Další důkaz o koloběhu vody otisknutém na povrchu rudé planety  
Poslední výzkumy roveru Curiosity naznačují, že hora Mount Sharp je vytvořena z četných vrstev usazenin rozlehlého jezera, jež se střídavě plnilo vodou a vysychalo v průběhu desítek milionů let.

 

Zvětšit obrázek
Ilustrace vodní plochy v kráteru Gale ze severozápadního pohledu. Před více než třemi miliardami let bylo dno kráteru střídavě zaplavováno a vysoušeno. Proudila do něj voda z okolních řek i sníh, jenž odtával ze severního úpatí. Okraj je dnes v důsledku dlouhodobé eroze mnohem nižší. Kredit: NASA/JPL-Caltech/ESA/DLR/FU Berlin/MSSS. Zdroj

Jde možná o další z důkazů, že na Marsu kdysi panovalo mírné klima a tamní atmosféra umožňovala přirozený koloběh vody. Naše další pátrání by se mělo zaměřit na to, jestli šlo pouze o lokální a dočasné podmínky, nebo zda to byl jev celoplanetární a dlouhodobý. Vadou na kráse totiž je, že zatím neznáme mechanismus, který by to tehdejší atmosféře umožnil v globálním měřítku, navzdory její předpokládané vyšší hustotě na raném Marsu.

 

Ona už kombinace zkoumaných geologických útvarů sdílejících společné prostorové souřadnice je velkou záhadou. Štít Mount Sharp o výšce přibližně pěti kilometrů je zasazen do středu kráteru Gale o průměru 154 kilometrů. Jeho úbočí je tvořeno stovkami tenkých skalnatých vrstev vzniklých nanášením usazenin způsobeným střídavou činností stojaté a tekoucí vody i působením větru. Tyto důkazy svědčí o opakovaném vysychání a zaplňování obsahu jezera vodou v časovém měřítku mnohem delším, než jsme se doposud domnívali.


 

Zvětšit obrázek
Vrstvy usazenin na snímku Mastcam svědčící o přítomnosti tekoucí vody na povrchu Marsu. Sol 712 (7. 8. 2014 pozemského roku). Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS. Zdroj 


„Děláme mílové kroky na cestě k objasnění tajemství původu Mount Sharp,“ vysvětluje jeden z vůdčích členů vědeckého týmu Curiosity, John Grotzinger z kalifornského Caltechu. „Je pro nás zatím těžko pochopitelné, že v místech, kde se teď tyčí hora, býval kdysi rozsáhlý systém jezer.“

 

Curiosity momentálně zkoumá vrstvy usazenin v nejníže položených vrstvách úpatí Mt. Sharp rozkládajících se do výšky 150 metrů nad dnem kráteru Gale, jež bylo pojmenováno Murrayho formace na počest skotského geologa Alexandra Murraye. Tehdejší vodní toky zanášely pravidelně tuto oblast nánosy hornin a písků, takže se časem vytvořily podobné profily sedimentů, jako je tomu v případě delt pozemských řek.

 

Dlouho poté, co se na dně kráteru utvořila několikasetmetrová vrstva usazenin, došlo k vyschnutí jezera, a tím dostal příležitost vítr, který erozí formoval podobu Mount Sharp do tvaru zeštíhlujícího se vrcholu. Kdysi totiž byly okraje kráteru Gale daleko vyšší a bránily proniknutí větrných proudů k níže položeným oblastem centrálního útvaru. Čím výše se daná oblast nacházela, tím intenzivněji na ni působily erozivní účinky atmosférického proudění. A pak došlo k opětovnému zaplavení dna kráteru. Tento proces se opakoval po desítky milionů let.

 

Zvětšit obrázek
Tenké rozvrstvení materiálu ve vystupujících povrchových vrstvách oblasti Parump Hills u základny vyvýšeniny Mt. Sharp typické pro pozvolné usazování naplavenin v oblasti jezer na snímku zařízení MastCam z 28. září 2014. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS. Zdroj


„Úžasné na tom je, že tyto cykly probíhaly periodicky, takže zkoumání každé jednotlivé vrstvy nám přináší nové informace o tom, jak se procesy diferencovaly v závislosti na narůstajícím čase a postupné změně marsovského klimatu,“ pokračuje Grotzinger. „Jak se bude Curiosity dostávat výš a výš podél úpatí Mount Sharp, bude nás detailněji informovat o změnách na povrchu rudé planety ve smyslu vzájemné reakce trojlístku atmosféra–voda–usazeniny. Chemie těchto procesů se v průběhu milionů let dynamicky měnila a my hodláme v průběhu příštího roku odhalit, jak to přesně probíhalo.“

 

Zvětšit obrázek
Formování usazenin v centrální oblasti kráteru za dlouhodobého působení erozivní činnosti. Kredit: http://io9.com/ Zdroj

„Je fascinující sledovat, jak se vozítko Curiosity dostalo v průběhu přesouvání po povrchu rudé planety z oblasti říčních toků do míst tvořených kdysi jezery,“ dodává další člen týmu Sanjeev Gupta z londýnské Imperial College.

 

Zvětšit obrázek
Detail sedimentů na úpatí Mount Sharp. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS. Zdroj

Minulý týden publikovala pozemní obsluha Curiosity další zajímavý detailní snímek členitého terénu rudé planety. Stalo se už nepsaným pravidlem, že takováto místa následně vědecký tým pojmenuje spontánně jen z důvodu lepší orientace při další vzájemné komunikaci. Místo z posledního uvedeného snímku dostalo pojmenování Aztec.

 

Pokřtít (byť zpočátku neoficiálně) oblasti jiných kosmických těles vámi vybraným jménem je trochu ošemetná záležitost – zkrátka nejde jen tak nazvat místo, které je vám sympatické a automaticky se vám spojí s nějakým zážitkem z minulosti a k němuž můžete mít silnou mentální vazbu. Podrobněji se to pokusil popsat jeden z členů týmu JPL, Jordan Evans: „Pojmenování jakýchkoli útvarů větších, než jsou například menší krátery a průrvy, vrcholy a pláně na povrchu kosmických těles, spadá plně pod kompetenci Mezinárodní astronomické unie – konkrétně pod její oddělení nomenklatury vesmírných objektů. Situace se začne komplikovat až v případě intenzivního výzkumu daných těles, kam bezpochyby program Curiosity patří.

SPUSTIT  ANIMACI
Animace postupného vysoušení oblasti kráteru Gale. Kredit: http://io9.com/ . Zdroj

Každou pracovní směnu je potřeba rozlišovat mezi rozličnými útvary či oblastmi a odlišit je od těch předchozích, jež vám dělaly vrásky den předtím. Proto máme určitou volnost v pojmenování míst, která jsou středobodem našeho výzkumu.“


 

Zvětšit obrázek
Detail oblasti pojmenované podle drobného útvaru vlevo - Aztec. Jde o složený šestinásobný snímek zařízení Mastcam zabírající oblast +/- 2 metry. Fotky byly pořízeny 23. 11. 2014 v průběhu Solu 817.
Zdroj

Ale jak Evans vzápětí dodává: „Zase taková svoboda to není. Názvy by měly být lehce vyslovitelné a měly by se rovněž držet tématu konkrétního výzkumného programu. Například obvod kráteru Gale je logicky rozdělen do čtyř oblastí pomyslného čtyřúhelníku. Každá z nich má nějakou souvztažnost k zajímavým a slavným vrstvám usazenin zde na Zemi.

Zvětšit obrázek
Neskutečné detaily struktury terému zachycené MastCamem v době Solu 828. Kredit: NASA/JPL . Zdroj

Oblast pojmenovaná Aztec byla odvozena od oblasti takzvaného Šošonského čtyřúhelníku, což je oblast v okolí kalifornského Údolí smrti, kde se vyskytuje vrstva usazenin známá pod názvem Aztécká.“




Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/press/2014/december/nasa-s-curiosity-rover-finds-clues-to-how-water-helped-shape-martian-landscape/index.html#.VItJN9KG8p1
http://phys.org/news/2014-12-nasa-scientists-geologic-feature-mars.html
http://store.coloradogeologicalsurvey.org/product/geologic-map-of-the-shoshone-quadrangle-garfield-county-colorado-2/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/jpl/msl/pia19080/#.VItKINKG8p0
http://io9.com/ancient-mars-may-have-been-more-habitable-than-we-thoug-1668711727


 

Autor: Vladimír Pecha
Datum: 14.12.2014 21:38
Tisk článku

Mars & Vénus ensemble pour toujours - Gray J.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 238 Kč
cena: 211 Kč
Mars & Vénus ensemble pour toujours
Gray J.
Související články:

Marsovské vozítko Curiosity zachytilo stopy organických látek     Autor: Vladimír Pecha (17.12.2014)
Curiosity nemluví se Zemí     Autor: Dušan Majer (15.04.2013)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni