Šprtání je neefektivní  
Německý psycholog Hermann Ebbinghaus již před více než sto lety prohlašoval, že učení prokládané přestávkami, dává vznik trvalejším vzpomínkám. Pokusy na hlodavcích mu nyní daly za pravdu. Drezúra myší bez odpočinkových přestávek vede ke „kratší“ dlouhodobé paměti.

 
Do tajů mechanismu učení na molekulární úrovni začali vědci pronikat teprve nedávno. Ve studii zveřejněné nyní v časopise PNAS jsou popsány  změny  k nimž dochází v mozkových buňkách myší během "učení". Myší „pamatovák“ tentokrát testovali  HOKRem.  Psychologové touto zkratkou označují horizontální optokinetickou odpověď. Nejde o nic složitého, my také oplýváme schopností sledovat okolí, když s námi uhání vlak, nebo se míhá krajina při pohledu z okénka startujícího letadla.  Umožňují nám to pohyby očí, které si neuvědomujeme, ale které zvládají sledovat jednotlivosti na pohybující se scéně. 

 

Myši jsou na rozdíl od nás tvorové neposednější. Aby vědci udrželi jejich pozornost, vpustili je do stále se zužujících rour, až jim nakonec otvorem prošly jen hlavy. I ty jim, pro sichr, zafixovali, aby nemohly couvat.  Do letadla je také nedávali, jen jim sem a tam pohybovali promítanými obrázky. Myšky musely koukat na nezáživný program „šachovnice“ chtě nechtě. Vysokorychlostní kamera jim při tom snímala oči. Z těchto záběrů se pak dalo vyčíst, kdy který chlupáč přestal sledovat děj. Schopnost sledovat rychleji pouštěný „film“ se tréningem dá do značné míry vylepšit. Úlohu v tom hraje dlouhodobá paměť. Japonsko – čínsko – egyptsko – rakousko – americký tým týral myším paměť dvěma způsoby. Polovině hlodavců do jejich učebního programu vědci zařadili pravidelné oddechové přestávky. U druhé poloviny svěřenců se snažili jim toho do hlavy nahustit v krátkém čase co nejvíc a tak jim přestávky odbourali. Mezi skupinou s naordinovaným odpočinkem a tou, u nichž  školení probíhalo metodou „co se do nich vejde“, se projevily rozdíly.

 

Zvětšit obrázek
Zatímco myškám promítali pohybující se šachovnici, kamera jim snímala pohyby očí (nahoře). (Kredit: Aziz a kol., National Institute for Physiological Sciences, Okazaki, 2013)

Jednodenní vzdělávací akce s hodinovým učením, které bylo nepravidelně přerušováno  přestávkami, dala vznik „vzdělanější“ myší komunitě. Šprtáním v jednom kuse toho do mozků u druhé skupiny také dost „nacpali“. Ale na stejnou „porci informací“ k tomu potřebovali více času - místo jednoho dne, dnů několik. Mnohem podstatnějším poznatkem nejspíš je, že zatímco vědomosti nabyté „po částech“ si myši pamatovali měsíc a déle, našprtané kolegyně si toho po týdnu již vybavovaly jen málo.


 
Také podrobnější pohled do myších myslí, respektive plasticity glutamátových receptorů v paralelních vláknech Purkyňových buněk potvrdil, že přerušovaný tréning je efektivnější a že  tento přístup také urychluje strukturální změny v synapsích.  Autoři publikace přiznávají, že zjistit, co přesně se děje na molekulární úrovni při vytváření trvalejší dlouhodobé paměti, bude vyžadovat ještě další studium. I tak by si prý studenti mohli z toho vzít ponaučení protože v účelném navozování dlouhodbě paměti na tom nejspíš budou všichni obratlovci hodně podobně.

 

Literatura: Wajeeha Aziz et al., Proceedings of the National Academy of Sciences www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1303317110

Datum: 25.12.2013 18:45
Tisk článku

Úspěšná paměť - Karsten Gunther, Karsten Michaela
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Úspěšná paměť
Karsten Gunther, Karsten Michaela
Související články:

Hudba a paměť     Autor: Josef Pazdera (02.10.2003)



Diskuze:

VŠEVÝVOJ

Pavel Foltán,2013-12-26 02:27:10

Pročetl jsem odkaz pana Miloslava Dědka a naprosto netuším, proč mi na mysli vytanula tato adresa
http://www.youtube.com/watch?v=9kCqDaQjpiQ

Odpovědět

hm....

Radovan Slegl,2013-12-25 21:49:50

S prominutím, nahlédl jsem do toho článku z odkazu, ale připadá mi to jako Teorie všeho...speciální termíny, páté přes deváté a obsah se nějak vytratil...je hezké že si děláte na Oslu reklamu, ale mám pocit, že článek byl podstatně přínosnější jak váš odkaz.

Odpovědět

V článku jsou užitečné informace

Miloslav Dědek,2013-12-25 21:00:55

V článku jsou užitečné informace nejen pro studenty, ale pro každého kdo se potřebuje trvale něco naučit. Má-li někdo zájem o optimalizaci kreativního myšlení, potom ho zcela určitě bude zajímat "Teorie vševývoje", která je na: http://miloslav7.blogspot.cz/2013/06/aktualizace-cislo-2-aktualizovany-navod.html
Seznámit se s Teorií vševývoje a porozumět jí v celém jejím rozsahu je poměrně obtížné a časově náročné. Pochopit tuto teorii bez důkladného osvojení všech v popisu definovaných nových pojmů není dost dobře možné, ale čas a úsilí nutné k osvojení této teorie se každému určitě vyplatí.
Teorií vševývoje popsaná obecná zákonitost postihuje podstatu vývoje a změn všeho možného i nemožného a každému, kdo si tuto obecnou zákonitost osvojí, usnadní její znalost racionální řešení problémů v té oblasti, které se věnuje, tj. např. v libovolné vědecké, technické nebo umělecké disciplíně nebo v osobním životě. Teorie se vztahuje na veškeré dění v minulosti, současnosti i budoucnosti. Teorii vševývoje lze vnímat jako univerzální návod k optimalizaci kreativního myšlení.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace