Fukušima na podzim 2014  
Na podzim roku 2014 se zdá, že už nic nestojí v cestě obnovení provozu dvou jaderných bloků v elektrárně Sendai. V samotné elektrárně Fukušima I začalo pracovat další zařízení ALPS, které výrazně zvýší kapacitu úplné dekontaminace zamořené vody. Vyklízení vyhořelého paliva z bazénu čtvrtého bloku je už téměř dokončeno. Otevřela se další část zakázané zóny a také dálnice z jihu na sever přes ní.


 

Zvětšit obrázek
Snímání první části střechy provizorního krytu prvního bloku. Jsou vidět i otvory, které se do něj prorazily, aby se mohl vstříknout materiál fixující prach (zdroj TEPCO).

Předchozí vývoj situace ve Fukušimě je popsán v článku,   který vyšel začátkem léta. Podívejme se nyní, jakého pokroku se podařilo dosáhnout za uplynulého čtvrt roku.

 

Průběh vyklizení bazénů pro vyhořelé palivo jednotlivých bloků

Dne 4. září se opětně obnovilo vyklízení bazénu čtvrtého bloku a na konci října už bylo ze 1331 vyhořelých vyvezeno 1320 palivových souborů a z 202 čerstvých souborů se odvezlo 22 souborů. Uskutečnilo se prozatím 61 převozů kontejneru, do kterého lze vložit 22 palivových souborů. V srpnu se také připravil plán na vytažení tří mechanicky poškozených palivových článků. Jeden je ohnutý značně a jak jeho tělo, tak držadlo, jsou mechanicky poškozené. K jejich poškození došlo při manipulaci již dávno před havárií. Jejich vytažení se uskuteční jiným jeřábem, než který přemisťuje palivové články nyní. Jak už se psalo, čerstvé palivové soubory budou přemístěny do bazénu šestého bloku, aby se ušetřilo místo ve společném bazénu.


Dalším blokem, který je nejdále v přípravě pro vyklízení bazénu s vyhořelým palivem, je blok třetí. Tam se po vyklízení trosek ze silně zdevastované horní části reaktorového bloku buduje nová horní část, ve které se instalují potřebné jeřáby. Jeřáb pro přepravu kontejneru s palivovými články bude speciální, kvůli nedostatku prostoru musí být užší. Unese 50 tun. V tomto případě se využijí kontejnery pro sedm palivových souborů. Důležitá jsou také opatření při stavbě nového krytu, která zajistí stínění od radioaktivity z části patra, pod kterou je zničený reaktor. Samotné vyklízení by mělo odstartovat příští rok.
V druhém bloku je výzvou velmi vysoká radiace, která je v okolí bazénu a na jeho zařízení. Předpokládá se, že by vyklízení tohoto bazénu mohlo začít v roce 2017.

 

Zvětšit obrázek
Prorážení otvorů do provizorního krytu prvního bloku (zdroj TEPCO).


Před začátkem vyklízení bazénu s vyhořelým palivem prvního bloku je potřeba odstranit trosky horní části budovy, které popadaly do jeho okolí. K tomu je potřeba rozmontovat provizorní horní část budovy, která byl postavena v prvním roce po havárii, aby zmírnila úniky radioaktivity z tohoto bloku. Po rozebrání konstrukce krytu bude možné s použitím velkých jeřábů odstranit trosky a postavit novou horní část budovy, do které bude možné, podobně jako u bloku čtyři a tři, instalovat jeřáby potřebné pro manipulaci s vyhořelým palivem.


Protože panují obavy z šíření radioaktivity během této činnosti, připravila se opatření, která tomu měla zabránit. Ta byla vyvolána i podezřením, že v minulém roce se radioaktivní částice uvolněné při odklízení trosek v patře s bazénem třetího bloku podílely na kontaminaci polí ve vzdálenosti přes 20 km od elektrárny. O tom se psalo už v minulém článku. Detailnější studie ukazují, že pozorovaná kontaminace některých rýžových polí byla způsobena transportem radioaktivních látek s Fukušimy, které se již v životním prostředí vyskytovaly, vodou. Práce na třetím bloku za ní nestály. Při pracích na prvním bloku se však i tak bude postupovat velice opatrně. Do krytu se proto 22. října začaly prorážet otvory, kterými se dovnitř nastříkal materiál fixující radioaktivní prach obsažený na troskách. Celkově je jich 48 a týden se jimi vstřikoval materiál fixující prach, který může obsahovat radioaktivní částice. Zahájení rozebírání původní náhradní konstrukce horní části budovy bylo zahájeno na konci října. Po odebrání první části ze šesti v horní části krytu, je prováděna pečlivá kontrola, zda nedochází k únikům radioaktivních látek. Kompletní rozebírání by mělo začít v březnu příštího roku a bude trvat zhruba rok. Čištění patra s bazénem od trosek bude zahájeno do října 2016. Je také třeba zpevnit poškozenou konstrukci patra, aby unesla těžká zařízení. Vyklízení bazénu s vyhořelým palivem by nemělo podle tohoto časového plánu začít dříve než v dubnu 2017. V poslední době bylo dokonce vyhlášeno posunutí termínu až na rok 2019. Ovšem v časovém plánu může nastat ještě řada změn.

 

Zvětšit obrázek
Rozšiřování otvorů do provizorního krytu (zdroj TEPCO).

Obrovský problém bude vyklizení zbytků roztavených aktivních zón zničených reaktorů. Zde se zatím ani neví, jaký přesně se použije postup. Souvisí to i s tím, že pořád ještě není představa, jaký je stupeň poškození aktivních zón a kam všude se tavenina dostala. Předpokládá se, že u bloků jedna a dvě by mohlo být vyklízení zahájeno v roce 2020 a u třetího nejvíce poškozeného bloku v roce 2021. Ale otázka přesných termínu je hodně otevřená. Třeba u bloku jedna se nedávno začalo mluvit o odložení až na rok 2025.


Jednou z možností, jak zjistit, kde se palivo nachází, by mohlo být využití detekce kosmických mionů. Ty vznikají při interakci jader kosmického záření, které mají velmi vysokou energii, s jádry atomů v atmosféře. Při těchto velmi energetických srážkách vzniká velké množství pí mezonů a při jejich rozpadech vznikají zmíněné miony. Kolem kontejnmentu se rozmístí systém detektorů tak, že zjišťuje intenzitu mionů vznikajících interakcí kosmického záření před vstupem do kontejnmentu a porovná ji s intenzitou po průchodu prostorem kontejnmentu. Pokud se detekuje záření přicházející z různých směrů, lze provést třírozměrnou tomografii prostoru uvnitř kontejnmentu a v principu zjistit polohu roztavených zbytků aktivní zóny. Metodu intenzivně rozpracovala americká laboratoř LANL a její využití ve Fukušimě se připravuje.

 

Zvětšit obrázek
Princip využití tomografie pomocí kosmických mionů k určení polohy zbytků zničené aktivní zóny (zdroj LANL).


Nakládání s kontaminovanou vodou

Velké množství radioaktivní vody je další výzvou při likvidaci následků havárie. Řešení je třeba dosáhnout ve dvou oblastech. První je zrychlení a zefektivnění čištění nahromaděného množství radioaktivní vody. Ta je z velké části vyčištěna od radioaktivního cesia pomocí zařízení SARRY firmy Toshiba, ale čištění od ostatních radionuklidů postupuje pomaleji. Využívá se k tomu zařízení ALPS instalované před více než sedmnácti měsíci. Velmi dlouho však trvalo, než se u něj podařilo odstranit všechny problémy s jeho provozováním. První verze tohoto zařízení má navíc pouze omezenou efektivitu.


Ve druhém říjnovém týdnu bylo předvedeno nové vylepšené dekontaminační zařízení ALPS, jehož hlavním výrobcem je také firma Toshiba. Původní zařízení je schopné svými třemi nezávislými linkami vyčistit 750 tun radioaktivní vody denně, avšak, jak bylo zmíněno, hodně dlouho s ním byly značné problémy. Nové zařízení by mělo být efektivnější a spolehlivější. Část zařízení, která je ve zkušebním provozu od září, dokáže dekontaminovat 500 tun radioaktivní vody denně. Celková kapacita všech zařízení ALPS v areálu, která by pak měla být v provozu v prosinci, by měla dekontaminovat 2000 tun vody denně. Zároveň by měla zařízení odstranit všechny radioaktivní látky, zhruba 62 radionuklidů. Zůstane pouze tritium. Důležité je zvláště odstranění stroncia. V testovacím režimu se všechny radioaktivní látky kromě tritia podařilo odstranit až na nedetekovatelnou úroveň. Zařízení by mohlo konečně radikálně snížit objem radioaktivní vody ve velkém počtu zásobníků v areálu elektrárny. Výhodou nového zařízení také je, že bude produkovat méně odpadu. Dosavadní systém doposud vyčistil 158 000 tun vody. Společnost TEPCO sice hledá i možnosti, jak se vypořádat i s tritiem, ale to je velmi technologicky náročné. Navíc je tritium normální součástí životního prostředí. Vzniká totiž interakcí kosmického záření v atmosféře. Takže stačí jen snížit jeho koncentrace na hodnotu přírodního pozadí.


Důležitým úkolem je odčerpání radioaktivní vody v systému kanálů okolo reaktorových budov. Aby to bylo možné, je třeba zabránit pronikání nové vody do nich. Jednou z vybraných metod je zmrazení stěn a půdy okolo nich tak, že vzniklý led zabrání průtokům vody. Postupně se však ukázalo, že dosažení úplného zmrazení bude mnohem náročnější, než se čekalo. Pro posílení se tak začal přidávat led a také suchý led. Nakonec se do míst, která se nepodařilo úplně zmrazit, přidávalo cementové pojivo, které zabraňuje pronikání vody. V některých případech se už začalo s čerpáním vody, která se následně dekontaminuje v zařízení ALPS. V tunelech je okolo 11 000 tun radioaktivní vody. Problémy se zmrazováním půdy na led vzbuzují pochybnosti o reálnosti plánu obklopit zničené reaktory ledovou stěnou, která by bránila pronikání spodní vody dovnitř a kontaminované vody ven.

 

Zvětšit obrázek
Model nového krytu nad budovou třetího bloku (zdroj TEPCO).


Důležitým úkolem je snížit množství radioaktivní vody, která vzniká tím, že se do silně kontaminovaných částí elektrárny dostává podzemní voda. V minulém článku bylo popsáno zprovoznění systému studní nad areálem, které slouží k odčerpávání spodní vody ještě před tím, než se dostane do jeho silně kontaminovaných částí. Odčerpaná voda se po pečlivé kontrole v případě splnění přísných hygienických podmínek s povolením zástupců rybářů vypouští do moře. Systém sice funguje, ale zatím jeho výsledky ve snížení hladiny radioaktivní vody v spodních částech areálu nesplňují očekávání. Zpočátku, na začátku září, došlo ke snížení pronikání vody do blízkosti reaktorů jen o 80 tun denně a hladina spodní vody se tam snížila jen o 20 cm.


Podzemní voda se tak odčerpá i ze studní okolo reaktorů v kontaminované zóně. Ta se čistí tak, že zbytková aktivita je neměřitelná. Předpokládá se, že by se později mohla vypouštět do moře. Je však otázka, zda vypouštění této vody povolí zástupci rybářů.

 

Zvětšit obrázek
Práce na izolaci kanálů u druhého a třetího bloku před pronikající vodou (TEPCO).


Dalším prostředkem ke snížení možností pronikání kontaminace z areálu do moře je druhá betonáž dna přístavu, který je za vlnolamem. První se prováděla už v roce 2011. Celá akce by měla probíhat až do března roku 2015 a měla by fixovat radioaktivní látky, které jsou v bahně na dně přístaviště. Ryby, které pronikají do zálivu a zpět pak nebudou vystaveny kontaminaci.

 

Vývoj v zasažených oblastech

Důležitým krokem v rekonstrukci evakuovaných oblastí bylo otevření silničního spojení mezi jižní a severní částí. Až do poloviny září mohly na národní dálnici číslo 6, která vede okolo pacifického pobřeží, v čtrnáctikilometrovém úseku vedoucím přes města Tomioka a Namie v blízkosti zasažené elektrárny pouze vozidla se speciálním povolením. Od září je otevřena pro všechna dvoustopá vozidla. Motorkám, tříkolkám a kolům je vstup zatím stále zakázán a řidiči automobilů by v zakázané zóně neměli zastavovat a opouštět vozidlo. Otevření následovalo po dekontaminaci a rekonstrukci dálnice a jejího okolí.


Dne 1. října byla zrušena veškerá omezení týkající se část vesnice Kawauchi v zakázané zóně. Po čtvrti Miyakoji ve městě Tamura je to druhá část zakázané zóny, která se vrátila k normálnímu životu. Před otevřením se provedla intenzivní dekontaminace a také opravy cest a další infrastruktury. S tímto termínem souhlasil starosta vesnice i většina obyvatel. Původní termín 26. července starosta s obyvateli odmítli jako předčasný a odložili jej na dobu, kdy se dokončila další fáze dekontaminace a rekonstrukce. Vrátit se může 274 lidí do 139 obydlí. Vesnice Kawauchi má malou část, která byla silněji kontaminovaná a byla v oranžové zóně. Ta se nyní po prvním kole dekontaminace a rekonstrukce přesouvá do zóny zelené připravující se na otevření.

 

Zvětšit obrázek
Práce na opatřeních proti pronikání vody kontaminované stronciem ze silně znečištěných oblastí do moře (zdroj TEPCO).


Velice důležitým krokem pro zrychlení postupu dekontaminace a rekonstrukce oblasti je schválení umístění přechodných úložišť radioaktivního odpadu, který se při dekontaminaci nahromadil a stále hromadí. Původně vláda předpokládala vykoupení pozemků pro úložiště, ale na základě diskuzí s vlastníky se rozhodlo na tom striktně netrvat. V případě, že vlastník chce zůstat majitelem, si potřebné pozemky vláda pronajme na potřebných 30 let. Požadované pozemky budou mít plochu zhruba 16 km2. Vláda navíc nabídla postiženým městům a obyvatelům finanční kompenzaci v podobě rozvojových grantů. Do konečné fáze se dostalo jednání o přechodných úložištích ve městech Futaba a Okuma. Vedení prefektury Fukušima stavbu přechodných úložišť schválilo po jednání se starosty Futaby, Okumy i sousedních měst. Vedení prefektury i měst podpoří i jednání vlády s vlastníky pozemků. Během září a října proběhlo dvanáct setkání vlastníků s vládními úředníky. Posledního setkání se zúčastnilo 240 vlastníků požadovaných pozemků. Přeprava nahromaděného odpadu do nových přechodných úložišť by měla začít v lednu 2015.


Přibývá aktivit, které se provádějí v postižených regionech. Obyvatelé ze silně kontaminovaných oblastech, které budou dlouhodoběji uzavřené, plánují organizovat turistické exkurze do těchto oblastí s průvodcem. Doufají, že tyto akce pomohou udržet paměť o postižených sídlech a jejich komunitách. A také udrží komunity pohromadě, než se podaří dokončit dekontaminaci a rekonstrukci i těchto oblastí. Taková místa se nacházejí v sedmi samosprávných celcích v evakuované oblasti.


Zlepšuje se i situace farmářů. Letošní úroda rýže ve Fukušimě je po havárii první, jejíž část se exportovala do zahraničí, konkrétně do Singapuru. Již dříve se obnovil export jablek, broskví a dalšího ovoce. Ve vesnici Iitate byla vypěstována první úroda jahod v zakázané zóně. V oblasti, která se připravuje k otevření farmář Hiroshi Shato obnovil produkci ve fóliovnících zatím na čtvrtině původní plochy. K hospodaření se zatím vrátil sám s manželkou. Nechává provádět několikerou nezávislou kontrolu svých produktů, které se vyváží zvláště do pekáren a cukráren. Návrat farmaření by měl přispět k obnově postižených oblastí.


Stejně jako to, že rybáři mohou lovit stále širší sortiment ryb. Rybáři vítají stálé postupné zlepšování situace a obnovování rybolovu, které probíhá. V přístavu Onahama v Iwaki se rybáři vrací s úlovkem čtyřikrát do týdne. Úlovek je velice pečlivě testován na přítomnost radioaktivity. Japonsko stanovilo mnohem přísnější limit než je jinde ve světě, 100 Bq/kg. Pouze ryby nepřekračující tuto limitu mohou jít na trh. V testovacích výlovech v okolí elektrárny těsně po havárii bylo až 53 % případů překročení tohoto přísného limitu. Množství rychle klesalo a dnes je těchto případů 0,6 %. Po havárii se nesmělo lovit pro trh, po 15 měsících bylo povoleno lovit první tři druhy ryb a jen v relativně velkých vzdálenostech od elektrárny. Dnes se loví 52 druhů, což je čtvrtina stavu před havárií, a zakázaná zóna pro lov je jen v mělkých vodách velmi blízko elektrárny. Objem lovu však je stále značně omezený, necelá dvě procenta stavu před havárií.

 

Zvětšit obrázek
Průběh betonování dna zálivu přístaviště za vlnolavem (zdroj TEPCO).


Jaderná energetika v Japonsku

Postupně pokračovala cesta k opětném zprovoznění dvou bloků v elektrárně Sendai. V minulém článku se psalo o tom, že japonský úřad pro jadernou bezpečnost schválil připravenost dvou bloků elektrárny Sendai ke spuštění. Poté byly zveřejněny podklady o připravenosti elektrárny a její bezpečnostní plány. Následovalo vyhlášení měsíční lhůty umožňující vyslovit veřejnosti své námitky a podněty. Celkově jich úřad NRA obdržel přes 17 000. Úřad musel námitky posoudit. V polovině září schválil celkovou koncepci provozovatele ke splnění podmínek pro provozování v tomto případě. Provozovatel pak během října odevzdal poslední nutné podklady pro konečné rozhodování úřadu NRA. Zároveň probíhala jednání s vedením měst, která jsou v blízkosti elektrárny. Jeho součástí byla i veřejná slyšení, v průběhu kterých se obyvatelům vysvětlovala bezpečnostní opatření v elektrárně. Koncem října podpořilo povolení i vedení města Sendai. Zahájení provozu dvojice reaktorů elektrárny Sendai je tak už hlavně na úřadu NRA. Své závěrečné slovo ještě musí říci i vedení prefektury Kagošima a japonská vláda. Je velmi pravděpodobné, že začátkem příštího roku se Japonsko vrátí k využívání jaderné energetiky.


U 18 dalších reaktorů se již podaly návrhy na opětné povolení provozování, poslední je blok Shika 2. Nejdále jsou v projednávání reaktory Takahama 3 a 4. U nich společnost KEPCO zaslala bezpečnostní plány revidované podle doporučení úřadu NRA. Odhad maximální cunami byl v tomto místě zvýšen na 6,4 m. Kromě posuzování úřadem NRA je i v tomto případě nutné získávat podporu pro opětný provoz u místních komunit. Zveřejnění bezpečnostních plánů pro jejich veřejné posouzení se plánuje ještě v tomto roce. Blíže k opětnému spuštění se posunuly také reaktory elektrárny Ohi. Úřad NRA schválil jejich opatření proti zemětřesení. Zde je i poměrně vysoká podpora vedení prefektury a obyvatel pro využívání jaderné energie.

 


 

Zvětšit obrázek
Elektrárna Shika je zatím poslední, u které byla poslána žádost o povolení provozu reaktoru. Jde o blok Shika 2. (Zdroj Hokuriku)

Závěr

Práce na dekontaminaci a likvidaci elektrárny se zintenzivňují a proto se zvyšuje počet pracovníků v areálu. V minulém roce zde pracovalo více než 5700 pracovníků. Podle společnosti TEPCO nehrozí nedostatek pracovníků, na seznamech potenciálních pracovníků je okolo 10 000 pracovníků. Souvisí to s nárůstem prací jak pří dekontaminaci a skladování radioaktivní vody, tak i s přípravou vyklízení bazénů s vyhořelým palivem u bloků a přípravě likvidace zničených reaktorů.


Zlomovými událostmi je dokončování vyklízení bazénu čtvrtého bloku a blízkého zahájení vyklízení toho třetího. Uvedení do provozu dalších zařízení ALPS a ztrojnásobení jeho kapacity by mělo umožnit vyčištění skladované radioaktivní vody. Ne tak úspěšné jsou zatím snahy o snížení problémů s velkým objemem spodní vody a radioaktivní vodou v kanálech u bloků.


Otevřela se druhá část v zakázané zóně, vesnice Kawauchi, a zrychlit další postup dekontaminace a rekonstrukce umožní otevření dálnice spojující jižní a severní část postižené oblasti. Kruciální je také dohoda o umístění přechodných úložišť radioaktivního odpadu shromažďovaného při dekontaminaci. To vše přispěje ke zrychlení obnovy oblasti.


Dva reaktory elektrárny Sendai by se mohly spustit začátkem příštího roku a následovat by měly postupně další. To je nejen pro Japonsko dobrá zpráva z hlediska emisí i ekonomického. Japonsko má obrovské problémy s dovozem fosilních paliv do elektráren nahrazujících odstavené jaderné bloky.

Autor: Vladimír Wagner
Datum: 03.11.2014 07:02
Tisk článku

Fukušima I poté - Wagner Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 398 Kč
cena: 326 Kč
Fukušima I poté
Wagner Vladimír
Související články:

Revitalizace evakuované zóny kolem Fukušimy I postupuje     Autor: Vladimír Wagner (15.07.2016)
Černobyl třicet let poté     Autor: Vladimír Wagner (23.04.2016)
Strach má velké oči: Poprask kolem rakoviny štítné žlázy dětí ve Fukušimě     Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2016)
Situace ve Fukušimě na konci roku 2015     Autor: Vladimír Wagner (20.12.2015)
Nad Fukušimou prošel tajfun     Autor: Vladimír Wagner (16.09.2015)



Diskuze:

Hledání aktivní zóny.

Pavel Holub,2014-11-29 17:55:20

Všechny Vaše články jsou jako chození okolo horké kaše. Možná za to nemůžete vy, protože jste jen závislým na tom, co TEPCO zveřejní. Jsme neustále zahlcováni informacemi o tom co se okolo děje, jak se stále zápasí s vodou a jak roboti zkoumají nepodstatné prostory.
Najednou se zjeví informace """Jednou z možností, jak zjistit, kde se palivo nachází, by mohlo být využití detekce kosmických mionů"". Tedy stále ještě hledají aktivní zónu? Není náhodou na dně Pacifiku? Připadá mi to jako hra na schovávanou, od samého počátku! Do reaktorové nádoby vedou dost velká potrubí na to, aby se tam protáhla kamera či se tam dostal některý z výše popsaných chytrých a šikovných robotů.

Z dat World Nuclear Association vyplývá, že asi 130.000 lidí přijalo značné dávky záření (tj nad mezinárodně uznávané ICRP limity) a jsou i nadále monitorovány. Došlo asi ke 4000 případů rakoviny štítné žlázy u dětí, které byly v souvislosti s nehodou. Většina z nich byla léčitelná ale devět z nich bylo fatální.
To je zatím jen důsledek radionuklidu jódu. Stačilo tehdy přiznat barvu a dát okamžitě lidem tablety. A lidé jako paní Drábová a tam ti v Japonsku také bagatelizovali skutečný stav věcí.
Jde o to, aby se vždy v tomto téma včas poctivě informovalo tak, aby měla šanci růst důvěra v jadernou energetiku.

Odpovědět


Máte to nějak zmatené

Vladimír Wagner,2014-12-20 16:31:49

pane Holube. Při havárii ve Fukušimě nebylo vzhledem k včasné evakuaci účelné podávat jodové tablety (konzumace velkého množství jódu má také své negativní účinky). Následné rozbory obdržených dávek, viz třeba zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6983 , plně jen velice nízké hodnoty obdržených dávek plně potvrdily. Jinak prosím, když už uvádíte dopad radionuklidů jódu při havárii v Černobylu, tak to prosím příště napište. Ve Fukušimě nebyl zatím nebyl prokázán žádný případ rakoviny štítné žlázy v souvislosti s havárií. Právě naopak. Velmi pečlivé studie ukazují, že, pokud se objevují případy bulek na štítné žláze, jedná se o stejný výskyt, jako u nezasažené populace. Navíc dokonce poslední genetická analýza několika případů rakoviny štítné žlázy, které se v Japonsku o populace v okolí Fukušimy objevily, neodpovídají typologií rakovině z radiace (takové jako byla v případě Černobylu).
Jinak ohledně paliva. Dnes se dobře ví, že palivo je v kontejnmentu. A většina v reaktorové nádobě (viz několik průzkumů popsaných v článcích tohoto cyklu). Možná může ale část být na dně pod reaktorovou nádobou. Proto ta snaha to prozkoumat s pomocí i exotičtějších metod.

Odpovědět

Souhlas

Josef Nilats,2014-11-07 05:28:10

Ano, souhlasim. Bydlim s Sendai a situace je takova, ze lide proste jadernou elektrarnu za humny nechteji. Udalosti 2011 jsou stale v zive pameti. Noviny koreluji s politickymi lidry ale lide jsou silne proti.

Odpovědět

Dokončení vyklizení vyhořelých palivových

Vladimír Wagner,2014-11-04 22:22:30

souborů se podařilo. Všech 1331 vyhořelých palivových souborů, včetně tří poškozených, je nyní pryč z bazénu čtvrtého bloku. Nepoužité palivové soubory se vyklidí do konce roku.Zbývá jich 180, ale ty nepředstavují riziko jak z hlediska radioaktivity tak tepla.

Odpovědět

prosím zůstaňme na poli fyziky

Libor Urbancik,2014-11-04 10:07:32

Vážený pane Wagnere, píšete "Protože panují obavy z šíření radioaktivity během této činnosti" a proto Vás chci upozornit, že radioaktivita je vlastnost některých nuklidů, kterým se také říká radionuklidy. Je to stejná vlastnost, jako je například bod tání nějaké látky nebo tvrdost a podobně. Vlastnost se tudíž nemůže od svého nositele, ani uvolnit a ani šířit a tak dále. proto je jedině správné psát místo "Protože panují obavy z šíření radioaktivity během této činnosti", fyzikálně správně "Protože panují obavy z šíření radioaktivních látek během této činnosti". Neexistuje radioaktivní záření ale ionizující záření. Zejména Vy jako fyzik, byste měl odstraňovat novinářské nesmysly.
S pozdravem Libor Urbančík

Odpovědět


Že je radioaktivita

Vladimír Wagner,2014-11-04 15:15:24

vlastnost, vím, opravdu mě na to nemusíte upozorňovat. Pane Urbančíku, je sice pravda, že vlastnost striktně řečeno se nešíří a je opravdu přesnější říkat, že se šíří radioaktivní látky. Na druhé straně ovšem český jazyk využívá názvy vlastnosti i v tomto kontextu. Například "Odolnost proti chřipce se po epidemii rozšířila na celou populaci", "Nach se ji rozšířil po celém obličeji". I ve fyzice velice často používáme názvy a obraty, které striktně řečeno neodpovídají podstatě daného jevu. Používá se třeba i pojem alfa a beta rozpad. V daném případě radioaktivity je použití obratu "šíření radioaktivity" vcelku běžné, každému je jasné, o co jde (je vidět, že i Vám :-)) a je to kratší. A hlavně to nevede k nepochopení nebo uvedení v omyl. Takže, když se to párkrát objeví v textu, kde je mnohokrát pojem radioaktivní voda, radioaktivní písek a radioaktivní prach, tak to není snad takový hřích, aby to stálo za tuto diskuzi.

Odpovědět

jak

Mojmir Kosco,2014-11-03 18:56:31

Vlastne zvlada japonsko zasobovani elektrinou bez jadra a doslo k pohybu u cen ?

Odpovědět


Japonsko muselo

Vladimír Wagner,2014-11-03 21:56:04

nahradit jaderné zdroje elektrárnami na dovážená fosilní paliva a někdy i dost drastickými úsporami. Ceny elektřiny pro spotřebitele i průmysl se dost zvedly. Cena pro spotřebitele stoupla mezi léty 2010 až 2013 o 19,4 % a pro průmysl pak o 28,4 %.
Nejpodstatnější je ale dopad na 1) emise a 2) ekonomiku:
1) Růst emisí CO2 byl také dost dramatický. V roce 2010 elektroenergetika vyprodukovala zhruba 376,8 milionů tun CO2, v roce 2011 pak 439,25 milionů tun a v roce 2012 už 486,2 miliony tun CO2. Přičemž produkce elektřiny zároveň poklesla mezi léty 2010 a 2012 o 8 %, z 996 TWh na 916 TWh, většinou ne vždy dobrovolnými a někdy dost drastickými úspornými opatřeními, které se pochopitelně projevily i v exportní schopnosti japonských firem.
2) Japonsko je exportní země a dodatečný dovoz paliv i zhoršení konkurenceschopnosti růstem ceny elektřiny se dramaticky projevilo v jeho obchodní bilanci. Zatímco v roce 2010 mělo přebytek 65 miliard dolarů, tak v roce 2011 mělo deficit 25 miliard dolarů, v roce 2012 pak už deficit 68 miliard dolarů a v roce 2013 pak dokonce 112 miliard dolarů. Jak si lze všimnout, je poslední hodnota srovnatelná s celkovými náklady na likvidaci škod po havárii. A to šlo o dopad využívání (tedy nevyužívání) jádra na japonskou ekonomiku za jeden rok. Lze tak vidět, že využití jádra bylo od sedmdesátých let do značné míry tvůrcem prosperity Japonska. A Japonsko se svými geografickými, geologickými a surovinovými podmínkami bez využití jaderných elektráren jen velmi těžko zůstane průmyslovou velmocí a udrží si životní úroveň, na kterou jsou Japonci zvyklí.

Odpovědět


Čína a jaderná energie

Lubomír Denk,2014-11-04 12:55:43

Čína je současným hlavním tahounem v rozvoji klasické jaderné energetiky. V různém stádiu výstavby má celkem 27 bloků, které představují dohromady 26,7 GW instalovaného elektrického výkonu. Pro srovnání druhý největší počet rozestavěných bloků má Rusko - 10 se souhrným výkonem 8,3 GWe - ale v porovnání s Čínou je jich pouhá třetina. V současnosti ale Čína provozuje "jen" 22 bloků JE se souhrnným elektrickým výkonem 18 GWe, což prozatím stačí na celkové 6. místo na světě.

Bezkonkurenčním ve využití jaderné energie zůstávají USA se 100 provozovanými bloky s celkovým elektrickým výkonem 99 GWe. V USA je přitom rozestavěno 5 bloků s výkonem 5,6 GWe.
Pořadí dalších států ve využití energie z jádra je:

2. Francie - 58 bloků s 63,1 GWe (+ rozestavěn 1 s 1,63 GWe)
3. Japonsko - 48 bloků s 42,4 GWe (+ rozestavěny 2 s 1,3 GWe)
4. Rusko - 33 bloků s 23,6 GWe (+ rozestavěno 10 s 8,4 GWe)
5. Jižní Korea - 23 bloků s 20,7 GWe (+ rozestavěno 5 s 6,4 GWe)

Po dostavbě se Čína posune ve světovém žebříčku využívání energie z jádra určitě o dvě a možná o tři místa. Podle toho jak dopadne situace v Japonsku. V současnosti Japonsko má všechny bloky JE odstavené a je otázné kolik z nich se jim podaří znovu spustit. Ovšem de facto i de jure zatím vyřazeny nejsou a proto jsem je ve statistice ponechal.

Ze statistik se dá vyčíst, že v současnosti se centrum ve využívání a rozvoji klasické jaderné energetiky přesunulo do Asie. A nejen to, velký důraz je v Asii kladen i na výzkum jaderné fůze. Třeba taková Jižní Korea má zákonem (Fusion Energy Development Promotion Law) stanovený rozvoj výzkumu fůze pro energetiku včetně vyhrazených (a nemalých) finančních prostředků. A vůbec bych se nedivil, kdyby první fůzní DEMO (skutečná demonstrační fůzní elektrárna) byla postavena v Číně.

Odpovědět


Špatné zařazení příspěvku

Lubomír Denk,2014-11-04 13:51:54

Můj předchozí příspěvek jsem špatně zařadil. Správně má být zařazen jako odpověď na příspěvek Alexe Vojana o vlákno níže.

Odpovědět

Ze Soulu

Alex Vojan,2014-11-03 14:48:09

Ja zase jsem na výměnném pobytu Jižní Koreji. Ale jestliá se npeletu, tak komunistická Čína seš stává v jaderne energetice "číslem jedna" ale možná se pletu. Jen to tady zaznělo ve zprávách...

Odpovědět


Děkuji oběma pánům

Vladimír Wagner,2014-11-03 22:08:18

za prezentaci zkušenosti z Japonska a Jižní Koree. Je jasné, že řada obyvatel Japonska nemá k jaderné energetice příliš příznivý vztah. Ale hlavně v průmyslových oblastech si uvědomují, že se bez ní Japonsko neobejde (viz výše). U některých elektráren jsou tak místní komunity nakloněny spuštění, u jiných naopak. I to je důvod, proč proces opětného povolování provozu je tak pomalý a opatrný.
Bude moc zajímavé sledovat budoucí vývoj v Japonsku a Jižní Korei. Obě země nemají energetické suroviny a jsou postaveny na průmyslu a exportu. Obě původně plánovaly dosáhnout produkce poloviny elektřiny z jádra. Japonsko nyní nastoupilo cestu ústupu od jádra. Jižní Korea se snaží v nastoupené cestě pokračovat. Bude zajímavé sledovat, co to udělá s ekonomikami těchto zemí.
Čína je číslem jedna ve výstavbě jaderných bloků, OZE i uhelných bloků. Je to dáno tím, že musí zvýšit životní úroveň a tak i spotřebu elektřiny u obyvatelstva a zároveň se velká část energeticky náročné výroby přestěhovalo z Evropy do Číny (Evropa nyní stojí na činských výrobcích a i velká část snížení emisí v Evropě vznikla přesunem výroby do Číny.

Odpovědět

Situace v Japonsku

Marcel Koníček,2014-11-03 11:05:44

Musím přiznat, že jsem momentálně na studiích v japonském Kjótu a ačkoli místní televizi příliš nesleduji, tématika jaderné energie pořád rezonuje společností. Je to vidět například na plakátech japonské komunistické strany (kjósantó), kde výslovně jedna kandidátka říká, "Zastavme znovuspuštění jaderných elektráren, zabraňme militarizaci Japonska!" Je tedy vidět, že postup Abeho vlády v této problematice (která je ovšem pouze pokračováním politiky Naoto Kana z druhé strany politického spektra) je vnímána velmi kontroverzně, podobně jako Abeho krajně pravicové postoje v zahraniční politice. Nemůžu tedy říct, že by došlo k nějakému oteplení vztahů Japonců k jaderné energetice, ačkoli předchozí hysterie asi už opadla (na to bych se mohl zeptat třeba přátel z Akity, což je přece jenom o hodně blíž Fukušimě než Kjóto). A také, komunisti mají v japonsku mezi pěti a deseti procenty, takže to není nijak rozhodující politická síla.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni