Průlom v léčbě melanomu  
Přes veškeré pokroky v medicíně u melanomu s metastázemi už třicet let platí, že pravděpodobnost celkového přežití se počítá pouze v měsících. Tlumení funkce proteinu, který v programované buněčné smrti hraje první housle, to nyní mění. U jedné z nejagresivnějších forem rakoviny, léčba zaměřená na jeden z buněčných proteinových receptorů, dokáže dělat v řadě případů téměř zázraky.

 

 

Zvětšit obrázek
Protilátky podaného léku se navážou na membránový protein PD-1 a zabrání T lymfocytům ve spouštění jejich naprogramované smrti. (Kredit: Pacific Northwest National Laboratory, Flickr. CC BY-NC-SA 2.0)

Nejvyšší instance bdící nad potravinami a zdravím Američanů Food and Drug Administration (FDA) schválila nový lék pro pacienty s pokročilým melanomem. I když uznání  nového léku proti rakovině je vždy běh na dlouhé trati, u přípravku Keytruda na to od jeho prvního podání pacientům stačilo tři a půl roku. Ke schvalovacímu kvapíku Keytrudy, což je obchodní název látky popisované v testech jako pembrolizumab, došlo poté, co se již v první fázi klinické studie ukázala být léčba natolik účinná, že experti na rakovinu začali terapii označovat lichotivým přívlastkem „průlomová“. Úředníci FDA si nedovolili záležitost protahovat a tak po zrychleném řízení se již pět dnů může tímto lékem léčit legálně. Zatím jen v USA, ale i když bude lék podrobován schvalování i v dalších zemích, tak to, co projde přísnými testy v USA, bývá jinde jen formalita a je přijímáno prakticky bez výhrad.

 

Keytruda je určena pro případy metastázujícího melanomu u něhož jiná léčba nezabírá. Je pravdou, že léků na léčbu melanomu bylo od roku  2011 schváleno již pět, ale i tak situace zůstávala pro deset tisíc Američanů  ročně tristní. Ani v Evropě nemáme situaci o nic lepší. I zde výskyt melanomů dlouhodobě roste. V Česku si verdikt: „máte zhoubný melanom“ vyslechne dva tisíce nešťastníků. Polovina z nemocných připadá na mutaci v genu BRAF, jejichž tumor nereaguje na chemoterapii. Právě těmto pacientům nová léčba dává šanci.

 

Ke zdolávání melanomu se zatím používaly hlavně tři léky:  Zelboraf, od Roche, Daiichi Sankyo, nebo kombinace dvou léků od GlaxoSmithKline. U nemocných, kde selhaly přicházela na řadu monoklonální protilátka Yervoy. Nyní v těchto případech dostane příležitost ukázat co dovede i nový přípravek Keytruda. Je cílen na protein nazývaný PD-1. Ten je součástí membrány některých buněk a v případě rakoviny nám, jak se ukazuje, ku prospěchu není. S jeho přičiněním se zhoubným buňkám daří před naším imunitním systémem umně skrývat.

 

 

Antoni Ribas, hlavní řešitel projektu testování protilátek proti PD-1 proteinu. Výsledky dosavadních testů, které probíhají v Kalifornii a na dalších jedenácti místech v USA, Evropě a Austrálii: „Je to průlom v léčbě melanomu“. (Kredit: UCLA)

Novému léku, namířenému proti tomuto zmíněnému proteinu se dostalo od úřadu schválení poté, co byl zkušebně aplikován 173 pacientům s pokročilým melanomem. Šlo o případy u nichž se i přes veškerou dostupnou léčbu nedařilo nemoc zpomalit. Po aplikaci Keytrudy se u 41 z nich nádory zmenšily a dařilo se je držet na uzdě po dobu 1,4 měsíce až 8,5 měsíců. U většiny pacientů, kteří na tuto léčbu reagovali, zmenšení nádorů přetrvávalo a právě to se lékařům jeví jako  malý zázrak. Velkou radost to vyvolává i u akcionářům firmy Merck. Na jednoho pacienta léčba Keytrudou obnáší 12 500 dolarů za měsíc a v přepočtu na počet potřebných to obnáší celkovou tržní příležitost ve výši zhruba 140 milionů dolarů.


 
Pro pacienty s metastázujícím melanomem schválení Merckovy Keytrudy není jedinou dobrou zprávou. Firma Bristol-Myers Squibb má podobné želízko v ohni. Její Opdivo by měl být schválen na začátku příštího roku (v Japonsku se již touto protilátkou úspěšně léčí). Je na stejném principu ale na rozdíl od  Keytrudy by v případě tohoto konkurenčního léku nemuselo jít o použití až v posledním stadiu (kdy již všechno selže), ale léčba přípravkem Opdivo by se mohla zahajovat ještě před aplikací léku Yervoy, takže by Opdivo Keytrudu, takříkajíc „přeskočil“.


Léčba PD-1 blokátorem
Je to k nevíře, ale již krátce po početí v nás začne řádit smrt. V našem útlém věku v nás denně umírá  dvacet až třicet miliard buněk. V dospělosti to je dokonce  50 až 70 miliard buněk.  Jde o řízenou buněčnou smrt. Buňkám ji ordinuje kaskáda enzymatiských dějů a procesu se říká apoptóza. Když ta selže, máme co do činění s rakovinou. Plánovaná smrt je tedy důležitou součástí života a chrání nás od té neplánované. Souvisí i s novou léčbou melanomu a vědci operují pojmem PD-1. Je to  zkrácenina z anglického „programmed cell death protein 1”.  V překladu to znamená, že jde o protein, který v programované buněčné smrti hraje první housle. Protein se vyskytuje na povrchu buněk a je sestaven z 288 aminokyselin. Jako každý správný protein, má i tento svůj gen. Tomu lidskému se říká  PDCD1, což je pro nás nepodstatné, stejně jako je nepodstatné, že jeho produktem je membránový protein z rodiny immunoglobulinů. Zajímavější je, že asistuje na buňkách imunitního systému a to na tzv. T buňkách.

 

 
Tom Stutz z Sherman Oaks v Kalifornii. Melanom mu diagnostikovali v červnu 2011. Když ho v květnu 2012 odvezli do nemocnice, byl už na kyslíku, prakticky nejedl a nebyl schopen chodit. Po aplikaci protilátek proti PD-1 zase chodí do své zahrádky a jezdí s dětmi na dovolenou. Rozhovor s ním je ke shlédnutí zde.


Jsou typem bílých krvinek, které mají v náplni práce vyhledávat a ničit nádory. PD-1 se jako receptor objevuje na aktivovaných T-buňkách. . U některých typů nádorů se proteinu PD-1 na T buňkách tvoří hodně a tlumí jejich množení. Ale nejen to. Zvyšuje u nich četnost spouštění jejich buněčné smrti. Tím počet našich obránců v krvi klesá. Jak se také ukázalo, nejde ale jen o T buňky. Protein PD-1 je i na mladých B buňkách a dokonce i na makrofázích. I u nich asistuje při jejich osudových diferenciacích.  I když se o proteinu mluví jako o proteinu buněčné membrány, má dlouhé prsty. A nebo spíš by se hodilo říkat  ocásek. Z povrchu membrány, kde slouží jako anténa (receptor) sahá až do cytoplazmy. Podle pokynů z vnějšku zprostředkovává uvnitř buňky řadu dějů, včetně naordinování zmíněné buněčné smrti. Právě k tomu dochází u některých rakovin a tehdy nám aktivace proteinu PD-1 je ku škodě – snižuje akceschopnost našeho imunitního systému. Na to se nové léky zaměřují. Jejich základem je protilátka. Ta proteinový receptor na povrchu buňky jakoby obalí a tím ho vyřadí ze hry. Proto se o těchto lécích mluví jako o blokátorech.

 
I když léčba protilátkou nebude všelékem na všechny typy melanomu, u té nejagresivnější a nejvíce smrtelné formy se jí to daří.  Melanom je typ rakoviny, který začíná v pigmentových buňkách zvaných melanocyty. Ty nejsou jen v kůži, jak se většina z nás domnívá, ale i v očích, střevech,... A i když se traduje, že melanom je rakovina kůže, může vzniknout i jinde. Nepatří mezi časté rakoviny, uvádí se, že tvoří asi pět procent nádorů. Zato si to vynahrazuje agresivitou a tím, že na ní prakticky nic nezabírá. Stávající zkušenost je taková, že se u pacientů s metastázujícím  melanomem pravděpodobnost celkového přežití počítá pouze v měsících. A jen jeden pacient ze čtyř žije od stanovení diagnózy déle než jeden rok. Tak to platilo zhruba třicet let. Nejnovější zprávy z výsledků léčby blokování PD-1 receptoru zní jak rajská hudba. U 72 % pacientů nádory začnou zmenšovat, u 34 % pacientů se počty nádorových buněk v tělech sníží o více než 30 %. A to nejdůležitější - již znovu nerostou!  Tolik na lidech. Z pokusů na myších zase vyplývá, že by tato léčba měla pomáhat i u některých rakovin plic a močového měchýře...


VIDEO: Kathy Thomasové v 59 letech diagnostikovali melanom, prorostl  do jater a prsu. Podstoupila řadu terapií, ale prakticky bez účinku. Vlasy jí vypadaly, zeslábla natolik, že se mohla pohybovat jen na kolečkovém křesle. Po léčbě protilátkou proti PD-1 proteinu se jí vrátila síla a každý měsíc  jezdí do San Franciska za vnoučaty:

 

 

Prameny:
FDA
UCLA Jonsson Comprehensive Cancer Center

Datum: 09.09.2014 10:36
Tisk článku

Co si myslí kůň - Binderová Sibylle Luise
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 99 Kč
Co si myslí kůň
Binderová Sibylle Luise
Související články:

Jak kampaň masivního očkování zařídila bezpečnější sex pro všechny     Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2017)
Opalujeme se i v noci?     Autor: Josef Pazdera (21.08.2016)
Mít mateřská znaménka znamená čtyřikrát větší pravděpodobnost umřít na melanom     Autor: Josef Pazdera (07.09.2014)
15 cigaret = 1 mutace kuřákovy DNA     Autor: Jaroslav Petr (17.12.2009)
Odchylka v genu pro receptor vitaminu D znamená zvýšené riziko rakoviny     Autor: Ota Beran (09.10.2008)



Diskuze:

anti PD-1

M K9,2014-09-09 13:32:54

Skoda jen, ze anti PD-1 nefunguje v 60-80% pripadu (tzv nonresponders u tech kdo nemaji TILs). To se snazi zmenit dr Pierce (byvaly vedouci PD1 v Mercku) pod hlavickou spolecnosti Oncosec, kdy v kombinacni studii anti PD-1 s IL12 dodavane elektroporaci (kratky elektricky impuls). Tato technika by mela zviditelnit napadana mista pro imunitni system.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace