Ferda mravenec se neštítí práce všeho druhu  
Klišé „děláme to pro budoucnost našich dětí", má u některých živočišných druhů zváštní podtext.


 

V sociální atmosféře mraveniště je jedinec pouhou jednotkou a nikoliv individuem. To, co nám mnohdy připadá jako bizarní, nemá s hrdinstvím či krutostí, nic společného, je to jen projev vtištěného vzoru chování preferujícícho  zachování druhu. K nově objeveným strategiím přežití patří i obětování nejmladší generace, která by teoreticky měla dát tu nejadaptovanější populaci pro aktuální podmínky v daném prostředí. 

 

Zvětšit obrázek
Ferda mravenec se svědomitě stará se o potomky. Co ale udělá, když přijde povodeň?... (Kredit: Ondřej Sekora)


Hmyz je skvělým modelem pro studium sociálního chování živočišných společenství. Překvapení v tomto směru přichystal biosociologům myrmekologům i obyčejný „vodě odolný“ mravenec Formica selysi. Obývá zátopová území od Alp až k Pyrenejím. Musí se někdy vyrovnat s pohromou v podobě povodně, která trvá i několik dnů. V samém srdci areálu výskytu tohoto druhu, ve Švýcarsku, přišla skupina výzkumníků z University of Lausanne s nápadem zkoumat tyto mravence v laboratoři. Aby se mravenci cítili jako doma, tu a tam jim dopřáli i velkou vodu. Chování mravenců nepřekvapilo. Dělnice chránily svou královnu. Vytvořili pro ní živý vor na kterém ji přeplavili do bezpečí. Překvapením bylo, že základ jejich plavidel tvořily mravenčí larvy.

Zvětšit obrázek
… nejspíš totéž, co jeho švýcarští kolegové, udělá si z nich vor.  (Kredit:  Purcell et al., 2014).

Aby si vědci ověřili, zda nejde jen o nějaký momentální mravenčí rozmar, některým koloniím larvy odebraly. I taková kolonie si pak vor postavila, ale vždy to končilo fiaskem, struktura bez larev se jim rozpadala.


V čem spočívá vodácký um mravenčích larev? Jejich tělo je tak trochu jako nafouklý vak raftu a tak „plavou“ na hladině déle, než dospělec, který je samá ruka a samá noha a má problém i s tím, jen se udržet na hladině. Obětování larev zachová dělnice v plné síle, které jsou po přistání „archy“ ke zdaru záchranné akce, mnohem potřebnější.  Je tu ale ještě něco. Larvy se ani dlouhodobému ponoření nijak nebrání. Nemají jak. Obětování, jinak nadějné nejmadší generace, je další z evolucí ověřenou strategií, s jejíž pomocí se těmto superorganismům, za něž kolonie mravenců bývají někdy považovány, daří i v pro ně nehostinném prostředí, prosperovat.    

 

 
V I D E O
Mravenci budují své rafty na tělech svých larev.

Purcell J, a kol.: Ant Brood Function as Life Preservers during Floods. PLoS ONE 9(2): e89211. doi:10.1371/journal.pone.0089211
V I D E O
Obětování potomstva za účelem přežití.

Purcell J, a kol.: Ant Brood Function as Life Preservers during Floods. PLoS ONE 9(2): e89211. doi:10.1371/journal.pone.0089211
 



Poznámka redakce: Autor je doktorandem na Katedře Veterinárních disciplin České zemědělské university v Praze.

Zdroj: Purcell J, Avril A, Jaffuel G, Bates S, Chapuisat M (2014) Ants brood function as life preservers during floods. PLoS ONE 9: e89211. doi:10.1371/journal.pone.0089211.

Autor: Jan Nevoral
Datum: 04.03.2014 07:42
Tisk článku

Ferda Mravenec - Sekora Ondřej
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 179 Kč
cena: 143 Kč
Ferda Mravenec
Sekora Ondřej
Související články:

Minimalistická komanda mravenčích drancířů     Autor: Stanislav Mihulka (05.02.2014)
Dobrodružní mravenci si stavějí důmyslné vory     Autor: Stanislav Mihulka (29.11.2013)
Pesticidem rozzuření invazivní mravenci dělají problémy     Autor: Josef Pazdera (28.10.2013)
Šílení invazní mravenci šíří hrůzu na jihu USA     Autor: Stanislav Mihulka (30.05.2013)
Buldočí mravenci za noční život draze platí     Autor: Josef Pazdera (29.05.2013)



Diskuze:

Jan Nevoral,2014-03-05 18:25:39

Autoři přežitelnost larev v této práci nestudovali. Bylo by to natolik zajímavé, že by si to zasloužilo vlastní studii. Ale kdo ví, třeba se brzy dočkáme pokračování, protože podnět je to velmi zajímavý.

Odpovědět

Špatná charakteristika

Pavel Bezděčka,2014-03-05 11:09:58

Považuji za dobré, že kolega J. Nevoral připravil pro Osla český "výcuc" zajímavého článku o chování mravenců. Leč pro uvedení do problematiky použil vlastní charakteristiku druhu Formica selysi. Napsal: ".....„bahenní“ mravenec Formica selysi. Obývá blata od Alp až k Pyrenejím." Nu a to je špatná charakteristika. Považuji za potřebné uvést věci na pravou míru. Tak tedy:
Mravenec Formica selysi je rozšířen od Pyrenejí (včetně španělské části) až do Apenin, tj. do severní Itálie. Co je však důležitější - je to druh často narušovaných štěrkopískových a štěrkových břehů divočících řek, mimo tyto biotopy obývá obecně písky a světlé písečné bory. Rozhodně to není "bahenní" mravenec a neobývá žádná "blata".

Odpovědět

Lidé asi opravdu

Jan Kment,2014-03-04 16:56:05

nejsou superorganismus, ale lidská obec, komunita rozhodně může podobné vlastnosti mít. Jak daleko je od nasazení masky nejdřív sobě abychom potom děti ochránili k témuž úkonu vykonanému abychom mohli zplodit další děti, pokud tyto nepřežijí? Já myslím že to je jen pár tisíc let vývoje lidské individuality. Dnes se náš zoom zaostřil tímto směrem, individualita (již narozená) je to nejcennější, to, co musíme ze všech sil chránit. Ale lidstvo pamatuje i kultury, které neváhaly obětovat právě děti pro obecný prospěch.

Odpovědět

Lidé nejsou superorganismus

Radim Křivánek,2014-03-04 10:48:46

U lidí to opravdu stejně jako u mravenců nefunguje.
V letadle si mají dospělí nasadit masky jako první proto, aby se potom mohli postarat o děti. Kdo omdlí při hloupém nasazování masky dětem jako prvním, nepostará se pak už ani o ně, ani o sebe.

Odpovědět


p. Křivánek

Jana Packova,2014-03-04 11:46:05

Vaša odpoveď ma rovnako obohatila ako pobavila :) ďakujem za upresnenie, trochu mi to poradie nešlo do hlavy.

A ďakujem autorovi za článok, myslím že chovanie tohto druhu mravcov je veľmi logické. Dosť toho o superorganizmoch akými sú mravce a včely napísal aj Robert Trivers vo svojej knihe Social Evolution. Neviem nakoľko sú všetky informácie z tejto knihy dnes relevantné (predsa len, má viac ako 25 rokov) ale Trivers popisuje chovanie mravcov, ktoré podlieha viac menej genetickým zákonom, kedy sú mravčie "robotnice" geneticky bližšie k vlastným sestrám a matke (kráľovnej - 3/4) ako by boli k vlastným potomkom (keby nejakých mali - 1/2), hlavne pri tých druhoch mravcov ktorých samci sa rodia z neoplodnených vajíčok.

Kráľovná predstavuje jediný zdroj geneticky najbližších jedincov potrebných pre zachovanie druhu, tým pádom sa jej ochrana a prežitie stáva dôležitejšou ako čokoľvek ostatné vrátane už narodených potomkov.

Ak by ma ktorýkoľvek biológ/genetik poopravil, budem iba rada, sama v tom stále trochu plávam a najnovšie informácie ohľadom genetického kódu mravcov som zatiaľ nenašla.

A ľudia naozaj nie sú superorganizmus. Bolo by preto divné, keby podliehali rovnakým tendenciám. Nie som si ani vedomá (momentálne) toho, že by sa superorganizmy vyskytovali inde ako v hmyzej ríši.

Odpovědět

prezitie

Alexandra Zahradnikova,2014-03-04 09:15:12

Ono larvam je zbytocne prezit ak sa o ne nik nasledne nepostara, ze? Tiez kolonii je zbytocne prezit ak ju nedrzi pokope kralovna. Su situacie ked proste ohlady musia stranou.

Mna by ale zaujimalo, nakolko su larvy naozaj obetovane. Skumali autori prace aj to, ci niektore z pouzitych lariev prezili?

Odpovědět

nic nového...

Petr Ka,2014-03-04 09:06:27

Kde jde o přežití, tak nejde o potomky.
I v letadle vám řeknou, že nejprve nasaďte kyslíkovou masku sobě a pak dětem (to je oficiální předpis - podloženo)
I z potápějících lodí jde o toto pořadí - nejdříve muži, pak ženy a děti nakonec
http://magazin.e15.cz/cestovani/pri-lodnich-nehodach-jdou-konvence-stranou-prezivaji-muzi-859597
Tyto mýty jsou časté ve společnosti, kde nejde o přežití a lidé se baví blbostma...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace