Psí slovní zásoba  
Minimálně 250 předmětů zná jménem pes Rico. Vyrovnal se tak trénovaným šimpanzů a možná je i předhoní.

„Jazykové“ schopnosti psů jsou podle studie zveřejněné v časopise Nature takové, že nám psi mohou skutečně do značné míry rozumět, když na ně mluvíme. Německý pes Rico, příslušník plemene border kolie, umí vybrat na povel svého majitele zcela neomylně jeden z 250 předmětů.


„Rico, kde je banán?“ zeptá se „páníček“ a Rico šmejdí bytem tak dlouho, dokud neobjeví gumový banán.


Rico neselže dokonce ani v případě, že mu majitel dá vyhledat zcela nový předmět. Srovná si v hlavě, co právě mezi jeho nespočetnými hračkami přibylo a přiřadí nové jméno k novému předmětu. Strefí se v sedmi případech z deseti. Pes v tomto ohledu nijak nezaostává za šimpanzi nebo gorilami, kteří byli trénováni k zapamatování slov lidské řeči. Rico přitom nepolevuje v učení a je schopen učit se další slova. Podle všeho se na jeho nevšedním talentu podílí i jeho plemenná příslušnost, protože border kolie patří k plemenům využívaným k pastvě domácích zvířat. To vyžaduje spolehlivou  reakci na poměrně širokou škálu slovních povelů.


Rico je v Německu velice populární. V jedné televizní show porazil lidského dobrovolníka v počtu nových předmětů, které si dokázal zapamatovat. Byl pak následně v hlasování diváků vyhlášen nejlepším soutěžícím, který v pořadu vystoupil za posledních 20 let. Na tiskové konferenci, kde němečtí biologové oznamovali Ricovy skvělé schopnosti, ležel pes spokojeně pod stolem a okázale všechny a všechno ignoroval. Probral se k okázalému předvádění teprve ve chvíli, kdy zaslechl natahování fotoaparátů přítomných fotoreportérů. Inu, je to inteligent, který nemrhá zbytečně silami. Tohle tvrzení může ode dneška dokonce doložit  publikací v prestižním Science?


 



 


Rico je hvězdou německé televize. I mezi českými příslušníky plemene border kolie by se jistě našly „vynikající osobnosti“. Možná je to dobrý tip pro organizátory dnes  tak populární soutěže „Česko hledá superstar“.

Datum: 11.06.2004
Tisk článku


Diskuze:

i/y

Zdenek,2005-10-02 13:01:49

Různé znaky čtené stejně výrazně zvyšují srozumitelnost psaného projevu, takže bude dobře, když "y" zůstane. Na druhou stranu by ale bylo možná dobré použít duševní síly na něco užitečnějšího než samoúčelné rozlišování i/y. Pro psaný text je srozumitelnost určitě přínos. I když čeština (i s přispěním i/y) homonymy tolik netrpí, třeba v japonštině má i 40 slov stejné čtení. Oni to řeší složeninami dvou synonym, čímž se řetězec prodlouží a kolize zmizí. Ale v jejich psaném projevu je kvůli tomu pojmové písmo nepostradatelné. V Číně se prý (neúspěšně) snažili zavést latinku. :)
P.S.: Čínská výslovnost s "melodií" na každé slabice je KILLER!

Odpovědět

Ta shoda podmětu s přísudkem mě taky trápí

Pavel Brož,2004-06-17 13:35:57

Nejvíce mě ale štve, že s přibývajícími roky dělám i takové chyby, které by mi dříve snad dokonce přímo má fyziologie neumožnila :-))) Dokonce jsem už párkrát napsal "mi" tam, kde jsem chtěl napsat "my", a když jsem to pak až po zveřejnění objevil, tak jsem byl zralý na šlaktrefení. Takových chyb jsem dříve vůbec nebyl schopen.
Utěšuji se jedině tím, že můj češtinář na gymplu, který měl mimochodem češtinu velice rád a uměl nás z ní patřičně prohánět, byl sám toho rozhodného názoru, že čeština se musí zbavit dvojice měkké a tvrdé i-y. To ne snad proto, že by jemu samotnému to dělalo potíže, naopak, on s nimi problémy nikdy neměl, ale proto, že tvrdil, že čeština je moderní jazyk, a že moderní jazyky se vyznačují mj. tím, že jsou postaveny na hláskách, které jsou foneticky rozdílné, což měkké a tvrdé i-y není s výjimkou slabik di, ti, ni, které by se ale daly jednoduše písemně řešit háčkem nad d, t, n, protože se stejně vyslovují jako ď, ť, ň následované i (tzn. že neexistuje jiný než historický důvod, proč nepsat ďi, ťi, ňi podobně jako ďa, ťa, ňa, ďo, ťo, ňo, ďu, ťu, ňu (no teď se cítím při tom psaní těchto slabik jak v mateřské školce :-)))
Náš češtinář (ač veliký český patriot) dával za vzor slovenštinu, která je v tomto ohledu trošičku modernějším jazykem.
Na druhou stranu si myslím, že o podobné jazykové revoluci se zrušením např. y se mluví už dost dlouho, ale nikdy ji ještě nikdo neudělal. Kdo ví, zda někdy přijde (na druhou stranu, v devatenáctém století bylo taky nemyslitelné, že by se začalo psát jednoduché v místo w, a mnoho jiných věcí).

Odpovědět

Překlkepy

Pavel,2004-06-17 09:06:59

Já našel jen jeden: "nemá autor velkou šaMci"

Odpovědět

překlepy

jarda petr,2004-06-16 18:28:37

Překlepy mě štvou. Není pochyb o tom, že ruší při čtení. Strašně rád bych dosáhl toho, aby čtenáři měli texty bez chyb. Bohužel, je to přesně tak, jak píše Pepa Pazdera. Kolikrát to na Osla smažíme třeba ve dvě nebo ve tři po půlnoci, což je pro Pepu pozdě večer a pro mě časně ráno. Na jedné straně už jsme párkrát předběhli třeba i BBC nebo Reutery. Ale platíme za to krvavou daň v podobě chyb. Někdy dokonce i ve shodě podmětu s přísudkem. Podle mého názoru nemá autor velkou šamci, že ve vlastním textu najde všechny chyby. U mě se k tomu ještě připojuje fakt, že jsem z "papírové generace", která nebyla odkojena monitory počítačů, ale cyklostyly a kopíráky. Na papíru najdu víc chyb než na obrazovce, ale ani pak to není perfektní. Takže omluva za chyby minulé, stávající i budoucí. Dokud nebudeme mít k ruce šílence, který s námi ve tři ráno vstane, aby to po nás přečetl, vynadal nám a opravil to, tak to asi o moc lepší nebude. Kromě psaní do Osla totiž musíme ještě také sem tam i pracovat, takže času na psaní je zatroleně málo a nezbývá, než někdy opravdu fofrovat. Tak, to jsem zvědav, kolik mám v tomhle textíku překlepů. A to jsem ho po sobě četl čtyřikrát.

Odpovědět

Taky mi nedělá problém být shovívavý k překlepům

Pavel Brož,2004-06-16 17:07:52

(k těm svým samozřejmě :-)))

Odpovědět

???

richard,2004-06-16 16:16:50

mě jsou tedy překlepy totálně putna. Zajímají mě informace

Odpovědět

Překlepy

Edison,2004-06-15 23:25:18

První ze dvou nalezených chyb je už asi opravená (nebo ji teď nevidím ani já), druhá je v posledním odstavci: Místo "okázala" by mělo být "okázale".
Obecně vzato, by bylo nejlepší, kdyby pod článkem byl kromě odkazu na diskusi i odkaz na nahlášení chyby, kde by byla 3 textová pole: "co hledat", "čím nahradit" a "poznámka". Autor by se pak někam přilogoval a tam by měl všechno pěkně pohromadě. Optimální by bylo, aby ten systém detekoval duplicitní hlášení, aby se pak mezi 150ti hlášeními jedné (naprosto okaté) chyby neztratily další 3, které našlo méně lidí.

Odpovědět

Když jsem sloužil ve Vimperku U Sloupu,

Saša,2004-06-15 15:30:33

poznal jsem tam řadu lidí, jejichž slovní zásoba nepřesahovala 90 slov.
A to mají volební právo!

Odpovědět

Ad slovní zásoba psů

Pavel Brož,2004-06-14 15:50:45

V rozporu s doporučovanou volbou povelů pro psy coby krátkých úsečných slov mohu dle vlastní zkušenosti doporučit učit psy delším souslovím. Zvláště tehdy, pokud jsou v tom sousloví slova foneticky podobná či s kusy foneticky stejných částí, tak se pes velice rychle naučí rozumět tomu, o co jde. Svou fenu Adélu jsem učil sousloví, jako "půjdeme do lesa pralesa" (znamená jít na procházku do blízkého lesíku, což Adéla zbožňuje), nebo "půjdeme vyčurat vykakat" před venčením, a mnoho dalších. Taky pomůže dát do komunikace hodně citového zabarvení, např. když ji říkám: "fuj, prase, fuj, Adéla je čuník" to když se mi vyválí na hnijící rybě nalezené na břehu rybníka (smrdí pak příšerně a jelikož je to mastné a mazlavé, jde to z ní pak strašně špatně dolů), nebo "nežer tu trávu!", event. taky "kolikrát tě mám volat?", apod.. Mohu potvrdit, že pokud se komunikace se psy myslí vážně, a používají se stále stejná sousloví, byť jsou mnohem delší než úsečné jednoslovné povely, tak se pes velice rychle naučí rozumět tomu, co mu říkáte. Pes pak porozumí i tehdy, když jste k němu obrácen zády (např. když vím, že se Adéla za mými zády, zatímco rožním buřty, chce tajně přikrmovat u štědrých kamarádů, tak stačí pronést: "Adélo, všechno vidím!", a hned přiběhne :-)))

Odpovědět

Překlepy

Josef Pazdera,2004-06-12 00:01:29

Vazeni ctenari, pokud autor napíše článek, i kdyby jej po sobě četl několikrát, většinou překlepy neuvidí. A po pravdě řečeno, tady není nikdo, kdo by text mohl korigovat Snahou autorů publikujících na oslovi je podávat informace rychle, byť s překlepy. Ve vědě je totiž každý den toho tolik nového, že trpíme tím, že nemůžeme informovat o dalších "peckách" . Na korektorku textů nemáme prostředky. Nabízíme vám ale řešení - pomozte nám s vychytáváním chyb a my Vám budeme psát více článků. Představovali bychom si to tak, že jazykové úlety pošlete vždy tak nějak přesněji definované (ve kterém slově a tak) U autora vždy funguje jeho mail stačí mu napsat. To by nám fakt hodně vyšetřilo času. . Ale napsat nám jen: " Možná be neškodilo. před zveřejněním článku opravit překlepy.." To je z vaší strany tak trochu "unfér".

Odpovědět

Překlepy

Edison,2004-06-11 20:17:59

Možná by neškodilo před zveřejněním článku opravit překlepy.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni











Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace