkologických onemocnění.

To, že nízké teploty teplokrevným organismům moc nesvědčí se ví už dlouho. Je-li chlad zvláště drastický, tělo obětuje svou periférii a proto nám tak snadno omrznou prsty na nohou, nebo nos. Mezi to, co nám s postupujícím chladem velmi brzo začne skrytě zadělávat na problém,  si nově můžeme připsat imunitní systém. 

   

Jak to tak vypadá, stačí málo a imunitní ochrannou sítí začnou proklouzávat i

Elizabeth A. Repasky...

takové zrůdy, jakými jsou zhoubným bujením postižené buňky. To již není taková legrace, jako s usopleným červeným nosem. Důkazy, že tomu tak skutečně je, získala nyní Elizabeth Repasky ​​z  Roswell Park Cancer Institute  v USA a  se svými spolupracovníky o tom referují v nejnovějším čísle Sborníku americké Akademie věd. 

 

Článek upozorňuje na problém, který myším pacientům přináší zima, čímž rozpoutali velkou polemiku na téma případných změn v léčbě onkologických lidských pacientů. Z jejich výzkumu vyplývá, že i mírné snížení teploty prostředí na hodnotu  okolo 22 °C vede k rychlejšímu růstu nádorů a že z takto rostoucích nádorů se šíří agresivnější buňky, než z nádorů myší chovaných při optimální teplotě (30 °C).
Poznatek je o to závažnější, že nejde jen o jednu rakovinu, ale totéž se potvrdilo u různých typů zhoubného bujení. Chladné prostředí zhoršuje vyhlídky myších pacientů s rakovinou prsu, kůže, tlustého střeva, i slinivky břišní. A nejspíš i dalších, jen to zatím nevíme, protože to nikdo neodzkoušel.

 

Zvětšit obrázek
... a její pracoviště Roswell Park Cancer Institute

Zarážející na tom je, že nezáleží ani tak na tom, zda myši v chladnějším prostředí žily od narození, nebo zda chladu byly vystaveny až poté, co onemocněly. Jinými slovy, proklamované otužování v mládí na rychlost postupu rakoviny, nemělo žádný vliv.

 

Poznatek se týká chování buněk imunitního systému. Konkrétně jednoho typu T-buněk (CD8+ T). Těch, které jsou podskupinou bílých krvinek schopných nádorově zvrhlé buňky poznat podle jejich pozměněných povrchových proteinů. Nádory ale často imunitě znesnadňují práci tím, že produkují signály, které imunitní buňky matou a zklidňují je. Útlum imunitního systému je za normální situace věc potřebná. Nažhavené komando zabijáků totiž ne-radno nechat poflakovat po těle jen tak zbůhdarma. Hrozí totiž riziko, že soldateska lačná boje si zlost vybije na nepatřičných místech. V kůži mohou vyvolat exémy, v plících astma a když se upnou na destrukci tubulů ledvin, přivedou i zdravého člověka na dialýzu. Uchlácholit partu hrdlořezů dokážou jiné bílé krvinky. Učeně se těmto psychologům lymfocytárního světa říká imuno supresivní buňky. Jejich mise nastává všude tam, kde je dobojováno a je potřeba náladu zklidnit. I to je na denním pořádku, jsme totiž tak trochu hříčkou neustálého bitkaření. Není dne, aby se někde rakovinové buňky neobjevily a jamile se začnou množit rychleji, než stačí domobrana eliminovat, vzniká vážný problém. K tomu může dojít, když náš imunitní systém situaci chybně vyhodnotí, začne považovat bitvu za vyhranou a na bojišti začnou špatně informovaní emisaři přemlouvat nabuzené T buňky k nečinnosti. O takové cestě do pekel svědčí i nynější pokusy při nichž výzkumníci porovnali dvě skupiny nemocných myší. Pohlídali si, aby všechny měly na začátku stejný počet tlumících lymfocytů v krvi. Pak jich polovinu přesunuli do chladnějších prostor. U těch pak zjistili, že jim enormně vzrostly počty buněk majících v náplni práce tlumení imunitní reakce. Vysoké počty těchto specializovaných buněk nastolovaly v myších klid zbraní, nicméně za cenu rychlejšího šíření metastáz. Šlo ale o vítězství Pyrrhovo a chlad se ukázal nebýt dobrým sluhou v boji s rakovinou.

 

Zvětšit obrázek
Hippokratés z Kósu, 460 př. n. l., (Kredit: Peter Paul Rubens, 1638, Wikipedie)

Výsledky testů nastolily celou řadu dalších otázek. Různé instituce totiž chovají své pokusné zvířecí pacienty v různých podmínkách a rozdíly několika stupňů v myšárnách se prakticky neevidují. Pokud se nyní ukázalo, že i mírné snížení teploty hraje v chování imunitního systému významnou roli, je možné, že celá řada dosavadních prací byla  zatížena závažným systémovým zkreslením výsledků. A to jak těch zaměřených vyhodnocování  prospěšnosti různých léčebných postupů, tak těch zjišťujících účinnost různých léků. Nelze totiž zpětně zjistit, zda se nedělaly velké závěry na souborech zvířat, která měla, nebo někdy neměla, teplotou utlumenou imunitní reakce... 


Za zmínku stojí i další poznatek, který se týká chování zvířat. Pokud si zdravé myši mohly vybrat z teplot 22, 28, 30, 34 a nebo 38 °C,  stěhovaly se do míst, kde bylo 30 °C. Když ale onemocněla rakovinou, volila tu nejvyšší teplotu (38 °C). Možná nějak podvědomě organismy cítí, že vyšší teplota je pro jejich imunitní systém lepší, než ta nižší, která jim imunitu ochromuje. Docela slušně to zapadá do pozorování jiných autorů s lidskými pacienty. Někteří si všimli toho, že pokud  se u nemocných s rakovinou prsu, angiosarkomem nebo sarkomem zvýší tělesná teplota  - dostanou horečku, byť by jen na krátkou dobu, snad i několik hodin, má to za následek jejich lepší odezvu na radiační terapii.

 

 

CD8+ T buňka – bílá krvinka nasměrovaná k ničení nádorově zvrhlých buněk. To k čemu jsou určeny, jim dokážou za nižší teploty zmnožené supresivní lymfocyty rozmluvit. Schopnost organismu bojovat s mnoha typy rakoviny se tak při nižší teplotě snižuje. (Kredit: Immunopaedia)

U převratných objevů snadné léčby onkologických případů bychom měli být více než jen na pozoru. I tento případ hodně připomíná lidové léčitelství. Je tu ale i několik indicií, které by mohly napovídat, že jsme u teploty přece jen něco mohli přehlížet. Tak trochu to, na co již upozorňoval Hippokratés: „Ty, které nemůžeme uzdravit medikamenty, lze léčit chirurgicky. Ty, kterým nepomůže chirurgie, lze ještě léčit teplem. A teprve až ti, kterým nepomůže ani to teplo, budiž prohlášeni za nevyléčitelné.“

 

 Pokud se ukáže, že zvýšení teploty je u lidí stejně účinné, jako u myší, změní to náš názor na léčbu onkologicky nemocných. Komfortní teplotou by mělo jít výrazně podpořit počty žádoucích lymfocytů, které v našich tělech s pozměněnými buňkami dělají krátký proces. Řídnutí řad těchto bojovníků by mělo jít bránit teplem, které by redukovalo počty imunitu potlačujících buněk. Výsledek by se měl projevit omezením šíření metastáz, stejně jako zpomalením růstu již vytvořených nádorů. Mají li Repasková se starším řeckým kolegou pravdu, pak by, jak říkají vinaři, na tom globálním oteplování nemuselo být všechno zase až tak špatné.

 

Literatura:

Kokolus Kathleen a kol.: Baseline tumor growth and immune control in laboratory mice are significantly influenced by subthermoneutral housing temperature,  Proceedings of the National Academy of  Sciences

Datum: 20.11.2013 19:55
Tisk článku

Návod na přežití pro ženu - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 349 Kč
Návod na přežití pro ženu
Bukovský Igor

Diskuze:

Snížení tělesné teploty opravdu blokuje imunitu.

jaroslav mácha,2013-11-25 12:31:16

Vzpoměl jsem si na prastarou diplomovou práci, která sledovala odhojování kožních transplantátů u žab. Skokany je možné ochladit na teplotu pár stupňů nad nulou- a imunitní reakce se v těchto podmínkách úplně zastaví.

Odpovědět

rozdíl teplot

Milan Kratochvil,2013-11-23 09:16:45

Těm, co se podivují nad malým rozdílem teplot a možným dopadem na stav organismu. Mám to štěstí, že pracuji s různými kmeny myší a i když se o tom moc nemluví, u těch nynějších přešlechtěných kmenů se stačí špatně podívat... Nelze si představovat, že jde o myši, které znáte ze sklepa a nic jim nevadí. Bez klimatizace a stabilní optimální teploty u nich nejde. Moderní myšárny s klimatizací a filtrací vzduchu jsou na tom lépe, než pracovny vědců.

Odpovědět

Zajímavé!

Jan Kment,2013-11-22 17:42:04

Zdá se, že se citovaný výzkumník pozapomněl zamyslet, než vztáhl výsledky výzkumu provedeného na několika laboratorních myších na celou živočišnou říši. Je to tak nesmyslné, že kdybych to vzal vážně, nemohl bych odteď věřit medicíně ani slovo! :-)

Odpovědět

Mintaka Öüü,2013-11-21 13:46:09

Skvělá dedukce.
Z toho článku to pomalu vyznívá tak, že každý kdo žije v prostředí pod 25°C do pár dnů zemře.

Přihodím také zamyšlení.
Co se množství nemocných týče, odhadoval bych, že mnohem více nemocných bude ve státech, kde je propracovaný systém podpory nemocných a tudíž si snadno mohou stonat, ne-li z toho mít i prospěch.

Vzít to od podlahy, tak už definice zdraví je dost pofidérní.

Odpovědět

Ověření

Vladimír Němec,2013-11-21 11:29:25

Platí-li to i pro člověka, měl by být patrný rozdíl v počtu (či spíš rychlosti postupu) rakovin lidí žijících ve studeném prostředí (Eskymáci) ve srovnání s lidmi žíjícími poblíž rovníku.

Odpovědět

Šetření energií?

Vojtěch Kocián,2013-11-21 07:49:51

Jestli nejde jen o šetření enegií na nesprávném místě. Tělo teplokrevného živočicha v chladném prostředí potřebuje na udržení tělesné teploty mnohem více energie než když je v teplém prostředí. Možná tedy začne šetřit i na (rovněž náročném) imunitním systému. To by vysvětlovalo i to, že prochladlý člověk se snadněji nakazí infekční chorobou.

"Otužování" myší při konstantní teplotě 22 stupňů mi přijde trochu nedostatečné. V přírodě i v blízkosti lidí myši žijí v teplotách většinou ještě nižších (pokud si nevybudují hnízdo u trubky ústředního topení) a také se potýkají s velkými teplotními výkyvy. To by mělo mít na odolávání chladu (tedy v podstatě hospodaření s energií) větší motivační efekt než konstatntní teplota v laboratoři.

Odpovědět

S poznatky vědy, nahoru dolů

Mintaka Öüü,2013-11-21 01:59:41

Není to ani půl roku, kdy tu byl článek s výsledky výzkumu a zjištěními, že zvýšená teplota vůbec nepomáhá léčbě.

Teď opak a navíc info o spoustě výzkumů negativně ovlivněných nově rozpoznaným efektem.

Jako, ať si každý dělá co ho baví, když to neubližuje druhým, ale je třeba počítat s tím, že ten dogmatismus a slepá víra v jedinou dokonalou vědeckou církev na někoho působí popudlivě.

A můj názor, nepodložený žádným exaktním výzkumem, leč pouze vnímáním světa a selsko-rozumováním:
Snížená teplota může v určitých případech podporovat rozvoj metastáz, zároveň může v některých případech pomoci a v některých případech nebude mít žádný přímý vliv.

Právěvzniknuvší odpůrci chladu, neukvapujte se :)
http://www.osud.cz/sverazny-rusky-mystik-jogin-porfirius-ivanov-0

Odpovědět


Zajímavé

Míla Vacek,2013-11-21 21:01:13

je zvláštní, jak věřící stále chtějí přirovnávat vědu k víře. Přitom my ateisté vám víru k vědě nikdy nepřirovnáváme, nemůže být vědecká :)

Odpovědět


re: je zvláštní

Mintaka Öüü,2013-11-22 00:53:53

Jestli tím "věřící" myslíte stoupence nějakého náboženství, nebo snad církve, tak to jste se nestrefil. Můj světonázor si utvářím v průběhu života, tak jak ke mě věci přicházejí a jak je na základě aktuálního "nastavení" zvládám vnímat a chápat.

Obecně "věřící", to jsme nejspíš všichni. Třeba tu reakci jste asi psal s vírou, že si ji někdo přečte.

Pěkný den nám všem.

Odpovědět


viera

Marek Fucila,2013-11-22 10:35:00

Zovšeobecnením významu množstva pojmov sa dostaneme k tomu, že všetci sme veriaci, všetci sme neveriaci, všetci sme klamári, všetci sme dobrí a všetci sme zlí.

Každopádne ten, kto má problém so systémom vedy sa rád pohráva s vágnym pojmom viera. Snáď v snahe povýšiť vlastné predstavy nad objektívne závery. Márna snaha, lebo kým vieru naštrbí každé spochybnenie, vedu pochybnosti vylepšujú.

Odpovědět


jj

Míla Vacek,2013-11-22 10:51:12

Marku, přesně. To je přesně tak. Díky!

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-11-22 12:02:51

Není lepšího vyjádření, než tohle:

http://somethingsgobang.com/StrangeCharm/sites/default/files/images/too_stupid2.jpg

Mimochodem, skvělý motiv na tričko.

Odpovědět


Marek:

Palo Priezvisko,2013-11-22 12:52:23

to nieje pravda. pretoze viera je definovana ako presvedcenie o nieco bez akehokolvek dokazu. preto je hlupa.
to ze zajtra vyjde slnko nieje viera, to je predpoklad na zaklade bohatych skusenosti a dokazov. ano mozu dojst mimozemstania a presunut slnko do ineho paralelneho vesmiru, ale ako pravdepodobne to je? 100%ne nieje nikdy nic.
a to ze niekto veri ze pisomka/operacia/xxxx dalsich veci dopadne dobre, to tiez nieje viera, to je dufanie ci prianie vo vyhovujuci vysledok.
opakujem, slovo viera vo svojej podstate znamena nieco ine ako sa bezne pouziva. vyrazy v beznom pouziti su lahko nahraditelne spravnejsimi, vid vyssie, ale presvedcenie bez jedineho dokazu je moze byt nazyvane iba viera.
verit je hlupe a extremne nebezpecne

Odpovědět


Víra a předpoklad

Mintaka Öüü,2013-11-22 14:55:42

Netroufnul bych si "víru" dakhle dehonestovat. Pro mnoho lidí obsahuje víra řadu prvků, které jim fungují na 100% a jsou de-facto pevným předpokladem.

Jen tak cvičně, odkud se bere tento vědecký "předpoklad" a další jemu podobné?

"Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar."
a "Všechny geometrické útvary jsou definovány jako množina bodů."

Odpovědět


.

Palo Priezvisko,2013-11-22 19:14:50

vsetko s cim ludsky mozog pracuje je iba najaka interpretacia.
podla mna su 3 moznosti. bud su axiomy zvolene dobre a na nich vybudovane pristupy sa daju velmi dobre aplikovat na realny svet, alebo su zvolene zle a nefunguju, alebo minimalne nevieme ze nefunguju tak dobre ako by fungovali zvolene inak, alebo na ich definicii zas az tak nezalezi, ked mozu byt nevhodne ale veci aj tak funguju. vo vede nieje nic na 100%, iba veriaci hlupaci vzdy vedia vsetko na 100%, aj u zjavnych nezmyslov.

Odpovědět


.

Palo Priezvisko,2013-11-22 19:16:33

a zabudol som sa spytat na tie fungujuce vierofakty BEZNYCH ludi, zaval ma nimi, velmi prosim :)

Odpovědět


Mintaka Öüü,2013-11-23 11:57:41

Třeba víra/předpoklad, že když se mi bude i v nepříznivých životních událostech dařit vidět pozitivní působení, že budu prožívat život šťastněji.

Ale nemyslím, že byste chtěl být něčím zahrnován.

Pro zajímavost
Krátký úryvek ze životopisu věřícího člověka, tedy dle vašeho předpokladu (nebudu říkat víry) velkého hlupáka.

Nejdříve odmítl sekularismus svých rodičů, později koncept náboženských rituálů a koncept osobního Boha, který zasahuje do každodenních záležitostí člověka. V padesáti letech ho ale pojal úžas, který ho vedl k deismu a k přesvědčení, že „duch se projevuje ve vesmíru“ a „Bůh se projevuje v harmonii všeho, co existuje“. (Einstein a víra)


BTW: Dle příspěvky od
Milan Kratochvil 23.11.2013 v 09:16
Jan Kment 22.11.2013 v 17:42
Vladimír Němec 21.11.2013 v 11:29
soudím, že to s tou slepu vírou ve vědecké poznatky nebude tak žhavé, jak jsem se obával. A to je to co jsem řešil a ne vztah k Manituovi, Jahvemu, Diovi nebo Krišnovi (nic proti nim).

:)

Odpovědět


.

Palo Priezvisko,2013-11-23 18:51:59

vytrvat je opat racionalny pristup. a to ze sa ti pri pozitivnom mysleni zdaju veci lahsie je zalezitost chemie mozgu, ziadny naprirodzeny zazrak

Odpovědět


Mintaka Öüü,2013-11-23 23:47:16

Re. ziadny naprirodzeny zazrak:
Aha, zdá se že oba míříme někam úplně jinam, na jiné letové hladině.
Já o žádných nadpřirozených zázracích nemluvil. I když každý den, díky Bohu (fráze, nebere ji doslova) :) zažívám spoustu úplně přirozených zázraků. Třeba pozornost blízké osoby, něžné pohlazení, radost dětí, záblesk sebelásky.

Dost daleká cesta od tématu článku, snad to čtou jen ti, kterým takový offtopic nevadí.
I tak bych to rád připravil k uzavření. Nuže nechávám vám poslední slovo (i další slova po posledním), využijte je dle libosti. Pokud máte potřebu mých reakcí, můžeme se přesunout na soukromý mail, nebo třeba Skype. Ať se daří.

mintaka[zavináč]post[tečka]cz

Odpovědět

Vůbec mě to nepřekvapuje, naopak

Vendula Faiferová,2013-11-20 22:26:53

a myslím, že chlad je pro bojeschopnost imunitního systému průšvih i v jiných případech, nejen rakoviny. Sama trpím na chronickou zánětlivou aktivaci imunitního systému a stoporocentně vím, že k rozvoji chronicity došlo při ochlazení těla v době infekce (chřipka nebo viróza, to už je jedno), kdy v průběhu dá se říct několika desítek minut po přechodu do chladného prostsředí (venkovní prostředí na podzim, cca 15 st. oproti nějakým 23-24 pokojovým) došlo k vymizení akutních příznaků a rozvoji chronicity. Tj. taková ta správná akutní reakce, kt. má za cíl infekci účinně zlikvidovat, byla oslabená a došlo k překlopení do chronicity. Ne nadarmo se říká, že nemocný člověk by se měl tzv. vyležet v teple. Přitom bych řekla, že není ani tak podstatné ležet (pokud člověk vyloženě nepotřebuje), ale zůstat v teple.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace