Jaké jsou skutečné obavy čínské vládnoucí vrstvy?  
Důvtipný experiment s mechanismy čínské cenzury internetu poodhaluje hloubi obav a záměrů státní moci v Číně.

 

Zvětšit obrázek
Svůj internet si ohlídáme. Kredit: Beijing Patrol, Flickr.

Není žádným tajemstvím, že internet v Číně není bezbřehým oceánem, na němž by se svobodně plavily osobnosti, projekty a myšlenky. Podle Amnesty International mají v Číně nejvíce uvězněných novinářů a kyber disidentů na světě. Čínské vládnoucí kruhy vždy hleděly na internet s krajním podezřením, a po sérii velkých protestů různého zaměření, jejichž účastníci se z významné části organizovali online, se rozhodly rázně zasáhnout. Ostatně, cenzura má v Číně velice dlouhou a úctyhodnou tradici. V roce 2013 sloužilo podle dostupných údajů v řadách čínské internetové policie přes 2 miliony příslušníků.

 

Zvětšit obrázek
Gary King (2011). Kredit: Kris Snibbe/ Harvard University.


To už je úctyhodná armáda, alespoň z pohledu Evropana. Může nám to být k smíchu nebo naopak k pláči, může nás děsit až do morku kostí, můžeme soucítit s čínskými bloggery a vůbec uživateli internetu, kteří nejspíš nemají snadný život, každopádně ale jde o ohromující fenomén, který si z mnoha důvodů zaslouží pozornost. Po planetě bují snahy zavádět podobné systémy i jinde, protože nic neštve autokratické režimy tak mocně, jako pestrá a svobodná výměna informací.


Čínská cenzura internetu na první pohled nevypadá, že by byla přístupná systematickému vědeckému zkoumání vedenému zpoza čínských hranic. Ve skutečnosti to ale docela jde. Navíc se ukázalo, že unikátní a opovrženíhodnou čínskou cenzuru internetu lze tak trochu otočit vůči jejím tvůrcům. Přesně to udělali politolog Gary King z Institutu kvantitativních společenských věd na Harvardu a jeho dvě kolegyně, když se postupně dostávali pod kůži čínským internetovým cenzorům.


 

Zvětšit obrázek
Ukázka fungování automatické čínské cenzury internetu. Likviduje i provládní příspěvky Kredit: King et al.

King a spol. nejprve mezi lednem a červencem 2011 stáhli miliony příspěvků z více než 1 300 stránek čínských sociálních médií. Z nich si pak vybrali cca 127 tisíc, na které se podívali detailněji. Jejich osud sledovali v reálném čase. Je fakt, že čínští cenzoři obvykle fungovali velmi svižně a většina smazaných příspěvků zmizela do jednoho dne po svém uveřejnění. Badatelé si zpočátku mysleli, že čínští cenzoři budou nejpřísněji hlídat výzvy ke změně politiky v Číně, kritiku vládních funkcionářů a specifická citlivá témata, jako je masakr na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Čínská cenzura internetu ale podle všeho sleduje poněkud jinou, pro vědce překvapující logiku. Ukázalo se, že příspěvků, které vědci z Harvardu považovali za vysoce citlivé pro čínskou vládu, zmizelo jen 24 procent, což King s kolegyněmi hodnotí jako mírně nadprůměrnou intenzitu. Následně prověřili výtrysky online aktivity, k nimž docházelo po význačných událostech. Pokud šlo o kolektivní záležitosti, v nichž hrozilo srocení veřejnosti, tak se zdálo, že cenzura smetla podstatnou část příspěvků bez rozdílu.


 

Zvětšit obrázek
V Číně nemají rádi (jakékoliv) nepokoje. Město Lung-nan, provincie Kan-su (2008). Kredit: anonymní uživatel internetu v Číně, Epoch Times.

Uvedená analýza cenzury z roku 2011, kterou v květnu 2013 publikoval časopis American Political Science Review, měla jednu podstatnou vadu. Nebrala totiž na zřetel příspěvky, které se nikdy neobjevily online, protože je už v zárodku sestřelil čínský automatický cenzurní filtr. King a spol. se ho rozhodli obelstít tím, že budou aktivně vytvářet příspěvky a sledovat, co se s nimi stane. S týmem asistentů v USA a přímo v Číně vytvořili na čínských blozích, mikroblozích a fórech experiment, s nímž se dostali mnohem dál, než v předchozím výzkumu.
 

Během tří 1 až 2 týdenních období vytvořili 200 uživatelských účtů na 100 různých stránkách a pak vyprodukovali 1 200 unikátních příspěvků. Některé z nich se dotýkaly kolektivních akcí, jako třeba demonstrací kvůli vládním záborům půdy, jiné zase nekolektivních záležitostí typu vyšetřování korupce vysokých úředníků provincie. Asistenti pro každou z vybraných událostí vytvořili provládní i protivládní příspěvky. Jak Kingův tým uvádí ve své čerstvé publikaci uveřejněné časopisem Science, příspěvky vyzývající k veřejné akci byly cenzurovány o 20 až 40 procent více než jiné. Příspěvky kritizující vládu ve skutečnosti nebyly cenzurovány průkazně častěji než ty, které vládu podporovaly, ani když ty kritické výslovně uváděly vrcholné čínské představitele.


Zdá se, že kritika státu slouží vládnoucí vrstvě v Číně jako užitečný indikátor nálad veřejnosti, ale jinak ji zřejmě nepřikládá zásadní význam. Podle výzkumu Kingova týmu naopak velmi ostře sleduje a v zárodku potlačuje prakticky jakékoliv spontánní akce veřejnosti. Toho se čínské vedení bojí jako čert kříže a vlastně to i odpovídá událostem, které přispěly k zavedení online cenzury v Číně. Mají strach z povstání. Socioložka Yu Xie z Michiganské univerzity v Ann Arbor k tomu dodává, že i když jde o metodologicky pozoruhodný výzkum, tak zřejmě v čínské cenzuře internetu přeceňuje roli celostátní politiky. Hlavní tíži každodenní politiky a také cenzury prý nesou spíše lokální funkcionáři, kteří jsou centrem moci hodnoceni podle schopnosti udržet stabilitu a klid. A je tedy velmi v jejich zájmu zabránit nezávislým veřejným akcím obyvatelstva.

 

 

Video: Gary King, Harvard, Institute for Quantitative Social Science. Kredit: FungInstitute.


Literatura

Science News 21. 8. 2014, Science online 22. 8. 2014, American Political Science Review 107: 326-343, Wikipedia (Internet censorship in China).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 04.09.2014 20:43
Tisk článku

Facebook - Dědiček Dominik
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 75 Kč
cena: 63 Kč
Facebook
Dědiček Dominik

Diskuze:

Ad Sepp Winkler

Vojtěch Kocián,2014-09-05 16:26:14

http://www.theguardian.com/commentisfree/2014/jan/03/david-cameron-internet-porn-filter-censorship-creep

Sakra, jaktože tam ten článek ještě visí? Jaktože už není smazán celý server, redakce vybombardovaná a redaktoři i nevhodně diskutující pod článkem pro výstrahu zastřeleni?

Jasně, i tady se cenzuruje, nelíbí se mi to a je toho už poměrně dost, ale strašit tím, že když napíšete pár protivládních komentářů, tak vás zavřou, je fakt směšné. A že se o tom nemluví také není pravda vizte odkazovaný článek nebo masivní protesty proti PIPA/SOPA (nebo jak se to jmenovalo). Navíc, co Vám brání přeložit svůj příspěvek do angličtiny, poslat ho na nějaký server v USA nebo GB a stopnout si, za jak dlouho zmizí(te)?

Odpovědět

Cenzura jen v autokratických režimech?

Marek Černocký,2014-09-05 10:52:47

Nenechte se mýlit, cenzura Internetu probíhá i v zemích, které označujeme jako demokratické. I například u nás velcí ISP cenzurují, jak jinak než „kvůli ochraně před podofily“. Používají k tomu seznam webů vytvářený neveřejně ve Velké Británii. Není to sice tak masivní, jako v Číně, ale tam to zase aspoň tak netutlají.

Odpovědět


Absolútny súhlas.

Sepp Winkler,2014-09-05 15:33:50

Cenzúra v Číne, KĽDR a na Kube je kritizovaná a skúmaná "demokratickými silami" denne a denne sa aj pomocou takýchto výskumov vytvára verejná mienka, že "utláčaným" v týchto krajinách treba pomôcť. je to vlastne taká malá "čo ak náhodou" vojnová propaganda. Keby sa náhodou "demokratický západ" rozhodol zasiahnuť, tak nech má pripravenú verejnú mienku.

Škoda len, že sa podobné výskumy nepodnikajú aj v baštách novodobej cenzúry, akými sú Veľká Británia a USA. Dôvod môže byť napríklad ten, že keby sa o to úctyhodný politológ Gary King pokúsil a vytvoril by diskusiu s provládnymi a protivládnymi príspevkami, tak by svoj výskum dokončoval vo väzbe, alebo väzení, kam by ho ako ochranu pred terorizmom veľmi rýchlo poslali FBI, NSA a pod. na základe platného a demokratického US Patriot Act z roku 2001.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni