V létě 2012 nás o vlásek minula extrémní sluneční bouře  
Štěstí ale nevydrží věčně. Je jenom otázkou času, kdy nás naplno zasáhne sluneční bouře srovnatelná s šílenou Carringtonovou událostí z roku 1859.


 

Zvětšit obrázek
Jedna z mnoha slunečních erupcí roku 2012. Zemi nezasáhla, ale vyvolala polární záře 3. září. Kredit: NASA Goddard Space Flight Center.

Věděl o tom jen málokdo. Ale oddechnout si teď můžeme všichni. Naše civilizace se obává rozmanitých rizik, přičemž mnohá z nich jsou přehnaná anebo úplně vyfantazírovaná. Existují ale rizika naprosto reálná, u nichž je jenom otázkou času, kdy na nás plnou silou udeří. A těch bychom se měli doopravdy bát. I když je naše Slunce vcelku poklidným, poslední dobou až strašidelně poklidným žlutým trpaslíkem, tak k zásadním hrozbám naší civilizaci rozhodně patří i zničující sluneční bouře. A jak se ukazuje, právě taková katastrofa jen velmi těsně minula lidstvo v létě 2012.

 

Zvětšit obrázek
Náčrtek slunečních skvrn 1. září 1859. Kredit: R. Carrington, volně dostupné.


Jedna taková událost se stala v docela nedávné historii. Je známá coby Sluneční bouře roku 1859, nebo též jako Carringtonova událost. Angličtí amatérští astronomové Richard Carrington a Richard Hodgson pozorovali 1. září 1859 vůbec poprvé sluneční erupci. Shodou okolností šlo o ohromující sluneční erupci, související s nesmírně intenzivní geomagnetickou bouři, která po překonání kosmického prostoru vyvrženou koronální hmotou brutálně zasáhla Zemi. Po celé planetě se rozlily jasné polární záře, které byly viditelné na
místech tak vzdálených zemským pólům, jako jsou Kuba anebo Havajské ostrovy.

 

Zvětšit obrázek
Až u nás v noci uvidíme divukrásné polární záře, je zle. Kredit: Kwon, O Chul (TWAN).


Jedním z nejpokročilejších výdobytků civilizace byl tehdy telegraf. Samuel Morse odeslal svoji historickou zprávu z Washingtonu do Baltimoru v roce 1844, v českých zemích byl telegraf zaveden do veřejného provozu v roce 1850. Geomagnetická bouře zasáhla tuto technologii naplno. Telegrafní systémy Evropy a Severní Ameriky selhaly. Telegrafisté dostávali od svých přístrojů elektrické rány. Z telegrafních sloupů sršely jiskry a některé telegrafy pracovaly i po odpojení od elektrického proudu. V posledních desetiletích, tedy v časem překotného rozvoje všemožné elektroniky, která intenzivně prosakuje do každodenních životů, se občas někdo zamyslí, jaké by to asi bylo, kdyby podobná bouře udeřila znovu. A v létě 2012 se to málem stalo. Je to pozoruhodná ironie, mnozí čekali konec světa před Vánocemi 2012 a přitom už měli to nejhorší toho roku za sebou.

 

Zvětšit obrázek
Sondy STEREO-A a STEREO-B. Kredit: NASA.


Dne 23. července 2012 se totiž oběžnou dráhou Země prohnala děsivá sluneční bouře, určitě nejsilnější za posledních 150 let. Podle fyzika Daniela Bakera z Coloradské univerzity to bylo tak těsné, že kdyby si Slunce zabouřilo o týden dřív, tak to na Zemi schytáme plnou silou. Pořád si stěžujeme na to, jak se nám nic nedaří, ale tehdy, přede dvěma lety, jsme měli nepředstavitelnou kliku. Bouře totiž namísto Země zasáhla kosmickou sondu STEREO-A, jednu ze dvojice sond mise STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory), které zkoumají Slunce a obíhají ho po velmi podobné oběžné dráze jako Země. Aby těch šťastných náhod nebylo málo, tak dotyčná sonda byla téměř ideálně vybavena k proměření takové extrémní události. Vědci získali spoustu zajímavých dat a odhadli, že by případná geomagnetická bouře 2012 byla zcela srovnatelná s Carringtonovou událostí. V NASA si užili symboliku čísel a na svůj web pověsili informace o této události na den přesně 2 roky poté.

Co by se stalo, kdyby nás před dvěma lety tahle šílenost zasáhla? Stále si to neumíme moc představit, ale mohlo by to být dost strašné. Společný tým britských pojišťováků Lloyd"s of London a vědců amerického Atmospheric and Environmental Research v červnu 2013 použil dostupná data o Carringtonově události a odhadl, že by taková geomagnetická bouře v roce 2012 jen ve Spojených státech způsobila škody za 600 miliard až 2,6 bilionu dolarů. K podobným údajům došla i známá Kapppenmanova zpráva, kterou v roce 2010 vypracoval John Kapppenman z Oak Ridge National Laboratory. Podle těchto zpráv bychom prý vzniklé škody napravovali celé roky, pokud by se civilizační centra nezhroutila kompletně. Podle expertů by došlo k poškození spousty přístrojů a hlavně k rozvrácení rozvodné elektrické sítě, což by mohlo mít nedozírné následky.


 

Zvětšit obrázek
Čerstvý snímek naší vrtošivé hvězdy od sondy SOHO. Kredit: IDOC, ESA, NASA.

Kapppenman odhaduje, že by Spojené státy přišly nejméně o jednu desetinu, tedy cca 300 transformátorů velmi vysokého napětí (EHV, extra-high-voltage), každý v ceně několika milionů dolarů. Pravděpodobně by zemřelo dost lidí, ať už v důsledku technických poruch anebo chaosu, který by to jistě vyvolalo. Velké obavy panují především kolem zásobování vodou, které je dnes do značné míry závislé na elektrickém proudu. Několik let bez proudu by prý v USA bylo 130 milionů lidí. V rámci sebezpytování po 11. září se ve Spojených státech zabývají i zranitelností elektrické rozvodné sítě a postupně zvyšují její odolnost, což pomůže nejen vůči teroristům, ale i při geomagnetické bouři. Potrvá to ale ještě celé dlouhé roky. Jinde ve světě na tom budou spíš hůř než líp. Na druhou stranu, lidé jsou vynalézaví a mají vypiplaný smysl pro přežití.

Epilog v tomhle příběhu není na pořadu dne. Slunce je dál ohromnou koulí rozžhavené plazmy, se svojí náladou a vrtochy, a lepší to nebude. Nejspíš nedokážeme přesně předpovědět, kdy udeří příště. Pete Riley z Predictive Science Inc. letos v únoru publikoval v časopisu Space Weather solidně podložený odhad, podle něhož Zemi zasáhne geomagnetická bouře rozsahu Carringtonovy události během příštích 10 let s pravděpodobností 12 procent. To jsou dost znepokojivá čísla a řada z nás se toho nejspíš dožije. Jak to asi zvládneme?

 

 

ScienceCasts: Carrington-class CME Narrowly Misses Earth. Kredit: Science at NASA.


Giant 2012 solar storm just missed Earth. Kredit: GeoBeats News.

 

Literatura

NASA Science News 23. 7. 2014, AFP 24. 7. 2014, Wikipedia (Solar storm of 1859, Solar flare, Coronal mass ejection).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 27.07.2014 22:50
Tisk článku

Slunce - Švanda Michal
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 262 Kč
Slunce
Švanda Michal
Související články:

Mohlo by naše Slunce odpálit supererupci?     Autor: Stanislav Mihulka (03.04.2016)



Diskuze:

Zabezpečení jaderné elektrárny?

Jan Hudecek,2014-07-29 23:23:01

Nemohla by magnetická bouře významě ohrozit provoz JE? Jedna věc je nouzové zastavení reakce a jiná zřejmě bude uchlazení dobíhajícího reaktoru. Jak je zabezpečen pro tento případ náhradní zdroj energie? Nebudou zničeny motory čerpadel? Atd..

Odpovědět


Zabezpečení

Vojtěch Kocián,2014-07-30 08:21:02

Předpokládám, že dráty od záložních generátorů k čerpadlům jsou příliš krátké na to, aby se na nich při magnetické bouři naindikovalo nebezpečné přepětí. Na to jsou potřeba kilometry, by to zničilo tak robustní zařízení jakým je čerpadlo nouzového chlazení reaktoru. Další ochranou mohou být svodiče přepětí, pokud by to systém vyžadoval.

Odpovědět

JE ne bezpečné?

Bohumír Tichánek,2014-07-29 10:26:33

Někdy nás překvapí cunami. Jindy zase obsluha reaktoru v Černobylu. Někdy smrt zaviní zamčené dveře středoevropské reaktorovny.
Sebelepší mnohonásobné zálohování el. napájení jaderné elektrárny by mohla narušit - překonat občasná sluneční aktivita.
Lepší - spoleh na gravitaci, ta zafunguje i po vyřazení elektřiny, jako takové. Což konstruktéří JE vědí, užívají, kde lze.
I gravitaci lze vyrušit, někteří věří. I když dnes nevíme jak.

Odpovědět

Pan Kment-až tak vyspělí být nemuseli

Jaroslav Mrázek,2014-07-28 20:31:45

Stačil středověk a dostatečné množství - i donucených - kameníků na stavbu výstražných symbolů. Ta podzemní města by byla problém i pro dnešní technickou civilizaci, nehledě na to, jak by se losovalo, kdo TAM má přežít (pokud dokázali z cyklů Slunce odvodit kritické maximum) a DVD mít vůbec nemuseli, třeba tam vyhráli "zelení" a odsoudili tak tu civilizaci bez techniky k bezmoci a zániku, ostatně dnes se o to také snaží ... hezký den !

Odpovědět


Vojtěch Kocián,2014-07-28 22:05:06

Jaká podzemní města máte na mysli? Pochybuji, že se nějaká dají srovnat s Londýnským, Newyorským nebo Moskevským metrem. Do podzemí se tehdy lidé ukrývali především před jinými lidmi. Jinde k témuž účelu stavěli kamenné věže. A především je zajímavé, že zatímco jedna civilizace zanikla, kousek vedle se nerušeně rozvíjela druhá. Otázkou pak je spíš jestli ji vybil někdo jiný nebo se rozpadla zevnitř (třeba kvůli nějakým těm "zeleným"). Nějakou globální katastrofu srovnatelnou s biblickou potopou můžeme datovat v podstatě až někam na konec poslední doby ledové.

Odpovědět


moc vám nerozumím

Jan Kment,2014-07-29 00:09:50

V článku se píše především účinku solárních bouří na elektrická zařízení, alespoň tehdy před 150 lety pokud vím k jiným významným škodám nedošlo, zřejmě bychom museli předpokládat erupci násobně silnější, ale historie pokud vím nic takového nezna. Důvodů proč se atěhovat pod zem bychom jistě našli řadu, ale tento?

Odpovědět

ad dva pánové přede mnou

Jan Kment,2014-07-28 16:58:17

Je to samozřejmě velké odbočení od tématu, ale nechám se strhnout, za což se omlouvám autorovi příspěvku. -- Je asi velmi pravděpodobné, že by silná el-mag bouře leccos elektrického a elektronického vyřadila z provozu a trvale znehodnotila. Je však nemyslitelné, že by smazala veškeré stopy vyspělé civilizace, i kdyby nás to mělo zahubit v kulturním a vývojovém smyslu, což se nezdá pravděpodobné, pro archeology po nás by tu zůstaly mraky artefaktů ze skla, neželezných kovů, kamene, snad i betonu, fůra elektrospotřebičů, i když nefunkčních... Myslím že v Egyptě ani v Peru se žádná LED dioda nenašla...

Odpovědět


...

Jan Kment,2014-07-28 17:00:34

pardon, myslel jsem pány Štrupa a Mrázka

Odpovědět

geomagnetické -> heliomagnetické

David Krul,2014-07-28 16:53:40

Na Slunci se dějí heliomagnetické bouře. Opravte si prosím začátek článku.
Na Zemi nemá přestát podobnou geomagnetickou bouři leccos a STEREO-A je úplně v pohodě? Jaký nečekaný kontrast, že?
Nedomnívám se, že by nastala taková kalamita, jak se v článku popisuje. Na EVN/UVN/VVN/VN naindukovaná vysoká napětí svedou svodiče přepětí. U drobné elektroniky by mělo stačit odpojit kabeláž atd.

Odpovědět


STEREO-A

Martin Vajsar,2014-07-31 11:32:22

Nemyslím, že by šlo o "nečekaný kontrast". Jsou nejméně dva důvody, proč STEREO-A tuto sluneční erupci přestálo bez problémů:
1) Sondy STEREO jsou určeny právě ke zkoumání slunečních bouří. Je tedy logické, že byly navrženy tak, aby takovou událost dokázaly přečkat.
2) Problémy pro pozemská zařízení představuje zejména interakce částic vyvržených při sluneční erupci s magnetickým polem Země. Vzhledem k tomu, že sondy STEREO jsou od Země, tedy i od jejího magnetického pole, dosti vzdálené (viz např. jejich aktuální polohu zde: http://stereo.gsfc.nasa.gov/where.shtml), jevy spojené s magnetickým polem Země se jich netýkají. (Družice na oběžné dráze Země na tom jsou v tomto ohledu samozřejmě výrazně jinak.)

Odpovědět

Nesmysl

Jenda Krynický,2014-07-28 16:46:34

1) To že se na dlouhých drátech naindukuje dostatek elektřiny na zničení transformátorů ještě neznamená, že všechno co má cokoli společného s elektřinou bude zničeno. Silně pochybuji, že si toho v té době k síti nepřipojená elektronika vůbec všimne a co se té připojené týče to bude jak v té písni. "Kdo si tam nastrká hřebíky, vyhoří a začne od píky. Kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při zkratu nic nestane.".
2) Náprava sice bude trvat roky, ale rozhodně ne tak dlouho, aby ta civilizace zapoměla k čemu došlo.

Průšvih by to byl, a pořádný, ovšem spíš totálním rozvratem rozvodné sítě a následným dlouhodobým blackoutem, než ztrátou dat.

Odpovědět

Fermiho paradox

Milan Štrup,2014-07-28 10:00:06

Sice je to mírně OT, ale nedovedu si pomoct.

Třeba je to tak, že technické civilizace - mlčky předpokládám, že alespoň nějakou dobu během svého vývoje používají elektřinu - se nedokáží dostat přes tento typ pohrom.

Uvažme, že slunce je (jak zmiňuje článek) celkem klidná hvězda, a přesto je naše technologie reálně ohrožena výkyvy v jho činnosti. Třeba se taková civilizace nedokáže dostat přes určitou úroveň, protože než stihne svá zařízení vystavět dostatečně robustně tak jsou zničena jejich vlastní hvězdou. A protože v elektronické fázi, je většina aktuálních informací ukládána též elektronicky (pokud se budu držet cesty kterou ubírají pozemšťané), tak jsou zničeny i informace o takové události, čímž je civilizace odsouzena svou chybu zopakovat.

Odpovědět


Fermiho paradox.

Sepp Winkler,2014-07-28 16:41:00

Fermiho paradox je jeden z najväčších omylov pri zamýšľaní sa nad možnosťou mimozemského života a jeho návštevy na Zemi. Samotný Fermi to myslel ako žartovnú poznámku, ktorej sa bohužiaľ chytilo množstvo ľudí.

Apelovať na Fermiho paradox je asi najantropocentrickejšia demagógia, aká v danej problematike môže byť. Myslím si že minimálne z nasledujúcich dôvodov:

1) Ľudstvo je na úrovni mierne vyspelejšej civilizácie v podstate len 100 rokov. Pokiaľ by existovali inteligentní mimozemšťania schopní nás navštíviť, je pravdepodobné, že by sa nechceli odhaliť, lebo by nechceli ovplyvňovať vývoj tak primitívnej civilizácie.

2) Očakávať návštevu v tak krátkom období (ako v predchádzajúcom bode) je asi ako očakávať výhru v rulete v prvých troch hrách.

3) Myslieť si, že sme pri dnešnej kultúrnej, sociálnej a technickej úrovni pripravení na kontakt je prehnane ambiciózne. Uvedomme si, že z pohľadu civilizácie schopnej sem priletieť čo len z najbližšej hviezdy sme barbari, ktorí sa medzi sebou vraždia, ktorí bezhlavo ničia svoje okolie a ostatné živé tvory okolo seba, ktorí sú schopní viesť vojny kvôli nepodstatným názorovým rozdielom (náboženstvo, kultúra a pod.) a ktorí v neposlednej miere ešte nie sú schopní efektívne a často (ekonomicky aj technicky) navštevovať ani najbližšie vesmírne teleso - náš Mesiac).

4) v neposlednom rade pri extrémnych časových intervaloch v existencii vesmíru je možné, že momentálne ani žiadni kandidáti na stretnutie nie sú pripravení, buď už dávno zanikli, alebo sa ešte len vyvíjajú do mnohobunkových organizmov.

Z uvedeného si myslím vyplýva, že uvažovať o Fermiho paradoxe ako o zmysluplnom predpoklade je dosť nelogické. Ľudstvo si ešte bude musieť nejakú tú chvíľu počkať a dostať sa na skutočne rozvinutú úroveň. A tiež je možné, že sa jednoducho do časového intervalu možného stretnutia netrafíme.

Odpovědět


Vojtěch Kocián,2014-07-28 21:40:02

Pokud by nějaká civilizace žila pod méně stabilní hvězdou (ale dostatečně stabilní, aby příliš neomezovala život na planetě), určitě by se tamní vědci a technici s tím naučili žít. Asi by se neprosadil Tesla se svým mnohakilometrovým vzdušným vedením principielně používaným dodnes, ale určitě by si nějak poradili (decentralizované zdroje, svodiče přepětí...). Magnetické bouře využití elektřiny neznemožňují, jen v určitých ohledech znesnadňují. Museli by si prostě dávat větší pozor než my, kteří se v podstatě chováme, jako kdyby žádné magnetické bouře nemohly přijít.

Odpovědět

Dodnes nesmyslně vysvětlujeme zobrazení draků...

Jaroslav Mrázek,2014-07-28 09:17:21

..a výjevy na obrazech různých kultur, jako náboženské báje a vůbec se nikdo nezabývá tím, že se snažili předat dalším generacím varování. Sami mnoho jiných prostředků neměli, zbyla po nich podzemní města a otazníky nad tím, kam náhle zmizela jejich civilizace....nestálo by za to udělat chronologii těchto druhů staveb a vyobrazení a "velký počet" přestat považovat za něco vycucaného z prstu ??? Neboli zakázaná archeodiagnostika.....

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni