Červení trpaslíci jako adepti na nalezení mimozemského života?  
Červení trpaslíci patří mezi nejobvyklejší typy hvězd ve vesmíru, a takřka každá z nich může mít svůj planetární systém, z nichž některé planety se nachází v obyvatelných zónách. Tam může mít život největší šanci uchytit se a rozvíjet se. Tak tomu alespoň tvrdí nová studie uveřejněná v nternational Journal of Astrobiology.. Podle vědců to zvyšuje možnost nalezení života mimo naši mateřskou planetu.

Červení trpaslíci známí také pod označením “hvězdy třídy M” jsou padesátkrát méně jasní a dosahují 10 – 20 % hmotnosti Slunce. Na Hertzsprungově-Russellově diagramu se nachází na hlavní posloupnosti pozdního spektrálního typu K případně M. Tato definice pokrývá obrovské množství hvězd o průměru a hmotnosti menší než třetina sluneční (s dolní mezí 0,08 slunečních hmotností, za kterou jsou již hnědí trpaslíci).


 

Zvětšit obrázek
Planetární systém u červeného trpaslíka v představách výtvarníka.
Kredit: D. Aguilar/Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Červení trpaslíci mají povrchovou teplotu menší než 3 500 K. Vyzařují jen málo světla, v některých případech dosahují jen 1/10 000 zářivého výkonu Slunce. Díky pomalému spalování vodíku mají enormně dlouhou odhadovanou životnost, pohybuje se od několika desítek miliard až po bilióny let. Červení trpaslíci nikdy nezažehnou jadernou fúzi hélia, takže se nemohou stát rudými obry; zvolna se smršťují a zahřívají, dokud nespotřebují všechen vodík. Od okamžiku velkého třesku neuplynulo dostatek času, aby jakýkoliv červený trpaslík stihl opustit hlavní posloupnost. Po opuštění hlavní posloupnosti se stane modrým trpaslíkem, který bude stále spalovat vodík. Až vyčerpá vodík, stane se bílým trpaslíkem.



Červení trpaslíci tvoří až 70 % hvězdné populace ve vesmíru. A právě jejich četnost zaujala vědce v otázce mimozemského života. Astronomové neustále kolem nich objevují nové a nové planety – poslední výsledky pozorování exoplanetárního kosmického teleskopu Kepler naznačují, že až polovina z nich má na oběžných drahách terrestrické planety planety v rozmezí od poloviny do čtyřnásobku hmotnosti Země. Vypadá to, že planety pozemského typu nejsou ve vesmíru ničím vyjimečným, stejně tak jako plynní obři přibližné velikosti planety Neptun (o sedmnáctinásobku hmotnosti Země). Proč zrovna tyto typy planet převažují je zatím velkou záhadou.


Jedna z nejrozšířenějších teorií vzniku planetárních systémů předpokládá, že se zárodečné planety v protoplanetárním prachoplynném disku postupně přibližují k mateřské hvězdě, neboť materiál disků narušuje a brzdí jejich oběžné rychlosti. Nicméně dle tohoto modelu by měly být planety neptunovského typu zřídkavější, než ve skutečnosti pozorujeme.


 

Zvětšit obrázek
Schéma vývoje hvězd. Kredit: Chandra


Ale někteří astronomové zastávají názor, že menší kamenné planety se tvoří na orbitech, kde pak víceméně zůstávají po celou dobu vývoje. Astrofyzik Brad Hansen z University of California at Los Angeles se rozhodl využít počítačový model s důrazem na existenci planet, které po dobu vývoje nemigrují a zůstávají na přibližně stejných oběžných drahách. Zajímalo ho, jak často se u červených trpaslíků můžou tvořit kamenné zemipodobné satelity.


V počítačové simulaci Hansen vycházel z následujícího předpokladu: modeloval podmínky u hvězdy o poloviční hmotnosti Slunce s protoplanetárním prachoplynovým diskem ve vzdálenosti 0,05 AU – 1 AU od mateřské hvězdy o celkové hmotnosti šesti Zemí. Počítač poté modeloval vývoj takového systému v rozmezí deseti milionů let. Hansena nejvíce zajímala tvorba obyvatelných zón kolem těchto hvězd, kde se může na planetách vyskytovat voda v kapalném skupenství. Červení trpaslíci jsou relativně chladné hvězdy, kde se jejich obyvatelná zóna nachází blíže, než je oběžná dráha planety Merkur (0,1 – 0,2 AU).


Výsledky byly více než zajímavé. Hansen zjistil, že planety v obyvatelných zónách červených trpaslíků můžou obsahovat až 25x více vody, než je jí na Zemi. Dobrý důvod zaměřit hledání mimozemského života do blízkosti hvězd třídy M.

 


 Red Dwarf Stars: Žhavé uhlíky vesmíru

 

Zdroj: International Journal of Astrobiology
 

Datum: 15.08.2014 21:14
Tisk článku

Mendelův trpaslík - Mawer Simon
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 339 Kč
cena: 319 Kč
Mendelův trpaslík
Mawer Simon

Diskuze:

Pár poznámek

Vladimír Wagner,2014-08-18 17:54:27

Jak už poznamenal Jiří Vesecký, je v případě podmínek pro vytvoření a existence života na planetách okolo červených trpaslíků řada problémů. Ať už s jejich nestabilitou, či s tím, že jsou hodně blízko hvězdy a patrně bude jejich rotace pomalá a sfázovaná s dobou oběhu. Budou mít patrně malou intenzitu magnetického pole, která je bude hůře chránit před kosmickým zářením. Jejich hlavní výhodou je, že je jich hodně a jsou i v blízkosti Země. Je tak větší pravděpodobnost, že budeme moci podrobně tyto planety studovat a že se na ně případně i dostaneme: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7031

Odpovědět

A proč my nejsme u červeného trpaslíka?

David L1,2014-08-16 20:10:09

Odpovědět

V pojmu obyvateľná zóna je veľa neznámych veličín

Anton Matejov,2014-08-16 14:26:23

Sa mi zdá že sa tým pojmom momentálne cez príliš zaoberajú a zachádzajú až do absurdít.
Podľa predstáv, čo súčasne tvoria, by z pohľadu niekoľkých svetelných rokov by sa nemal plynová planéta Jupiter nachádzať v obyvateľnej zóne. No dobre a čo jeho mesiace, ako Európa? Na Európe sa podľa hlavných parametrov obyvateľnosti "voda v kvapalnom stave" už dokázala! Ak je to možné na Európe tak v našej galaxii a vesmíre bude takých zvláštnosti na miliárdy.
Aj naše hypotézy v našej sústave uvádzajú, že život mohol kľudne vzniknúť na Marse, preskočiť na Zem.
Teórie panspermii, podľa ktorých život preniesli na našú zem kométy.
Ja mám aj svoju jednú teóriu, že naša Slnečna sústava cestou okolo galaxii prijala osamelú planétu a preto migrovali naše plynové obry.(Zákon zachovania energie)
Čítal som aj zaujímavý pokus vypočítať vek nášho vesmíru podľa Moorovho zákona...
Moorov zákon je empirické pravidlo, že zložitosť integrovaných obvodov sa zdvojnásobuje každých 24 mesiacov, pričom cena ostáva konštantná...
Teda ak skúšali počítať spätne podľa narastania zložitosti života, vyšlo im prekvapujúco, že život je starý cez 10 miliárd rokov. Naša Zem má asi 4,5 miliárd rokov. Záver podľa tejto štúdie je že život nevznikol na našej planéte Zem!
Život teda migruje a ten náš asi bude musieť tiež migrovať aj v budúcnosti. Lebo podľa prepočtov do miliárdy, rokov a možno ešte skôr naše Slnko zosilnie v takej sile, že sa nám vyparia aj oceány a na Zemi nastanú skleníkové podmienky, podobne dnešnej Venuši. Teda buď vytvoríme neakú energetickú clonu, ktorá bude znížovať narastajúce žiarenie niekde na obežnej dráhe Zeme, pred Slnkom(takzv.Dysonovú sféru), alebo libračnom bode L1. Alebo sa presťahujeme na Mars a potom napríklad na Európu a podobne.
Možno budeme mať už v našej Slnečnej sústave plno kozmických miest napríklad v libračných bodov planét,alebo ich obežných drahách a podobne.
Ďalej ľudstvo môže byť iba predstupeň k iným formam inteligencie, ktoré až tak voda v kvapalnom stave nebude zaujímať.Blížime sa k tomu rýchlo zo smeroch výpočetnej techniky, ako aj genetiky.
Ľudstvo asi pôjde tam kde je dostatok atraktívnej energie a dlhodobo stabilne prostredie a obyvateľné zóny si tam už poľahky vytvorí umelo!
Teda ak chcú hľadať vyspelé mimozemské civilizácie tak by som sa veľmi nespoliehal na obyvateľné zóny, to je široký nejasný termín.
Viac by som sa zameral na komunikáciu,supercivilizácie musia komunikovať.Dlhodobú stabilita prostredia čo červený trpaslíci splňujú.
A signály o spotrebe energie, či anomáli v stabilnom prostredí, ktoré možno pretvárajú k obrazu svojmu na svoje projekty a podobne.

Odpovědět

Poznámka.

JiříVesecký EgonEgon,2014-08-16 04:46:33

Problém je stabilita těchto hvězd. Jsou značně aktivní v rentgenové a UV oblasti do 5mld let. Také četnost a intenzita slunečních erupcí bude o několik řádu vyšší v průběhu celého vývojového cyklu. Šanci ale mají planety s hlubokým povrchovým oceánem na hranici nebo za hranicí obyvatelné zóny. Nejlépe se silnou ledovou krustou několik kilometrů silnou. Vlastní atmosféry planet blízko těchto hvězd brzy vezmou za své díky těmto a dalším nepříznivým vlivům.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace