K synům se krávy chovají macešsky  
alespoň ty americké

Tak už to v přírodě chodí, že samice předávají své geny do další generace v menším počtu, zato bez větších problémů. Samci to mají složitější, „chcípáčci“ s předáváním toho svého materiálu, mají většinou utrum. Proto se samicím savců vyplácí investovat do synů více energie, než do dcer. Jinak totiž jejich dlouhé snažení vyjde zcela na zmar. První si to uvědomili a popsali, pánové Trivers a Willard. Dnes už jejich dedukce považujeme za praxí mnohokrát ověřený fakt, o němž se nediskutuje. O tom, jak dobře svou ratolest matka do života připraví, rozhoduje velkou měrou to, kolik mu toho v průběhu kojení předá prostřednictvím své mléčné žlázy.   
  

Trivers-Willardova teorie

Zvětšit obrázek
Krávy investují více do svých dcer.

První zmínky o ní vyšly v roce 1973 v časopisu Science. Vědci z Harvardu v něm tvrdí, že pro samice žijící v příhodných podmínkách, je výhodnější přivádět na svět syny. Tehdy totiž do jejich vývoje mohou investovat více živin a z dobře živených matek jsou i synové silnější a ti pak jsou v zápasech o přízeň samic úspěšnější a zplodí tak početné potomstvo. Naproti tomu samice žijící ve zlých dobách a nuzných poměrech, které si nemohou dovolit do  potomků tolik živin investovat a z takových početí by rození synové byli slabší a v soubojích o právo na sex prohrávali. S takovými syny by matky své geny na další pokolení nepřenesly. Proto je pro ně lepší si na synech dát více záležet, nešetřit a dát jim první i poslední. Když to jde, tak ve špatných dobách syny raději neplodit dát přednost dcerám. Ty své geny nepředají v tolika kopiích, jako by tomu bylo v případě úspěšného syna, nicméně je to stále lepší, než nic. Příroda není hloupá a podle těchto pravidel si to zaonačuje. Výběr pohlaví potomka podle momentálně panujících podmínek prostředí, nechává většinou na samicích. Ve Španělsku to ale například přenechala jelenům. Přišlo se na to díky rozpolcené povaze polovníků. Vědí, že nejlepší je nechat si v honitbě do chovu ty nejlepší kusy, jenže je taky mocně svrbí ukazováček, když se jim takový dvacaterák dostane do záměrného kříže. Ne nadarmo se jim říká myslivci, vyřešili to šalamounsky – uřežou jim ráže. Tak říkají u spárkaté varlatům. Po zhasnutí srstnaté spermie zůstávají viabilní ještě řadu hodin a lze s nimi oplodňovat čipleny chované v zajetí. V takových chovech se dobře dělá evidence a tím se přišlo na fakt, že pohrobci po těch nejzdatnějších vybavených těmi nejlepšími zbraněmi (parožím), měli ze tří čtvrtin syny. Jakoby se silný a vysoce plodný jelen nemusel obávat plodit syny. Do vínku jim dává přece svou mohutnost, sílu a takoví nemohou v boji o harém neuspět.

 

 

Zvětšit obrázek
Z bioložky Katie Hinde, asistentky na Harvardu specializovanou na evoluci primátů se stala odbornicí na užitkovost krav.  (Kredit:  Harvard Univ.)

Ovlivňování pohlaví potomstva se netýká jen spárkaté, kde to zvládají zaonačit jak laně, tak plemeníci. Podobnou schopností ovlivnit pohlaví oplývají i primáti. Šmírování makaků odhalilo, že v jejich hierarchii nejvýše postavené samice rodí převahu synů. S poznatky o ještě výše postavených primátech prorazila na poli vědy Elisse Cameronová. Pomohlo jí v tom listování v časopisech pro dámy. V drbech se objevovala jména dětí miliardářů. U partnerek mocných lze těžko předpokládat, že by dřely nouzi a tak podle platnosti  Trivers-Willardovy teorie měly přivádět na svět převahu synů, což se nakonec také potvrdilo.
 


Také novější práce založená na meta analýze zhruba tisíci studií, publikovaná pod hlavičkou University of Nevada dala za pravdu samicím, které v dobrých podmínkách investují více do synů.  K nepřímým důkazům platnosti teorie se uvádí poznatek z května 2003. Devět měsíců po teroristických akcích  z 11. září 2002 se v Americe rodilo více holčiček. Ani to není nic nového. Hrůza válek se na pohlaví rodící se generace podepisovala feminizací i dříve. Závěr z toho všeho se dá zformulovat následovně. Ať už s pohlavím potomků hýbají samci nebo samice, vždy tím sledují to zásadní - synům jen to nejlepší. 

 


V časopisu PLoS ONE včera vyšla práce o skotu. Proto moc pozornosti na sebe nepobrala. Věnuje se tomu, kolik krávy dojí a jak to závisí od pohlaví plodu. Ani informace o tom, že rozdíl dělá 1000 liber, zájem čtenářů nevylepšilo. My se jí přesto zabývat budeme. Podařilo se jí znectít zásadu, o níž jsme si mysleli, že pro savce platí obecně, a že je i pro nás lidi, svatá. Lze jí zapsat pouhými třemi slovy: „Synům se vyplatí podstrojovat“. A teď to hlavní. Tamní dojnice produkují víc mléka, když porodí tele rodu ženského. Jinak řečeno, nepodstrojují samečkům, nýbrž samičkám!

 

Zvětšit obrázek
Ze srovnání užitkovostí krav porodivších býčky a jalovičky vyplynul posunu ve prospěch těch, které nosily samičí fétus. Efekt se projevuje prakticky bez ohledu na pořadí laktace. Největší (142 kg mléka za laktaci) je ale u laktace první. (Kredit: Hinde a kol.: Plos ONE, 2014)


Co teď s tím?
Jde o zprávu ze sféry takzvaného informačního šumu? Nezdá se. Na to je Plos ONE dostatečně  seriózní titul. Rovněž je vysoce nepravděpodobné, že by do tak nezajímavé oblasti strkala své dlouhé pracky nějaká zájmová lobby. Mohlo by ještě jít o fantazírování nějaké pomatené výzkumnice ke konci kariéry. Ani to není pravda. Autory je početný tým lidiček z Harvardu ve státě Massachusetts, University státu Kansas,  Plemenářské organizace ze Severní Karolíny, Washingtonské výživářské laboratoře a Kalifornského národního centra pro výzkum primátů.
A co kdyby šlo statistická kouzla na malém souboru zvířat? Ani to neobstojí. V pokusu totiž bylo jeden a půl milionu krav a sledovali u nich téměř dva a půl milionu laktací. 
Stojí ale ten rozdíl v dojivosti vůbec za zmínku? Stojí! Když to porovnáme se šlechtěním (genetikou) tak tou se za generaci posouváme v užitkovosti o nějaké ty setinky procenta. Tady to nejsou setinky, ale 1,3 %. A taky to netrvá generaci, ale je to hned.  V kilogramech to na zvíře a laktaci představuje skoro sto padesát kilogramů mléka. Navíc toho poctivého (4,4 %) a ne umně zabalené bílé vody v plastu, kterou kupujeme v Česku už za dvacku. Za dvě laktace to už od každé krávy dělá v přepočtu prakticky půl tuny. Přitom při tomto fíglu zvýšení užitkovosti i obsah proteinů v mléce dojnicím neklesá a zůstávají všechny jeho parametry na stejné úrovni. Ekonomové mlékárenského průmyslu rychle došli na to, že  pro celé USA by to ročně představovalo další zisk 200 000 000 dolarů. A přitom by takové řešení mělo dokonce požehnání i od tvrdého jádra zastánců organického způsobu hospodaření. Nejde totiž o žádné navyšování  produkce pícháním hormonů.   

 


Jak na to?
Způsobů se nabízí více, a žádný není ale bez problémů. Nejsnazší by bylo použít k tomu býka, jehož spermie s Y chromozomem, jsou nějak hendikepovány. Jsou takoví i přirozeně, ale je jich málo a tak by muselo jít nejspíš o býky geneticky modifikované.
Druhý způsob je provádět separaci X a Y spermií na třídičce, která využívá malých hmotnostních rozdílů. Spermie s velkými X chromozomy jsou o něco těžší, než ty které mají jednoho malého chromozomálního prcka „Y „.
K dispozici jsou i metody, které využívají rozdíly v barvitelnosti DNA s její následnou excitací laserem a vytřídění v silném elektromagnetickém poli. Podobně lze využít i protilátky namířené na specifické struktury pohlavních chromozomů. Nejdražším způsobem by bylo použití in vitro fertilizace a sexovaná ebmrya.

 

Zvětšit obrázek
Téměř padesát let uctívanou teorii pánů Riverse a Willarda z Harvardu položila na lopatky svými krávami Katie Hinde. A jako na potvoru, je také z Harvardu. 


 

Proč to krávy dělají?
Tak to je záhada. Tato práce je prvním doloženým důkazem, že pohlaví fétu ovlivňuje kvantitu tvořeného mléka. Vědcům nezbylo, než nějakou teorii vymyslet. 
Dcery prý mají reprodukční kariéru kratší a je nejspíš žádoucí, aby byly co nejdříve schopny rodit. U býčků víc záleží pečlivějším vývinu, který později vede k větší mohutnosti se všemi schopnostmi obstát v soubojích a rozdávat plodnost podstatně déle, než je tomu u samiček.
Další vysvětlení poukazuje na jakýsi výsledek sdílené fyziologie mezi matkou a dcerou. Estrogeny tvořené dcerou jsou shodné s těmi, co si tvoří matka a v důsledku jejich prostupu do krevního oběhy matky má docházet k jejich synergismu.  
Je v tom zatím hodně nejasností. Zatímco u krav, které rodily opakovaně syny, jsme schopni ještě tak nějak pochopit, že z nějakého důvodu dojily významně méně mléka. I to, že pokud má kráva na druhém porodu také samičku, je užitkovost krávy větší. V praxi ale nastávaly i další kombinace. A u těch to bylo takto: Pokud krávy rodily jako první dcery, následní synové při dalších porodech toho už pak moc nepokazily a nastartovaná vysoká užitkovost matek zůstávala dál vysoká.

 

Co z toho plyne?
Chovatelé  skotu si s novým poznatkem možného zisku ve stovkách milionů dolarů, pouhou manipulací s pohlavím potomka, zcela jistě brzo poradí. Poznání, že tu je něco, co nastavuje výši budoucí laktace ještě dříve, než jsme tušili s sebou nese ale ještě něco. Vědci teoretizují, že nejspíš půjde o evolucí osvědčenou záležitost, která by měla platit i pro člověka. Snaží se nám tím říci, že se i potřeby našich dětí mohou s ohledem na pohlaví lišit a že to matky fyziologicky nějak dokážou respektovat. S tím ale vyvstává otázka, zda třeba neděláme chyby v případech, kdy z různých důvodů přistupujeme u novorozenců k náhradní výživě. Tak jako se už dnes nepozastavujeme nad specifickými parfémy pro muže a pro ženy, je možná na spadnutí doba, kdy i sunary začneme klukům a holkám šít na míru. 

 

Prameny
PLoS ONE 

Datum: 05.02.2014 03:30
Tisk článku


Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace