Budeme si posílat zprávy napříč časem červími děrami?  
Co kdyby se nám povedlo udržet červí díru natolik dlouho, že skrz ní projde světelný signál? Pak bychom mohli komunikovat napříč prostorem a možná i časem. Luke Butcher z Cambridge navrhuje využít Casimirovu energii kvantových fluktuací.


 

Zvětšit obrázek
Budeme komunikovat červí dírou? Kredit: Flickr/ Stuck in Customs.

Pokud dneska někdo chce poslat zprávu do jiného času, obvykle ji vloží do schránky, kterou uloží do opravené střechy zvonice anebo zakope na školní zahradě. Nešlo by to ale i jinak? Zajímavou možnost nabídly temná zákoutí exotické fyziky, v nichž se kroutí červí díry.


 

Zvětšit obrázek
Luke Butcher. Kredit: University of Cambridge.

Červí díry se objevují jako svérázné řešení rovnic Einsteinovy obecné relativity. Jsou to vlastně hodně zvláštní tunely, které by měly spojovat dvě místa v časoprostoru vzrušující zkratkou. Pokud by takovou červí dírou něco prošlo, mohlo by se to dostat napříč ohromnými vzdálenostmi v prostoru a také napříč časem. Je v tom samozřejmě háček, takové červí díry jsou podle všeho ze své podstaty nestabilní a neudrží se otevřené natolik dlouho, aby skrz ně něco prolezlo. Jenže, co kdybychom se pokusili červí díry udržet otevřené, třeba působením nějaké exotické síly?


 

Zvětšit obrázek
Klasický Casimirův jev. Kredit: Emok, Wikimedia Commons.

V roce 1988 navrhl Kip Thorne z Caltechu a jeho kolegové, že by červí díru mohla udržet otevřenou jistá forma negativní energie, které se říká Casimirova. Odvozuje se od slavného Casimirova jevu, spočívajícího v odpuzování dvou rovnoběžných nenabitých desek, umístěných ve vakuu anebo v tekutině, které se přitahují nepatrnou, ale nenulovou silou. Jde o to, že mezi deskami i kolem nich neustále vznikají kvantové fluktuace, virtuální páry částic a antičástic. Když to zjednodušíme, tak mezi deskami vzniká těchto virtuálních párů o něco méně, protože tam mají k dispozici jen omezený soubor možných vlnových délek. Výsledkem je, že časoprostor mezi Casimirovými deskami vlastně má negativní energii.


Vědce už napadlo, že by mohli Casimirovu negativní energii použít k udržení červích děr, až doposud se ale snažili marně. Luke Butcher z Univerzity v Cambridge teď možná našel řešení. Navrhuje, že by roli Casimirových desek mohla převzít samotná červí díra, pokud by si vytvářela vlastní Casimirovu energii. Podle jeho výpočtů to za jistých okolností skutečně jde. Kdyby byl tunel červí díry řádově delší, nežli šířka jejího ústí, tak by taková červí díra mohla ve svém středu produkovat Casimirovu energii.

 

Zvětšit obrázek
Matt Visser. Kredit: Victoria University of Wellington.


I kdyby to fungovalo tak to nebude úplně ideální. Butcher podotýká, že ani takto vzniklá Casimirova energie nestačí, aby udržela červí díru stabilní. Na druhou stranu, přítomnost Casimirovy energie by mohla zaručit, že červí díra vydrží natolik dlouho, aby skrz ní proletěl světelný signál. A to není tak málo. Jak už bylo řečeno, červí díry jsou úžasné zkratky prostoročasem. Kdybychom to technologicky zvládli, tak bychom podle Butchera mohli přes červí díry provozovat komunikaci rychlejší než světlo. To by se velice hodilo při dobývání hlubokého vesmíru, kde by byli naši potomci bez podobné vychytávky odkázání jen sami na sebe. A kdyby konce červí díry posilované Casimirovou energii byly otevřené v různých časových rovinách, tak bychom teoreticky mohli komunikovat napříč časem.

 

Butcher je podle všeho realistou a upozorňuje, že i s jeho výpočty ještě zbývá spousta práce k ověření, zda Casimirova energie udrží červí díru v dostatečné kondici na průchod světelného signálu po celé její délce. Je taky otázkou, jestli projde natolik velký světelný signál, aby pojmul nějaká smysluplná data. A jak už to chodí, přetavení teoretických rovnic do konkrétní technologie určitě nebude na počkání. Matt Visser z Victoria University v novozélandském Wellingtonu poznamenává, že postavit průchozí červí díry stále ještě neumíme a dlouho umět nebudeme. Butcherova studie ho ale zaujala. Může prý oživit skomírající zájem o červí díry.

 

 

Literatura

NewScientist 20. 5. 2014, arXiv:1405.1283, Wikipedia (Casimir effect).

Datum: 25.05.2014 08:23
Tisk článku

Pekelná díra - Herbert Brian, Anderson Kevin J.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 449 Kč
cena: 386 Kč
Pekelná díra
Herbert Brian, Anderson Kevin J.
Související články:

Ultrajasný kvasar ukrývá supertajemnou černou díru z mladého vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (07.12.2017)
Simulátor optických efektů extrémní gravitace přináší černou díru na Zemi     Autor: Stanislav Mihulka (18.10.2017)
Revoluční pozorování supermasivní černé dvojdíry v souhvězdí Persea     Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2017)
Hubble ulovil mrtvý disk masivní galaxie, co změní teorie o evoluci galaxií     Autor: Stanislav Mihulka (23.06.2017)
Mnohé malé galaxie mohou skrývat ohromnou příšeru     Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2017)



Diskuze:

..

Petr Kocourek,2014-05-28 19:43:39

Mám dojem, že na něčem podobném pracuje i Apple; jen aby to nebylo dražší, než s O2:-).
Ale lze předpokládat, že "posílání zpráv" je pouze (správným) marketingovým tahem, jak přilákat investory (posílat se bude komunální odpad a zbraně).

Odpovědět

Postrádám smysl v posílání zpáv časem

Tomáš Lízner,2014-05-28 09:39:08

Když pominu samozřejmě ohromný technologický a vědecký přínos, tak pokud by platila dědečkovská teorie, že pokud bych se dostal do minulosti a něco v ní změnil, vytvořím novou alternativní časovou linku a tu původní tím nijak neovlivním, tak v posílání cest časem nevidím praktickou výhodu. Jestliže pošlu např. varovnou zprávu o katastrofě do minulosti, tak tím ovlivním pouze novou alternativní časovou linii. V mé přítomnosti se nezmění nic. Stejně tak nebudu moci chtít vytvořit "rajskou" alternativní linku, kterou bych stále informoval o rizicích budoucnosti, neboť každou mou zprávou odeslanou do minulosti vytvořím pokaždé novou alternativní linku.
A nakonec i kdybych chtěl být prostě lidumil a posílat do minulosti varování, ať to přijde komukoliv, pokud platí, že existuje nekonečný počet alternativních realit, tak některé se té katastrofě vyhnou i bez mé zprávy.

Odpovědět

Na tohle tema

George Dvorak,2014-05-26 07:53:44

napsali sir Arthur C. Clarke a Stephen Baxter sci-fi
novelu The Light of Other Days (2000)... Uz se tesim!

Odpovědět

Pohled na cervi diru

Martin Hodan,2014-05-26 06:47:46

O cervych dirach jsem toho procetl mnoho.
Podle vetsiny fyziku by to nemelo pripominat onu kruhovou vec jako ze serialu Hvezdna brana. Tedy kruhovy vstup-portal do "subprostoru" vyrobeny ze specialnich materialu ala nakadach.
Z pohledu pozorovatele z povzdali to tedy nebude pripominat kroutici se spiralove kruhovy tunel, ale spise neco takoveho jako ze seralu Battlestar Galactica 2004.
Cili kratky bily zablesk, ktery obklopi lod v okamziku skoku skrz cervi diru a v temze okamziku se lod v bilem zablesku objevi o svetelne roky daleko.

Rekl bych, ze cervi diru bychom mohli vytvorit z dvou vzajemne exitujicich nano cernych der, ktere si dokazeme vyrobit v LHC.
Kdyz dokazeme vyrobit par atomu antivodiku v LHC, tak vyrobit dve nano cerne diry v blizke vzdalenosti od sebe tak, aby ona vzdalenost mezi nima vytvorila onen Casimiruv efekt alespon na par femtosekund by nemel byt az takovy problem.
Jen je otazka jestli na to staci stavaji zarizeni (ALICE, atd), nebo bude treba vyrobit nejake specialni zarizeni znova.

Taky si rikam, ze pro udani smeru kam a kde se ma vytvorit druha strana, tedy vystup z cervi diry, by se mohlo pouzit "rozrazedlo" zvane mio neutrino vpalene presne mezi ty dve nano cerne diry v Casimirove "prostoru". Smer letu mio neutrina uda kam se umisti vystup a delka letu (kratka zivotnost mio neutrina) urci kde ten vystup "vypadne" z naseho prostoru.
Berte to jen jako takovou uvahu.
Ale je fakt, ze pro otevreni cervi diry bude treba opravdu hodne energie a cerna dira nejakou tu velkou energii ma.

Odpovědět

Ako vytvoriť červiu dieru

Pán Tau,2014-05-25 22:04:38

Ešte mi prosím na začiatok opíšte ako pripraviť-vyrobiť červiu dieru, resp. či ju už niekto niekde videl alebo pozoroval, resp. hocaký dôkaz a možnej existencií čo i len jednej červej diery.

Odpovědět


Jakub Rint,2014-05-26 00:12:09

Vaše otázka je stejně relevantní, jako ptát se na důkaz černé díry v době vzniku Obecné teorie relativity. A ejhle byly nalazeny...
Matematika i fyzika připouští červí díry, tak proč by nemohly existovat ?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace