Kosmičtí těžaři využijí opravdu miniaturní dělníky  
Jak si představujete těžbu na asteroidech? Ze Země vystartuje robot, přistane na asteroidu a začne vrtat. Odebraný materiál se pak zpracuje, aby zpět na Zemi putovala co nejčistší surovina. Příznivci pilotované kosmonautiky by jistě rádi viděli těžební stroje obsluhované kosmonauty, někteří by je snad i nechali pracovat ručně. Co když by ale kosmická těžba vypadala docela jinak?
O tuto novou koncepci se pokouší firma Deep Space Industries (DSI). Jak její název napovídá, tato firma se zabývá možnostmi těžby v kosmu. Úvod bude podobný, ke slibnému blízkozemnímu asteroidu skutečně zamíří tzv. Mothership (mateřská loď), nesoucí na své palubě několik cubesatů, ale místo výše popsaných činností se oddělivší cubesaty dostanou k povrchu, kde začnou do asteroidu vstřikovat biologický materiál. Ten obsahuje nízkoteplotní geneticky upravené mikroby, které nejen, že budou odolné vůči vakuu a kosmickému záření, ale dokonce se budou šířit po různých škvírkách a trhlinách asteroidu, kde budou spokojeně žít a přitom buď efektivně zpracovávat kovy nebo odstraňovat nežádoucí příměsy, případně transformovat zdroje na jiné chemické sloučeniny vhodnější k extrakci.

 

Sonda typu Vážka (Dragonfly) pro zachycení malého asteroidu.  Zdroj: deepspaceindustries.com
Sonda typu Vážka (Dragonfly) pro zachycení malého asteroidu. Zdroj: deepspaceindustries.com

Tato práce mikrobů nebude zrovna rychlá, ale musíme uvážit, že vyjma počátečních nákladů na dopravení k asteroidu, bude zdarma. Použití tzv. biominingu snižuje rozsah použití tradičních technicky náročných těžařských metod. V souvislosti s kosmickou těžbou ho představil Joseph Grace z DSI a NASA Ames research center na výročním podzimním zasedání Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union – AGU) v San Francisku. Uvedl dále, že právě tato metoda předzpracování může z kosmické těžby udělat hojně využívanou, ekonomicky výhodnou činnost.

 

Biomining je již dnes zaveden do běžné praxe při těžbě zde na Zemi. Těží se pomocí něj významná část mědi. Používají se ovšem mikrobi vyskytující se v divoké přírodě, nikoliv upravené mikroorganismy. Teď je třeba přenést tuto metodu do vesmíru, kde může také dobře fungovat.

 

Odborníci z firmy DSI se snaží vytipovat vhodné objekty. Vědci zjišťují údaje o 11 000 blízkozemních tělesech. Odhadují, kolik z nich by mohlo mít vhodné vnitřní teplotní profily pro podporu mikrobiálního života. Výsledky prezentované na zasedání AGU byly vcelku povzbudivé. 2800 blízkozemních těles je potencionálně pro mikroby obyvatelných. Jejich vnitřní teplota se odhaduje v rozmezí -5°C  až 100°C po dlouhou dobu. Navíc bod varu nikdy nepřekročí. Asi 120 těles má ještě příznivější podmínky mezi 15-45 °C a také nikdy nepřekročí 100°C.

 

Mikrobi, v budoucnu možná významní pomocníci člověka při kosmické těžbě.  Zdroj: deepspaceindustries.com
Mikrobi, v budoucnu možná významní pomocníci člověka při kosmické těžbě. Zdroj: deepspaceindustries.com

„Další krok spočívá v pozorování toho, jak dobře mohou mikrobi zpracovávající kovy prospívat ve skalních zlomech a v prostředí vakua. Jak moc bude ovlivněna jejich schopnost množit se a hlavně vykonávat přeměnu látek, kvůli které budou v kosmu vysazeny. DSI chce na tuto práci získat grant," řekl Grace.

 

Mothership, vyvíjený firmou DSI by k různým typům asteroidů mohl začít létat do 3-4 let. Ale samotná těžba by se mohla zahájit až za 15-20 let, kdy už mikrobi odvedou dostatek práce. Každopádně DSI se chce věnovat extrakci vody, těžbě kovů a dalších zdrojů z kosmických skalisek ať už jí v tom pomohou mikrobi nebo ne.

 

I kdyby nakonec předzpracovávání pomocí mikrobů nevyšlo, přesto nám může z vědeckého hlediska přinést tento projekt zajímavé poznatky o možnostech přežití mikroorganismů v extrémně nehostinných podmínkách.
Přeloženo a upraveno z originálního zdroje Space.com – autor Mike Wall.

 

Zdroje informací:
http://www.space.com/28320-asteroid-mining-bacteria-microbes.html
http://deepspaceindustries.com/asteroid-miners-may-get-help-from-metal-munching-microbes/
Zdroje obrázků:
http://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2013/01/DSI-Dragonfly-series_BV-21-01-13.jpg
http://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2015/02/microbes.jpg
http://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2013/01/DSI-settlement-concept_BV-21-01-13.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz

Datum: 13.02.2015 16:22
Tisk článku

Budoucnost mysli - Kaku Michio
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 339 Kč
Budoucnost mysli
Kaku Michio

Diskuze:

Som rad

Michal Lichvar,2015-02-25 14:15:30

ze nie som jediny, kto ma taketo napady. Ako uz dlho hovorim, GMO upravene organizmy by mohli ekologicky tazit zo zeme tazke kovy.

Je libo skutocny Golden Delicius?

Odpovědět

Nejde o značkovanie perspektívnych

Anton Matejov,2015-02-15 06:56:48

asteroidov? S ideou označkujem si najperspektívnejšie asteroidy s prednostnými budúcimi právami na ťažbu.
Za 10-15 rokov sa zlepšia výrazne ostatné kozmické agentúry, ako Číny, Indie, Ruska Japonska a nastúpia aj iné kozmický súkromníci. Oveľa rýchlejšie napreduje napríklad SpaceX. Nebudu potom vznikať konflikty, kvôli baktériami značkovanými asteroidmi? My sme tam poslali mikróby a vy tam chcete ťažiť? Zaplaťte nám napríklad aspoň prenájom a náklady na minulé investície na asteroidov.
Nie že by firme DSI neprial v ich smelých plánov.
Ale až sa nepúšťajú do takých projektov, ako skupovanie pozemkov na Mesiaci a Marse. Správne tu naznačujú, že aj tá fotosyntéze je sporná.
Možno rátajú aj s Realiti-show, niečo na štýl, ako iná firma, ktorá chce poslať osídliť ľudí na Mars bez možnosti návratu. Nieže by sme už nemohli sidľovať Mars, ale ich projekty a vízie sa mi vidia prislabe. Aj Nasa konštantovala, že pri daných navrhovaných projektov by im tam osadníci dlho nevydržali. Ukazujú nejaké dovezené zariadenia na bývanie na povrchu Marsu. Ale ja osobne by navrhoval využiť vhodný terén na Marsu, ako krytie proti radiácii a podobne. Využitie 3D tlačiarni a robotov na stavbu podzemných obývacích budov.Vyriešiť vhodne nejaké vhodne elektrárne na dostatok energie pre osadníkov a ich stroje-roboty a ťažobné súpravy.

Odpovědět

Som zvedavý

Tomáš Štec,2015-02-14 19:24:42

Poznáme už rôzne extrémofilné organizmy. Mnohé z nich Slnko celý svoj život nevideli (energiu berú z chemických reakcií, čo ostatne robí aj človek, ale im často stačia anorganické zlúčeniny), ďalšie prežívajú hlboko pod bodom mrazu, či v okolí bodu varu, ďalšie prežívajú na plášti kozmických lodí (dúfajme, že to nie sú druhy, ktorým chutí hliník a titán).

Mikroorganizmy ťažiace kovy z asteroidov, ktoré by pred pár desaťročiami boli viac Fi ako Sci, odrazu vyzerajú ako ďalší „malý krok pre človeka“ (pre pipetu)…

Sám som zvedavý, kam to povedie.

Odpovědět

Jako apríl dobrý...

Tomáš Petrásek,2015-02-13 23:02:31

Buď si pletou mikroby s nanoboty (kteří ovšem aspoň zatím neexistují), nebo si nezjistili, že podmínkou života je kapalná voda (která na asterooidech pokud známo v současnosti absentuje). Taky mi uniká kde by ti mikrotěžaři brali energii pro extrakci čehokoli (čím je chtějí "krmit"?).
Ostatně... proč u všech všudy něco extrahovat? Vždyť existují asteroidy z čistého kovu?

Akcie DSI bych teda nebral, jestli mají všechno podobně do hloubky promyšlené.
To už bych tam radši poslal toho Bruce Willise s vrtnou soupravou ;-)

Odpovědět

Nadšení kolem těžby na asteroidech

Zab Hazar,2015-02-13 18:07:33

je zcela nekriticky nadhodnocené. Není tam nic, co bychom tak nutně potřebovali.
Každopádně se mi ale velmi líbí formulace v úvodním odstavci o vlastnostech mikrobů ("mikroby, které nejen, že budou odolné vůči vakuu a kosmickému záření, ale dokonce se budou šířit po různých škvírkách a trhlinách asteroidu"). Je to takové svěží, naivně bezprostřední scifi :-)

Odpovědět


je třeba si položit otázku jinak

Tomáš Kohout,2015-02-16 13:42:09

nikoliv:"Není tam nic, co bychom tak nutně potřebovali", ale "Dá se na kosmické těžbě vydělat?"

Odpovědět


Dá.

Jan Pokorný1,2015-02-17 12:59:41

Už dříve tu vyšel článek, který se zabývá trochu jinými aspekty věci (http://www.osel.cz/index.php?clanek=6549&akce=show2&dev=1).

Další výhoda, kterou zde spatřuji, je umístění vytěženého materiálu - na oběžné dráze. Stačí přidat 3D tisk.

Odpovědět


Ta další výhoda je podstatná

Jenda Krynický,2015-02-17 16:04:45

Cena za tu těžbu plus za dopravu na Zem je dost možná vysoká, ale spíš bude dávat smysl porovnávat cenu za těžbu tam a dopravu na oběžnou dráhu s cenou za těžbu tady dole a dopravu odsud tam nahoru. Vytáhnout materiál z gravitační studny Země je a bude drahé.

Odpovědět


článek kolegy Dušana Majera

Tomáš Kohout,2015-02-19 21:50:37

je právě o konkurenci firmy DSI, Planetary resources. Dalším argumentem pro těžbu může být docházení ložisek některých vzácných prvků na Zemi, případně různé politické půtky, které znemožní dovoz z některých zemí. Stačí nedávný příklad z Číny, která omezuje vývoz vzácných kovů, nutných pro moderní elektroniku, na jejichž těžbu má téměř monopol. Ekologické hledisko také bývá stále intenzivněji bráno v potaz. Proč ničit přírodu, když můžeme suroviny získat jinak. Správně by se cena za zničení krajiny měla také do ceny suroviny počítat. Dnes už to naštěstí bývá pravidlem, že těžařská firma nemůže beztrestně po sobě nechat spoušť, ale ekologické škody minulosti nás stojí nemalé peníze. O zdravotních dopadech nemluvě.

Odpovědět

Je-li asteroid malý, jeho slabá gravitace, neudrží

Josef Hrncirik,2015-02-13 17:39:33

atmosféru a nakonec ani povrchovou či mírně podpovrchovou vodu, pouze vodu ve formě velmi studeného ledu, nebo hermeticky izolovanou či velmi silně adsorbovanou či alespoň slabě chemicky vázanou. Ta však nebude dostupná mikrobům a ev. uvolněné či připravené vodě vždy nakonec hrozí defintivní únik do kosmu i sublimací ledu. Bez vody tj. vlastně i atmosféry a zdrojů dostupného (pohyblivého uhlíku) nepojede fotosyntéza či její umělé analogie a mravenečkové a kovoluhové nebudu sbírat a loužit, ba ani se ploužit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace