Naladili jsme vetřelecké rádio z vesmíru?  
Pokud to není apríl, tak se podstatně zdramatizovala situace kolem záhadných rychlých rádiových záblesků. Zdá se, že jsou velmi podivně matematicky uspořádané.


Radioteleskop Parkes, kde nedávno pozorovali FRB v reálném čase. Kredit: CSIRO
Radioteleskop Parkes, kde nedávno pozorovali FRB v reálném čase. Kredit: CSIRO
Popularizátoři milují 1. duben. Vážně. Je to luxusní den a nebylo by od věci, kdybychom takových rošťáckých tradic slavili víc. Zároveň ale každoročně strašlivě komplikuje psaní o vědeckých objevech kolem přelomu března a dubna. Je to k zbláznění. Nemůžete ničemu věřit. Když vás doma vyvedou aprílem děti, tak je to roztomilé. Když ale máte poznat, které z nových fantastických objevů – když všechny působí tak trochu neuvěřitelně – jsou jenom sofistikované šprýmy, tak je to na hlavu. Autor tohoto textu, jehož potomci momentálně milují Hvězdné války ve všech podobách, se přiznává, že jednu chvíli zděšeně přemýšlel, jakouže Sílu to teď objevili v CERNu. Snad ale alespoň některé fascinující novinky tohoto týdne jsou nefalšované.



Michael Hippke.
Michael Hippke.
Takže, pokud to není povedený aprílový žertík, tak tu máme podivuhodný problém s rychlými rádiovým záblesky (FRB, Fast Radio Bursts). Je to až strašidelné, takže slabší povahy nechť si dvakrát rozmyslí, jestli budou číst dál. Rychlé rádiové záblesky jsou velmi krátké a intenzivní rádiové pulsy, které na nás najednou bliknou odněkud z vesmíru. Trvají jen pár milisekund a je v nich tolik energie, kolik Slunce vyzáří za celé dny a týdny. Na OSLU jsme nedávno psali o prvním pozorování takového záblesku v reálném čase. Emily Petroff ze Swinburneho techniky v Melbourne a její kolegové to zvládli na radioteleskopu Parkes v Novém Jižní Walesu. Potíž je v tom, že v oblasti, odkud tento záblesk přiletěl, naše observatoře nenašly nic zajímavého, žádnou věrohodnou stopu, která by nám napověděla, jak vlastně rychlé rádiové záblesky vznikají.



Vědci odhadují, že se každý den na obloze odpálí asi deset tisíc takových záblesků. Zatím jsme jich ale zachytili jen naprostý zlomek, obvykle čirou náhodou a ve starších datech radioteleskopů. Známe jich deset a už od počátku jsou velice záhadné. Nikdo netuší, jak vznikají, odborníci se dohadují o vzdálenosti, ze které k nám přilétají, a podle jistých náznaků mají jejich zdroje jen stovky kilometrů v průměru. Teď se to ale zkomplikovalo ještě víc, dost vzrušujícím způsobem. Vykazují totiž velmi podivné matematické uspořádání, s nímž si prý astrofyzika vůbec neví rady.


Podivná matematika rychlých rádiových záblesků. Kredit: Hippke et al. (2015).
Podivná matematika rychlých rádiových záblesků. Kredit: Hippke et al. (2015).


Vědci používají k určování vzdálenosti zdroje rádiových záblesků takzvanou míru rozptylu (dispersion measure). Každý rychlý rádiový záblesk pokrývá široký rozsah rádiových frekvencí. Jako kdy by v rádiu hráli v celém FM pásmu stejnou písničku. Elektrony ve vesmírném prostoru rozptylují záření rádiového záblesku a zpomalují ho, přičemž záření o vyšších frekvencích letí vesmírem o něco rychleji, než záření na nižších frekvencích. Čím větší je rozdíl v čase příletu záření rádiového záblesku na vyšších a nižších rádiových frekvencích, čili míra rozptylu, tím větší by měla být vzdálenost, ze které dotyčný rádiový záblesk přiletěl.

 

 

A teď ten průšvih. Michael Hippke z Institutu analýzy dat v německém Neukirchen-Vluynu a jeho kolegové nedávno zjistili, že míry rozptylu všech deseti známých rychlých rádiových záblesků jsou celočíselné násobky čísla 187,5. Jednou dvojnásobek, třikrát trojnásobek, čtyřikrát čtyřnásobek, jednou pětinásobek a jednou šestinásobek. A to přestává být legrace.

 

Jedním z možných vysvětlení je, že v hlubokém vesmíru, miliardy světelných let od nás, jsou velmi pravidelně rozmístěné zdroje těchto záblesků. Co by to ale mohlo být? Hippke a spol. považují za pravděpodobnější, že rychlé rádiové záblesky ve skutečnosti pocházejí z mnohem bližšího vesmíru, ze skupiny objektů v Mléčné dráze, které přirozeným způsobem vyzařují záření na kratších rádiových frekvencích po záření na vyšších rádiových frekvencích, z nějakého důvodu se zpožděním odpovídajícím násobkům čísla 187,5. Badatelé si propočítali, že takové uspořádání objektů může vzniknout náhodně s pravděpodobností cca 1 ku 5 tisícům, což zase není tak úplně nemožné. Nicméně, pokud nešlo o náhodu, tak jsme s rozumným vysvětlením takového jevu prozatím v koncích.

Maura McLaughlin se svojí radioastronomickou rodinkou. Kredit: WVU.
Maura McLaughlin se svojí radioastronomickou rodinkou. Kredit: WVU.


S trochou snahy si prý lze představit, že existuje nějaký přirozený, avšak doposud neznámý proces, který vytvoří pozorované míry rozptylu v přísně pravidelných intervalech. Rádiové vlny vysílají třeba pulsary, nejsou ale tak intenzivní a tak uspořádané jako rychlé rádiové záblesky. Možná ale existují nějaké vzácné a hodně speciální pulsary, například pulsary z extrémně husté hmoty, jejichž chování by mohlo být matematicky výstřední. Také je prý možné, a v minulosti se to už stávalo, že rychlé rádiové záblesky nejsou z vesmíru, ale pocházejí od nějaké pozemské technologie. Nejsme neomylní a v mohutné záplavě nových přístrojů a zařízení mohou být takové, které nečekaným způsobem vytvářejí iluzi podivných rádiových záblesků z hlouby vesmíru. Čert ví, co všechno dělají rozmanité vojenské satelity, a tak podobně.



Ve hře je ale ještě další možnost. Když vyloučíme veškerá běžná vysvětlení a také možnost, že jde o signály pozemského původu, tak nám zůstává už jenom nikoliv pozemský zdroj umělého původu. V tomto případě to prý není úplný nesmysl. Jak autoři uvádějí ve svém článku: „An artificial source (human or non-human) must be considered.“ Není to skvělé, číst tohle ve vědecké publikaci? Astronomové už dlouho snili o tom, že zachytíme signály z vesmíru, v nichž bude ukryta nějaká důstojná matematická pravda, jako číslo pí nebo něco podobného, z čehož pochopíme, že nejsme ve vesmíru sami. Pravda je, že s násobkem čísla 187,5 nikdo moc nepočítal, ale to už je život.



Nejnovější FRB, zachycený v reálném čase. Kredit: Swinburne Astronomy Productions.
Nejnovější FRB, zachycený v reálném čase. Kredit: Swinburne Astronomy Productions.
Na druhou stranu, vyvolávat paniku kvůli vetřelcům by bylo velice předčasné. Jak poznamenává Maura McLaughlin z Univerzity Západní Virginie, která se podílela na objevu historicky prvního rychlého rádiového záblesku, rychlé rádiové záblesky nejsou právě nejjednodušším způsobem, jak poslat zprávu do vesmíru. K vyslání signálu na mnoha frekvencích zároveň je nutné použít doopravdy hodně energie. Pokud rychlé rádiové záblesky přicházejí z hlubin vesmíru daleko za hranicemi naší Galaxie, tak je musela odpálit bláznivě veliká energie, nad kterou zůstává rozum stát. I když by tyhle záblesky pocházely zevnitř Mléčné dráhy, tak by spotřebovaly ohromné množství energie. Mohla by si to dovolit jedině hodně rozvinutá civilizace s ohromujícími technologiemi hvězdného inženýrství.

 


Háček může být i ve statistice. Známe jenom 10 rychlých rádiových záblesků a to je strašně málo. Teď bude nesmírně zajímavé nachytat další a důkladně se podívat, jestli i u nich bude přetrvávat podivné uspořádání podle celočíselných násobků čísla 187,5. Když strašidelný vztah časem zmizí, můžeme si oddechnout. Jestli ale nezmizí, tak půjde opravdu do tuhého. Podle Hippkeho bude v takovém případně jasné, že jsme kápli na něco vážně zajímavého. Nejspíš to bude nový typ pulsaru, možná úplně nová fyzika a když náhodou vyloučíme všechny ostatní možnosti, tak nám zůstane mimozemský signál neznámého původu a naděje, že nás jeho původci ještě hodně dlouho nenajdou. Celou záležitost budeme i nadále sledovat, zůstaňte na příjmu.




Video:  TEDxPittsburgh - Dr. Maura McLaughlin - The Dark Side



Video: Where Are Mysterious Radio Waves In Space Coming From?




Literatura
NewScientist 1. 4. 2015, arXiv:1503.05245, Wikipedia (Fast Radio Burst).


Datum: 04.04.2015 23:57
Tisk článku

Emoční inteligence - Hasson Gill
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 212 Kč
cena: 180 Kč
Emoční inteligence
Hasson Gill

Diskuze:

Nextclick Nextclick,2015-04-10 14:16:45

To že 187,5 / 42 = 4,4642857142857142857142857142857 = 100 litrů O2 je rozhodně zajímavé! V úvahu bych to vzal ještě obráceně 42 / 187,5 = 0,224 = 0,01 mol O2.
K čemu někdo potřebuje 100 litrů kyslíku případně 0,01 Molu kyslíku? To 42 je vskutku zajímavé číslo!

Odpovědět


Proč někdo potřebuje 100 litrů kyslíku

Michal Pilný,2015-04-18 09:32:55

To je mi otázka ... když dáváte inzerát na metr dříví, taky nepíšete, co s ním budete dělat. Prostě "Dodejte 100 l kyslíku obratem", tak co řešíte - zabalit, poslat a je po problému ;-)

Odpovědět

konecne neco co ma stavu

Mudrjaroslav Sysel,2015-04-06 04:04:38

paradni clanek

Odpovědět

Usporiadanie sa pravdepodobne nepotvrdi

Jaro Macuga,2015-04-06 01:10:04

Dalsich 5 FRB nenasleduje pattern
“There are five fast radio bursts to be reported,” says Michael Kramer of Germany’s Max Planck Institute for Radioastronomy. “They do not fit the pattern.
http://phenomena.nationalgeographic.com/2015/04/02/mathematical-pattern-found-in-enigmatic-radio-bursts-but-its-not-e-t/

Odpovědět


Milan K,2015-04-06 09:55:18

Je to jasné. Michael Kramer je kaziET, a Nadia Drake patří k NWO.

Odpovědět

fraktály a logaritmická spirála?

Libor Zak,2015-04-05 21:03:52

Příroda je plná násobků. Sněhová vločka, list stromu, šnečí ulita. Z nějakého důvodu je zlatý řez vesmírem prostě oblíbený. Když se na ty čísla podíváme, tak by se v podobných úrovních například protínala logaritmická spirála. Takže bych to viděl, na nějaký takový jev. A nebo se nám třeba E.T. snaží poslat zprávu, že si je tohoto čísla vědom. :-) Ale spíš to bude nějaký přirozený jev. Nějak se mi nechce věřit, že by si tam někdo stavěl majáky na zastaralé radiové technologii, když se dají jako maják použít například standardní svíčky.
Samozřejmě nejsem matematik a astrolog. Jen bych nejdřív hledal jednoduchá vysvětlení :-)

Odpovědět

Poznámka k Milanovi K

Anton Matejov,2015-04-05 16:45:37

Voyager je síce zaujímava myšlienka, možno si ju predstaviť pod cez ideu replikátorov. Je to ale najpomalšia cesta. Voyager dorazi k prvej hviezde asi za 20 000 rokov. Čo ak zastaví dajme tomu v nejakom Oortovom oblaku? My v danom oblaku plnom komét môžeme pozorovať akurát najväčšie objekty. Zaoberať sa malým smetím nemáme techniku ani čas. A nemôžeme sa spoliehať na náhodu. Myšlienka s neakými odkazmi zabudovanými do Voyageru bol bočný projekt. Hlavný a rozhodujúci bol prieskum planét našej sústavy a až potom sa zistilo že voyager opustí našu sústavu. Čiže posolstvo a náhodny doplnok misie Voyager, akýsi pokus poslať vo fľaši odkaz ktorý nemusí vôbec k adresatovi doraziť.
Najprv sa musíme zaoberať aby sme s predstihom zamerali dané komety, asteroidy ktoré môžu dopadnuť na našu Zem zaregistrovali. Monitorovanie blízkych križičov dráh našej Zeme sa už rozbehlo a zaoberala sa ním už aj OSN. Čo ak jedná z naších veľmoci nejako pozmení dráhu meteroitu aby nedopadol na jej územie? Ak ignorujeme katastrofy tak naša civilizácia môže proste zaniknúť, nezaslúži si existenciu. To sa bude týkať aj ostatných civilizácii. Teda najskôr zahájiť monitorovanie. Popis deja a zákonov, zloženie. Ak k niečomu nedôjde začíname sa čudovať, navrhovať možné scenáre teórie.
Teda ak pošlem nejaký kozmicky signál naznačujúci veľkú vesmírnu katastrófu, musí to vzbudiť záujem vesmírnej supercivilizácii. No ku katastrófe nedôjde. Začne sa rozmýšľať čo je vo veci až sa automaticky dospeje k názoru, že signál je umelého pôvodu.
Študovať presne opakujúce signaly alebo signály podľa nejakých matematických vzorcov je ošidné. Tie veľmi presne periodicky opakujúce signály sme zachytili! No zistilo sa že pochádzajú od rýchlo rotujúcich pulzarov a podobne.
Ak by sa zistilo, že našu civilizáciu ohrozuje nejaká kozmická katastrófa vzniklo by riadny poplach na našej Zemi a ručím za to že by sa s daným dejom začala zaoberať veľké množstvo vedcov na našej Zeme. No ďalší poplach by vznikol, ak by sa daná vypočítaná katastrófa neudiala. Buď by sme dospeli k názoru, že sme zákony a deje nepochopili (ako v prípade tmavej hmoty a energie) alebo signál bol umelého pôvodu a netreba dešifrovavať rôzne signaly iných civilizácii, keď nevieme aké konštanty uznávajú.

Odpovědět

69

Antonín Hvízdal,2015-04-05 13:50:20

Oblíbená poloha mimozemšťanů.

Odpovědět


Antonín Hvízdal,2015-04-05 13:51:24

reagoval jsem na Ford Prefect

Odpovědět


Jakub Rint,2015-04-05 19:21:56

Takže jsou nám dost podobní :D

Odpovědět

Vyspelosť civilizácii určuje aj ekonomický prístup

Anton Matejov,2015-04-05 13:11:10

Ťažko predpokladať, že vyspelé civilizácie budú gigantický mrhať energiou iba preto aby signalizovali do priestoru že sú tam. Aj do priestorov kde je asi zbytočne predpokladať život. Ja navrhujem sa zaoberať inou technikou kozmických správ, ak chcú vyspelé civilizácie komunikovať. Napríklad cez neutrína, alebo niektoré kvantové stavy. Neutrína málo integrujú s hmotou. Čiže sú oveľa vhodnejšie a neruší ich veľmi kozmické pozadie. Neutrína môžu signalizovať aj veľkú kozmickú kataklizma napríklad výbuch supernovy s predstihom. Taký výbuch blízkej supernovy nasmerovaný na Zem môže zničiť aj našu atmosféru a vyhladiť našu civilizáciu.
Takže možno očakávať že skôr či neskôr bude narastať naša neutrínova astronómia a neutrinové prehliadky. Cez neutrína môžeme napríklad lepšie zmapovať zloženie zemského jadra, alebo iných planét. Skúmanie cez neutrína ma nesmierny potencionál a zatiaľ sme sô v začiatkoch.
Nuž supercivilizácia môže poslať vesmírom, kde sú dobré výhliadky na iné civilizácie neutrínové signál, že hrozí nejaká kozmická kataklizma. Vyspelejšie civilizácie, ktoré zvládli neutrínovu astronómiu zachytia neutrínové signály že v danej oblasti môže vzniknuť kataklizma veľkého rozsahu a automaticky sa zamerajú na danú oblasť. Nezistia tam ale nič a tak dospeju k názoru, že signály sú umelého pôvodu a kontakt je na svete! Nemusia sa zaoberať menej vyspelými civilizáciami, pre ktoré by mohol kontakt byť zničujúci. Napríklad naše veľmoci tiež nedajú svoje atómové technológie nejakému kmeňu v pralese. Pozrite čo kvôli tomu dorábajú napríklad s Iránom, Severnou Kóreou. Niekedy sa predpokladalo, že civilizácie bude možné zaregistrovať aj podľa rádiových vĺn. Naše žiarenie vysielané zo Zeme už dorazilo k prvým hviezdám. No ale žiarenie na radiových vlnách sa už tak nezvyšuje ako vyzionári predpokladali. Nastupili ekonomickejšie techniky komunikácie. Takže ľudstvo sa začína správať ekonomickejšie a neustále hľadá menej energetickejšie techniky pre svojú existenciu. Nádejne sú aj výskumy komunikácie cez kvantové stavy.

Čo sa týka zábleskov uvadzaných v článku...s rychlými rádiovým záblesky (FRB, Fast Radio Bursts)
Viem si ich predstaviť ako prejav mimozemských civilizácii iba v podobe projektov ako Dysonové sféry.Napríklad http://cs.wikipedia.org/wiki/Dysonova_sf%C3%A9ra
Proste mimozemské civilizácie mohli zvládnuť astrofyziku a čerpanie energie zo svojej hviezdy, že urobili okolo svojej hviezdy energetický plášť, ktorý zachycuje energiu pre ich potreby. Zároveň slúži ako ochrana pred nebezpečným a nežiaducimi erupciami a žiarenia. Je spočítane, že aj naše Snko do miliárdy rokov zvýši svoje žiarenie do takej miery, že sa vyparia aj naše oceány a na Zemi nastane sklenikový efekt podobny tomu ako na Venuši. Môže nás aj zasiahnuť erupcia zo Slnka veľkého rozsahu, ktorá narobí na Zemi obrovské škody. Takže ľudstvo bude musieť vybudovať nejaký predsunutý ochranný štít, už kvôli vlastnej existencii.Napríklad aspoň v bode L1. Najekonomickejšie bude ak bude vyrábať aj energiu. Ľudstvu hrozí aj výbuch blízkych supernov.
Sem tam napríklad z rôznych dôvodov musí prepustiť energiu aj supercivilizácia s takých Dysonových sfér. A to sa môže prejaviť popisovaným žiarením FRB.

Odpovědět


Milan K,2015-04-05 13:39:09

Dovolím si oponovat.
Za předpokladu, že je nepravděpodobné, že by nějací mimozemšťané objevil kvantové jevy, neutrina a práci s nimi dříve, než rádiové vlny, přijde mi rozumné použití rádiových vln pro komunikaci s jinými, technologicky možná více, možná méně rozvinutými civilizacemi. Pokud budu mít dostatek energie...

Odpovědět


Daniel Konečný,2015-04-05 13:49:26

No určitě ty jevy objeví dříve, než bude schopná investovat takovou energii do radiového záření. Ta naše slavná stopa v kosmu je taky už u těch nejbližších hvězd jen těžko rozlišitelná od pozadí.

Odpovědět


Milan K,2015-04-05 14:14:24

Očekávám, že by se jednalo o poselství, ne o chat.
Přijde mi logické (nám, viz Voyager 1) využít "primitivnější" technologii, kde je vyšší šance na její zpracování na "druhé straně".

Odpovědět


Milan K,2015-04-05 18:33:02

Anton Matejov > Zajímavé, jak dokážete off-topic zareagovat na zmínku o sondě. (pozn., u odpovědí je ideální použít tlačítko "Odpovedět" pod tématem, a nezakládat téma nové)

Odpovědět

Hyperpohon

Jakub Matouš1,2015-04-05 11:35:15

Třeba jde o třesk způsobený vstupem či výstupem z hyperprostoru.

Odpovědět


Spíše pronikání

Josef Šoltes,2015-04-05 15:56:14

Spíše bych to viděl na pronikání záření z jiného časoprostoru skrz vytvořenou díru. Kdo může tvrdit, že neexistuje vesmír s podstatně vyšší hladinou energie, než ten náš? V podstatě by to byla vynikající „baterie“.

Odpovědět

majak

Marek Dendes,2015-04-05 10:56:32

nie komunikacia.. su to majaky.. navigacne body.. :-)

Odpovědět


Hh Hh,2015-04-05 15:02:10

Samozřejmě že navigační body, podoba s GPS bije do očí. Jak jinak by ste se chtěli ve vesmíru orientovat? Tím že se rozhlédnete? :-)

Odpovědět


Martin Pecka,2015-04-10 13:28:10

Hh hh: slysel jste nekdy o star trackerech? Vcelku efektivni zpusob navigace.

Odpovědět

Ehm

Andrzej Kowalski,2015-04-05 10:42:16

V článku na http://arxiv.org/pdf/1503.05245v2.pdf také píší o tendenci FRB objevovat se na začátku sekundy, tedy synchronizaci s lidskými hodinami. V závěru autoři argumentují v tom směru, že je třeba znovu vzít v úvahu, že jde o lidmi generovaný signál, tedy nic kosmického.

Odpovědět


RE: Synchronizace s hodinkami

Petr Chmelař,2015-04-07 22:54:17

Pokud by radioteleskopy nepouzivaly nejaky Clock Oscillator ("krystalka" v quarz hodinach) pracujici na frekvenci 187.5 MHz (napr. http://www.onsemi.com/pub_link/Collateral/NBXSBB022-D.PDF), pak si myslim, ze eMZaci urcite. Kazdopadne bych se tomu nedivil - kdyz jde neco levne vyrobit na zemi, tak to bude lacine i jinde :)

Odpovědět

chce to lépe číst

Petr Ka,2015-04-05 09:47:50

Není to pravděpodobně žert.
Ale nejedná se o číslo 187,5, ale o hodnotu 187,5 pc cm-3
http://arxiv.org/abs/1503.05245
http://astronomy.swin.edu.au/cms/astro/cosmos/p/Pulsar+Dispersion+Measure
Proč je ale tato míra (hustota volných elektronů) "kvantovaná" je otázkou (což ale vůbec není nutno připisovat "vetřelcům" - není to známkou cizí inteligence,

Odpovědět


Jakub Rint,2015-04-05 12:10:41

když to vydělím číslem pí, tak vyjde skoro 60 :D

Odpovědět


Ford Prefect,2015-04-05 13:45:54

Když to vydělím číslem e, tak vyjde 69 o dost přesněji :D

Odpovědět


Milan K,2015-04-05 13:55:56

Takže mimozemšťané šíří za výdeje obrovského množství energie lásku, anebo chlípnost :-D

Odpovědět


pán Petr Ka - upresnenie

Juraj Chovan,2015-04-05 17:07:34

Elektrónová hustota je počet voľných elektrónov v jednotke objemu. A kvantovaná celkom určite nie je, podobne ako napr. nie je kvantovaný objemový počet molekúl vzduchu v atmosfére Zeme a podobne.

Medzihviezdny priestor nie je absolútne vákuum, nejaká tá molekula plynu, čiastočka prachu alebo voľný protón či elektrón sa v ňom sem-tam nájdu. V blízkosti hviezd je hustota týchto častíc prirodzene vyššia ako v medzihviezdnom priestore, rovnako aj v centrách galaxií je vyššia ako v medzigalaktickom priestore kde takmer žiadna hmota nie je (dokonca aj tmavá hmota je gravitačne zviazaná s galaxiami). Naozaj nie je dôvod aby bola vo vesmíre kvantovaná hustota výskytu týchto častíc.

V článku sa píše o mieru rozptylu (DM - dispersion measure) a ako správne píšete nejedná se o číslo 187.5 ale o hodnotu 187.5 pc*cm-3, teda o strednú hustotu voľných elektrónov v 1 cm3 prenásobenú vzdialenosťou zdroja od Zeme v parsekoch (strednú v zmysle spriemerovanú po celej trase od zdroja rádiového záblesku až po Zem). Treba povedať, že vzhľadom na bežné vzdialenosti v našej galaxii a strednú hustotu voľných elektrónov sú typické hodnoty DM zo zdrojov v našej galaxii v desiatkach pc*cm-3, preto sa vzhľadom na namerané hodnoty DM cca 400-1200 pc*cm-3 predpokladalo že tieto rýchle rádiové záblesky majú pôvod mimo našej galaxie.

Keďže podľa článku sú hodnoty DM kvantované ale zároveň samotná stredná hustota elektrónov kvantovaná nie je, znamená to že kvantovaná je vzdialenosť Zeme a mimogalaktického zdroja rádiového záblesku. Čo je ale ešte väčšia absurdnosť ako kvantovanie elektrónovej hustoty.

A práve preto autori tejto práce poukazujú na iné možnosti vysvetlenia nameraných kvantových hodnôt (možnosti menej absurdné ako kvantovanie elektrónovej hustoty alebo kvantovanie medzigalaktických vzdialeností).

Tie možnosti sú:
1. Ide o náhodu, v takom prípade budúce detekované rádiové záblesky už nebudú mať hodnotu DM ako celočíselný násobok hodnoty 187.5 pc*cm-3.
2. Vysoké hodnoty miery rozptylu DM sú dané NIE veľkou vzdialenosťou zdroja a Zeme, ALE faktom že zdroj z nejakého dôvodu emituje v záblesku najprv vlny vysokých energií a ku koncu záblesku energia emitovaných vĺn klesá. A zároveň je dĺžka trvania záblesku kvantovaná.

Druhá možnosť v sebe obsahuje niekoľko podmožností:
2a. Takýto zdroj môže mať prirodzený pôvod, jeho vysvetlenie je však úplne mimo našich aktuálnych astrofyzikálnych poznatkov.
2b. Zdroj má umelý mimozemský pôvod čo indikuje prítomnosť mimozemskej inteligencie.
2c. Zdroj má umelý pozemský pôvod, napríklad nejaký utajený armádny satelit.

Odpovědět


Ctibor Jablonický,2015-04-07 09:11:35

Když to vydělím číslem 42 (odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec) tak dostaneme číslo 4,4642857142857142857142857142857. 100 litrů O2 má přesně 4,4642857142857142857142857142857 molů. A to není určitě náhoda! :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace