SpaceX začne stavět satelity  
Není to dlouho, co do stojatých vod americké kosmonautiky vplula štika - SpaceX a hned se vyšvihla mezi špičkové kosmické agentury. Nebojí se netradičních řešení a umí realizovat i věci, u kterých si před pár lety mnozí dobře informovaní jen posměšně ťukali na čelo. Jak se zdá, tak nyní hodlá vstoupit i na trh výroby satelitů. Její zakladatel a vizionář Elon Musk představil další ze svých zajímavých vizí.


 

Zvětšit obrázek

 Už na konci minulého roku se začaly objevovat po internetu zprávy, že by SpaceX chtěla začít stavět malé telekomunikační družice. Satelity by měly vážit okolo 125 kilogramů a mohly by se využít třeba k šíření internetu ve špatně dostupných oblastech. O Elonu Muskovi je známo, že není žádným troškařem, ale i přesto možná leckoho překvapí, že počítá s produkcí zhruba sedmi set satelitů.
 
 

Zvětšit obrázek
Výroba raket Falcon začíná být sériová. Zdroj: http://www.spacex.com/


Právě v masové produkci se má skrývat výhodnost celého projektu. Musk dobře pochopil strategii, kterou se řídili velcí podnikatelé v minulosti – ať už se jmenovali Baťa nebo Ford. Pokud vyrábíte cokoliv v malých dávkách, nikdy nemůžete dosáhnout nízké ceny. Ostatně stačí se podívat na ruskou kosmonautiku, která už vyrábí především nosiče Sojuz jako na běžícím pásu.

Firma SpaceX jde tímto směrem i u svých raket – horní stupeň rakety Falcon 9 má velmi podobný motor jako první stupeň, raketa Falcon Heavy má využívat postranní urychlovací bloky s konstrukcí téměř totožnou s prvním stupněm. Motory Merlin se vyrábějí skoro sériově.

 

Zvětšit obrázek
Výroba isogrid panelů frézováním. Zdroj: http://www.isogrid-sst.com/

Na tomto principu má stát i produkce nových satelitů. Musk by je chtěl „sekat jako Baťa cvičky“. To s sebou nese potřebu vyvinout některé nové technologie, které by umožnily provádět různé procesy rychleji, snáze a levněji při zachování vysokých standardů spolehlivosti. Abychom byli názorní, ukážeme si, v čem spočívá novátorský přístup SpaceX. Porovnáme si například výrobu nádrží u SpaceX a u „tradičních dodavatelů“.
 
  
Tradiční metodou výroby nádrží byla technika isogrid panelů, čehož se stále drží zavedení výrobci raket. Začíná se s velmi tlustým plechem, ze kterého se obráběním z rubové strany vytvoří útvar, ve kterém jsou samotný potah i vyztužovací žebra tvořeny jediným blokem materiálu, který je pak třeba ještě ohýbat do finálního válcovitého tvaru. Takový postup je ale zdlouhavý, potřebuje komplikované stroje a při frézování vzniká mnoho odpadu. S tímto typem nádrží se počítá i na raketě SLS.
SpaceX vyrábí nádrže pro Falcony jinak. Sází na metodu svařované poloskořepiny. Na nosný potah z běžně silného plechu se přivaří podélné a příčné výztuhy, čímž vzniknou válcové úseky. Ty se pak svaří třením do podoby nádrží. Nedochází zde k obrábění materiálu, takže metoda je rychlá, sériová, nevzniká při ní odpad – firma ušetří a konstrukce je navíc lehká.

Zvětšit obrázek
Svařovaná konstrukce nádrže v podání SpaceX. Zdroj: http://www.inc.com/

 
 
 
Dá se očekávat, že při výrobě satelitů přijde SpaceX s podobnými vylepšeními, která umožní skutečně sériovou výrobu telekomunikačních družic, jež budou na oběžné dráze fungovat ve vysokém počtu. Musk odhaduje, že cena jedné takové družice by neměla být vyšší než milion dolarů, tedy cca 24 milionů korun. Dá se očekávat, že satelity budou nabízeny komerčním subjektům. SpaceX tedy nebude zajišťovat jejich provoz, ale pouze výrobu.
 
 
 

Zvětšit obrázek
Jedna z možností, jak by mohla flotila malých satelitů kroužit kolem Země – realita ale může být ve výsledku jiná. Zdroj: http://spacefinland.fi/

Startovní náklady Musk odhaduje na zhruba jednu miliardu dolarů. Jednoduchá matematika nám říká, že takový podnik by byl ztrátový, ale je to známka toho, že SpaceX nebude chtít skončit jen u 700 telekomunikačních satelitů, ale že vyvinutou infrastrukturu použije k dalším projektům. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg  (v čase 17:25) zaznělo z Muskových úst, že SpaceX spustí tento nový projekt v Seattlu, kde otevře novou pobočku. Odhady hovoří o tom, že by zde mohlo najít práci několik set lidí, možná vznikne až tisíc pracovních míst.
SpaceX by ale neměla začínat od píky. Na projektu chce spolupracovat se společností WorldVu Satellites. Tu založil Greg Wyler, bývalý výkonný ředitel Googlu, který zde měl na starosti satelitní divizi. Firma WorldVu Satellites vlastní část radiového spektra a právě na těchto frekvencích by mohly družice od SpaceX pracovat.
Celý projekt je zatím příliš mladý a mnoho informací o něm není k dispozici. Snad již za pár dní bychom se mohli dozvědět nějaké bližší detaily. Jisté ale je, že SpaceX nikdy neusíná na vavřínech a stále vymýšlí nové a nové výzvy. Pokud budou na poli výroby satelitů úspěšní alespoň z poloviny tak, jako tomu je u raket a kosmických lodí, pak se máme opravdu na co těšit.

 

Zdroje informací:
http://www.theverge.com/
http://www.svobodnymonitor.cz/
http://www.kosmo.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.solidsmack.com/wp-content/uploads/2012/11/elon-musk-wired.jpg
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/f9productionfloor2.jpg
http://www.isogrid-sst.com/Machine%20Design5.JPG
http://www.inc.com/uploaded_files/image/feature-118-Elon-Musk-SpaceX-pop_7027.jpg
http://spacefinland.fi/wp-content/uploads/2014/11/teledesic-288-screen.png
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz 
 

 

Autor: Dušan Majer
Datum: 16.01.2015 10:53
Tisk článku

Satelity bohů. V zakázaných oblastech Číny - Hausdorf Hartwig
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 239 Kč
cena: 203 Kč
Satelity bohů. V zakázaných oblastech Číny
Hausdorf Hartwig
Související články:

Úsvit kvantové komunikace díky Číně     Autor: Dušan Majer (18.08.2016)
Testovací sonda LISA Pathfinder překonala očekávání     Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2016)
Je možné se dostat na Mars za 3 dny bez červí díry?     Autor: Stanislav Mihulka (02.03.2016)
Cubesatem k Marsu     Autor: Tomáš Kohout (02.07.2014)
Principy pohonu pro nejmenší     Autor: Milan Štrup (18.12.2013)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni