Kdo může za ozónovu díru?  
Freony byly zakázány v době, kdy jasné vědecké důkazy jeho významného vlivu na ozónovou vrstvu, neexistovaly. Vědci uznávají, že k jejímu zeslabení přispívají i teploty. Co když jsou teploty dokonce hlavní podezřelý?


Kolují různé názory, jak to bylo se zákazem freonů. Zda to bylo na základě dostatečných vědeckých důkazů. Je zajímavé, že odpůrcům ozónového alarmismu dává vlastně za pravdu i publikace, kterou vydala sama NASA. Henry Lambright. The case of ozone depletion (NASA, Monographs in Aerospace History No. 38, květen 2005 http://history.nasa.gov/monograph38.pdf

 

Málokdo ví, že otcem paniky kolem ozónové vrstvy byl proslulý ufolog. Atmosférický fyzik James McDonald v březnu 1971 vystoupil v Kongresu USA a vyslovil se proti zavádění nadzvukových letadel, která by létala ve stratosféře, tj. v ozónové vrstvě. Podle jeho teorie by vodní pára unikající z letadla mohla vést k oslabení ozónové vrstvy. Kvůli svému kontroverznímu zájmu o UFO byl McDonald časem odsunut do pozadí. Ale mediální panika kolem ozónu, kterou rozpoutal, už s námi zůstala. Vývoj americké obdoby Concordu byl téhož roku zastaven.

 

James McDonald

Ani vědci nejsou imunní vůči módním vlnám.  Tehdy se vyrojila celá spousta hypotéz, čím by ozónová vrstva mohla být ohrožena. V roce 1974 v Nature vyšel článek o hypotéze, že ozónovou vrstvu ničí freony. Plyn používaný v chladničkách a ve sprejích. Autory byli Sherwood Rowland a jeho student Mario Molina. Freony (CFC) prý stoupají až do stratosféry, kde se rozpadají, uvolňuje se z nich chlor a ten reaguje s ozónem (O3).

 

Rowlandova-Molinova hypotéza byla dlouho přijímána s nedůvěrou, protože je to jakési Perpetuum Mobile. Aby freony mohly mít nějaký významný účinek na ozón, musel by jeden atom chloru způsobit řetězovou reakci a zničit statisíce molekul ozónu. Takový mechanismus nikdo v té době neznal.


Když britský Farmanův tým v roce 1985 nalezl nad Antarktidou ozónovou díru, všichni byli zaskočeni. Rowland-Molinova hypotéza lokalizovanou „díru“ v ozónové vrstvě na jižním pólu nepředpovídala a neměla pro ni žádné vysvětlení.


Lambright v publikaci NASA píše: „Z výzkumu plynulo, že úbytek ozónu kolísal podle ročního období, což naznačovalo, že vysvětlením jsou spíše meteorologické faktory nežli chemické. Přesto ve svém článku Farman výslovně označil CFC jako příčinu, s tím že navrhl, že meteorologické podmínky mohou být vedlejší přispívající faktor.“
 

NASA byla zahanbena, že tak důležitou věc objevil nějaký malý britský tým. Robert Watson z NASA ihned založil komisi (International Ozone Trends Panel), která bude problém zkoumat. Pan Watson se osvědčil natolik, že ho později americká Clintonova & Al Gorova vláda dosadila jako druhého předsedu klimatického panelu OSN. Právě za Watsonoa IPCC vydala slavný „hokejkový graf“. Poté Watson působil na Climategate universitě ve Východní Anglii.


V roce 1986 NASA ve spěchu  do Antarktidy vypravila expedici Susan Solomonové. Ta na rozdíl od Farmana nečekala, až jejich výsledky projdou recenzním řízením. Ještě před publikováním článku uspořádala teatrální tiskovou konferenci, přenášenou přes satelit přímo z Antarktidy (20.října 1986). Ačkoli expedice ještě neměla úplná data, Solomonová do médií šla s alarmistickým prohlášením, že podle ní za ozónovou díru – zřejmě - mohou CFC. Nikoli meteorologické podmínky.


Spousta vědců její názory odmítla. Vadilo jim, že na základě neúplných dat se ve spěchu vyvolává mediální hysterie. Kritice jejích tezí a měření bylo věnováno speciální číslo Geophysical Research Letters v listopadu 1986, (vol 13, issue 12). 

 

Lambert: „Proces politiky regulací, galvanizovaný otázkou ozónové díry, se pohyboval kupředu rychleji než vědecký výzkum…“

 

Jelikož Solomonové expedice byla tak uspěchaná, v roce 1987 podnikl tým Roberta Watsona z NASA novou expedici do Antarktidy, tzv. Antarctic Airborne Ozone Experiment (AAOE), aby našli odpovědi na nevyřešené otázky. V září pak letěli se svými výsledky do Montrealu, kde politici jednali o světovém zákazu freonů. Ale nestihli to.  Než dorazili, protokol už byl podepsán. Jen na základě principu předběžné opatrnosti. Politici na vědecké důkazy nečekali.


Watsonova expedice přinesla dosud nejsilnější argument proti CFC. Vyšší hladiny chlóru odpovídaly nižším hladinám ozónu. Ačkoli korelace nedokazuje kauzalitu, přesto byl tento vztah vykládán jako konečný důkaz, že ozónová díra je způsobena chemicky. Počasí na jižním pólu prý k situaci jen přispívá jako vedlejší faktor.

 

Zvětšit obrázek
GRAF 1: V srpnu a září 1987 Američané z Antarctic Airborne Ozone Experiment (AAOE) naměřili, že koncentrace ozónu a koncentrace chloru kolísá v atmosféře ruku v ruce. Korelace ale nedokazuje, co je příčinou. (Anderson a kol. 1989)

Molina v roce 1995 dostal za svou hypotézu Nobelovu cenu. Přestože řada otázek stále čeká na zodpovězení. Kolísaly hladiny ozónu a UV záření i před érou freonů? Pokud ano, z jakých příčin? Nekolísá ozón z týchž příčin i dnes? Nejsou ty samé příčiny i důvodem kolísání koncentrace chlóru v atmosféře?


Environmentalista James Lovelock, autor teorie Gaia a vynáleze přístroje na měření CFC v atmosféře, na tuto éru vzpomíná nerad: „Když jsem byl mladý, nechtěl jsem nic než být vědcem. Dnes už takoví nejsou. Kašlou na to. Jdou do masově vyráběných universit, ty je vyplivnou ven. Říkají, že věda je dobrá kariéra. Dostanete doživotní job, budete dělat pro vládu. Takhle se ale věda nedělá… Něco takového jako aféra Climategate jsem už viděl. Mělo nás varovat, co se dělo kolem CFC/ozónové díry. Protože tehdejší vědecká korupce byla tak strašlivá, že asi 80% měření z té doby bylo buď zfalšovaných nebo nekompetentně provedených… Fixlování dat tak či onak je doslova hřích proti svatému duchu vědy." (James Lovelock on the value of sceptics and why Copenhagen was doomed. Guardian 29.3.2010)

 


PŘEDBĚŽNÁ OPATRNOST

Proč jel Watson v roce 1987 do Antarktidy? Protože chyběly vědecké důkazy. Politici ale se zákazem freonů na žádné důkazy nečekali. Už v roce 1978 EPA zakázala používání freonů ve sprejích v USA. 1985 byla podepsána mezinárodní Vídeňská konvence o ochraně ozónové vrstvy.


Americká akademie (National Academy of Science) se postavila za Rowland-Molinovu hypotézu už ve své zprávě z roku 1982 (Causes and Effects of Stratospheric Ozone Reduction). Skutečnost, že tato v té době dosud nebyla prokázána, NAS odbyla mlhavými zmínkami, že stále „existují nejasnosti“, ale výzkum „jde kupředu“ a nejistoty se „stále zmenšují“. Tento přezíravý přístup k důkazům se později aplikoval i na otázky globálního oteplování.


David Doniger z Natural Resource Defence Council varoval, že zákaz freonů je nutný, jinak  bychom čelili katastrofě, ve srovnání s jakou by Černobyl vypadal jako neškodný požár na místní skládce“. Lee Thomas, tehdy nově jmenovaný šéf EPA, řekl, že společnost si už nemůže dále dovolit experimentovat se světovou atmosférou (Thomas, 1986).


Ozónovou hysterii pomohla vybičovat i fáma o stádech slepých ovcí. Kvůli oslabené ozónové vrstvě a silnějšímu UV záření v Punta Arenas v Chile prý slepnou ovce. Tento mýtus opakovala televize ABC, New York Times, Newsweek i Al Gorova kniha „Na misce vah“. Gore: „V Patagonii lovci říkají, že nacházejí slepé králíky, rybáři chytají slepé lososy.“


A realita? Vědci z John Hopkins University v Baltimore prozkoumali tato tvrzení a zjistili, že příčinou slepnutí byla… místní infekce (zánět spojivek). (Pearce 1993)  Dr. Schein srovnával stav zraku pastevců, kteří jsou celé dny v horách, se zrakem pracovníků v nemocnici, kteří jsou celý den pod střechou, a nenašel rozdíl.


Oliver Schein vzpomíná, že když jeho tým do Punta Arenas přijel, museli „odrážet dotírání TV štábů z celého světa“. Když však jeho výzkum žádný nárůst slepoty nepotvrdil, zájem novinářů opadl. „Nejzajímavější je, že všechna velká média se rozhodla uvěřit a tisknout příběh o tom, jak Západ ničí atmosféru. Když se ale ukázalo, že pro tyto zkazky nelze nalézt žádný důkaz, nikdo to otisknout nechtěl.“ (Reading Eagle)

 


VLIV TEPLOT

V březnu 2011 se objevila ozónová díra v Arktidě, přestože tam k žádné erupci freonů nedošlo. Příčinou prý bylo mrazivé počasí.  „Můžeme s jistotou říci, že rok 2011 byl velmi netypický. Za více jak 30 let satelitních záznamů jsme nezaznamenali, že by bylo takto chladno po tak dlouhou dobu,“ uvedla Susan Stahan z NASA. (Livescience)


Ozón nesnáší zimu. I v Antarktidě se přece ozónová díra objevuje v té části roku, kdy jsou teploty nejnižší (srpen-září). A když se oteplí, ozónová díra se zase zacelí.

I zeslabování ozónové vrstvy v 70-90.letech 20.století bylo spojeno s ochlazováním stratosféry. Ozón se totiž nachází až tam, vysoko nad vrstvou mraků. Globální oteplování zemského povrchu 1979 až 1994 se projevilo poklesem teplot ve stratosféře tempem 0,75K za deset let (pod 35 km) a tempem 2,5K za desetiletí (ve výšce 50 km). (Thompson & Solomon 2005).

Ozónová vrstva je vůbec podivná část atmosféry, kde je řada věcí naruby. V horách čím výše vystoupáte, tím je chladněji. Ve stratosféře je to opačně – čím výše vystoupáte, tím je tepleji.


Nejstarší měření ozónu máme ze Švýcarska, už od 30. let. Díky tomu víme, že v Alpách ozónová vrstva slábne nebo zesiluje podle toho, jak je teplo (srovnej grafy 3 a  4).  Kolem roku 1980, když začalo „globální oteplování“, jako na povel začal ubývat i ozón. Nyní když se pozemní oteplování zastavilo, stoplo se i ochlazování stratosféry a ozónu přestalo ubývat.

 

  GRAF 2: Ozón ve stratosféře (modře) kolísá v závislosti ne teplotě stratosféry (červeně). (Zdroj)
   

GRAF 3: Vývoj ozónu ve Švýcarsku od 1927. Roční průměry. Svislá osa je převrácena. (Staehelin et al., 1998)

 

   GRAF 4: Rekonstrukce teplot v Alpách. Podobnost s křivkou ozónu ve Švýcarsku v graf 3 je nápadná. (Böhm R. et al. International Journal of Climatology 2001)
   

GRAF 5: Nahoře ozón, dole teploty stratosféry. Jak se stratosféra ochlazovala, ozónu ubývalo. Nyní stagnují teploty i ozón. Prudké výkyvy na spodním grafu jsou 3 výbuchy sopek: Agung 1963, Chichon 1982, Pinatubo 1991. (Zdroj)

 

   GRAF 6: Zeleně vývoj teplot na severní polokouli během roku. Šedě je jižní polokoule a červeně globální průměr. V Antarktidě je nejchladněji v srpnu-září. V Arktidě je nejchladněji v lednu-únoru. (Zdroj)

 

   Edgar Bronfman Sr


 

 


DU PONT

Kdo na zákazu freonů nejvíce vydělal? Velká chemická společnost DuPont. Joseph P. Glas, ředitel divize freonů v Du Pont, v roce 1988 řekl, že zákaz CFC znamená „příležitost pro trh za miliardy liber.“ (NYT)  Právě společnost DuPont v roce 1988 jako první oznámila, že s výrobou freonů přestane. A postavila se tak proti celému chemickému průmyslu. Za potlesku environmentalistů.


Tato firma kdysi freony vynalezla, ale patent v USA platí dvacet let, takže vypršel už v 50. letech. Nyní si společnost DuPont patentovala náhražky za freony (zejména plyn HFC-134a).  Když Montrealský protokol freony zakázal, zákazníci na celém světě museli tyto náhražky kupovat. DuPont tak znovu získala na jednu generaci monopolní postavení.

Náhražky jsou složitější na výrobu a tudíž se prodávaly za vyšší cenu. Což je scénář, který se od té doby opakoval mnohokrát, třeba u zákazu žárovek.


Zmíněné patenty platí dodnes. Například ve Španělsku v roce 2008 firma Dupont uspěla v soudním sporu se společností Safety Hi-Tech srl , která vyráběla plyn HFC do hasících přístrojů. Soud rozhodl, že DuPont je držitel patentu a zákazníci smějí kupovat HFC-23 pouze od firmy DuPont.  (DuPont) http://www2.dupont.com/FE/en_US/news_events/archives/article20080731.html#.UqChC8TuK_g

 

Existují názory, že Montrealský protokol byl mistrovský tah Edgara Bronfmana staršího. Pocházel ze známé podnikatelské rodiny, která zbohatla za prohibice (firma Seagram). Počátkem 80. let získal vliv ve firmě DuPont. Seagram se stal čtvrtinovým vlastníkem DuPontu a postupně se stal největším jednotlivým akcionářem. DuPont by nejziskovější firmou Seagramu.

 

Jedna perlička na závěr. Montrealský protokol byl podepsán na ústředí ICAO (International Civil Aviation Organization) v Rue University. Jen pár set metrů od ústředí společnosti Seagram na Rue Peel.

 

REFERENCE:

Maduro, R. The Bronfmans, Part II: The ozone depletion hoax (EIR 8. září 1989) http://www.larouchepub.com/eiw/public/1989/eirv16n36-19890908/eirv16n36-19890908_009-the_bronfmans_part_ii_the_ozone.pdf
http://www.imcool.com/articles/aircondition/refrigerant_history.htm (Patent na freon)
Pielke Roger jr. Technological egg and regulatory chicken (blogspot.,cz 23. duben 2011) http://rogerpielkejr.blogspot.cz/2011/04/technological-egg-and-regulatory.html
Mazur A. , Lee J. Sounding the Global Alarm: Environmental Issues in the US National News (Social Studies of Science, Vol. 23, No. 4 (Nov., 1993), pp. 681-720) http://isites.harvard.edu/fs/docs/icb.topic1174130.files/Sounding%20the%20Global%20Alarm.pdf
Brysse K. Interview with Dr.Robert Watson (at University of East Anglia, UK, 13.března 2009) http://www.aip.org/history/ohilist/33575.html
Henry Lambright. The case of ozone depletion (NASA, Monographs in Aerospace History No. 3, 8. květen 2005) http://history.nasa.gov/monograph38.pdf
Cause of odd Arctic ozone hole found (livescience.com 11.3.2013) http://m.livescience.com/27824-arctic-ozone-loss-nasa.html
DuPont Fire Extinguishants Moves to Protect Patents in Spain (Dupont.com 31.7.2008) http://www2.dupont.com/FE/en_US/news_events/archives/article20080731.html#.UqChC8TuK_g
DuPont refrigerants press kit (DuPont, 2013 AHR Expo, 28-30.leden 2013, Dallas  TX) http://www2.dupont.com/Refrigerants/en_US/assets/downloads/2013_DuPont_Refrigerants_Press_Kit.pdf
Shabecoff, Philip. Race for substitutes to help seave ozone  (New York Times 31.3.1988) http://www.nytimes.com/1988/03/31/business/race-for-substitutes-to-help-save-ozone.html
Reinhard Böhm et al. Regional temperature variability in the European Alps: 1760–1998 From homogenized instrumental time series. (International Journal of Climatology 21, 2001) http://www.imamu.edu.sa/Scientific_selections/abstracts/Math/REGIONAL%20TEMPERATURE%20VARIABILITY%20IN%20THE%20EUROPEAN%20ALPS,%201760%E2%80%931998_01.pdf
J. Staehelin et al. Total ozone series at Arosa (Switzerland): Homogenization and data comparison (J. Geophys. Res., 103 (D5), 5827-5841, 1998) http://www.iac.ethz.ch/en/research/chemie/tpeter/totozon.html#measurements
Riddley, Matt. Apocalypse Not: Here’s Why You Shouldn’t Worry About End Times (Wired 17.8.2012) http://www.wired.com/wiredscience/2012/08/ff_apocalypsenot/2/
Pearce F. Pearce, "Ozone hole "innocent" of Chile"s ills", (New Scientist_ #1887, 7, 21 Aug. 1993 http://www.newscientist.com/article/mg13918870.900-ozone-hole-innocent-of-chiles-ills.html
http://zebu.uoregon.edu/text/UV
Perdue, Mitzi. Revealed bug eyed hoax. (Reading Eagle 7. listopad 1994) http://news.google.com/newspapers?nid=1955&dat=19951107&id=j2wlAAAAIBAJ&sjid=baYFAAAAIBAJ&pg=2719,5157781
Schein, O.D. et al. Ocular and dermatologic health effects of ultraviolet radiation exposure from the ozone hole in southern Chile. (Am J Public Health. 1995 Apr;85(4):546-50.) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7702120
Life under the ozone hole (Newsweek 8.12.1991)  http://www.newsweek.com/life-under-ozone-hole-201054
http://ozone.unep.org/new_site/en/montreal_protocol.php

Psáno pro: Klimaskeptik a osel.cz

Datum: 10.12.2013 08:35
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz