Žij rychle, umřeš starý  
Dogma o tom, že si intenzivním metabolismem zkracujeme život, se otřásá v základech.

Slon je velký, má pomalý metabolismus a žije dlouho. Myš je malá, má rychlý metabolismus a žije (alespoň ve srovnání se slonem) jen krátce. Co z toho plyne? Rovnice, podle které Pomalý metabolismus  = dlouhý život? Nikoli. Tato úvaha zřejmě platí při srovnání různých živočišných druhů. Uvnitř druhu platí pravidlo přesně opačné.
Tým Johna Speakmana z University of Aberdeen srovnával délku života myší s různou intenzitou metabolismu a jasně dokázal, že myši, u nichž běží výměna látková na plný plny, žijí asi o třetinu déle než myši s „ploužícím“ se metabolismem. Tajemství tohoto efektu leží v mitochondriích.

Mitochondrie  vyrábějí ATP - základní „pohonnou hmotu“ všech životních procesů. Základ jejich „výrobního procesu“ spočívá v okysličování živin. Přitom vzniká nemalé množství „průmyslového odpadu“ v podobě tzv. volných radikálů. Ty dokážou „naleptat“ v buňce skoro všechno, od membrán až po dědičnou informaci. Myši s intenzivním metabolismem mají v mitochondriích výkonnější enzymy a ty produkují kromě ATP i značné množství tepla. Pokud má mitochondrie zajistit buňce dost „paliva“ v podobě ATP, musí vzhledem k „tepelným ztrátám“ pracovat na plný výkon. V tomto režimu „plné zátěže“ probíhá spalování živin daleko efektivněji a produkce odpadních volných radikálů klesá. Provoz mitochondrií je díky tomu „čistší“ (skoro by se chtělo říci „ekologičtější“) a škody v buňce jsou menší.

Speakman by se rád podíval na zoubek vztahu mezi intenzitou metabolismu a dlouhověkostí u lidí. Pokud by platila přímá úměra mezi myší a člověkem, pak by se zvýšením metabolismu mohl prodloužit život sedmdesátníka někam se stovce. Látky zvyšující rychlost metabolismu jsou k dispozici. Patří k nim například amfetaminy, jež jsou jednou z účinných složek tzv. víkendových drog. Jenže ouha! Než sáhneme s vidinou dlouhého a šťastného života po extázi nebo jiném svinstvu, měli bychom si uvědomit, že amfetaminy sice zvyšují metabolismus, ale nezvyšují produkci tepla v mitochondriích. Při jejich užívání produkce volných radikálů neklesá, ale naopak stoupá. To je přesně to, co  nepotřebujeme.
„Hledání látek, které zvyšují metabolismus žádoucím způsobem bude hodně komplikované,“ předvídá běh událostí expert na stárnutí Wayne Van Voorhies z New Mexico State University.


Muž, který nám všem asi tak trochu zamotal hlavy – John Speakman. No posuďte sami ….


Slon metabolizuje pomalu – žije dlouho.

Myš metabolizuje rychle – žije krátce

Myš, která metabolizuje ještě rychleji, žije déle.


 


 


 


Pramen: John R. Speakman, Darren A. Talbot, Colin Selman, Sam Snart, Jane S. McLaren, Paula Redman, Ela Krol, Diane M. Jackson, Maria S. Johnson, Martin D. Brand: Uncoupled and surviving: individual mice with high metabolism have greater mitochondrial uncoupling and live longer. Aging Cell Volume 3 Issue 3 Page 87  - June 2004 doi:10.1111/j.1474-9728.2004.00097.x

Datum: 02.06.2004
Tisk článku

Plejádské učení - Clow Barbara Hand
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 334 Kč
Plejádské učení
Clow Barbara Hand

Diskuze:

regenerace

jarda petr,2004-06-03 11:45:46

Ono to s tou regenerací tkání a orgánů není zase tak jednoduché. Vezměme si játra. Když se z nich kus ušmikne, tak zregenerují. Dokonce i po pětatřicítce. Když jsou postižena zánětem nebo koupána v lihu, tak se vyvine cirhoza i v notně mladistvém věku. Kdeže by regenerovala. Některé tkáně sice regenarční schopnost mají, ale ta se kdovíjak neuplatňuje. V mozku vznikají stále nové neurony, ale že by se hojil třeba po úrazu nebo po mozkové cévní příhodě, to se nedá říct. Ba ani v mládí ne. (A jen mimochodem, jedna studie dokazuje, že duševní výkonnost začíná klesat v 21). Zvláštní případ je srdce. To by se asi samo hojilo, ale má smůlu. Čím víc je poškozené, tím tvrději musí pracovat a tím menší má šanci na regeneraci. Když byl lidem s těžce poškozeným srdcem voperován "přídatný systém" Jarvik 2000, zjistlo se po roce, že jejich srdce vydatně regenerovalo. Jen proto, že mu pomohla pumpa a ono si mohlo odpočinout. Nemyslím si, že by byla v 35 letech hranice, za kterou už regenerace nemá valné šance. Ostatně i nám starcům nad 35 se tělo hojí. Pravda, už to není, co to bývávalo, ale dá se to vydržet. Horší je to s tím propadem v duševním výkonu.Tam se prý dá ledacos kompenzovat zkušenostmi, ale všelék to není. I když v některých oblastech duševní činnosti je propad minimální a v některých (např. ve schopnosti prokouknout různé vykuky) vedou sedmdesátníci nad dorostenci vysoko na body.

Odpovědět

vek

Lubos Tokar,2004-06-03 11:18:30

Vyzkum uz davno zjistil, ze u cloveka nekdy kolem 35 roku (plus-minus) bunky prestavaji regenerovat, zacinaji starnout. Zpusobuje to nejaky gen, hormon a nevim co jeste. Kdyby se tohle potlacilo, bunky by porad regenerovali jako kdyz je clovek mlady.
(Regenerovali/nahrazovali novymi).
Vsechny bunky se umi nahradit. Vcetne mozkovych. I to se prokazalo, pokud mi je znamo.
Co z toho plyne myslim neni potreba dal rozvijet.

Odpovědět

dlouhý věk z hladu

jarda petr,2004-06-03 03:44:46

Kdyby jen u myší. Ono se to prokázalo dokonce i u makaků. Pokusy, které dokazují, že snížený kalorický příjem (s dodržením přísunu všech nezbytných živin) prodlužuje život, mají v živočišné říši obecnou platnost. Platí od kvasinky po makaka. Ale nemá to moc společného s mitochondriemi. V těchto situacích se mobilizuje signální kaskáda IGF1 a do hry se dostávají úžasně zajímavé molekuly zvané sirtuiny. Ty mění kromě jiného i "zapakování" DNA, takže ta je odolnější vůči nepříznivým vnějším vlivům (třeba i volným radikálům). V tomto případě jde o obecný mechanismus - když je bída, tak je lepší počkat s plozením potomků na lepší časy. Toto prodloužení života proto živočichové obvykle platí sníženou plodností, která aktivaci kaskády provází. Mechanismů na prodloužení života je zřejmě mnoho a jejich možnosti jsou úžasné. Vezměme si takovou všekazí královnu, která se často dožije třiceti a více let a dělnici, která to má za seboiu během pár týdnů. To je názorný příklad toho, jak odlišné životní strategie a odlišné životní osudy nabízí variace na genom jednoho jediného živočišného druhu.

Odpovědět

ale...

pavel houser,2004-06-02 19:21:46

nejsou ale znamy nejake pokusy, ze mysi malo krmene, mysi drzene v chladu atd. se dozivaly vyssiho veku? (a prave z nich se pak vyvozovalo, ze starnuti nejak koresponduje s "tempem zivota"?)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace