:: OSEL.CZ :: - Observatoř Gaia úspěšně odstartovala
Observatoř Gaia úspěšně odstartovala  
Evropská astrometrická sonda již směřuje do Lagrangeova bodu L2, kde za pět let důkladně zmapuje a proměří miliardu hvězd Mléčné dráhy. Kromě toho se chystá na asteroidy, exoplanety nebo kvasary.

 

Zvětšit obrázek
Observatoř Gaia. Kredit: ESA/ATG medialab; background: ESO/S. Brunier.


Co kdybychom měli šikovnou sondu, která doletí do Lagrangeova bodu L2 a odtud zmapuje miliardu hvězd v Mléčné dráze? A spolu s nimi spoustu dalších zajímavých astronomických objektů? Pokud si někdo přál k Vánocům právě tohle, může být nanejvýš spokojený. Štědrým dárcem je v tomto případě Evropská kosmická agentura ESA, která 19. prosince ráno vypustila ze spaceportu Kourou ve Francouzské Guyaně nosnou raketu Soyuz ST‑B/Fregat‑MT s orbitální astrometrickou observatoří Gaia.

 

Zvětšit obrázek

Gaia startuje mapovat hvězdy.

Kredit: ESA/ S. Corvaja.

Zatím vše proběhlo podle plánu. Nosná raketa odstartovala 10:12 CET. Po cca 10 minutách a po oddělené tří prvních stupňů rakety se zažehl vrchní raketový stupeň Fregat, který dopravil Gaiu na dočasnou oběhnou dráhu Země, ve výšce 175 kilometrů. O 11 minut později se Fregat zažehl podruhé a dostal observatoř na přechodnou dráhu, z níž pak vyrazila k místu určení. Samotný Fregat se oddělil 42 minut po startu. 88 minut po startu se Gaia zahalila slunečním štítem a teď už je na cestě Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce – Země, aby ho tam obíhala, ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.

 

Teď by už Gaia měla mít za sebou první ze dvojice zbývajících kritických zážehů, který ji navedl na dráhu směřující k L2. Asi tři týdny po startu uskuteční druhý zážeh, který Gaiu navede operační oběžnou dráhu kolem L2. Už během cesty k bodu L2 observatoř zahájí spouštění, testování a kalibrování přístrojů, což ji bude trvat celkem 4 měsíce. Pak bude Gaia připravena zahájit vědeckou misi, kterou má rozvrženou na 5 let. Observatoř je vybavena astrometrickým zařízením Astro, fotometrickým zařízením BP/RP a spektrometrem pro měření radiálních rychlostí RVS.

 

Zvětšit obrázek
Lagrangeův bod L2. Kredit: NASA/ ESA.

K čemu je vlastně Gaia dobrá? Cílem mise s celkovými náklady 740 milionů až 1 miliarda euro, je vytvoření precizní 3D mapy Mléčné dráhy, která zahrne přibližně 1 miliardu hvězd. Během pětiletého pozorování by observatoř měla pozorovat každou z nich v průměru 70 krát. Gaia u každé studované hvězdy přesně určí její pozici, vzdálenost od Země a vlastní pohyb hvězdy. Zmapováním tolika hvězd chtějí astronomové detailně analyzovat chování Mléčné dráhy, nazpět do minulosti a také do budoucnosti. Pro každou z hvězd také odvodí základní charakteristiky, jako je teplota či metalicita.

 

Zvětšit obrázek
Sonda Hipparcos. Kredit: ESA.

U hvězd to ale pro zručnou observatoř nekončí. Bude lovit asteroidy Sluneční soustavy, exoplanety, supernovy, kterých očekává desítky tisíc a také kvasary, kde už by to mělo být kolem 500 tisíc. Třešničkou na dortu je otestování Einsteinovy obecné relativity pozorováním ohýbání záře hvězd v gravitačním poli Slunce. Alvaro Gimenéz, šéf ESA pro vědu a robotické výzkumníky vidí v observatoři Gaia splněný sen astronomů, kteří po tisíce let se zatajeným dechem sledují noční oblohu.

 

Po pěti letech práce by Gaia měla nashromáždit 1 petabyte dat, jejichž zpracování bude úkolem skupiny více než 400 evropských odborníků Gaia Data Processing and Analysis Consortium. O schopnostech observatoře Gaia pěkně vypovídá srovnání s evropskou astrometrickou sondou Hipparcos (HIgh Precision PARallax COllecting Satellite). Gaia se chystá katalogizovat 10 000 krát víc hvězd a se 40 krát větší přesností, než jak to dokázal Hipparcos v letech 1989 až 1993.


 


 


Literatura

ESA News 19. 12. 2013, Wikipedia (Gaia/ spacecraft).

Datum: 22.12.2013 23:51
Tisk článku

O mlsné kočičce - Petrželová Jitka
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 100 Kč
cena: 84 Kč
O mlsné kočičce
Petrželová Jitka
Související články:

Slučování galaxií jako základ kosmického "potravního řetězce"     Autor: Vladimír Pecha (08.07.2014)
Jak běžné jsou v Galaxii obyvatelné Země?     Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2013)
Před 2 miliony let se uprostřed Mléčné dráhy probudil drak     Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2013)
Rození gigantické hvězdy Mléčné dráhy v přímém přenosu     Autor: Stanislav Mihulka (17.07.2013)
Narazila před 10 miliardami let do Mléčné dráhy Galaxie v Andromedě?     Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2013)



Diskuze:

Sice pekne povedané...

Anton Matejov,2013-12-24 08:21:24

Zmapováním tolika hvězd chtějí astronomové detailně analyzovat chování Mléčné dráhy, nazpět do minulosti a také do budoucnosti...
Výpočet minulosti môže byť niekedy zradný. Na našu galaxiu mohli vplývať rôzne sily vesmíru premenlivé v čase.Dosť pravdepodobne aj sily Multivesmíru. Galaxie sa aj zrážajú, pohlcujú.
Koho by napadlo spred 50 rokmi, že naša súčasna Zem a Mesiac vznikli zrážkou Prazeme s telesom veľkosti Marsu? Keď s tou teóriou prišiel jeden chlapík, ani sa to nesnažili napadať, taká to vyzerala neprirodzená teória. Lenže ináč nebolo možné vysvetliť viazanú rotáciu Mesiaca.
Vypočet minulosti nášho vesmíru sme museli doplniť o infláciu. Ešte viac chaosu narobili objav Tmavej hmoty a tmavej energie.
Aj keď nepochybujem o veľkom prínose tohto projektu. Aspoň zmapujeme a lepšie uvidíme, čo máme v našej galaxii. Začína byť jasne, že sa nepodarí zosúladiť VTR a kvantovu teóriu. Zdá sa mi že víťazne s tohto súboja vyjde kvantová teória. Kvantová teória sa kontaminovala snahami tieto dve teórie zosúladiť. Videl som ale dosť matematických námietok, že to bola slepá ulička s ktorej treba vycúvať. Ale VTR sa tiež zatiaľ stále potvrdzuje pozorovaniami. Tak čo do čerta spôsobuje tieto problémy? Možno že žijeme v zrazených vesmíroch, alebo zanedbávame niektoré sily multivesmíru.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace