:: OSEL.CZ :: - O globalizaci i jiných věcech
O globalizaci i jiných věcech  
„I globalizace má své hranice“
“Je prosté žít svůj příběh?“

I globalizace má své hranice

Před pár tisíci lety ohrožovali informační dálnici divocí Germáni či Skythové, anebo různé africké kmeny, a pak také povětrnostní vlivy. Dnes to jsou zase jiní národové, obdobné povětrnostní a navíc elektromagnetické vlivy.
Snaha globalizovat svět a učinit jej přehledným a ovladatelným z jednoho centra je stará jako lidstvo samo. Vzpomeňme na Pax Romana v Evropě či na Asii, kde se o to pokoušela Říše Středu. Snaze o další expanzi i udržení dosaženého bránily omezené komunikační možnosti a přebujelé říše se začaly hroutit.
Dnes je to v podstatě stejné. Díky téměř neomezeným komunikačním prostředkům je možné se okamžitě dozvědět, co se děje na druhém konci světa. Dá se velmi rychle někam doletět, ale až na místě se zjistí, že rychle a účinně ovlivňovat místní dění jde natrvalo dost obtížně, i když se „domorodci“ vybaví nejmodernější technologií. Nemluvě o tom, že technika, která je dnes tak adorována, má i velká omezení. Stačí vypnout proud, či dojde benzín, a je po všem.
Síla ducha a velké myšlenky se donedávna přenášely mnohem tradičnějšími způsoby. Šířily se ústní i písemnou formou. Po souši pěšky i na koni, ale i po moři. Svatý Pavel křižoval již před dvěma tisíci lety Středozemní moře, párkrát i ztroskotal, mimo jiné i na Maltě. A jak ovlivnil celé dějiny!
Problémy začaly asi tehdy, když se šíření náboženství či ideologií stávalo záminkou pro násilné hospodářské ovládnutí cizích zemí. Potom splakali nad svým oduševnělým dílem všichni, kdo dávali přednost duchu před materiálním ziskem, jako například jezuité se svými „státy“ v Jižní Americe. Byli solí v očích pseudokřesťanským podnikatelům, kteří chtěli tato území jen využívat a v touze po vyšších ziscích odmítali považovat tamější obyvatele za lidské bytosti. Nakonec dosáhli zrušení jezuitského řádu řádu, který byl posléze obnoven až po staletích.
Takový je i dnes osud těch, kteří dávají přednost věcem duchovním a vzdělání před zájmy materiálními. Ti totiž nyní, stejně jako v minulých dobách brzdí hodnocení života podle „společného“ jmenovatele, na kterém se, bohužel, jako na jediném dokáže většina domluvit: a to je  ekonomický prospěch, tedy uspokojování materiálních potřeb, které je měřitelné penězi. Ve skutečnosti jsou tyto potřeby velmi malé. Mít něco v žaludku, být v teple a hlavně být šťastni. Dnes se za opravdové štěstí mnohdy považuje mít toho v žaludku víc, než je potřeba, tepla také trochu více, ideálem je přetopená tramvaj a v létě klimatizace.

A jaký je důsledek? Nezažíváme první příznaky neúspěchu současné materialistické globalizace? Středověká snaha o ovládnutí světa na základě křesťanství vedla k Reformaci, poté k Francouzské revoluci, Osvícenství, levicovým revolucím nedávné minulosti a k současně probíhající skutečné Materialistické revoluci, která se zahaluje do pláštíku lidských práv a tolerance. Při hovoru o právech se vždy zapomíná na povinnosti a tolerance sama o sobě je prázdným pojmem. Ve skutečnosti se současná tolerance projevuje jako slabost a neschopnost postavit se skutečnému Zlu. Jako to je dnes chápáno pouze bránění podnikání, omezování světového obchodu, čili omezování zisku. A jsme zase na počátku. Věřit, že na tomto světě lze dosíci absolutního spravedlivého řádu je iluzorní a přesto v něj tolik lidí doufá. Přitom doufat lze pouze v absolutní Dobro. Ale to nemá sídlo na tomto světě.
Je to moralita? Ano, je a pokusím se ji shrnout - Současná globalizace je cestou k obecné materiální i duchovní pauperizaci. To je dobré heslo, že?

Jedna z prvních „informačních dálnic“ a také první cesta za lidskými právy  a svobodu, která po velkém povstání v roce 73 – 71 př. Kr., vedené otrokem Spartakem z Thrákie byla lemována kříži s 8000 otroky. Via Apia (Řím).


 -----------------------------------------------


Je prosté žít svůj příběh?


Žít svůj příběh, svůj román, či svůj film, nejen jako účastník děje, ale i jako divák, to se asi nepodaří každému a také asi nikoli v každém okamžiku života. Bylo by ale dobré se umět odpoutat sám od sebe a podívat se na sebe jako na mnohdy spíše směšného herce. Proč? Protože jedině tak lze své problémy lépe pochopit a přežít je.
Chodíte rádi do kina? Líbí se vám americký selfmademan, který se z ničeho domůže něčeho? Anebo francouzský poloúspěšný jedinec, který je s to se i zasmát sám sobě, anebo český kříženec introverta s extrovertem, kterého nejvíc zajímá, jak jej vnímají sousedi?
Nehleďte na to, jak vás kdo vnímá, buďte sami sebou, a když už nejste zralí, což stojí za jediné úsilí, jak říkal Shakespeare, tak aspoň rosťte, chvějte se ve větru, zrajte, ale hlavně se nezlomte!
Zkuste se odtrhnout od svého já, které trpí počasím, málo penězi, nepochopením a všemi možnými jinými okolnostmi.

Zkuste si zajít do kavárny či podniku, který má po stěnách něco zrcadel. Ověřil jsem si to v jednom café na Vinohradské, kde mám nejraději stůl před velkým zrcadlem, v němž mohu sledovat cvrkot na ulici. Vidím také měnící se počasí, všechny přicházející, odcházející. Zaslechnuté hovory dávají prostor fantazii. Přitom má člověk i možnost vstoupit do děje, tu úsměvem, tu opáčením, může pomoci padlého zvednout ze země, či si popovídat se slečnou za barem. Občas se také na sebe zašklebím, zastříhám ušima, pokrčím nos nebo nafouknu tváře.
Před zrcadlem je možné si docela dobře uvědomit, že oko je do duše okno. Lze si to ověřit sám na sobě právě v tomto veřejném, a přece jen dost soukromém prostoru. Možná i proto tolik lidí nosí černé brýle? Leckdo má určitě kromě toho, čím se může pochlubit, i řádku vlastností, které před cizími rád ponechá skryty.
Poznej sám sebe a najdi odvahu podívat se sobě do očí, to se někdy říká, ale většinou se to spíš stává prázdným úslovím. Z všemožných důvodů se ale často člověku moc nechce podívat se sám do sebe, a zejména ne do očí, duše je jimi přece jen trochu vidět. Pakliže se tedy moc nechce, člověk hledává různé úniky z reality, z nichž asi nejméně škodlivé jsou ty úniky do kina, kde obdivuje sny, efekty a touží zúčastnit se pohádky alespoň jako divák. Po divákovi nikdo nic nechce, sedí potmě a když nechce, nemusí se ani dívat. Ovšem i filmový příběh je svým způsobem zrcadlem, ale divák si vybírá svůj obraz obvykle v rozporu s realitou, ne takový, jaký je, ale jakým by chtěl být.
Ve svém osobním, vlastním příběhu, ve svém románu či filmu musí být hrdina přece jen o něco aktivnější, nestačí se na sebe do zrcadla šklebit či se dojímat nad cizím osudem. To jde jenom chvilku. Je třeba vykročit ze závětří.
A vždyť ani na chodníku se nedějí jen „všední“ věci …Třeba jdeme úzkou francouzskou uličkou a slyšíme veselý zpěv z baru. A než k němu dojdeme – hle – vyjíždí z něj na malém bicyklu děvčátko v zelených šatečkách s kloboučkem. Bere elegantně zatáčku a mizí. Nebyl to sen a stal se snem. A takový je osud mnoha životních příběhů, tedy aspoň na tomto světě. Přesto se nic neztrácí.

Jak prostě žít svůj příběh v takovémto prostředí???

Autor: Josef Duben
Datum: 06.05.2004
Tisk článku

Fejeton Jana Nerudy - Dalibor Tureček
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 265 Kč
cena: 159 Kč
Fejeton Jana Nerudy
Dalibor Tureček
Související články:

Biosyntetický Jobs     Autor: Jaroslav Petr (28.10.2011)
Bacha na dědulu v červeném!     Autor: Jaroslav Petr (24.12.2009)
O lékařské péči, úmrtnosti a jiných věcech     Autor: Ladislav Šimeček (21.01.2008)
Ptačí chřipka – informační kompendium     Autor: Katka Amiourová (11.05.2006)
Osel     Autor: Petra Nachtmanová (31.12.2005)



Diskuze:

Zivot , vesmir a vubec

Ondra,2004-05-28 21:22:58

Asi vam to cele uniklo , myslim ze cely text je o otazce 'Kam se to vsichni zeneme ?'

Jde o otazku , proc to vsechno ? Proc znicit vse a vsude postavit nejmodernejsi techniku, proc zit ve spinavych mestech plnych smogu , proc se snazit ovladnout cizi zem popripade ji znicit a vypalit ?

Stejne jak autor uvedl nikdy nenastane absolutni dobro, nikdy nezmizi hladovi lide bez strechy nad hlavou , nikdy spolu staty neprestanou souperit .

Je to jasne jako ze v opravdove valce se nikdy nebudou dodrzovat nejake konvence ci pravidla , vzdy se bude nejdrive strilet po tech s cervenym krizem na helme.

A pokud by se lidstvo nahodou neznicilo
musim citovat autora : Cela globalizace vede neunosne k jednomu cili: obecna materialni i duchovni pauperizaci.

Nevim ale podle me by celej svet prisel o sve krasne kouzlo. Myslim ze k pravde vede inteligence , a take myslim ze prave proto nejmoudrejsi filosofove netouzili po moci,
nidky nestavili armady a nesli s nimi ovladnout svet , nepremysleli o tom jak udelat efektivnejsi trh , jak zvysit vyrobu.
Ale zajimali se otazkami mnohem vyssimi.

p.s. Vim , ze nic nevim. :]

Odpovědět

Globalizace

Zdenek Cerveny,2004-05-19 11:06:01

Globalizace je vzhledem ke kulturním a intelektuálním lidským hodnotám jistě úpadkový proces. Je to zřejmě otázka "vyššího zájmu", globální strategie přírody, neboť intelektuální vývoj lidstva končí. Člověk je "došlechťován" jako unifikovaný, nekonfliktní nástroj, generátor negentopie, jako pěšák v "tažení" panevoluce proti růstu arogantní entropie vesmíru...

Odpovědět

Jasný

p.s.,2004-05-17 15:51:58

není především Váš článek. Stěžujete si na techniku a glogalizaci, avšak bez toho aby jste sdělil co konkrétně vám na těchto věcech vadí a doložil je příklady. Takováto kritika nemá žádnou cenu.

Odpovědět

Nemám co dodat

duben,2004-05-17 12:06:22

Domnívám se, že výhrady k materialistické globalizaci jsem dostatečně vyjádřil ve své úvaze i v dalších slovech. Pakliže není můj názor někomu jasný, pak už nemám, co bych dodal. Howgh.
Josef Duben

Odpovědět

dotaz

p.s.,2004-05-14 15:09:13

Co, konkrétně je, podle Vás, na globalizaci špatného? Já osobně vidím hlavně pozitiva, jako možnost cestovat prakticky po celém světě, snadná dostupnost informací a rychlost jejich přenosu, rozvoj mezinárodního obchodu. Případná negativa podle mého názoru vycházejí především z neschopnosti jednotlivých států než z globalizace.

Odpovědět

Myslím, tedy jsem

Duben,2004-05-13 17:04:05

Nedomnívám se, vyjadřuji obavy. Lze si jen přát, aby tomu tak bylo, jak vy sebejistě pravíte, ale vůbec si tím nejsem jist. A netroufám si tvrdit, že historie by byla důkazem toho, co říkáte. Z historie se dá dovodit leccos, chce-li se.
Každopádně globalizaci tak, jak se dnes prezentuje opravdu neobdivuji, i když má i své dobré stránky. Ale, to by asi bylo na delší rozpravu, na jejímž konci bychom skončili tak, jak jsme začali. Nicméně je dobře, že lze takto pohovořit.
Pěkný podvečer.
Josef Duben

Odpovědět

Myslím

p.s.,2004-05-13 15:01:46

že jste vedle pokud se domníváte, že by globalizace mohla vést ke globální diktatuře. Jedním z výhod globalizace je její otevřenost. Umožňuje střety množství různých zájmů, vlivů, ideologií, kultur, firem, vlád, atd. Vzájemné konkurenční působení těchto sil v otevřeném globalizovaném světě se pak navzájem vyrovnává, nikkdo nemůže získat převahu.Takovýto pluralitní a propojený svět je mnohem méně náchylný ke vzniku diktatury , a to celkově i v rámci nějakého regionu než svět rozdělený neprostupnými hranicemi. Historie je toho důkazem.

Odpovědět

O.K.

duben,2004-05-11 16:33:14

Materiální nemateriální, nakonec jde akorát o otázku zahuštění nebo naředění energie. A myslím, že oba známe hodné i zlé kapitalisty a hodné i zlé idealisty a zlé i hodné smotáře či sametáře.
Souhlasím, že diktatura s jakýmkoli znaménkem je špatná. Proto cítím jistou obavu z adorace globalizace, protože lokální diktatury se snáze narušují na rozdíl od té globální. Josef D.

Odpovědět

Samozřejmě,

p.s.,2004-05-11 15:47:04

že blahobyt v různě rozvinutých zemích znamená vždy něco jiného. V rozvinuté zemi to může znamenat mít dům, auto, konto v bance. V zemích třetího světa to může znamenat pouze dosyta se najíst, mít přístup k pitné vodě a jistotu, že mne nezabijí ve jménu povinnosti být ke každému laskavý a empatický. Možná, že západní svět klade příliš velký důraz na materiální stránku věci (já si to nemyslím). ale rozhodně zde kvete více kultura a duchovno než například v Africe. A to z toho důvodu, že zde byly vytvořeny materiální předpokladu pro takovéto záležitosti.Primární potřebou jsou jak známo biologické potřeby a až ty uspokojím mohu myslet na duchovno.
> Velkým přínosem glogalizace je, že tyto rozdíly stírá a jednou se dočkáme situace kdy životní úroveň na celém světě bude přibližně stejná (a bude stále růst). Samozřejmě, že vždy budou existovat bohatší a chudší ale to je dáno tím, že jsou schopnější a méně schopnější.
Také si nedovedu představit svět kde někdo někoho nutí být proti jeho vůli laskavý a empatický. To zavání diktaturou. A znovu upozorňuji, že na materiální stránku věci neklade žádný "zlý kapitalista" důraz programové. Materiální stránka vživota se prosazuje sama o sobě. Je to totiž v lidské přirozenosti a neznamená to že je to zlé.
Pavel Š.

Odpovědět

úpadkový svět?

duben,2004-05-11 10:04:27

Nepovažuji svět za úpadkový a priori. I když by se argumenty, jako ostatně ke každému tvrzení našly. Ani takového slova bych pro neúspěch materiální globalizace nepoužil. Považuji pouze za škodu, že se klade důraz především na blahobyt, jak zmiňujete. Myslím, že člověk touží víc po štěstí víc než po blahobytu. Ale štěstí se hůře definuje, než ten blahobyt. Je to ale zdánlivé. Co je pro někoho blahobyt, je pro druhého stále málo.
A právě projevem Zla v reálném světě je, jsem přesvědčen, jednostranný důraz pouze na materii, na právo na to něco mít a nikoli v první řadě na povinnost být laskavý a empatický, když už to člověk necítí jako nutnost, kterou mu velí jeho srdce, či svědomí.
Josef D.

Odpovědět

odpověď

ps,2004-05-10 15:43:27

Zlo je tedy ďábel. Dobře. Ale mě by spíš zajímalo, a tak byla myšlena i má otázka, co je podle vás jeho projevem v reálném světě.
Co se týče globalizace tak žádný původní úmysl neexistoval. Globalizace je přirozený proces, který nelze zastavit a který začal když se naši předkové naučili dorozumívat. Rovněž tak nejde o uznání nějakých stejných hodnot (pokud tím nejsou myšleny takové hodnoty jako demokracie, dodržování lidských práv, apod.) A o uznání takovýchto hodnot by nám mělo jít Všem, jak se jistě shodneme. Co se týče materiálních hodnot, nemusí nikomu jít o jejich prosazení. Ty se totiž prosazují samy. Hlavním lidským cílem a geneticky podmíněným směřováním je totiž zvyšování svého blahobytu. Pokud takovémuto směřování nejlépe napomáhá systém tvolného trhu a volné soutěže pak na tom není nic zlého právě naopak. Nakonec bych chtěl upozornit, že tržní hospodářství a liberalismus je spojeno především s demokraciemi a naopak naplňování různých utopických teorií a ideálů je zase spojeno s diktaturami a lidským utrpením, bez ohledu na to jak považujete za současný demokratický svět za úpadkový.

Odpovědět


geneticky podmienene

alien07,2005-10-16 21:48:43

Obavam sa ze tuzba po blahobyte nie je geneticky podmienena ziadnemu druhu zivocicha zijuceho na Zemi. Mozno taky druh zivocicha niekedy existoval. Ale ak existoval tak iba jednu generaciu a maticka priroda sa s nim vysporiadala rychlo a bez diskuzie.
Geneticky podmiene je rozmnozovanie a mozno este nieco dalsie. Ale to dalsie az daleko daleko za...

Odpovědět

O globalizaci a Zlu

duben,2004-05-09 22:37:43

Zlo chápu jako opak Dobra. Pro věřícího je Dobrem Bůh a Zlem Ďábel.
A ke globalizaci. Původní úmysl takový nemusel a nemusí být, ale současná snaha o uznání stejných hodnot na Zemi může mít takovýto důsledek. Nebylo by to ostatně tak špatné, kdyby nešlo hlavně o uznání jen hodnot materiálních, jako je volný trh, volná soutěž a všude stejné hamburgery. Josef Duben

Odpovědět

námitky

ps,2004-05-07 16:10:33

1.globalizace neznamená učinit svět ovladatelný z jednoho centra.
2. by mě zajímalo co je podle vás to "Zlo" s velkým Z.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace