Záhada ztraceného letu Malaysia Airlines 370  
Kde je Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines s 239 lidmi na palubě? Globální civilizace čelí jedné z největších záhad letecké dopravy všech dob.



 

Zvětšit obrázek
Zmizelý stroj Boeing 777 s označením 9M-MRO (2011). Kredit: Laurent Errera, Wikimedia Commons.

Tento víkend je ve znamení velkých záhad. Ponecháme-li stranou to, jak někdo dospělý může brát vážně Putinovu kostýmní frašku s ruskými speciálními jednotkami převlečenými za krymskou domobranu a absurdní parodii svobodného hlasování pod hlavněmi ruských samopalů, zůstává největší záhadou současného dění zmizení Boeingu 777 společnosti Malaysia Airlines, s 239 lidmi na palubě.

 

 

Zvětšit obrázek
Oblasti marného hledání a falešných trosek (kroužky). Kredit: Soerfm, Wikimedia Commons.

Pro mnohé z nás je to dost šokující, ale vše nasvědčuje tomu, že i v moderním, údajně zcela technologicky pokrytém světě, může zmizet ohromný stroj se spoustou lidí. Zmizet tak, že zatím nemáme tušení, jestli zůstal celý a jestli jsou ti lidé ještě naživu, což je v moderní historii letecké dopravy velmi unikátní záležitost.

 

Dne 8. března v 0:41 místního času (čili 7. března 16:41 UTC) se z velikého a pozoruhodného Mezinárodního letiště Kuala Lumpur v Malajsii vznesl Boeing 777-200ER s označením 9M‑MRO, na letu Malaysia Airlines Flight 370. Na palubě bylo v té chvíli podle dostupných informací 12 členů posádky a 227 pasažérů z 15 zemí, většinou občané Číny. Letadlo směřovalo do čínského Pekingu, kde mělo přistát 8. března v 6:30 místního času (tedy 7. března, 22:30 UTC). Peking ovšem nebyl na pořadu dne. Boeing vyšplhal do letové hladiny 10 700 metrů, kde letěl rychlostí 872 km/h. Pak se přerušilo veškeré spojení a přenos dat mezi letadlem a okolním světem. Poslední spolehlivě známá pozice letu 370 je nad Thajským zálivem, pár set kilometrů od malajských břehů, kde letadlo letělo v 1:30, 49 minut po startu. Pravidelný divák fascinujících Leteckých katastrof (série Mayday, Cinefix Production) by teď nejspíš čekal popis zničující destrukce letadla, ať už ve vzduchu anebo při nárazu do zpěněných vln. Jenže Boeing 777 prokazatelně letěl dál a z klasické letecké katastrofy se rázem stal mysteriózní thriller.

 

 

Zvětšit obrázek
Červeně možné oblasti vyslání posledního pingu z přístrojů Boeingu. Kredit: Úřad premiéra Malajsie, Wikimedia Commons.

Podle New Straits Times z 9. března se bezprostředně po přerušení komunikace v 1:30 pokusil s letem 370 spojit kapitán jiného letadla v oblasti. Povedlo se, ale cizí kapitán slyšel jen něco jako neurčité huhlání a praskání statické elektřiny. Později vyšlo najevo, že pozemní kontrola Subang Air Traffic Control ztratila kontakt s Boeingem 777 v 1:22 a ve 2:40 na to upozornila Malaysian Airlines. Ani posádka, ani automatické systémy letadla nevyslali nouzový „distress signal“, kterým by signalizovali špatné počasí nebo problémy technického rázu. V 7:24 Malaysian Airlines zveřejnily tiskové prohlášení a záchranné týmy spustily pátrání v Jihočínském moři. Brzy se ukázalo, že nebude jednoduché zjistit, kde vlastně letadlo je, že to dokonce bude nesmírně obtížné. Malajsie mobilizovala letectvo i námořnictvo a požádala o mezinárodní pomoc. Na masivním pátrání se brzy podílelo přes 30 letadel a 40 lodí, vojenských i civilních, z celkem 15 zemí. Intenzivní hledání přinášelo mnohé neplodné stopy a stále se zesiloval pocit, že něco není v pořádku. Tyto náznaky v sobotu 15. března vyústily v zásadní zvrat.

 

Zvětšit obrázek
Kokpit zmizelého stroje, na snímku z roku 2004. Kredit: Chris Finney, Wikimedia Commons.

Malajský premiér Najib Razak odvolal dosavadní pátrání v Jihočínském moři, protože je zřejmě zbytečné. Ukázalo se totiž, že rádiové transpondéry a systémy přenosu letových dat pozemní kontrole byly prakticky jistě záměrně vypnuty. A to naprosto mění situaci. Všechna tahle zařízení mohl vypnout jenom někdo, kdo je dost dobře obeznámený s Boeingem 777. Odborníci zjistili, že systém pro digitální přenos dat ACARS (Aircraft Communications Addressing and Reporting System) z paluby zmizelého stroje odeslal dva balíčky dat, jeden při startu a druhý během stoupání do letové hladiny. Další zpráva ACARS z Boeingu 777 už nedorazila. Vše nasvědčuje tomu, že někdo na palubě ACARS vypnul těsně předtím, než letoun dosáhl východního pobřeží Malajského poloostrova. Nedlouho poté, poblíž hranice mezi malajskou a vietnamskou kontrolou letového provozu, byly vypnuty i transpondéry.

 

Pokud jde o další průběh událostí, nezávislé analýzy dat z vojenských radarů a satelitů malajských, britských a amerických expertů potvrzují, že Boeing 777 letu Malaysia Airlines 370 po přerušení komunikace se světem výrazně změnil směr i výšku letu a zamířil směrem k Andamanskému moři, tedy k Indii. Pak už jsou k dispozici jen neurčité pingy, pohotovostní signály satelitních systémů ACARS, kterými dávají najevo, že jsou připraveny k provozu. Tyto signály ale neobsahují telemetrická data, takže se z nich bohužel nedá přesně určit poloha letadla. Nicméně, poslední, zatím ne zcela potvrzený ping z paluby letu Malaysia Airlines 370 prý dorazil až v 8:11 malajského času, tedy sedm a půl hodiny po startu. Minimálně do té chvíle bylo zřejmě letadlo pohromadě.

 

Zvětšit obrázek
Mezinárodní letiště Kuala Lumpur. Kredit: Craig, Wikimedia Commons.

Získání automatických satelitních pingů ACARS bez dat se prý přitom rovná zázraku. Data ACARS se totiž dají posílat rádiem po velmi krátkých vlnách anebo přes satelit a Malaysia Airlines si nepředplatily satelitní verzi. Nicméně, satelitní vysílač na palubě letadla, který byl součástí vypnutého systému ACARS, podle všeho přesto vysílal prázdné pingy geostacionárnímu satelitu společnosti Inmarsat. To, co by někdo mohl označit jako zvůli automatického systému, nám teď poskytlo zatím jediné informace, které máme o dalším osudu 239 lidech na palubě pohřešovaného stroje. V historii leteckých nehod je toto zcela unikátní situace. Podle analýz poslední ping dorazil k satelitu Inmarsat z jednoho ze dvojice úzkých koridorů, vymezených podle vlastností přijatého pingu. Jižní koridor začíná severně od indonéské Jakarty a přes Vánoční ostrov pokračuje na jih, hluboko do Indického oceánu. Severní koridor, který lépe odpovídá poslednímu známému směru letu zmizelého Boeingu 777, se táhne od severní hranice Laosu, přes ohromné území jižní a východní Číny, Kyrgyzstán, až do hloubi jižního Kazachstánu. Pak se s letadlem zřejmě odehrálo něco definitivního. Buď přistálo na neznámém místě anebo se zřítilo někam na zem či do moře. Mimochodem, Boeing 777-200ER potřebuje k přistání dráhu o délce cca 1 500 metrů.

 

Co se ale k čertu vlastně stalo? Máme tu reálnou verzi seriálu Ztraceni (Lost) a dovoluji si tvrdit, že napínavější než originál. Unesl Malaysia Airlines Flight 370 někdo s výbornou znalostí tohoto typu letadel a řízení leteckého provozu? Kde ale jsou? Proč únosci nic nechtějí? K čemu by někomu bylo sice docela moderní, ale běžné letadlo Malaysia Airlines, plné Číňanů a Malajců? Unesl ho někdo z posádky? Nebo se snad někdo z posádky zbláznil a spáchal vynucenou hromadnou sebevraždu? Proč by ale pak letěl sedm hodin, aby zapíchl letadlo do čínských pustin? Ovládl někdo elektroniku letadla na dálku a když ano, tak proč? Přicházely pingy ze dna oceánu? Kdepak sněžný muž a mimozemšťani, tohle je pravá záhada! Konspirační bláboly pučí jako houby po dešti, ale vysvětlení bude nakonec nejspíš docela prozaické.

 

Všichni lidé z Malaysia Airlines Flight 370 jsou už pravděpodobně mrtví, zároveň ale existuje nenulová, dokonce nezvykle velká naděje, že naopak všichni nebo alespoň někteří účastníci letu 370 žijí a na neznámém místě čekají na záchranu. Pro příbuzné, kteří možná jsou a možná také nejsou pozůstalými to musí být velice trýznivé. Buďme rádi, že nejsme v jejich kůži.


V I D E O
New Evidence May Indicate Struggle in the Cockpit of Missing Malaysia Airlines Flight 370. Kredit: ABC News.
 
V I D E O
Could Malaysian Airlines Flight 370 Have Landed on a Tiny Island?
 



Literatura

NewScientist 15. 3. 2014, Wikipedia (Malaysia Airlines Flight 370)

Datum: 17.03.2014 05:53
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz