Zvětšit obrázek

Test protibunkrové bomby GBU-28. Kredit: USAF.

Je to věčný příběh vojenských technologií. Nástroje obrany se neustále vylepšují, aby se mohly ubránit útoku a stejně tak se neustále vylepšují nástroje útoku, aby s nimi bylo možné prorazit obranu. Přesně tohle se děje i v souboji mezi bunkry, v dnešní době převážně železobetonovými a bombami speciálně vyvíjenými proti bunkrům, takzvaným „bunker busters.“ Snažíme se postavit co nejlépe chráněné bunkry s co nejmocnější vrstvou betonu a také co nejlepší bombu, která by dokázala pokud možno každý bunkr prorazit, explodovat uvnitř obytných prostor a poslat všechny uvnitř do horoucích pekel. Velmi zábavný je třeba příběh americké bomby proti bunkrům GBU-28, schopné účinně prorazit více než 6 metrů vyztuženého betonu, kterou navrhli, vyrobili a shodili na odolný irácký velitelský bunkr za pouhých pár týdnů během Operace pouštní bouře. Teď se rýsuje zajímavá možnost, jak protibunkrové bomby využít v astrobiologii.

Zvětšit obrázek

Chris Carberry, šéf Explore Mars. Kredit: Explore Mars.

Nezisková společnost Explore Mars se sídlem v Beverly, Massachusetts si dala do vínku ambiciózní cíl – dostat lidi na Mars během příštích dvaceti let. Snaží se proto všemožně podporovat a pohánět vývoj technologií, které souvisejí s průzkumem Marsu a samozřejmě s jeho budoucím osídlováním. Nedávno zaujali nápadem, jak se s pomocí brutálně účinné vojenské vychytávky pokusit objevit na Marsu cizí život anebo alespoň prozkoumat méně dostupná místa na Marsu.

Zvětšit obrázek

Bombardování Marsu při misi ExoLance. Kredit: Explore Mars.

Není žádným tajemstvím, že povrch Marsu svírá mráz a také skrápí velmi nepřívětivé kosmické záření, které by nejspíš zamezilo bujnému rozvoji místního života, pokud nějaký takový existuje. Hlouběji pod povrchem by to ale pro živé organismy mělo být lepší. Ředitel Chris Carberry k tomu trefně poznamenává, že robotický průzkumník Curiosity je sice vybavený vrtákem, může s ním ale vlastně jen tak škrábat Mars, pár centimetrů hluboko. Mise, které se snad na Mars vypraví v dohledné době, by se měly dostat hlouběji, ani tak to podle všeho nebude žádná sláva. NASA se v roce 2016 chystá vyslat robotickou planetární sondu InSight, která se sice dostane do pěti metrů, bude to ale jenom na jednom místě a sonda nebude zkoumat marťanské organismy, nýbrž geologickou evoluci Rudé planety. ESA zase na rok 2018 připravuje robotického průzkumníka ExoMars, který by měl hledat stopy života až do hloubky 2 metrů pod povrchem, bude ale pátrat jen na omezeném území Rudé planety.

Zvětšit obrázek

Mise InSight. Kredit: JPL/ NASA, Wikimedia Commons.

Proto společnost Explore Mars vyzývá k financování pozoruhodného nízkorozpočtového programu ExoLance. Ten zahrnuje bombardování vybraných míst na Mars větším množstvím lehkých projektilů, inspirovaných technologií bomb proti bunkrům. Dotyčné bomby fungují tak, že nejprve prorazí kryt bunkru a pak explodují uvnitř, se strašlivými následky. Projektily bombardující Mars by namísto bojové hlavice nesly vědecké zařízení, s nímž by bylo možné provést test na přítomnost živých organismů ve hloubce kolem 2 metrů pod povrchem Marsu.

Zvětšit obrázek

Mise ExoMars. Kredit: ESO/ G. Hudepohl, Wikimedia Commons.

Jak je to reálné? Jorge Vago z projektu ExoMard to vidí spíš pesimisticky. NASA se podle něj snažila o něco podobného v roce 1999, při misi Deep Space 2. Dvě malé sondy tehdy podle plánu narazily do povrchu Marsu, po dopadu už ale nenavázaly rádiový kontakt. Podle Vaga budou muset nejdřív v Explore Mars prokázat, že jejich technologie je pro podobný kousek dostatečně odolná. Alan Smith z University College London zase vidí jako problematickou dopravu takových projektilů ze Země na Mars. Na druhou stranu Smith vítá, že se planetární projektily stávají stále lákavější platformou pro průzkum cizích těles. Sám Smith je členem týmu, který připravuje takové projektily pro průzkum ledového měsíce Europa, kde by mohl být velmi zajímavý podpovrchový oceán. Minulý rok vystřelovali makety projektilů do terčů z písku a ledu, přičemž potvrdili, že projektily s přístroji mohou takové zásahy přežít.

Tým ExoLance chystá podobné testy a doufá, že si vypuštěním většího počtu projektilů na Marsu významně vylepší své šance na úspěch. Věří, že tenhle postup bude rychlejší a levnější, než kdyby vyslali větší počet robotických průzkumníků. Carberry přiznává, že jejich projektily nejspíš ještě mnoho let nezvládnou to, co bude umět InSight. Měly by ale být významně levnější a svoji práci by měly mít hotovou dřív. Uvidíme.

V I D E O

EXOLANCE Presentation the Humans to Mars Summit 2014. Kredit: Explore Mars.

Literatura

NewScientist 7.5. 2014, Wikipedia (Bunker buster, InSight, ExoMars, ExoLance).