Kukačkám jsme dali nálepku mafiánských parazitů, paradoxně ale svým pěstounům činí dobro  
Nepoložili jste si někdy otázku, proč inteligentní ptáci, kterým cizí mláďata ožebračují jejich vlastní potomky, se proti nezvaným hostům nijak zvlášť nebrání? A proč druhy, na nichž kukačky své zlo v podobě podstrkování mláďat páchají, jsou početné, prospívají a neomezují se jen na jeden kontinent? Jakoby v tom, co kukačkám z našeho pohledu kazí jejich morální profil a co ošklivě nazýváme parazitismem, něco nehrálo.

 

Zvětšit obrázek
Kukačka chocholatá (Clamator glandarius) patří k druhům, které kladou svá vejce do cizích hnízd. Jejich „oběťmi“ jsou často straky a krkavci. Kredit: Yathin S Krishnappa, Wikipedia


Kukačky
Kukačky (Cuculiformes) jsou na všech kontinentech, kromě Antarktidy.  Mají dlouhá křídla i ocas a jsou dobrými letci. Severní druhy mají ve zvyku migrovat i na dlouhé vzdálenosti. Kukaček je hodně (šest čeledí) ale všechny mají jednu věc společnou - zygodaktilní nohu, takzvaný vratiprst.  A taky ještě to, že se samičky od samečků moc neliší. Některé z kukaček si staví hnízda a jsou vzornými rodiči. Když se to ale vezme početně, tak polovina jich spoléhá na péči adoptivních rodičů a provozují to, čemu říkáme hnízdní parazitizmus – kladení vajec do hnízd jiných ptáků.

 

Zvětšit obrázek
Vrána černá (Corvus corone). Příšernému krákání navzdory je řadíme mezi pěvce. Kredit: Ian Kirk, Wikipedia

Kukačka chocholatá
Je jen o něco málo větší než ta naše kukačka, které říkáme obecná.  Mnohem větší, než ve skutečnosti je, se zdá jen tím, že má delší křídla i ocas.. Vyskytuje se jak v západní Evropě, tak východní Asii. Patří tedy mezi rozšířený i početný, jedním slovem, úspěšný druh. Na území České republiky se ukáže jen zřídka, protože dominujícím je prakticky jen jeden druh - kukačka obecná  (Cuculus canorus). Obě kukačky, jak ta chocholatá, tak obecná, mají stejný zvyk, nebo spíš zlozvyk - nechávat potomstvo na krku někomu jinému, kdo s tím nemá nic společného. Společné mají i to, že jejich potravou je hmyz a jeho larvy a že dokážou pozřít i chlupaté housenky, kterým se jiní ptáci vyhýbají.

 

V I D E O
Kukačka chocholatá na videu od Christiana Segonne
 
V I D E O
O inteligenci vran svědčí i tento volně odchovaný nalezenec vracející se hrát si se psem.
 

 


Vrána černá (Corvus corone)

Otevřít galerii
Příběh kukačky od Yoram Shpirera.

Jako by nestačilo, že si je pleteme s havrany a krkavci. Zoologové je ještě rozlišují na vránu šedou a černou a tak jednou hovoří o vráně obecné, jindy o vráně obecné černé a někdy zase o vráně šedé, která měla  být subspeciem. Molekulární genetici mezi nimi ale rozdíl nezjistili a ptakoznalce se snaží od nesmyslného škatulkování, kterému nejspíš rozumí jen oni sami, odradit. Prý aby v tom nám ostatním nedělali zbytečný zmatek.

Zvětšit obrázek
Rozšíření vrány černé po kontinentech dává tušit, že parazitismus kukačky jí spíš prospívá, než aby jí škodil.

Vránám podobných opeřenců je ale víc a odlišit je například od mladých havranů, může činit problém. Poznat jen o něco málo strmějšího čelo, to už chce cvik. Dělat chytré můžete ale i bez toho. Stačí si jen zapamatovat, že vránu od ostatních krkavcovitých bezpečně poznáme podle ocasu. Mají totiž jeho konec rovný, havran ho má zakulacený a krkavec klínovitý.
I když to tak na první pohled nevypadá, máme v Evropě vran bohatě. Něco mezi pěti až dvanácti miliony hnízdících párů. Moc si jich nevšímáme, protože jsou při hnízdění teritoriální. Naší pozornost upoutají většinou až svým večerním srocováním a letovými tanečky, kdy se téměř za tmy nejspíš nějak dohadují, kam se ten den vydat ke společnému hřadování.
V jednom se odborníci u vran shodují, že mají vysokou inteligenci. Ostatně, na internetu koluje celá řada videí o tom, jak  když jejich zobák na vlašský ořech nestačí, tak s ním vyletí do výšky a pustí ho aby se rozbil. A když  asfalt moc pruží, využijí drticích schopností kol projíždějících automobilů. Přišly i na to, že křižovatka je k tomu místem nejvhodnějším. Auta na červenou musejí zastavit a tak se po jistou dobu mohou proplétat pod koly rachotících monster, aniž by se vystavily nebezpečí, že je rychle jedoucí auto srazí.

 

 

Kukačky versus vrány

Italka Daniela Canestrari pracuje ve Španělsku na Universidad de Oviedo. Podle výsledků její studie jsou kukačky  ochránkyněmi genofondu vraních hnízd, ne jeho ničitelé parazitismem.  

Kukačky s oblibou snáší svá vejce právě i do vraních hnízd. Že se adoptivní rodiče musejí víc snažit, je pochopitelné. Mnohdy pak nestíhají a tak útisk ze strany kukaččího parazita si mnohdy vybere daň i na vlastním vraním potomkovi. Spíše ale jen zřídka, protože tento druh kukaček vejce ani holátka z hnízda nevystrkuje. Nebo aspoň ne cíleně. Bylo zcela legitimní si myslet, že kukaččí mládě v hnízdě musí být pro vrány nevýhodou. Jenže se ukazuje, že tomu tak není.  Mohlo nás už dříve trknout, že tak inteligentní tvorové, jakým vrány jsou, by se nenechaly snadno oblafnout, kdyby z toho pro ně nic pozitivního nekoukalo. Poznat svá vejce, která jsou typicky zelenkavá a hnědě skvrnitá od těch podstrčených, pro ně musí být hračkou. Ta kukaččí se neliší jen barvou ale i velikostí a tvarem. Kukaččí vejce jsou podstatně menší, světlejší, méně do zelena a oválnější. Postrádají typickou vraní "špičku". Ani po vylíhnutí by jim rozpoznání vetřelců nemělo činit potíže. Vlastní mláďata se rodičům hlásí červenou barvou v otevřeném zobáčku. Kukaččí prckové mají sliznice pomerančově žluto-oranžové. Znaků, které by inteligentní ptáci snadno prokoukli, je poměrně hodně. Je v tom tedy něco jiného. Cestičky evoluce musely vraní "slepotě" přiřadit nějakou výhodu. Podporu této kacířské myšlence poskytly výsledky španělského týmu pod vedením italské odbornice na ptáky, Daniely Canestrari z University of Oviedo. Zjistili, že osazenstvo hnízd s kukaččími vetřelci, přežívá lépe. Závěr vědecké studie je až trapně banální. Větší šance na přežití má propůjčovat smíšenému osazenstvu hnízda smrad. Konkrétně směs indolů, kyselých sirných sloučen a fenolů.  Právě na tyto látky jsou bohaté kukaččí výměšky a exkrementy a ty mají odrazovat predátory z řad zdivočelých koček i létajících dravců, pro něž bývají ptačí holátka vítaným zpestřením jídelníčku. Šestnáct let trvající studie sledující osud osazenstva 741 hnízd poskytla důkaz o tom, že i když mladé kukačky svým nepříbuzným kamarádům ze společného talíře ujídají, pro konečné počty přeživších vraních holátek je přítomnost kukačky v hnízdě přínosem. Šance na přežití by se jim ve společné domácnosti měla zvyšovat až o 40 %. Možná i proto, že kukačky nezatížené domácími povinnostmi, mají více času se spolupodílet na klamání případných vetřelců a jejich odhánění od „společných“ hnízd.
   

 

Zvětšit obrázek
Amotze Zahavi, evoluční biolog z Tel Avivské university předpověděl, že mafiánské praktiky jsou v živočišné říši obecným fenoménem. (Kredit: L. Shyamal, Wikipedia)

Teorie mafiánské kukačky
Daniela Canestrari článkem o ochranné funkci kukaččích výkalů poněkud znevážila jinou a v současné době uznávanou představu o významu kukaček. Vžilo se pro ní označení teorie „mafiánské kukačky“. Předpokládá, že mstivé metody nemusejí být výplodem je chorých lidských mozků, ale že trestání nedostatečně loajálních jedinců může být běžnou praxí i v říši zvířat. Kukačky toho měly být zářným příkladem. Ba co víc, mělo jít i o stejný druh kukačky (kukačku chocholatou) s níž pracoval tým vedený Italkou.  Podle hypotézy Amotze Zahaviho od rodičovských povinností osvobozené kukačky měly získat dostatek času na vymýšlení a pořádání trestných výprav do hnízd svých hostitelů. Zhruba šlo o to, že kukačky měly těm párům, které si troufly jejich vejce z hnízda vyhodit, pořádně zavařit, to aby si to příště dobře rozmyslely. Tuto hypotézu testoval před časem také tým Španělů. Pracoval pod vedením Manuela Solera. Mafiánskou hypotézu otestovali  a jejich výsledky měly dokládat, že je platná. Hnízda strak, z nichž Solerovi spolupracovníci parazitická kukaččí vejce odstranili, nedopadla dobře. Pětkrát častěji je vědci nacházeli vypleněné. Všechno to do sebe docela dobře zapadalo. I vysílačkami opatřené kukačky dávaly jasně najevo, že stračí hnízda, kam předtím nakladly svá vajíčka, opakovaně navštěvují. Mafiánské kukaččí praktiky mělo potvrzovat i to, že vzpurným stračím párům měly kukačky vajíčka naklovávat. Výzkumníkům zdokladování platnosti teorie mafiánských praktik u zvířat přineslo hodně slávy a vědeckého uznání.


 

Zvětšit obrázek
Podle Manuela Solera, profesora na Universidad de Granada je kukačka chocholatá představitelkou zvířecího organismu řídícího se mafiánskými praktikami. (Kredit: Universidad de Granada)

Máme tu tedy nyní teorie dvě. Ta novější, založená na prosté ochranné funkci zápachu, se méně příčí Occamově břitvě. Nemusí se potýkat s vysvětlováním jak kukaččí mozek zvládne osvojení si mstivých mafiánských praktik a hlavičky obětí zase uvědomování si toho, co kukačkám provedli jednou (vyhození vajíček z hnízda), že si už podruhé dovolit nemohou. Ještě složitější na mafiánské teorii je nejspíš vysvětlování faktu, proč druh, na němž parazit své mafiánské mstivé praktiky uplatňuje a evidentně mu tím záměrně škodí, ve skutečnosti prospívá a patří k těm nejrozšířenějším.   

 

Zvětšit obrázek
Lucky Luciano, údajný vzor kukaček. (Kredit: NY Police dept.,Wikipedia)


Nejspíš jsme kukačkám nálepku parazitů a ještě k tomu mafiánských, dali z neznalosti    neprávem. V případě vran jim "parazit" svým chováním evidentně činí dobro. Eliminuje riziko a přispívá tím k předávání genů adoptivních rodičů a podporuje tím přežití vran jako druhu. Mezi kukačkou a vránou jde o oboustranně prospěšnou ukázkovou symbiózu a je dost pravděpodobné, že se totéž časem potvrdí i u některých dalších kukaččích druhů a že se i jim za svou podezřívavost z nekalostí budeme muset omluvit stejně, jako v případě kukačky chocholaté. 


Literatura
From Parasitism to Mutualism: Unexpected Interactions Between a Cuckoo and Its Host, Science 21 March 2014: Vol. 343 no. 6177 pp. 1350-1352 DOI: 10.1126/science.1249008

Physorg http://phys.org/news/2014-03-cuckoo-birds-hosts.html#jCp

Autor: Josef Pazdera
Datum: 23.03.2014 02:29
Tisk článku

Okrasní ptáci - Chvapil Stanislav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 190 Kč
cena: 190 Kč
Okrasní ptáci
Chvapil Stanislav
Související články:

Samci lemčíků se zvětšují optickým trikem     Autor: Jaroslav Petr (10.09.2010)



Diskuze:

Ďakujem

Jana Packova,2014-03-26 12:23:05

za veľmi pekný a rozumný článok, vysvetlenie p.Daniely Canestrari mi príde nielen rozumnejšie, ale aj elegantnejšie a pravdepodobnejšie.

Tiež som bola informovaná o tom, že minimálne 50% druhov kukučiek preferuje klasické hniezdenie oproti hostiteľskej stratégii.

Celkom by ma zaujímalo, ako to bude u iných druhov kukučiek ktoré kladú vajcia do cudzích hniezd, snáď sa čoskoro dočkáme aj ďalších výsledkov.

A ďakujem aj za info o tom, že nie každá kukučka vyhodí z hniezda všetky prítomné vajcia.

Odpovědět

Teorie

Vojta Ondrasov,2014-03-24 09:23:18

Ten pan Soler jako by z oka vypadl tomu vlevo dole. Navíc vymyslel tu mafiánskou teorii, kterou v podstatě ospravedlňuje takové praktiky jako běžnou záležitost pro veškerou živočišnou říši. Pokud tvořit krkolomné teorie není vyhrazeno jen profesorům, tak bych taky jednu zkusil: Pokud redakce nepopletla fotky, tak bych ho tipnul na "kukačku".

Odpovědět

penalizace hostitele

Tomáš Pilař,2014-03-23 20:39:12

Mám za ta, že ve fanatickém přesvědčení, jaký je kukačka rošťák, přehlížíme, že ve skutečnosti je její vliv na hostitele malý.
Párek rákosníků hnízdí 2x ročně a vyvádí 3-5 mláďat. Pokud kukačka mu zlikviduje jedno hnízdo za život, připravila ho o přeba 1/10 jeho potenciálních potomků. Přičemž ve skutečnosti ze 40ceti potenciálních potomků přežívají asi tak 2. Na kukačku se klidně dá pohlížet tak, že sebrala rákosníky (jako potravu) jiným potenciálním predátorům nebo parazitům. Pro populaci rákosníků bude furt kukačka jedním z řady životních problémů, nikoliv tím podstatným.
Při pohledu z druhé strany je kukačka je nešťatstník, který má šanci na přežití pouze při mizivé populační hustotě. Nešťastník, který se snaží o co nejlepší přizpůsobení hostiteli a tím ztrácí své alternativní hostitele. Ztrátou alternativních hostitelů si zároveň výrazně komplikuje možnost přežití v případě poklesu populační hustory většinového hostitele.

Odpovědět

Evolučná teória je hlúposť!

Mil Mil,2014-03-23 18:40:22

Ako si vysvetliť výber hostiteľského druhu kukučkou ak dajme tomu parazituje druhy náhodne? Predsa variabilita sfarbenia kukučích vajec je veľká. Musí teda vedieť akú farbu vajec má ten ktorý druh vtákov a vedieť aké sfarbenie budú mať vajcia kukučky.

Je predsa veľa kritérií určujúcich vhodnosť alebo nevhodnosť hostiteľa: napríklad synchronizácia jeho hniezdenia s kukučkou, veľkosť a tvar hostiteľského hniezda, obrana hniezda a miera agresivity hostiteľa voči kukučke , schopnosť hostiteľa kukučie vajce v znáške rozpoznať, doba inkubácie hostiteľských vajec, typ a množstvo potravy pri kŕmení mláďat a súperenie kukučieho mláďaťa s mláďatami hostiteľa.

Odpovědět


Mil Mil,2014-03-23 19:03:11

K čomu je to dobré takto parazitovať, ak to u ostatných vtákov celkom dobre funguje aj bez tohto extrému. Predsa zniesť vajce do cudzieho hniezda nie je len tak, ako zniesť do vlastného hniezda. To kukučka postupným vývojom dospela do štádia, že si to skomplikovala do takej miery, že prestala si vytvárať hniezdo, zmenšila veľkosť vajca a začala znášať rôznofarebné vajcia podľa hostiteľského druhu a zosynchronizovala hniezdenie. Odhadla mieru agresivity hostiteľa voči kukučke , schopnosť hostiteľa kukučie vajce v znáške rozpoznať, dobu inkubácie hostiteľských vajec, typ a množstvo potravy pri kŕmení mláďat a súperenie kukučieho mláďaťa s mláďatami hostiteľa.
Ak to zhrnieme, tak ako to že taká kukučka počas testovania svojej zákernej taktiky nevyhynula?

Odpovědět

naše kukačky

Peter Samaš,2014-03-23 18:06:12

Díky za velmi pěkný článek. Uvědomil jsem si, jak i naše kukačky ve stáří cca 10 a více dnů produkují při pocitu ohrožení opravdu ošklivě zapáchající trus.

Nevím nakolik je teorie kukaččí mafie u našeho druhu pravděpodobná. U nás totiž nepozorujeme, že by hostitelé, kteří kukaččí vejce vyhodili, trpěli vyšší predací právě kukačkami.

Jak pan Brož píše, kukačka si prvních přibližně 5 dní nedá pokoj s vytlačováním vajec nebo mláďat. Ten vytlačovací reflex v tomto stáří prostě najednou zcela vymizí. Existuje mnoho dokladů o společném vyrůstání naší kukačky s hostitelskými mláďaty (u různých druhů). Sám jsem toho každoročně svědkem hned u několika parazitovaných hnízd, kdy mládě kukačky nedokáže ostatní vejce nebo mláďata vytlačit a roste společně s mláďaty.

Odpovědět


Souhlas

Vit Vopenka,2014-03-23 22:08:13

S tím vystrkováním to zdaleka neni stoprocentniá ani u nasi kukacky, taky mam zkusenost s tom, ze vyrustaji pospolu a v pohodě i třeba se sojkou. Dokonce vypadne i kukačka. Nevěda že jde o kukajdu, jsme nebohé holatko vzali domů na dokrmeni.... stále jsme vymýšleli nové kašičky a poctivě stříkačkou krmili i v noci ... a mysleli si, že jsme nějak neodhadli složení krmné dávky a že z toho má chudák nezdravý průjem a zánět volete - to jak obsahy zapáchaly.......
to se fakt nedalo .... BNakonec z toho byla kukačka, zdárně jsem vychovali a pak odletěla. Do dneška jsme žili v přesvědčení, jak jsme jí tenkrát pošramotili zažívání .... a ono to nejspíš bylo normální :)

Odpovědět


kukačka u sojky

Peter Samaš,2014-03-24 08:27:57

Vaše pozorování kukačky u sojky je veliká vzácnost. Ten hnědý, řídký, smradlavý trus je opravdu normální :-) Mám kolegy, kteří všechny takové případy dokumentují. Nevadilo by Vám napsat mi na můj email (psamas@seznam.cz) a kolega z AVČR by se Vám ozval?

Odpovědět

obrana proti hnízdním parazitům

Pavel Brož,2014-03-23 15:59:04

Matně si vzpomínám na krátký článek tuším už v dosti starém vydání časopisu Vesmír, kde byla zmínka o obraně některých druhů před hnízdními parazity. Podle toho článku prý měli větší šanci na odchov mladých starší zkušené ptačí páry, které hned po návratu ze zimovišť začaly neprodleně stavět hnízda, zatímco mladší nezkušené páry s tím nespěchaly a promarnily spoustu času. V okamžiku, když starší páry zjistily, že mají v hnízdě kukaččí vajíčko, hnízdo opustily, přesunuly se dostatečně daleko a založily hnízdo nové, díky čemuž většinou stihly tu sezónu nějaké mladé vyvést. Oproti tomu mladší páry skončily naprosto bez mláďat, protože kukaččí mládě všechna ostatní mláďata vystrkala z hnízda.

Mimochodem, v nějakém dávném přírodovědném pořadu snímaly tento proces vyhazování kamerou zavěšenou nad hnízdem. V žádném případě se nedalo filmaře nařknout z nějakého přibrušování záběrů, aby byly syrovější, to kukaččí mládě si prostě nedalo pokoj až do té doby, než zbylo v hnízdě samo.

Proto i mě vrtá hlavou, jaký užitek by měli mít ptáci živící hnízdního parazita, jako jediné možné vysvětlení mě přijde provozování mafiánských praktik ze strany kukaček. Možná existují rozdíly mezi jednotlivými kukaččími druhy a dost možná také mezi druhy v roli obětí. Možná že někde převládá mafianismus spolu s kompletním vyčištěním hnízda od původních mláďat, zatímco jinde funguje symbióza založená na maximální kombinaci puchů v hnízdě. Babo raď.

Odpovědět

Kukaččí mládě vs. hostitel

Vojtěch Kocián,2014-03-23 07:52:41

Vždycky jsem si myslel (a je to tak prezentováno ve většině článků a dokumentů o kukačkách), že kukaččí mládě po vylíhnutí odstraní z hnízda všechna vajíčka hostitelů a případně i již vylíhnutá mláďata. V takovém případě by přece hostitelovo potomstvo o všechny výhody spojené s ochranným zápachem přišlo. Výjimkou by mohly být hnízdní kolonie, kde by kukaččí zápach chránil i sousední hnízda. Nebo snad mladá kukačka vyhazuje vajíčka jen těch hostitelů, kteří by se nedokázali postarat o vlastní i cizí potomstvo, protože jsou příliš malí a u velkých vran to nedělá? Nebo to nedělá proto, že vraní vajíčka jsou na ní prostě moc velká?

Odpovědět


Ani ty naše středoevrospké

Beata Fisher,2014-03-23 09:10:21

Kukaček je hodně druhů a ne všechny vyhazují vajíčka, nebo mláďata z hnízda a to je i tento případ kukaček chocholatých. Z vlastní zkušenosti vím, že ani ty naše (obecné) nevyhodí všechny. Myslím, že to filmaři vždy trochu "přibrousí", aby záběry byly více srdcervoucí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni