Slučování galaxií jako základ kosmického "potravního řetězce"  
Jakým způsobem si naše Mléčná dráha dává k večeři trpasličí satelitní galaxii? Obdobně jako některá její dvojnice.


 

SPUSTIT ANIMACI
Na této počítačové 3D simulaci je rovina disku velké galaxie NGC 4651 znázorněn modrými soustřednými kruhy. Směr pohybu trpasličích galaxií je zvýrazněn zelenými křivkami. Bílé body reprezentují hvězdy, které kdysi patřily do trpasličích galaxií, ale dnes jsou vyvrženy ze svých původních pozic silnými slapovými silami galaxie NGC 4651 a jsou zformovány do tvaru rozsáhlých galaktických proudů. Kredit: N. SINGH/UCSC

Je to jako studovat jednoho sourozence z jednovaječných dvojčat, i když ten druhý je tisíce kilometrů daleko. A přesně pro to se rozhodl tým astronomů za pomoci těch nejvýkonnějších pozemních observatoří – Keckovy a Subaru. Pomocí nich pozorovali galaktický kanibalismus, kterého se dopouštěla větší galaxie na menším satelitním souputníkovi. To vše proto, abychom lépe porozuměli tématu zde často zmiňovanému – vzniku a dynamice formování velkorozměrových struktur.


Tým vedený astronomkou Caroline Foster (Australian Astronomical Observatory) si vybral spirální galaxii NGC 4651 zvanou Deštník. Spirální galaxie NGC 4651 je zhruba 60 milionů světelných let daleko v pohledném souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Tato galaxie měří asi 50 tisíc světelných let a dalších 50 tisíc světelných let doprava od jasného galaktického disku sahá slabá deštníkovitá struktura. O tomto obřím kosmickém deštníku je nyní známo, že se skládá ze slapových proudů hvězd. Proudy samotné jsou rozsáhlými trasami hvězd, které byly gravitačně vytaženy z menší satelitní galaxie, která se nakonec úplně rozpadla.

Výsledky práce tým publikoval v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

 

Důsledky galaktického kanibalismu, kdy velké galaxie pozřou ty menší, sledujeme všude ve vesmíru. Ale vytvořit 3D strukturu takového procesu je po čertech těžké, neboť malé galaxie roztrhané díky působení slapových sil jsou nevýrazné v porovnání s daleko zářivějším gigantem, který je spořádal k obědu. Zkrátka vidíme příliš málo detailů. Proto bylo nutno promyslet postup, jakým se dá tento proces co nejlépe zachytit.

 

Zvětšit obrázek
Galaxie Deštník dostala své jméno díky záhadné struktuře v levé části obrázku. Dnes už víme, že jde o zbytky trpasličí galaxie, která má jen padesátinu hmotnosti NGC 4651. Snímek vznikl kombinací dat půlmetrového dalekohledu BlackBird Remote Observatory Telescope a kamery Suprime-Cam, která je součástí osmimetrového teleskopu Subaru. Kredit: R. JAY GABANY

Nejdřív se tým rozhodl pořídit panoramatické snímky pomocí Suprime-Cam teleskopu Subaru, poté sáhli astronomové po přístroji DEIMOS, jenž je součástí teleskopu Keck II. Tak mohli pozorovat proudy hvězd vyvržených slapovými silami z jejich domovů v trpasličích galaxiích. Na tu dálku jsou hvězdy příliš slabé, proto bylo nutno použít speciálních „přibližovacích“ technik pro změření rychlostí objektů stržených v mocném proudu hvězd. Na 3D vizualizaci jsou znázorněny bílou barvou. A nejsou to jen hvězdy. Spolu s nimi jsou to rozličné typy galaktických objektů – hvězdokupy, mlhoviny a mračna prachu a plynu.

 

Tak se poprvé můžeme stát svědky takového procesu u galaxie, která je sice daleko od té naší, ale mechanismy tohoto jevu jsou stejné jako u Mléčné dráhy nebo našich podobně hmotných sousedů. Dokonce tím můžeme testovat teorii gravitace podobně jako u Měsíce a Země, ovšem aniž bychom museli čekat nějakých 300 milionů let, než satelitní galaxie dokončí oběh kolem té větší.


Zdroj:  Keck Observatory

Autor: Vladimír Pecha
Datum: 08.07.2014 06:53
Tisk článku

Mimozemšťané a Mléčná dráha - Kubeš Pavel, Kubešová Pavla
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 125 Kč
Mimozemšťané a Mléčná dráha
Kubeš Pavel, Kubešová Pavla
Související články:

Observatoř Gaia úspěšně odstartovala     Autor: Stanislav Mihulka (22.12.2013)
Jak běžné jsou v Galaxii obyvatelné Země?     Autor: Stanislav Mihulka (06.11.2013)
Před 2 miliony let se uprostřed Mléčné dráhy probudil drak     Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2013)
Rození gigantické hvězdy Mléčné dráhy v přímém přenosu     Autor: Stanislav Mihulka (17.07.2013)
Narazila před 10 miliardami let do Mléčné dráhy Galaxie v Andromedě?     Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2013)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni