Čínské vozítko vyrazilo k Měsíc  
Hodně vody uplynulo od roku 1976, kdy se do lunárního prachu zabořily přistávací nohy sovětské sondy Luna 24. Šlo o poslední měkké přistání na povrchu Měsíce a od té doby náš soused na celých 37 let osiřel.


 


Ještě dále do historie, až do roku 1973, musíme jít, abychom se dostali k poslednímu vozítku, které brázdilo lunární regolit – řeč je o sovětském Lunochodu 2. Od jeho přistání už uplynulo těžko uvěřitelných 40 let. Od té doby lidstvo na Měsíc trochu zanevřelo. Když už k němu letěla nějaká sonda, tak jen kroužila po jeho oběžné dráze, ovšem hlavní pozornost se zaměřila na okolní planety, především Mars. Nyní ovšem Čína sfoukne z těchto letitých rekordů prach.

 

Zvětšit obrázek
Jedna z možných podob lunárního vozítka


Čína je známá svým poměrně uzavřeným systémem, který jen nerad sděluje informace o svých dalších projektech. Po úspěšném vypuštění sondy Chang’e-2 v roce 2010 Čína oznámila, že příští nepilotovaná výprava už bude obsahovat přistávací modul a dokonce i pojízdného robota. Pak byl dlouho klid, jen sem tam se objevily informace o tom, že práce na vozítku pokračují.

 

Zvětšit obrázek
Postupně se ale design vykrystalizoval do finální podoby (foto z července 2011) Zdroj: http://farm6.static.flickr.com/

Na začátku roku 2012 začaly přicházet i další informace. Dozvěděli jsme se, že rover má na povrchu Měsíce pracovat po dobu tří měsíců a během té doby mu budou energii dodávat solární panely. O zajištění tepla (hlavně během lunární noci) se postará radioizotopový generátor s peletkami plutonia 238. Právě kolísání teplot bude jedním z velkých nepřátel nového roveru – během dne bude čelit horku 100°C a naopak v noci přijde třeskutý mráz až -170°C. Pokud navíc uvážíme, že lunární noc trvá skoro 14 dní, nebude to mít vozítko jednoduché.


Velkým krokem vpřed byl březen roku 2012, kdy se na veřejnost dostaly fotky z čínské provincie Obr4 Gansu. Tady totiž tým vědců testoval pohyb nového vozítka v prostředí, které bude pokud možno co nejlépe odpovídat podmínkám, které panují na Měsíci.

 

Zvětšit obrázek
Fotkaa z testování v čínské poušti Gansu . Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Zároveň se zde zkoušely systémy, které najdou využití u letového exempláře. Šlo hlavně o systém autonomní navigace, hledání překážek a následné vyhnutí se jim, nebo rozhodování se při výběru další cesty. Rover totiž disponuje poměrně velkou samostatností. Možná namítnete, že je to pro Měsíc až moc velký luxus – vozítko se tu dá řídit přímo ze Země – ostatně operátoři Lunochodu by mohli vyprávět. Zpoždění signálu činí něco kolem jedné vteřiny.


Ovšem podívejme se na to z jiného úhlu – Čína může použít Měsíc jako pískoviště, kde si v ostrém provozu vyzkouší všechny potřebné systémy, které budou klíčové pro pohyb vozítka po Marsu, kde přímé řízení nepřipadá v úvahu. Čína sice plány kolem vozítka na Mars neoznámila, ale tento trend se dá tušit.

 

Zvětšit obrázek
Zkouška manipulace s roverem na lyžích. Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/


Další zkoušky následovaly hned vzápětí. Bylo například potřeba zajistit, aby se rover bez problémů dostal ze „střechy“ přistávacího modulu“, kde absolvuje let k Měsíci i přistání, na povrch. Za tímto účelem vyvinuli čínští inženýři speciální lyže, které vozítko přenesou pohodlně na regolit.


Čas se postupně překulil až do roku 2013 a jelikož právě na tento letopočet Číňané oznámili vypuštění toužebně očekávaného vozítka, šly i samotné přípravy do finále. Bylo potřeba otestovat, zda systémy vydrží bez problémů vesmírné vakuum a mrazivý chlad. K provedení těchto testů putoval vesmírný náklad do velké komory, kde se na něm prováděly všechny výše popsané zkoušky. Při pohledu na fotky ze spouštění si člověk v plné míře uvědomil o jak velký kus hardwaru se jedná. Další fotky z testů naleznete zde.

Zvětšit obrázek
Spouštění landeru do testovací komory. Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

Rover dostal pracovní název Chzhunhuapay a jak se blížil jeho start, vyhlásila čínská kosmická agentura veřejnou soutěž o návrh jména. Do finále postoupilo deset kandidátů – Tansuo (Průzkumník), Lanyue (Lovec Měsíce), Qjan Xuesen (jméno nese po čínském otci kosmonautiky Tsien Hsue-shenovi), Zhuimeng (Lovec snů), Xunmeng (Hledač snů), Zhuiyue (Stíhač Měsíce), Mengxiang (Sen), Shiming (Osud) a Qianjin (Vpřed), desátým heslem bylo jméno Yutu, což byl podle mytologie bílý králík, který doprovázel lunární bohyni Chang’e. Soutěž dopadla stylově – vyhrála právě možnost Yutu.

 

 

Zvětšit obrázek
Aerodynamický kryt ukrývající sondu Chang’e-3. Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/

To už ale mířily všechny přípravy do finále – na konci listopadu byla celá sestava uložená pod aerodynamický kryt. Následovalo spojení s osvědčenou raketou Čchang-čeng 3B a pak už jen stačilo nosič i s připojeným nákladem vyvézt na startovní rampu kosmodromu Si-čchang. Start byl naplánovaný na 1. prosince v 18:30 středoevropského času. Kromě tradiční prestiže, kterou s sebou nese každý čínský let do vesmíru, měli tentokrát Číňané další důvod, proč si hodně přát, aby jejich mise uspěla. Jen pár hodin před startem totiž jejich velký rival – Indie – dokázal poslat vlastní sondu k Marsu. Číňané moc dobře věděli, že s pomocí Chang’e-3 mohou tuto ztrátu ve vzájemných závodech alespoň částečně smazat.

 

 

Zvětšit obrázek
Tato fotka už pochází ze včerejška – raketa Čchang-čeng 3B na odpalovací rampě. Zdroj: https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net

Přípravám na start hrálo do karet úplně všechno – technické problémy se raketě vyhýbaly a i počasí bylo příznivé. Meteorologové hlásili teplotu 4 – 6°C s rosným bodem mezi 2 a 4°C, nízkou protrhanou oblačnost, která pokrývá třetinu oblohy, vlhkost okolo 70%, severozápadní vítr o rychlosti 2 m/s, zkrátka a dobře ideální podmínky. Proto se v 18:30 našeho času zažehly motory rakety a celý kolos se vydal k obloze.

 

 

 

 

Diváci, kteří sledovali přímý přenos na webových stránkách čínské televize CCTV byli jistě spokojení – režie jim servírovala záběry z velkého množství kamer, které byly umístěné i na samotné raketě. Tenhle přenos ukázal, že se Čína velice rychle učí, jak se dělá PR. Ale pojďme zpátky k misi. Horní stupeň vytáhl sebe a sondu Chang’e-3 na dočasnou parkovací dráhu kolem Země ve výšce cca. 250 kilometrů. Pak se na několik minut vypnul a čekal až setrvačností doletí do předem naplánované oblasti. Tady se jeho motor znovu zapálil a díky tomuto zážehu se celá sestava vydala k Měsíci. Sonda se oddělila od horního stupně a po sérii drobných korekcí dráhy rozevřela své solární panely a vyklopila přistávací nohy.

 

Zvětšit obrázek
Anténa v Kourou, která zajišťuje komunikaci se sondou Chang’e-3. Zdroj: http://www.esa.int/


Jelikož Čína nedisponuje celosvětovou sítí komunikačních antén, spojila se v tomto případě s Evropskou kosmickou agenturou. Zatímco první minuty po startu zajišťovaly komunikační stanice na území Číny a následně lodě v Pacifiku, za chvíli se jim sonda ztratila za horizontem. To byla chvíle, kdy se do akce zapojila i 15metrová parabolická anténa v Kourou. Ta ostatně bude zajišťovat i sledování sondy i během letu k Měsíci a po přistání. ESA pomůže přesně zaměřit, kam sonda přistála a zapojí se i do sledování pohybu vozítka. O samotné ovládání celé mise se bude start čínská strana.


Sonda Chang’e-3 by měla vstoupit na oběžnou dráhu Měsíce 6. prosince. Deset dní bude kroužit nad jeho povrchem a testovat všechny potřebné systémy. Na 16. prosince Číňané plánují samotné přístání na povrch našeho souputníka. Už nyní víme, že se Chang’e-3 usadí na přivrácené straně Měsíce, někde v lokalitě Sinus Iridium (česky Záliv duh), což je výběžek v severozápadní části Moře dešťů (Mare Imbrium). Samotný přistávací manévr včetně spuštění vozítka na povrch je dobře zobrazený v této animaci.

 

Zvětšit obrázek
Vizualizace vozítka Yutu na povrchu Měsíce – v pozadí je vidět samotný lander. Zdroj: http://images.spaceref.com/


Rover Yutu bude po sjetí z přistávací plošiny komunikovat s řídícím střediskem jednak přímo, ale bude mít možnost posílat data i přes lander. Čína se tím jistí pro případ, že by se jeden z komunikačních kanálů jakýmkoliv způsobem poškodil. Jak už bylo napsáno o několik odstavců výše, Yutu má brázdit povrch Měsíce minimálně čtvrt roku. Za tu dobu by měl podle odhadů prozkoumat oblast o rozloze cca. 3 km2 a najezdí deset kilometrů.


Na závěr jsme si nechali přístrojové vybavení 120 kg těžkého vozítka. To bude jednak fotit své okolí s pomocí dvou panoramatických kamer, ale hlavně má za úkol zkoumat složení hornin. Za tímto účelem je vybaveno třeba infračerveným spektrometrem, nebo alfa-spektrometrem (ten má mimochodem i marsovské vozítko Curiosity). Pod břichem vozítka najdeme radar, který bude snímkovat oblasti pod vozítkem. Na základě odražených vln bude možné určit přesnější horninové složení podpovrchových vrstev Měsíce až do hloubky několika desítek metrů. Vozítko navíc disponuje malou robotickou paží, která umožňuje bližší kontakt spektrometru se zkoumanou horninou.

 

Zdroje informací:
http://www.exoplanety.cz/2013/11/30/cinsky-rover-na-startu-po-37-letech-pristane-sonda-na-mesici/
http://en.wikipedia.org/wiki/Moon_landing
http://www.kosmonaut.cz/
http://spaceflightnow.com/china/change3/131201launch/#.UpuemcRWxcY
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1078
http://www.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=43&t=287
Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/000/034/904/i02/china-moon-rover-yutu.jpg?1385823290
http://21stoleti.cz/wp-content/uploads/rover-486×307.jpg
http://farm6.static.flickr.com/5319/5885316500_3a99b1c30c_z.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=26564
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=26848.0;attach=457585;image
http://forum.nasaspaceflight.com…dlattach;topic=26848.0;attach=516163;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=26848.0;attach=558562;image
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/…574102995992437_1695037907_n.jpg
http://www.esa.int/…/08/antenna_kourou/9948842-2-eng-GB/Antenna_Kourou_medium.jpg
http://images.spaceref.com/news/2013/china_chang’e_3_945.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz

Autor: Dušan Majer
Datum: 02.12.2013 10:54
Tisk článku

Související články:

Pěkný úlovek: Vědci vystopovali první superzemi ve vázané rotaci     Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2024)
Měsíc by se mohl stát gigantickým detektorem gravitačních vln     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2024)
Nový soukromý modul dosedl na povrch Měsíce     Autor: Vladimír Wagner (23.02.2024)
Voda na Měsíci - změna v chápání historie     Autor: Josef Pazdera (16.02.2024)
Indický modul dosedl v blízkosti pólu Měsíce     Autor: Vladimír Wagner (25.08.2023)



Diskuze:

Oprava:

Jiří Kocurek,2013-12-02 18:31:29

138 PW je světová spotřeba. Spotřeba USA je 29 PWh, tj úměrný výkon 3,3 TW. Z toho 10% podíl je 330 GW, takže "jenom" 150 Temelínů.
Člověk se přehlídne a je z toho hausnumero. :(

Odpovědět

He3

Jiří Kocurek,2013-12-02 18:15:16

Helium 3 vzniká rozpadem Tritia, samovolně. Tritium vzniká jako odpadní produkt při provozu těžkou vodou moderovaných rekatorů, když deutherium zachytí volně poletující neutron.
Tím pádem je tvrzení "ťažba 25 KG He3 by pokryla energetické potreby EU a USA na celý rok" značně zavádějící. Všecko je jinak. "Tritium Removal Facility" v Ontariu produkuje 2,5 kg tritia ročně.
Nevěřím tomu, že tato jediná fabrika tvoří 10% podíl energetické potřeby USA a EU (do energetické potřeby se počítá vytápění a také doprava a činí pro USA 138 PWh).
Vydělím li toto číslo počtem hodin v roce (8760) získám číslo 0,0158 PW, což je 158 TW. Tedy by tato fabrika hltala výkon asi 16 TW, tj. jako 8000 Temelínů.
Je ale docela dobře představitelné, že tahle fabrika čistí D2O (těžkou vodu) pro všechny těžkovodní reaktory v USA a EU a tím produkuje Tritium. Což je ale obrovský rozdíl, ovšem pro novináře nepodstatný. Asi jako: Letět na měsíc z práce vs letět na Měsíc z práce.

Odpovědět

Flákanie možno, ale to je skôr ekonomický problém.

Anton Matejov,2013-12-02 14:16:50

Nájsť vízie a projekty prečo chodiť na Mesiac. Neaké návratové hodnoty.Iba pre vedcov je to drahý a riskantný luxus. Napríklad ťažbu vzácnych kovov, ktorých je na Zemi nedostatok alebo ich ťažba veľmi devastuje prírodu. Čítal som články, že ťažba 25 KG He3 by pokryla energetické potreby EU a USA na celý rok.Je to kľúčové palivo pre nukleárnu fúziu.India sa zámerom na ťažbu He3 ani veľmi netají.
Napríklad link http://www.sme.sk/c/4136434/india-ide-na-mesiac-chce-helium.html
Možno by sa tam dala rozbehnúť aj neaká výroba. Gravitácia je tam nízka a stroje by nemuseli byť také robusne. Niektoré výroby sú na Zemi devastujúce a pre gravitáciu nákladné. Chcelo by to vizionárov typu Elon Musk, Bill Gattes, ktorý by šli do toho rizika.Najme Elon Musk a SpaceX naštartovali novu éru lacnejšieho vynášania tovaru do vesmíru.Zo začiatku mal víziu osídliť Mars. Preštudoval si, že ľudské misia na Mars bola odhadovaná na 500 miliárd $. A čo tak poslať tam skleník. Jeden je málo všeličo sa stáva a tak tam poslať dva. Amíci mu príliš draho ponúkali rakety na daný projekt. A tak zašiel do Ruska. Tí mu ich ponúkali oveľa lacnejšie. Ale tam ho napadlo, že tu niečo nie je v poriadku s našimi raketovými veľmocami. Technológie pokročili od 50 rokov, ale neprejavili sa v zlacnení ceny vynášania tovaru do vesmíru a na tom končia mnohé projekty.Mnohé firmy pre NASA majú štátne zákazky na desať rokov, lobované senátormi za dané regióny. Tie sa nesnažia lacnejšie vyrábať, veď by sa sami okrádali. Založil SpaceX a už vynáša Amikov tovar na ISS. Objavujú sa už čoraz realistickejšie projekty cesty k blízkym asteroidom a ťažbu na nich. Mohla by to byť aj ťažba H2O pre ISS. Vynesenie jedného KG H2O na ISS stoji asi 15 000 $
Dala by sa tam okrem ťažby vzácnych kovov vyrábať možno aj niektoré komponenty pre naše satelity.Napríklad protiradiačná ochrana.Každý už počul o 3D tlačiarňach. Možno aj palivo pre misie ktoré budú putovať hlbšie do vesmíru. Nápadov je veľa, len ich treba dotiahnuť. Dúfam že aj toľko podceňované vesmírne agentúry, Indie a Číny nakopnú aj takýmito projektami tento smer.

Odpovědět

Nadpis :Čínské vozítko vyrazilo k Měsíc

Stanislav Kaštánek,2013-12-02 14:13:11

人们流动站出发到月亮还是那个月亮
Čínské vozítko vyrazilo k Měsíci nebo na Měsíc. Prostě k Měsíci vyrazila raketa a po Měsíci bude 3 měsíce jezdit vozítko.

Odpovědět

Animace

Standa Hořejší,2013-12-02 12:48:43

V textu je slovní odkaz na animaci, ale skutečný odkaz (tag) tam není. Animace by mne zajímala, mohl by autor v článku udělat opravu? Děkuji

Odpovědět

Flákáme to.Kdy bude základna LIDSTVA,ne jednézemě?

Jaroslav Mrázek,2013-12-02 11:14:03

Je poněkud ostuda, že už nemáme na Měsíci teleskop, radioteleskop a základnu s vědci z celého světa. Války nám ubírají zdroje. Byl vtipně popsán stav civilizace- kolik miliard let už má vesmír za sebou a přesto doposud nikde nevznikl inteligentní druh .....

Odpovědět


Troufam si tvrdit,

Daniel Konečný,2013-12-02 11:50:58

ze kdyby nebylo valek, tak na mesici doposud nebyla ani noha, cozpak jste zapomnel na okolnosti? A jak to od te doby vypada?
Jiste, kdyby se prostredky vynalozene na vedeni valek venovaly vesmiru, tak tam ta zakladna davno je. Je to ale trochu utopicka predstava. Hezka.

Odpovědět


Není lepší způsob jak zajistit stagnaci

Jenda Krynický,2013-12-03 00:19:41

a totalitní stát než celosvětová vláda. To chápau už Trocký, že socialismus fungovat může, ale jen celosvětově. Měl pravdu a přesně tak by to dopadlo.
Bez konkurence, bez byť jen teoretické možnosti emigrovat, bez obavy, že když utáhnu šrouby moc, tak mě ostatní předhoní ...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz