Lov červích děr v akademickém městečku  
Socialistická retro radioastronomická observatoř Puščino po třiceti letech spustila gigantický interferometr RadioAstron s úžasným rozlišením. Chytí červí díru?

 

Zvětšit obrázek
Observatoř, kde se zastavil a zase rozběhl čas. Kredit: PRAO, Wikimedia Commons.


Puščino je akademické město na břehu řeky Oky, 120 kilometrů jižně od Moskvy. Ráj mikrobiologů, molekulárních biologů i biofyziků. Roku 1956 tady v žáru socialistických hrdinských eposů Lebeděvův fyzikální institut založil podivuhodnou Puščinskou radioastronomickou observatoř (PRAO), jednu z největších na světě. Jak už to s vědeckými projekty sovětské éry bývá, vše bylo tajné, nevzhledné, svérázné a z pohledu 21. století svým způsobem fascinující.

 

Logo Puščinské radioastronomické observatoře. Kredit: PRAO.


Počátkem osmdesátých let se Puščino stalo součástí sovětského projektu RadioAstron, který se měl stát největším radioteleskopem všech dob. Radioteleskopy v Puščinu i jinde po světě měly spolupracovat s orbitálním radioteleskopem a vytvořit tak virtuální radioteleskop, jehož pomyslný talíř antény by odpovídal třicetinásobku průměru Země. Jenže, když byl projekt RadioAstron před dokončením, tak Sovětský svaz na sklonku osmdesátých let vypustil duši a nástupnické Rusko mělo jiné starosti, než rozjíždět ambiciózní radioastronomický výzkum.


 

Zvětšit obrázek
Orbitální radioteleskop Spektr‑R. Kredit: NPO Lavočkina.

Uplynula dlouhá řada let a dosud žijící lidé z projektu RadioAstron už nejspíš ani nedoufali, že se kdy dočkají jeho spuštění. Nicméně, Rusko sebralo síly a stal se zázrak. V červenci 2011 vypustili Spektr‑R, tedy orbitální teleskop projektu RadioAstron, na oběžnou dráhu, jak bylo plánováno před třiceti lety. V tuto chvíli by měl být jediným orbitálním radioteleskopem. Radiové vlny procházejí atmosférou jako nůž máslem a obvykle je pozorujeme ze zemského povrchu. I Spektr‑R na oběžné dráze ve skutečnosti těsně spolupracuje se Zemí. Rusové jsou zjevně stále dobří v improvizaci a zjistili, že retro radioteleskopy Puščinské radioastronomické observatoře, připomínající kulisy pro horor s Nikolou Teslou, stále ještě mohou dělat zajímavou vědu, právě v týmu s orbitálním radioteleskopem.

 

Zvětšit obrázek
Zařízení BSA/LPI. Kredit: PRAO


Mají tu čtyři pohyblivé radioteleskopy RT 22 z roku 1959 - s anténou o průměru 22 metrů, obří širokopásmový radioteleskop DKR 1000, spuštěný v roce 1964 a ještě tu od roku 1973 funguje radioteleskop s velkou fázovanou plošnou anténou (Large Phased Array) BSA/LPI. Čtveřice antén RT 22 pracuje v pásmu milimetrových a centimetrových vln, úctyhodné DKR 1000 a BSA/LPI fungují na metrových vlnách. Orbitální radioteleskop Spektr‑R skládá svá pozorování s daty zdejších přístrojů metodou Very Long Baseline Interferometry (VLBI) a dohromady fungují jako gigantický interferometr s úžasným rozlišením. Lze s ním pozorovat blízký i daleký vesmír.


Mezi jinými je svědkem osudových zvratů projektu RadioAstron i ředitel Astrokosmického centra Lebeděvova fyzikálního institutu Nikolaj Kardašev, který se proslavil Kardaševovou škálou rozvoje civilizací. Podle něj by nesmírně detailní pozorování rádiového vesmíru, jakého je RadioAstron schopný, mohlo zásadně změnit náš pohled na fenomén černých děr. Vědci RadioAstronu chtějí studovat hmotu v bezprostřední blízkosti horizontu událostí a vlastně pošilhávají i za něj. Některé údajné černé díry by totiž prý mohly být ještě exotičtější, než si myslíme – možná jde o červí díry, tunely prorážející časoprostor. Podle Kardaševa by takové červí díry měly samy o sobě vydávat záření a lišit se tím od klasických černých děr. Jedním z podezřelých objektů je vůbec první objevený kvasar 3C 273. Má například zvláštní magnetické pole, což vedlo některé astrofyziky k názoru, že by mohlo jít o červí díru.


Ambice RadioAstronu ale ještě větší, budou prý hledat i bílé díry, roztomilé a zatím zcela hypotetické objekty, které jako protiklady černých děr plivají hmotu a záření do našeho vesmíru, ale do nich samotných se nelze dostat. Pokud lidé projektu RadioAstron překonají komunikační nesnáze typické pro vědu v této části světa, tak se jistě dočkáme zajímavých objevů. Pro ruský kosmický program je to příjemná vzpruha a kdyby doopravdy našli červí díru, nedejbože bílou díru, tak to bude teprve mela.

 

Video
"Real Russia" ep.42: Pushchino Radio Astronomy Observatory
 
Video
RadioAstron
 
Video
Радиоастрон. Спектр-Р
 

Literatura

NewScientist 9. 1. 2014, Wikipedia (Pushchino Radio Astronomy Observatory, Very-long-baseline interferometry, White hole).

Datum: 13.01.2014 16:03
Tisk článku

Vesmírné blues - Levinová Janna
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 251 Kč
Vesmírné blues
Levinová Janna

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace