Kontroverzní elektromagnetický pohon opět na scéně  
Přesněji řečeno velmi, velmi kontroverzní. Jak je ale vidět, mikrovlnný, a také kannský motor stále budí spoustu lidí ze spaní. Máme tu zázračný pohon pro kosmické sondy anebo trapné omyly ve výpočtech a experimentování?

 

Zvětšit obrázek
Poletíme ke hvězdám s mikrovlnným či kannským pohonem? Kredit: GeneralPeer.

Představte si pohon, který nepotřebuje vůbec žádné palivo. Funguje jenom se zdrojem elektřiny, neopouští ho žádná zjevná energie a přitom má docela slušný tah. To je v kostce elektromagnetický, či mikrovlnný pohon, věhlasný jako EmDrive. Je docela jednoduchý, sestává z magnetronu, čili elektronky, co intenzivně generuje mikrovlny, směřované do speciálně tvarované rezonanční dutiny. Pokud by mikrovlnný motor doopravdy fungoval, byl by to průlom v aeronautice. Od samotného počátku, tedy návrhu britského kosmického inženýra Rogera Shawyera na konci 20. století, je ale tento pohon, a chce se napsat bohužel, nesmírně kontroverzní. Hodně lidí se touhle myšlenkou nadchlo a ještě víc se naštvalo. Když se jednou za čas objeví zvěsti, že by mikrovlnný pohon mohl existovat, rozhorlení kritici ho hned obviní z nemorálního porušování fyzikálních zákonů, především zákona zachování hybnosti.

 

Zvětšit obrázek
Harold White.
Kredit: Robert Markowitz/ NASA.


Nejnovější skandál kolem mikrovlnného pohonu vypukl ve čtvrtek 31. července (2014), když známý americký technologický magazín Wired informoval o velmi nedávných testech v Johnsonově vesmírném středisku NASA s poněkud velkohubým titulkem „NASA potvrdila pohon, který by neměl fungovat“. Výsledky těchto testů přitom zveřejnili před pár dny na konferenci 50th Joint Propulsion Conference v Clevelandu, Ohio. Výzkum proběhl v Eagleworks Laboratories, pod vedení fyzika Harolda Whiteho, který před dvěma lety zaujal svět optimistickými výpočty ohledně Alcubierrova pohonu. Whiteho tým podle dostupných informací testoval zužující se rezonanční dutinu podobnou Shawyerovu EmDrive a nakonec dospěl k průměrnému výslednému tahu 91,2 µN při vstupu 17 W. V Eagleworks plánují zvládnout experimenty o vyšších energiích a také by rádi nechali tuto technologii nezávisle ověřit v laboratořích Glenn Research Center, Jet Propulsion Laboratory a Applied Physics Laboratory Univerzity Johnse Hopkinse.

 

Zvětšit obrázek
Elektromagnetický pohon Rogera Shawyera. Kredit: NewScientist.


Kromě toho ještě v Eagleworks Laboratories testovali další systém, takzvaný kannský pohon (Cannae drive), který vynalezl Guido Fetta. Své podivuhodné jméno získal podle slavného Hannibalova vítězství v bitvě u Kann anebo prý podle neméně slavného citátu Scottyho ze Star Treku „Ye cannae change the laws of physics“. Měl by to být takzvaný kvantový vakuový plazmový pohon (Quantum vacuum plasma thruster), který využívá kvantové fluktuace vakua. V Eagleworks proklepli dvě verze kannského pohonu, standardní a kontrolní, přičemž u obou dvou verzí naměřili tah. Nejprve to způsobilo zmatek a experiment s kannským pohonem ihned odsoudili jako propadák, prý to tak ale vyjít mělo a tah u kontrolní verze byl správně.

 

Zvětšit obrázek
Hmatatelný EmDrive. Kredit: EmDrive.com


Takže, je tu skandál. Fyzik Dave Goldberg z Drexelovy univerzity pro magazín IO9 podotkl, že jedna laboratoř ještě nepředstavuje celé NASA, že ještě nemáme dost informací a především zopakoval moudrou poučku, že tak výjimečné výroky o pohonu, co je na štíru se zákonem o zachování hybnosti, si žádají velmi výjimečné a důkladné důkazy.

Zvětšit obrázek
Sean Carrol. Kredit: Caltech.

Poctivě nažhavený odpůrce kannského pohonu Sean Carroll z Caltechu se v IO9 nechal slyšet, že pohon pomocí kvantové vakuové virtuální plazmy je absurdním technožvástem jako z podřadné science fiction. Upřímně řečeno, publikace o EmDrive nebo kannském pohonu, dejme tomu v prestižním Nature nebo Science, která by přesvědčila většinu pochybujících, zatím není na obzoru a kdoví jestli kdy nějaká taková bude.


Na druhou stranu, White a spol nebyli úplně jediní. V nedávných letech se objevily i kusé zprávy od čínského týmu, který vede Juan Yang ze Severozápadní polytechnické univerzity v Si-anu. Kolem EmDrive i kannského pohonu je ale přesto stále mnoho nejasností. Nikdo nechce moc mluvit, jistě i ze strachu z blamáže, ve hře je prý také hodně utajování. Není divu, Harold White je přesvědčen, že by kannský pohon dopravil 90 tunovou kosmickou loď do soustavy Alfa Centauri za necelých 30 let, přičemž zvládl tah 4 N na jeden kilowatt elektrické energie. Brzy snad dozvíme víc.

 

 

NASA Tests "Impossible" Engine, Finds Out It"s Really Fast. Kredit: Newsy Science.

 


EmDrive Presentation by Roger Shawyer Part 1 of 3. Kredit: Nick Breeze.
https://www.youtube.com/watch?v=GGTjy6atKMs


Literatura

IO9 3. 8. 2014, Wired 31. 7. 2014, Wikipedia (EmDrive, Cavity magnetron, Quantum vacuum plasma thruster).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 05.08.2014 07:56
Tisk článku

Simulácia rotačného hydrostatického pohonu a prognóza jeho technického stavu - Krchnár Jozef, Pósa Imro, Olšiak Róbert, Prikkel Karol, Stračár Karol
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 146 Kč
cena: 137 Kč
Simulácia rotačného hydrostatického pohonu a prognóza jeho technického stavu
Krchnár Jozef, Pósa Imro, Olšiak Róbert, Prikkel Karol, Stračár Karol

Diskuze:

Baron Prášil v bažině a ZZH

Pavel Kohout,2014-08-11 17:46:28

Pokud jsem to dobře pochopil, tak z toho zařízení žádné záření neuniká, to znamená, že pokud platí zákon akce a reakce, tak by se to pohybovat nemělo... takže mi to přijde jako historka o tom, jak baron Prášil vytáhl sám sebe za vlasy z bažiny...
Ono i kdyby to záření unikalo, tak je to taky blbost, protože třeba svítilna se stejným výkonem nic nezvedá, protože hybnost fotonů je p=E/c, což je strašně málo...
Jestli to není celé kachna, tak by mě zajímalo třeba to, jestli se jim tam třeba neionizuje vzduch, který pak působí jako urychlované médium... Jinak mě totiž nenapadá, jak by to mohlo fungovat...

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2014-08-11 20:22:15

Nechci EmDrive nijak zvlášť obhajovat, svoje pochybnosti jsem tu už vícekrát psal a jsem spíše skeptik.
Ale přesto - z pohonu neuniká nic, ale důležité je dodat, že nic, co bysme dnes dokázali popsat. Představte si, kdybyste neznal elektromagnetismus, případně ho nedokázal měřit, a někdo vám začal předvádět lineární elektromotor. Z něj evidentně taky nic viditelně 'neuniká', ale funguje.
Tím nechci předesílat, že by v tomto případě působily nějaké úpně nové síly (mimo těch čtyř, co známe), ale nějaké zatím nepoznané efekty třeba na úrovni kvantových jevů... proč ne?

Odpovědět

PRY to tak melo vyjit ?!?

Radoslav Porizek,2014-08-07 00:31:43

"V Eagleworks proklepli dvě verze kannského pohonu, standardní a kontrolní, přičemž u obou dvou verzí naměřili tah. Nejprve to způsobilo zmatek a experiment s kannským pohonem ihned odsoudili jako propadák, prý to tak ale vyjít mělo a tah u kontrolní verze byl správně."

V skutocnej vede sa experimentalne vysledky protireciace predpovediam povazuju za vyvratenie hypotezy.
Vysledna sila vysla tisicnasobne nizsia, nez bola ocakavana, a kontrolny objekt nemal podla povodnych predpovedi vykazovat tah. Ked sa niekto snazi dotatocne ohnut hypotezyu s nespravnymi predpovedami, zavana to sarlatanstvom.

Ako to asi bolo: omylom bol tento konspiracny "vyskum" schvaleny v institucii, ako je NASA. Experiment nejspis zmrvili, ale boli plateni za publikovanie, tak opublikovali "senzaciu"...

Ako bude pokracovanie? Asi ticho po pesine, pripadne nejake to ospravedlnenie ako v pripade nadsvetelnych neutrin.

Odpovědět


...

Palo Priezvisko,2014-08-11 11:03:22

je bezne ze pri jednom experimente sa objavi nieco ine, aj ked povodna vec nevyjde. to ze sa ukaze povodna hypoteza ako zla, neznamena ze 1000x slabsia sila si nezasluzi dalsie skumanie, ak tam podla dnes znamych zakonitosti nemala byt ziadna.

nechapem tu predpojatost vedcov proti novym veciam. ano, skepsa je vzdy na mieste, ale kde beru istotu ze uz pozname a plne rozumieme 100% fyzikalnych zakonov?

Odpovědět

Dneska není apríl

Milan Hrubeš,2014-08-06 20:12:27

Tak proč to dnes uveřejňujete?
Ale je docela možné, že popisovaná zařízení skutečně mají nějaký výkon. Rozhodně ale tento výkon je vlivem jiných principů a sil než o kterých se píše.

Odpovědět

zdaleka nevíme vše

Libor Zak,2014-08-05 23:32:13

Čas od času se objeví zpráva o nějakém principu, který nedokáží současné znalosti fyziky vysvětlit, to neznamená, že neexistuje nějaká fyzikální zákonitost, která to umožňuje. Bohužel někteří vědci, kteří zasvětili celý život jediné myšlence, neradi přiznají, že se pletli a že vlastně věnovali život bludu, nebo přinejmenším neví vše.
Jen pro příklad, nikdo dodnes nebyl schopen vysvětlit lifter, tedy levitaci pod vysokým napětím, fungující i ve vákuu.
Telepatie nemusí být tak nemožná, když do rovnice zapojíte qvantovou provázanost.
Pár let zpátky jsem četl o naměřených výkyvech a "výpadcích" gravitace v blízkosti velmi hmotných setrvačníků rotujících velkou rychlostí.
Není to tak dávno, co se matematicky povedlo prokázat možnost warpového pohonu a při správném tvaru generovaného pole, dokonce i za nepříliš velké spotřeby exotické hmoty. Problém je, že tu dnes generují pouze obří urychlovače v Cernu a to v rozsahu maximálně stovek částic.
To jsou jen ty serióznější zprávy. Samozřejmě je spousta dalších zmíněk, ale ty nepublikoval žádný vědecký časopis, tak je ani nezmiňuji.
Omlouvám se, že neposkytnu odkazy. Jsou to zprávy, které mě kdysy zaujaly a je možné, že se časem prokázala jejich nepravost. To se stává častěji, než by se mi líbilo, ale taková je věda. Ale proč bychom nesnili dál.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2014-08-05 23:44:32

Tak zrovna všechny jmenované příklady se všechny ukázaly jako omyly nebo podvody, nikdy experimentálně nepotvrzené.
S vyjímkou warpového pohonu, ovšem až na tu exotickou hmotu. Tu LHC rozhodně negeneruje, je pouze hypotetická a nikdo ji nikdy nepozoroval.

Odpovědět


Re: Lifter

Tomáš Kohout,2014-08-06 23:02:09

Lifter ve vakuu nefunguje! Je to i poměrně dobře vidět z kdysi zveřejněného videa z vakuové komory. V momentě, kdy je odčerpán vzduch, tak se zařízení prakticky nepohybuje a ty mírné výkyvy jsou způsobeny pouze tím, že v tom, co vydáváme v podobných komorách za vakuum, je stále dost částic. Lifter je vlastně nesymetrický kondenzátor, pracující při napětích přes 10kV. Ionizuje vzduch a právě přesun ionizovaných částic od jedné elektrody ke druhé způsobuje pohyb lifteru.

Odpovědět

http://www.osel.cz/index.php?clanek=2101

David L1,2014-08-05 20:09:00

Doufal jsem, že až o tom budu číst příště, tak se dozvím, jak to dopadlo. A oni počkají osm let a napíšou znova to samé.

Odpovědět

A čo tak to využiť ako dplnkový hybridný pohon

Anton Matejov,2014-08-05 11:10:59

Viem si predstaviť, že vo vesmíre sa nachádza veľa elekrických síl a magnetických polí. Na slnku dochádza stále k magnetickým búrkam. Naša Zem má tiež silné magnetické pole, ako aj Jupiter a podobne.
Samozrejme už celkom dobre využívame gravitačné praky,obežné dráhy a zlepšujeme využitie slnečnej energie,idey slnečných plachetníc.
V blízkej budúcnosti nám ide najmä z ekonomických a časových dôvodov o cestovanie v blízkosti Zeme, ako Mesiac, Mars,Venuša, Jupiterové mesiace a blízke asteroidy,či kométy. libračné body, obežné dráhy blízkych telies.
Ak by sme zvládli aj využívanie elektrických a elektromagnetických síl, a rôzne kombinácie ich využitia, otvorili by sme si aj ďalšie energetické okienka. Ak v daným smere rozmýšľajú nemusí to byť až tak nezaujímavá myšlienka.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2014-08-06 11:32:50

Jak magnetické, tak elektrické pole jsou v soustavě velice slabé a v praxi nepoužitelné.
Existoval (pořád existuje?) pouze návrh na pohon sondy pomocí elektromagnetické plachty, což je obdoba sluneční plachetnice, ovšem využívající částice slunečního větru.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni