Pohánějí kvantovou mechaniku paralelní světy?  
Podle nové teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů na sebe nejpodobnější paralelní vesmíry působí odpudivou silou, která má na svědomí zázračné jevy kvantové mechaniky.

 

Zvětšit obrázek
Kolik vesmírů asi je? Kredit: fdecomite/ Flickr.

Jeden svět nestačí. A nejenom to, existuje mnoho paralelních světů a ty se navzájem intenzivně ovlivňují. Přinejmenším podle sexy teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů (Many Interacting Worlds), se kterou přišli Howard Wiseman z Centra kvantové dynamiky Griffithovy univerzity v australském Brisbane a jeho dva kolegové.


V článku publikovaném prestižním a volně dostupným časopisem Physical Review X vysvobozují populární paralelní světy z hájemství science-fiction do nefalšované vědy, pokud se samozřejmě nepletou. Wiseman a spol. tvrdí, že paralelní vesmíry vskutku existují a že se také notně ovlivňují. Podle nich se takové vesmíry nevyvíjejí zcela nezávisle, ale ty co jsou si blízké, na sebe působí slabou, ale nikoliv zanedbatelnou odpuzující silou. A to není bez následků. Tohle vzájemné ovlivňování paralelních světů by prý mělo vysvětlit zázraky kvantové mechaniky.


 

Zvětšit obrázek
Howard Wiseman. Kredit: Griffith University.

Kvantová mechanika jak známo vysvětluje především chování mikrosvěta, i když kvantový popis není omezený jenom na atomy a částice. Považujeme ji za velice užitečnou, ale zároveň dost nepochopitelnou anebo zábavnou, záleží na úhlu pohledu. Přetéká totiž podivuhodnými, tajemnými a také docela strašidelnými jevy, které působí dojmem, že narušují vztah mezi příčinou a následkem a jsou hodně vzdálené naší každodenní zkušenosti. Wiseman s kolegy teď hodlají se svým konceptem Mnoha navzájem se ovlivňujících světů strašidla kvantové mechaniky rozehnat.


 

Zvětšit obrázek
Logo Griffithovy univerzity. Kredit: Tate Johnson, Wikimedia Commons

Upřímně řečeno, tak radikální novinka to zase není. Paralelní světy se v úvahách o kvantové mechanice objevují od konce padesátých let. Podle slavného a dost psychedelického konceptu Vysvětlení s mnoha světy (Many-worlds interpretation) se každý vesmír v každém kvantově měřitelném okamžiku rozvětví do spousty nových vesmírů, ve kterých se odehrávají všechny myslitelné možnosti všech dějů. Podle téhle představy všechny alternativní historie existují. Zní to samozřejmě šíleně, to by ale ani taky nevadilo. Problém je v tom, že podle Vysvětlení s mnoha světy se tyto světy navzájem neovlivňují a je tím pádem na pováženou, jak ověřit jejich existenci. Wisemanovy Mnohé navzájem se ovlivňující světy se v tomto ohledu od Vysvětlení s mnoha světy zásadně liší.


 

Zvětšit obrázek
Schrödingerova kočka jako větvící bod se vznikem paralelních vesmírů. Kredit: Christian Schirm, Wikimedia Commons.

Podle Wisemana je náš vesmír jedním z nesmírně mnoha vesmírů. Některé z nich jsou prakticky stejné jako ten náš, ale většinou jsou úplně jiné. Všechny tyhle vesmíry by měly být stejně reálné, nevznikají v každém okamžiku, ale plynule existují v čase a mají přesně definované vlastnosti. A pokud jde o kvantovou mechaniku, tak veškeré její podivnosti pocházejí od univerzální odpudivé síly, která působí mezi těmi nejpodobnějšími vesmíry.


Wisemanův kolega Michael Hall, taktéž z Griffithovy univerzity, se domnívá, že jejich teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů nabídne něco velice cenného, totiž slušnou možnost ověření existence paralelních světů. Bez možnosti ověření a vyvrácení je sebekouzelnější hypotéza jenom fantazií, které můžeme anebo také nemusíme věřit, podle své nátury. Autoři Mnoha navzájem se ovlivňujících světů mají za to, že jejich teorie poskytne nový pohled na fascinující kvantové jevy, který bychom mohli využít při plánování budoucích experimentů i praktických aplikací. Jestli mají Wiseman a spol. pravdu, tak se před námi otevírá pozoruhodná budoucnost. Zároveň si ale musíme připomenout, že převratné teorie, jako je tahle, si žádají velmi důkladné prověření.

 

 

Video:  Howard Wiseman - Weak measurements. Kredit: QTWOIII


Literatura

Physical Review X 4: 041013 (online 23. 10. 2014), Griffith University News 27. 10. 2014, Wikipedia (Many-worlds interpretation).

Datum: 01.11.2014 18:06
Tisk článku


Diskuze:

Existence je založena na časovém kvantu

Milan Poisl,2015-02-08 16:32:31

Trošku se zamyslíme??
Co se týče paralelních vesmírů, je to logické pokračování běžné existence časoprostoru, ve kterém se v současné chvíli nacházíme. Abychom mohli pochopit celou podstatu, ze které teorie vychází je nutno začít u podstaty prostoru a času. Také je nutno si uvědomit, že prostor není kontinuální. Určité prostorové kvantum může existovat jen určitou dobu, stejně tak nemůže být čas kontinuální, neboť by v tomto případě přestala existovat přítomnost a my bychom vlastně neměli možnost uvědomění. Je tedy třeba vztáhnout existenci k danému časovmu a prostorovému kvantu. Je otázkou jak dlouhé je toto kvyntum v čase a zároveň v prostoru. To nám určí vlastně délku přítomnosti. Ta samozřejmě nemůže být nekonečně malá, a o tom, že existuje přítomnost nikdo nepochybuje. Pouze není určena její délka??? Když přijmeme tuto skutečnost musíme přijmout i teorii paralelních vesmírů. Pouze jednoduchý příklad, ten snad pochopí i ti pomalejší. Uvedu jej na příkladu kontrakce délek. Stojíme u příkopu o šíři jednoho metru. Přes tento příkop se pohybuje člověk, jehož krok je dlouhý třičtvrtě metru. Co se stane když dojde k příkopu rychlostí 0,999 c. Jeho krok se na základě Lorencovy transformace zkrátí přibližně na polovinu. Samozřejmě, že nemůže příkop překročit. To je v případě, že stojíme u příkopu a pozorujeme jeho kroky. ovšem v případě, že jsme já ten, který se pohybuje přes příkop, tak se naopak šíře příkopu vlivem kontrakce délek zúží na polovinu, to je 0,5 metru a já hravě příkop překročím. To činí danou realitu různou. To znamená, že se ocitáme na rozhraní dvou různých realit.Toto samozřejmě v kvantovém světě můžeme vidět stále, Příklad pí mezonů, ap. Proto je zřejmé, že ne jak je psáno v uvedeném článku, že se jedná o nekonečné množství vesmírů, ale o určitý počet vesmírů daný délkou časového kvanta a prostoru. I když samozřejmě i v souhrnu počtu částic, které existují se můžeme bavit o množství blížícím se nekonečnu. Ovšem celá problematika je podstatně složitější a tento krátký článek na její objasnění nemůže stačit.

Odpovědět

Reagujem na pána Wagnera

Anton Matejov,2014-11-08 07:06:18

Z kybernetického hlediska jsou informace a informační procesy vázány na procesy materiální a energetické, přičemž představují samostatnou kvalitu a nemohou být na tyto procesy redukovány...

Ak idete na to s pohľadu Zákonov zachovania energie...
V poslednej dobe sa zistilo, že sa náš vesmír rozpína zrýchľujúco. A preto sa zaviedol pojem Tmava energia...
Kde sa tá energia berie?
Ak nepochádza s iných svetov, porušujeme zákony zachovania. Alebo celková hmotnosť a energia vesmíru klesa. Alebo nám tie teórie ako E=mc2 neplatia všeobecne, ale v lokálnom časopriestore. A niečo sme riadne nepochopili.
Vezmite v úvahu aj informačne paradoxy, kvantový svet a čierne diery.
Kvantová mechanika hovorí, že úplná informácia o systéme je reprezentovaná jeho vlnovou funkciou, abstraktným konceptom, ktorý sa v klasickej fyzike nevyskytuje. Postup vlnovej funkcie je určený unitárnym operátorom. Unitárny znamená, že v zmysle kvantovej mechaniky je informácia zostane zachovaná...
...Podľa Rogera Penrosea, strata unitarity v kvantovom systéme nepredstavuje problém: samotné kvantové merania nie sú unitárne. Penrose tvrdí, že v skutočnosti sa kvantový systém nebude vyvíjat unitárne akonáhle sa berie do úvahy gravitácia ako v čiernych dierach.
Napriklad link
http://sk.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%BD_paradox_%C4%8Diernych_dier

Odpovědět

Hraní se slovíčky

Pavel Krajtl,2014-11-03 21:10:20

Jiné světy, pokud jsou zaznamenatelné, jsou součástí tohoto světa. Neověřitelné světy nemohou být součástí tohoto světa. Najdou-li potvrzení dalších světů, jen se tím rozšíří obzor toho našeho. Jde spíše o psychologickou hříčku na vědecký ráj - "vševysvětlující eldorádo", než skutečné vědecké poznámí. Jaký je rozdíl mezi úhybným manévrem na vševysvětlujícího Stvořitele, a nebo na nekonečně mnoho neznámých světů...?

Odpovědět


Súhlasím, ale len do určitej miery…

Roman Horváth,2014-11-07 22:48:53

To je zaujímavý postreh, s ktorým sa dá do značnej miery súhlasiť, ale takto by som to nezjednodušoval, resp. nie absolútne.

To „hranie sa so slovíčkami“ alias „terminológia“ má nejaký zmysel, z niečoho to vzniklo a niekam to smeruje. Celá klasifikácia, taxonómia a rozdelenia vznikli na nejaký účel, ktorý sa nedá len tak jednoducho hodiť do koša. Zoberme si napríklad termín „univerzita“. Samozrejme, že je súčasťou určitého systému, a predsa ju vnímame akosi „oddelene“. Alebo termín „bunka“. Tiež je (môže byť) súčasťou ogranizmu a/alebo súčasťou svojho životného prostredia, a predsa ju vnímame ako samostatný systém komunikujúci so svojím okolím. A čo termín „galaxia“? Je to rovnako súčasť vesmíru ako čokoľvek iné, a predsa pre ňu vymedzujeme samostatný priestor. Prečo?

Otázku nechám pootvorenú. Najprv spochybním hierarchiu iných svetov voči tomu nášmu… Ak ponecháme v platnosti terminológiu „iných“ svetov, tak môže ísť o hierarchicky ronocenné vesmíry alebo aj o nadradené svety. Zoberme si príklad počítačovej simulácie. Tiež je tam určitá hierarchia voči nášmu svetu. Simulácia je súčasťou tohto sveta, ale môžeme to povedať aj naopak? To jest, že by náš svet bol súčasťou simulácie? Pozrime sa na ešte jeden uhol pohľadu. Zoberme si určitý objem simulácií komunikujúcich po počítačovej sieti. Áno, s určitým nadhľadom ich môžeme považovať za jeden svet, ale čo keď presekneme komunikačný kábel? Každá simulácia zostane fungovať samostatne a bez ohľadnu na to, či sa niekedy opäť spoja alebo nie, už sa nedajú považovať za jeden svet.

Celé to je komplikovanejšie než sa zdá… Zjednodušenie je rovnako dôležitou operáciou ako tvorba taxonomických jednotiek. Každá operácia však má svoje miesto a vo výsledku záleží len na tom, či jej použitie poslúži na lepšie pochopenie skúmaného javu a/alebo či po jej použití bude jav/systém výstižnejšie opísaný.

Odpovědět

Vzájemně se odpuzují=stejný náboj?

Jaroslav Mrázek,2014-11-02 13:06:33

Neboli monopól...ale ten přece nemůže existovat!Magnetické monopóly sice někdo někde "stvořil", ale otázkou je, jestli mohou existovat v praxi. Pokud jsou naše vesmíry nabité (dejme tomu kladně), kde jsou ty druhé, záporně nabité? Na protilehlé straně "velkého třesku", který tak má tvar nikoli jednostranného trychtýře, ale symetrického, rozpínajícího se motýla ???

Odpovědět


Re: kde sú tie iné vesmíry?

Roman Horváth,2014-11-03 05:49:10

Dvojitý lievik by bol na túto predstavu málo. Problém je, že predstava viacerých vesmírov sa nedá vôbec vizualizovať. Iné vesmíry (nekonečne mnoho vesmírov, ak jestvujú) sú priamo „tu“. „Tu“, kde sa nachádzame práve teraz, v každom čase, nikde „inde“, priamo „tu“. (Sú „paralelné“.) Možnosti našej vizualizácie sú silne obmedzené. Často niečo vizualizujeme len na plochu, výnimočne do priestoru… Predstava paralelného vesmíru by na svoju vizualizáciu vyžadovala pridanie ďalšieho rozmeru, ktorý jednoducho nemáme. Preto sa radi utiekame k zjednodušeniu tejto predstavy, ktorá vedie k takému zobrazeniu, v ktorom by ten „iný vesmír“ mal byť „niekde inde“. Lenže nie je…

Podľa mňa je tu ešte iný problém. Ako rozlíšiť (interpretovať) interakciu s iným vesmírom od zákona našej reality…(?) Ak sú takéto interakcie merateľné v súčasnosti dostupnou technikou, zrejme sme ich už namerali (ale asi ich považujeme za nevysvetliteľné zákonitosti, anomálie, našej „reality“ alias vesmíru). (Ja viem, všetko je otázka interpretácie, len neviem… niečo mi tam ešte chýba na to, aby to do seba zapadalo… veď uvidíme…)

Odpovědět

K té teorii informace

Karel Wágner,2014-11-01 22:30:01

Z kybernetiky je dobře známa teorie informace (soubor poznatků o zákonitostech přenosu a zpracování informací), koncipovaná už koncem 40. let 20. století R. A. Fisherem, C. E. Shannonem a N. Wienerem, která jako teorie dynamických systémů studuje informační procesy s těmito systémy spjaté. Zákonitosti a pojmy, které teorie informace odhalila a formulovala, využívají nejrůznější vědní obory pracující především s pojmem informační hodnota, a to jak v objektivním smyslu (exaktní míra informace vyjádřená v bitech), tak subjektivním smyslu (individuální působnost informace, daná zaměřeností jejího příjemce). Pojem informace má nejenom formální a kvantitativní aspekt(matematické množství informace), ale i aspekt obsahový, kvalitativní, který tvoří smysl informace. Z kybernetického hlediska jsou informace a informační procesy vázány na procesy materiální a energetické, přičemž představují samostatnou kvalitu a nemohou být na tyto procesy redukovány. A tak názor, že "naše informácie v mozgu sa nestrácajú ani po smrti a ostávajú vo vesmíre" nemá s vědou prakticky nic společného.

Odpovědět

Karel Wágner,2014-11-01 22:16:03

Odpovědět

Petr Szotkowski,2014-11-01 20:55:30

V principu to tak musí být z důvodu že již teď pozorujeme "pravidelnosti" v haosu.

Odpovědět

Petr Szotkowski,2014-11-01 20:52:56

Čistě náhodou se přijde na to, že se paralelní světy vytvářejí podle principu dělení nějakého jednoduchého fraktálu a možná za 100 let se přijde na to že to až tak jednoduché není :-)

Odpovědět

Petr Szotkowski,2014-11-01 20:47:43

Chtěl by jsem vědět ve kterém vesmíru jsem šťastný. O těch kde se mi nedaří raději ani nemyslet.

Odpovědět


To je jednoduché: v každém ....

Jan Novák9,2014-11-01 23:27:33

... ale vždycky jenom chvilku :)

Odpovědět

Stejně reálné?

Pavel Bílek,2014-11-01 18:56:29

Malinko pootočím polarizačním filtrem tak, zby propouštěl 99% světla. Pak skrz něj pošlu foton. Při kontaktu fotonu s filtrem se svět rozdělí na dva stejně reálné světy - v jednom foton filtrem proletí, ve druhém ne. Já, aniž bych tím byl překvapen, zjistím, že se nalézám v tom prvním z nich, kde foton proletěl. Čím to? Vždyť oba světy jsou stejně reálné.

Odpovědět


No, to by mě taky zajímalo...

Jiří Novák,2014-11-01 20:15:54

Možná ty světy jsou stejně reálné, ale máte 99% šanci, že po experimentu bude vaším světem ten svět, kde foton proletěl?

Odpovědět


Čím to? Vždyť oba světy jsou stejně reálné...

Anton Matejov,2014-11-01 20:35:17

Ste sú na 100% istí, že obidva svety sú reálne?
A čo ak žijeme v holografickom vesmíre? Tiež jedná z alternatívnych teórii.
V jednej realite je skutočnosť a v druhej projekcia.
Dosť ma zaujali v poslednej dobe teórie holografického vesmíru.
...Ďalšia možnosť sú dimenzie. V jednom filtru preletí fotón do našej reality-dimenzie, v druhom opustí našu dimenziu.
Pekný príbeh o odlišných dimenziach a relalite je na linku http://www.fornax.sk/~srnka/index.php?page=stvorec
...Ďalej som si všimol aj čudné názory Rogersa Penroseho, brilantného matematika, ktorý s Hawkingom vylepšil aj teórie čiernych dier a dostal rôzne vysoké ocenenia z matematiky a fyziky.
Ten rozvinul aj jednú teóriu, že naše informácie v mozgu sa nestrácajú ani po smrti. Ostávajú vo vesmíre. Je to sporná teória o našom mozgu a vedomí. Žiaľ jedina čo niečo vysvetľuje a spája naše vedomie, realitu a mozog a niečo podložená. Ak tak znovu nad tým rozmýšlam, tak Penrose nevedome presadzoval idey na štýl holografického vesmíru, alebo iné dimenzie, či reality.
Ešte jedno zamyslenie. Ak pridávame pravidla (respektívne zákony, tak niektoré teórie nám začínajú vychádzať s vysokou pravdepodobnosťou.
Ale ak uberame pravidla miera náhod začína narastať.
V mikrosvete môžeme gravitáciu takmer zanedbať. Čiže podľa mňa je mikrosvet už iná dimenzia.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz