Sirné bakterie, které zamrzly v evoluci  
Paleobiologové našli společenstva bakterií z bahna na dně oceánu, která se údajně nezměnila po miliardy let. Je to vůbec možné?

 

Zvětšit obrázek
Podobné šmouhy nebo stejné mikroorganismy? Kdo ví. Kredit: UCLA Center for the Study of Evolution and the Origin of Life.

Ať už jsme kdekoliv, když se rozhlédneme kolem sebe, tak nás obvykle obklopují roztodivné produkty evoluce. Od samotného vzniku pozemského života, k němuž podle všeho došlo před necelými čtyřmi miliardami let, se evoluce nezastavila a jako na běžícím pásu tvořila pestrou přírodu planety. Anebo se přece jen někde zastavila?


Ředitel Centra pro studium evoluce a vzniku života Kalifornské univerzity v Los Angeles, paleobiolog J. William Schopf a jeho kolegové, ve výzkumu financovaném Astrobiologickým institutem NASA objevili společenstvo, které budí dojem, jakoby se jeho evoluce zastavila na déle než 2 miliardy let. Pokud by to tak skutečně bylo, tak jde o organismy s největší absencí evoluce, o nichž víme. Jejich výzkum se právě teď objevil na webu prestižního časopisu PNAS.

 

Zvětšit obrázek
J. William Schopf. Kredit: John Vande Wege/ UCLA.


Schopf a spol. s podporou pokročilých technologií analyzovali 1,8 miliardy let staré společenstvo sirných bakterií z hlubokomořského bahna, které našli ve skalách u pobřeží Západní Austrálie. Využili například Ramanovu spektroskopii, s níž lze přečíst chemické složení zkoumaných hornin a laserovou konfokální rastrovací mikroskopii (CLSM), která posloužila k zobrazení fosilních mikroorganismů ve 3D. Záhy dospěli k názoru, že dotyčné společenstvo je k nerozeznání podobné stejnému typu společenstva v té samé oblasti, které prosperovalo před 2,3 miliardami let, a že obě prastará společenstva jako by z oka vypadla dnešnímu společenstvu sirných bakterií, objevenému v bahně na dně oceánu u pobřeží Chile.

 

Zvětšit obrázek
Porovnání fosilií starých 2,3 miliardy let, 1,8 miliardy let a současných bakterií. Kredit: UCLA Center for the Study of Evolution and the Origin of Life.


Je to přinejmenším zarážející. Evoluce je všude kolem nás a její absence si tudíž žádá nějaké vysvětlení. Jak může společenstvo bakterií fungovat tak dlouho, aniž by se změnilo? Schopf to vysvětluje tím, že jde o stabilní prostředí, které zůstalo po 3 miliardy let prakticky nezměněné. Podle Schopfa jde o mikroorganismy, které jsou adaptované na jednoduché a neměnné podmínky k životu. Prý by bylo divné, kdyby se v takovém prostředí bakterie dramaticky měnily.


 

Zvětšit obrázek
Co jsou zač? (a-i) Údajné mikrofosilie staré kolem 3,5 miliardy let, (j-l) Důvěryhodnější mikrofosilie staré kolem 2 miliard let. Kredit: Schopf (2006), Royal Society.

Schopf v této souvislosti mluví o nulové hypotéze evoluce. Když se v nějakém ekosystému nemění prostředí, tak se podle něj nemění ani organismy, které takové prostředí obývají. Upřímně řečeno, podobné závěry jsou poněkud podezřelé. Jen obtížně si lze představit, že by mezi bakteriemi v bahně na dně oceánu nefungovaly žádné ekologické vztahy. Ještě méně komfortní je ale představa, že by v populacích sirných bakterií neprobíhaly žádné evoluční procesy. Řekněme pro takový genetický drift, tedy pro náhodné posuny v zastoupení genů v populaci, zcela nezávislé na vlastnostech či projevech daných znaků, to musely být doslova evoluční žně. Tvrzení, že evoluce někde po miliardy let neprobíhala, je v tom nejlepším případě velice na vodě.


Při vší úctě k badatelskému týmu a moderním technologiím, bez informace o genomu dotyčných mikroorganismů, kterou bohužel nemáme k dispozici (i když, v paleobiologii nikdy neříkej nikdy), je docela odvážné činit velkolepé závěry z povrchní podobnosti. Bakterie nebývají morfologicky komplikované, ani závratně rozdílné, ale jejich geny a metabolická výbava se mohou dramaticky lišit. Z fosilií to nepoznáme. Stejně tak vyžaduje odvahu tvrdit, že jejich prostředí zůstalo po miliardy let na tak bouřlivé kouli, jako je naše planeta, neměnné. Na druhou stranu, alespoň v paleobiologii není nuda.

 


Video:  NAI Director"s Seminar Series: J. William Schopf (2008)


Literatura

UCLA News 2. 2. 2015, PNAS online 2. 2. 2015

Datum: 04.02.2015 03:51
Tisk článku

Kameny, minerály, fosilie - Rüterová Martina
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 160 Kč
Kameny, minerály, fosilie
Rüterová Martina
Související články:

V Kanadě objevili nejstarší stopy života na Zemi. Anebo ne?     Autor: Stanislav Mihulka (02.03.2017)
Našli v Grónsku nejstarší stromatolity nebo jen pěkné kameny?     Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2016)



Diskuze:

důkaz proti evoluci

Petros Pd,2015-02-04 19:28:35

Údajným motorem evoluce je kombinace nahodilých mutací a přirozeného výběru. I kdyby se hypoteticky prostředí po miliardy let neměnilo, bakterie by se měla měnit protože mutace probíhají a jsou nahodilé.Organismus by se tedy měl měnit do jiných forem rovněž přispůsobených danému prostředí. Je tedy možné že bakterie není stará miliardy let nebo že náhodné mutace mají své meze a genomy jsou dlouhodobě stabilní.

Odpovědět


důkaz proti evoluci

Roman Sobotka,2015-02-04 21:32:37

Podle dostupnych fosilnich zaznamu vypadaji bakterie jako bakterie uz po nejakych 3 mld let. Jake 'jine formy' u bakterii by jste si predstavoval? Diky sekvenacnim metodam je dnes jasne, ze bakterialni genomy jsou opakem stability. Pokud mate moznost, tak muzete sledovat, jak snadno se cele kusy bakterialniho chromozomu prehazi, jak snadno je integrovana DNA z okolniho prostredi, jak rychle se mohou akumulovat bodove, inzercni, delecni mutace, mnozit transpozony atd. To nicneme nema temer zadny vliv na morfologii bakterii a ten clanek rika, ze podobne morfologicky nemene muze byt i urcite spolecenstvo bakterii. Dukaz proti evoluci to opravdu neni.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace