Jak si sopky hrají s globálním oteplováním?  
Už skoro patnáct let se prakticky globálně neotepluje. Jak velkou roli v tom hrají sopečné erupce?

 

Zvětšit obrázek
Aktivní sopka Tavurvur poblíž Rabaulu, Papua-Nová Guinea, v únoru 2009. Kredit: Taro Taylor, Richard Bartz, Wikimedia Commons.

Ať už si o globálním oteplování myslíme cokoliv, jedno mu upřít nelze. Tenhle příběh krásně odkrývá fungování vědy ve společnosti, samozřejmě se všemi zvláštnostmi dnešní doby – od technologických vychytávek až po jemné nuance politiky. Ukazuje i mocnou sílu paradigmatu v myšlení lidí, tedy hromadného a ze své podstaty nevyvratitelného přesvědčení, že je něco správně a něco špatně, přičemž tvrdá data v tom hrají zcela podružnou roli. Až někdo bude s odstupem času zkoumat historii vědy globálního oteplování, tak se nad tím bude určitě skvěle bavit, stejně jako se my pošklebujeme spletitým osudům jiných vědeckých konceptů.

 

Zvětšit obrázek
Benjamin Santer. Kredit: LLNL.

Moc pěkným projevem oteplovacího paradigmatu jsou reakce na sérii bouřlivých zim a také na takzvané Přerušení globálního oteplování (Global warming hiatus), o němž je dokonce část lidí přesvědčena, že jde o mýtus šířený klimaskeptickou propagandou. Pokud to někdo neví, zemský povrch a přilehlé vrstvy atmosféry se od roku 1998 prakticky neoteplují. Už samotné pojmenování pozorovaného jevu jako „přerušení“ ovšem naznačuje, že přinejmenším někteří klimatičtí vědci znají budoucnost. A jak se krásně dramaticky říká v letošním povedeném sci-fi Douga Limana „Na hraně zítřka“ (Edge of Tomorrow) o hnusných vetřelcích manipulujících s časem: „ten, kdo zná budoucnost, nemůže prohrát“. Zároveň mnozí vědci cítí potřebu ptát se, co je kde špatně, že se neotepluje navzdory předpovědím, přestože by bylo možné ptát se i opačně. Paradigma se intenzivně projevuje právě v tom, které otázky jsou považovány za zajímavé. Pokud se tomu někomu nelíbí, tak má smůlu, protože nevyvratitelné paradigma nelze porazit. Takže, proč se neotepluje?

 

Zvětšit obrázek
Globální oteplování se tak trochu zapovídalo. Kredit: DHeyward, Wikimedia Commons.

Jak se zdá, nikdo nemá po ruce vyčerpávající vysvětlení – což opět a znovu ukazuje, jak asi dobře chápeme fungování globálního klimatického systému. Nicméně, ve hře je celá řada dílčích faktorů a většina z nich nepochybně má na globální klima vliv. Otázkou je, jak významné tyto jednotlivé faktory jsou. Klima planety Země představuje šíleně složitý systém, který je už miliardy let utvářen komplikovanými vztahy mezi atmosférou, vodstvy, souší, zemskou kůrou, živými organismy a když planeta zrovna prochází věkem ledových dob – jako zrovna teď – tak se do toho intenzivně míchají i zmražené oblasti zemského povrchu. Velmi komplikované a ne zcela jasné jsou například procesy v oceánu, všemožná proudění, zapeklité jevy typu El Nino a podobně. Mezi podezřelými ze zosnování přerušení globálního oteplování se vyjímá i zákaz freonů Montrealským protokolem nebo možnost systematických chyb v měření, způsobená nedostatečným pokrytím planety. Postupně také rostou odhady vlivu sopek na klima a vulkány se stávají velmi zajímavým klimatickým hráčem.

 

Zvětšit obrázek
Globální neoteplování v bližším detailu. Kredit: DHeyward, Wikimedia Commons.

Tvrdí to i Benjamin Santer z Lawrence Livermore National Laboratory, který s kolegy vyčetl stopy sopečných výbuchů ze sklonku dvacátého a s úsvitu jednadvacátého století v datech o teplotě atmosféry, vlhkosti a také o odraženém slunečním záření od svrchní části atmosféry. Není to samozřejmě zase takové překvapení. Odborníci už dávno vědí, že sopky ochlazují klima. Sopečné plyny, hlavně oxid siřičitý a sulfan v atmosféře reagují s vodní párou a vytvářejí aerosol kyseliny sírové. Mikroskopické kapičky kyseliny sírové zvyšují odrazivost atmosféry, která pak odráží výrazně víc slunečního záření zpátky do vesmíru. Výsledkem by mělo být ochlazení planety. Až doteď byl vliv menších sopečných erupcí na klima utopen v chaosu nejrůznějších klimatických dat, po Santerově studii je to jasnější. Vše nasvědčuje tomu, že klimatičtí modeláři musejí se sopkami počítat, i když jde o skromnější erupce.

 

Potíž je v tom, že sopky jsou vrtošivé a dost nevypočitatelné. Jejich vliv tudíž zamlžuje jakékoliv představy o budoucím vývoji klimatu. Pokud se ale ukáže, že ochlazující vliv vulkanismu na klima je doopravdy podstatný, plynou z toho pro nás některé zajímavé věci. Dobu ledovou napodobíme asi jen stěží, ale s umělou sopečnou erupcí by to mohlo být snazší. Jestliže se rozhodneme cílevědomě vstoupit do globální klimatické hry naší planety, mohl by se právě vulkanismus stát zajímavou inspirací.

 

 

Video:   Volcanoes are cooling Earth: Aerosols from small eruptions have reduced global temperatures. Kredit: TV Max.



Literatura

Lawrence Livermore National Laboratory News 9.1. 2015, Geophysical Research Letters online, Wikipedia (Global warming hiatus, Volcanic winter).

 

Datum: 15.01.2015 19:33
Tisk článku

Racionálně o globálním oteplování - Kutílek Miroslav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 250 Kč
cena: 223 Kč
Racionálně o globálním oteplování
Kutílek Miroslav
Související články:

Dopad meteoritů na konci doby ledové spálil lesy a přinesl mráz     Autor: Stanislav Mihulka (08.02.2018)
Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady     Autor: Josef Pazdera (16.12.2017)
Zachráníme planetu přechodem na hrachovku a fazolačku?     Autor: Josef Pazdera (02.06.2017)
Antarktický poloostrov se ochlazuje     Autor: Vítězslav Kremlík (20.01.2017)
Klimatologům vadí, že polární mořský led odmítá roztát     Autor: Vítězslav Kremlík (29.04.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace