Pravdoláskovství v naší evoluci? Zapoměňte!  
Z našeho genomu vědci vyčetli, že před nějakými 300 generacemi jsme, my muži, spadli do hrdla láhve a byli na hranici vymření. Jenže to nějak nehraje s tím, že to mělo být v době, kdy celková populace rostla. Vysvětlit se to dá organizací společnosti na principu harémů. A když popustíme uzdu fantazii, stejnou změnu v genomu mohly přivodit hromadné kastrace, vyvražďování mužských neviňátek, či dobrovolně široce uplatňovaný celibát. Jako nejpravděpodobnější se ale jeví uplatnění bohatství a moci. A to mluvíme o době kamenné!
Efekt „hrdla láhve“ (bottleneck). Při snížení počtu populace pod určitou mez hrozí vyhynutí. Když se takové populaci podaří utéci hrobníkovi z lopaty, zanechá taková událost po sobě stopu  v podobě zúžení genetické diverzity. Tu si pozůstalí příbuzní nesou ve svých genomech do dalších generací.
Efekt „hrdla láhve“ (bottleneck). Při snížení počtu populace pod určitou mez hrozí vyhynutí. Když se takové populaci podaří utéci hrobníkovi z lopaty, zanechá taková událost po sobě stopu v podobě zúžení genetické diverzity. Tu si pozůstalí příbuzní nesou ve svých genomech do dalších generací.

Říká se, že historii píší vítězové, čímž se má na mysli její přebarvování narůžovo. My lidé (jako druh) jsme vlastně také vítězové. Zatím nám ale korektury genomu moc dobře nejdou a tak v každé buňce s sebou stále taháme i stopy událostí poněkud nás dehonestujících. Kromě doložení techtlímechtlí s Neandrtálci, což nám zanechalo 4 % procenta jejich genů v našem genomu, to je nově odhalená památka na preference našeho pohlavního výběru. Místo školometsky omílané udatnosti, zdatnosti či síly, hrály rozhodující roli v sexu bohatství a moc. A to už v době, kdy jsme ještě neznali ani bronzovou sekyrku.


Genetika kdysi začínala u svraštělých zrnek hrachu a byla záležitostí jednotlivců, jakým byl Řehoř Mendel. Postupně se přecházelo na týmovou práci a zásluhou dvojky Watson – Crick, jsme získali představu, jak to v té naší DNA máme všechno pěkně nalinkováno. A tak se nám začíná dařit řadu věcí předvídat a něco málo z toho i léčit. Do strategického směru výzkumu, za něhož je genetika považována, jde peněz čím dál tím více a nynější výčet autorů na publikacích je často už delší, než samotné popsání výsledku.

Melissa Wilson Sayres, Arisona State University:  „Některé populace jsou náchylné k určitým genetickým poruchám, jiné nikoliv. K porozumění lidskému zdraví v celosvětovém měřítku, je naší globální genetickou minulost dobré odhalit a pochopit.“
Melissa Wilson Sayres, Arisona State University: „Některé populace jsou náchylné k určitým genetickým poruchám, jiné nikoliv. K porozumění lidskému zdraví v celosvětovém měřítku, je naší globální genetickou minulost dobré odhalit a pochopit.“



Budoucnost začíná v minulosti
Rovná stovka výzkumníků ze 66 institucí v sedmi oblastech na pěti kontinentech se pustila do dělání výtěrů. Vatičkou namotanou na špejli z vnitřní strany tváře, dobrovolníkům odebírali vzorky v nichž jsou i bílé krvinky. Z těch se snadno izoluje DNA. Pak spojenými silami svých sekvenátorů provedli exkurzi do let dávno minulých. Umožnil jim to biologický stroj času, přezdívaný molekulární hodiny. Měří čas mírou  mutací. Ta je totiž v určitém časovém období pro daný druh konstantní. Přitom platí, že čím širší (početnější) základna, tím jsou následné populace, co do mutací, různorodější. A naopak. Takovým porovnáním změn vršených mutacemi si posvítili až do pozdního neolitu.

 


Chromozomy versus mitochondrie
V buňkách máme jádro a v tom máme zapsáno co se má kdy spustit a nebo vypnout. V cytoplazmě máme ale také individualistky, které jádru nepodléhají - mitochondrie. Přezdívá se jim špinavé provozy, protože jsou malými elektrárnami zajišťujícími buňce energii. Dělají při tom hodně nepořádku ve formě radikálů, ale život se bez energie neobejde a tak mitochondrie mají v buňkách ženy i muži. Svěřili jsme jim hodně autonomie, dokonce mají povolení se množit. K tomu jim slouží jejich vlastní DNA (ne ta, co jí máme v jádrech buněk). Je krátká a genů v ní je málo. Přesto se nám mužům nezamlouvá. Máme proč. Když dojde na sex, tváříme se, jako by ani neexistovaly a do spermií jejich DNA nedáváme. Možná proto, aby jejich hlavičky byly co nejmenší a v konkurenci sprintu s tím nejdůležitějším, obstály.

Starověké skalní kresby (petroglyfy), včetně jednoho, který znázorňuje zemědělce využívajícího skot. Ke zvýšení genetické diverzity  žen a  jejímu poklesu u mužů, došlo v různých částech světa právě v době, kdy se z lovců a sběraček stali usedlí zemědělci. Foto: Olof Ekström, 2003, Wikimedia Commons
Starověké skalní kresby (petroglyfy), včetně jednoho, který znázorňuje zemědělce využívajícího skot. Ke zvýšení genetické diverzity žen a jejímu poklesu u mužů, došlo v různých částech světa právě v době, kdy se z lovců a sběraček stali usedlí zemědělci. Foto: Olof Ekström, 2003, Wikimedia Commons


Někdo to ale udělat musí a tak jsme předávání mitochondriální DNA nechali na ženách. Předávají je na potomstvo spolu s cytoplazmou celého velkého vajíčka, takže jim to problém nedělá. Jak by možná řekli staromilci, mitochondriální DNA se dědí po přeslici, ale samozřejmě to neznamená, že by o svou porci mitochondriální DNA byli mužští následníci trůnu ochuzeni. I oni jí dostávají s cytoplazmou vajíčka. Tady někde pramení mužská nevole k mitochondriální DNA. Naše ratolesti tím pádem poněkud více k obrazu svému, formují naše drahé polovičky.



Smutní z toho být ale nemusíme. V případě mitochondriálních genů se jedná o méně intelektuální záležitosti. V podstatě jde o energetické záležitosti buněk, jakési udržování tepla rodinného krbu. Samozřejmě, že poruchy v tomto separátním systému běžícím samostatně a bez dozoru vrchního jaderného velitelství, nás mohou nemile potrápit. To je ale jiná kapitola a dnes nemoci necháme stranou. Pro naší cestu do pravěku jsou zajímavější vzory a počty mutací neutrálních. Jsou takovým zrcadlem dění v „ženské minulosti“. My, muži, si nemusíme zoufat nad ztrátou kontroly nad mitochondriální DNA. Máme cafourek, který zase chybí ženám. Podobně, jako je tomu s „ženskou“ mitochondriální DNA, tento prcek zase vyloženě žaluje jen a jen, na nás. Genetici mu říkají Y chromozom.

 


Bonzování

V době před čtyřmi až osmi tisíci lety počet mužů v reprodukci nebezpečně klesl, zatímco počet žen dál utěšeně rostl.   Kredit: Sabine Deviche
V době před čtyřmi až osmi tisíci lety počet mužů v reprodukci nebezpečně klesl, zatímco počet žen dál utěšeně rostl. Kredit: Sabine Deviche

Molekulární hodiny tikají jak v jaderné, tak mitochondriální DNA. Obě toho na lidskou rasu už hodně prozradily. Například jak to s námi vypadalo, když nás posedlo cestování a již „po dvou“ jsme se ze své africké kolébky vydali kolonizovat svět. Ti, co věří v evoluci hovoří o druhu Homo sapiens. Stačilo u něj  málo a místo nás tu byli jen šimpanzi, orangutani, gorily. Homo erectus, ani Homo neanderthalensis, takovou kliku neměli.  Ze „stromečku“ genetických dat lze odvodit i dobu genetické separace různých skupin (vzdálenost od „rozdělení“). Množství výhonků na jednotlivých haluzích zase odpovídá geografické, či jiné separaci a také růstu populace. Z toho všeho už víme, že v období před 100–50 tisíci lety klesl celkový počet lidí na planetě schopných se rozmnožovat, možná až na pouhých deset tisíc dospělých jedinců. Ztenčení a oslabení populace se říká hrdlo láhve (bottleneck). Patent na něj nemáme jen my, rozbory genotypů jiných tvorů ukazují, že náhody si pohrávaly s řadou z nich.  
Za naším nejrizikovějším populačním poklesem stál asi výbuch Toby. Sopky na ostrově Sumatra, k jejíž extrémně silné erupci došlo před 71 tisíci lety. Připravila nám roky bez léta a následný spad vulkanického popela pokryl jižní Asii vrstvou popela o výšce asi patnáct centimetrů. Utrpěla fotosyntéza na celé planetě, jihovýchodní Asie se téměř odlesnila, narušily se potravní řetězce a Zemi postihla vulkanická zima. Asi šest let hladu nás natlačila do hrdla tak úzkého, že nynějších více než 7 miliard lidí má nejspíš původ v pouhých několika tisících jedinců. Jen ti si našli partnera a byli na tom s výživou tak dobře, že byli schopni vychovat potomka. Tento bottleneck s extrémním poklesem genetické variability se nám naštěstí podařilo nějak překlepat a variabilita genomu se začala postupně zase zvyšovat. Samozřejmě, že již bez alel, které vymřely spolu se svými nositeli, kteří měli smůlu. Od pohromy (mezi 40-50 tisíci lety), nás dál teoreticky už nemělo nic zásadního potkat. Jenže!  Partě okolo Melissy Wilson Sayresové z ASU nyní vyšlo, že v době před 4000 až 8000 lety nás potrefily další bottlenecky.  A světe div se, v době všeobecného neolitického rozkvětu.

 



Hrdlo v době hojnosti
Neolitem označujeme dobu, kdy nám začalo docházet, že být nomádem není to, po čem bychom snili. Před asi 4000 až 8000 lety jsme se začali usazovat a stávali se z nás zemědělci. Přestali jsme trávit tolik času honěním se za mamuty a zbylo ho víc na honění se za ženskými. Jejich tvarům šla pravidelná strava také k duhu a tak na rozdíl od jiných revolucí, tu neolitickou, doprovázel baby boom. Do doby relativního hodokvasu ale zjišťovaný bottleneck jaksi moc neštimuje. A ještě divnější na tom všem je, že do něj měli spadnout jen muži. Mitochondriální DNA totiž pokles žen nesignalizuje. Naopak!

Znalci říkají, že nejsilnějším afrodisiakem je Porsche a zlatá kreditka. V době neolitu mohl stejně dobře fungovat tažný vůl a naleštěný tlouk za pasem.
Znalci říkají, že nejsilnějším afrodisiakem je Porsche a zlatá kreditka. V době neolitu mohl stejně dobře fungovat tažný vůl a naleštěný tlouk za pasem.

Jak to, že hezčím polovičkám se daří, lidská populace celkově roste a Y chromozom hlásí, že mužům hrozí vymření? Vědci si myslí, že pro to vysvětlení mají. Možná se prý i mužům tehdy dařilo obstojně, jen se ne všem dostávalo sexu. Pokles diverzity Y chromozomu je asi odrazem toho, že se společnost rozvrstvila a do práva na sex začaly mluvit postavení a moc. Není to tak hloupá myšlenka, jak by se mohlo zdát. Mocní k takovým tendencím vždy tíhnou, ostatně to není tak dávno, co si šlechta uzurpovala právo první noci...


K čemu je takové šťourání se v dávných intimnostech dobré? Prý nám to pomůže pochopit, proč je naše genetická variabilita taková, jaká je. A protože nepřestalo platit, že populace s velkou variabilitou mají lepší vyhlídky na zvládání pandemií, můžeme jen s lítostí konstatovat, že pradávná inklinace k harémovému uspořádání společnosti, nás vlastně jako druh poškodila a není pochyb o tom, že z hlediska dlouhodobého přežití, nás to oslabilo. Souvisí to s tím, čemu lidově říkáme, že Náhoda je blbec. V genetice se to projevuje tak, že klesá-li velikost populace, začnou se v ní držet i alely nevýhodných znaků, které by jinak z početnější populace konkurence a soupeření, rychle vymetly.  Kde je počet jedinců vstupujících do reprodukce malý, místo selekce se uplatňuje nahodilost a fixují se i nevýhodné alely genů. I proto si dnes nosíme dispozice k radostem, jako jsou Crohnova choroba, cystická fibróza, hemofilie, neuroblastom,... Ale nejen to. S tím, jak je nás stále více, se nám také zvyšuje riziko šíření pandemií a u těch je snížená diverzita rovněž ku škodě. Pradávné tendence našich předků nám tím budoucnost rozhodně neulehčily. Vinit z toho ale jen chtíč bohatých, by nemuselo být tak úplně fér. Nelze totiž vyloučit ani to, že se vše dělo  pod taktovkou žen. Dost možná, že už tehdy jim imponovala moc a přitahovalo bohatství.

 


Literatura
Arisona State University
A recent bottleneck of Y chromosome diversity coincides with a global change in culture Genom research,  April 2015 25: 459-466; doi:10.1101/gr.186684.114  


Autor: Josef Pazdera
Datum: 12.04.2015
Tisk článku

Homo Novus extremus - Tubakin Eduard
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 115 Kč
cena: 108 Kč
Homo Novus extremus
Tubakin Eduard
Související články:

Máme opět dalšího předka     Autor: Vladimír Blažek (11.09.2015)
Největší studie gay bratrů poodhaluje původ homosexuality     Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2014)
Mohou lebky z Dmanisi zlikvidovat čtrnáct druhů lidí?     Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2013)
Poprask kolem hledání matky pro neandrtálce     Autor: Stanislav Mihulka (25.01.2013)
S neandertalci jsme se nekřížili     Autor: Josef Pazdera (15.08.2012)



Diskuze:

Harémové uspořádání bylo tehdy nepravděpodobné

Petr Chaloupka,2015-04-17 23:28:13

Podle soudobých poznatků byla životní úroveň ve zmiňované době všeobecně velmi nízká, což v podstatě vylučuje harémové uspořádání. Harémy by mohly vzniknout teprve na konci zmiňovaného období v nejbohatších částech světa (Sumer, Egypt).
U loveckých tlup harémové uspořádání není pozorováno. První zemědělci měli životní úroveň na podobné úrovni, ovšem za cenu mnohem vyšší námahy. Zemědělci tehdy nebyli statkáři s čeledíny. Produktivita byla nízká a byli rádi, že se uživili. Důvod, proč se zemědělství rozšířilo byl v tom, že zemědělství uživí na stejné ploše více lidí s menšími riziky (období hladu, zranění při lovu). Zemědělci byli menší, slabší a hůře živení v porovnání s lovci. Ovšem, bylo jich více. Proto se dokázali prosadit proti lovcům.
Vysvětlení hrdla by přesto mohlo mít jednoduché řešení. V době přechodu na zemědělství došlo nejen k nárůstu populace, ale také k nárůstu násilí a konfliktů. Z původně klanového uspořádání přešly komunity na kmeny, města a později říše. A to nikoli dobrovolně. Donutil je k tomu tlak loveckých skupin a ostatních konkurenčních zemědělských komunit. Zkrátka, ta doba nebyla vůbec bezpečná, konflikty byly velmi časté.
Ovšem pro potvrzení/vyvrácení různých hypotéz je ovšem potřeba získat podrobnější výsledky genetické analýzy. Abychom dokázali zodpovědět následující otázky:
Jak se měnilo časové období hrdla pro různé lokality na světě?
Jak bylo hrdlo "úzké", neboli jak intenzivní selekce probíhala v různých částech světa? Až budeme znát odpověď na tyto otázky, je možné zkusit vyvodit závěry, co mohlo být příčinou.

Odpovědět

Pohlavní rozmnožování

David L1,2015-04-16 10:32:51

Mám dojem, že pořád ještě moc nechápeme, jak to pohlavní rozmnožování funguje, teda z hlediska evoluce. Předpokládat, že funguje nějak slušně, a hrdlo láhve tudíž musí plynout z harémového blabla, mi připadá dost odvážné.

Odpovědět

Dobře nechápu podstatu?

Bohumil Tříska,2015-04-15 19:32:43

Ta věc se sedláky, kteří měli hromadu dětí, a jejich čeledíny, kteří si nemohli dovolit skoro žádné, mi připadá docela možná. V době velkých přeměn, jako to bylo po skončení doby ledové, se snadno stane, že se vedení ve společnosti ujme nějaká relativně malá vrstva těch, kdo z nových podmínek něco vytěžili. Ostatně ve vlčích smečkách se prý také rozmnožuje v podstatě jen vedoucí pár.

Přesto mi argumentace není úplně jasná. Představuji si, že v nějakém čase (třeba před 7000 lety) žilo N mužů. Co když potomci části z nich vymřeli v jednom časovém okamžiku (třeba nějakou epidemií před, řekněme, 6000 lety), pak se zbylí lidé pomnožili, následně potomci jiné části z těch N vymřeli nějakou genocidou před 5000 lety, zase se lidé pomnožili, pak potomci další části vymřeli při výbuchu sopky, atd., takže se počet kmenů zmenšoval jaksi postupně, ale počet lidí nikdy neklesl na tak malé počty? Dá se taková věc v genetické analýze nějak odlišit od toho, že by naši nešťastní ne-předkové skončili bez potomstva přímo v roce "dnes - 7000"?

Odpovědět

Radka Sladká,2015-04-13 16:47:59

No, jako bych to neříkala :-) :-) :-D :-)

Odpovědět


Radka Sladká,2015-04-14 13:02:12

Nechápu proč by víc jak půlka mužů dborovolně přenechala právo mít ženu menšině. Půdy bylo všude dost,zbraně a nástroje měli všichni stejné, a početní převahu ta menšina nad většinou taky neměla. Nedává to smysl. Z čeho plynulo to bohatství a moc menšiny?

Odpovědět


Martin Chabada,2015-04-14 13:10:05

Priblizne v case toho "hrdla" (6000-10000 p.n.l) ludstvo objavilo vznik alkoholu kvasenim.
Takze ak bolo k dispozici pivo, vino, medovina... je plne pochopitelne, ze muzi miesto zenam venovali svoju pozornost tymto dolezitym tekutinam :-)

Odpovědět


Radka Sladká,2015-04-14 18:54:24

Páni, vy jste ale antropolog:-) Takže podle vás jeden průměrný chlap ochotný se ženit, oral, sel a mlátil obilí, aby uživil tři ženy a dvacet dětí a z přebytků po večerech vyráběl alkohol pro dva ožraly, které měl taky na mtr starosti ? :-)

Odpovědět

hrdlo lahve od vodky

Stanislav Kaštánek,2015-04-13 14:12:40

Hrdlo lahve hrozí genetice mužů stále, v Rusku se té nemoci hrdla, po které muži i umírají, říká vodka.

Odpovědět

Promiskuita je večná.

Milan Závodný,2015-04-13 11:32:29

Zhruba 20-30% ľudských mláďat bolo vždy nemanželských. Bez ohľadu na spoločenský systém. Ženy "výhodnejšie" gény vyhľadávajú a isté menšie percento mužov vyhľadáva zase také ženy. Bude tam zrejme nejaká chyba v určení "zúženého hrdla".

Odpovědět

žiadna veda

Milan Baran,2015-04-13 08:35:04

Sme potomkami samcov, ktorí sa pozabíjali v bitkách o samice než prišli na lepší nápad.

Odpovědět

Iné možnosti

Anton Matejov,2015-04-13 05:26:43

1 hrdlo pri výbuch sopky Toba...Sopky na ostrově Sumatra, k jejíž extrémně silné erupci došlo před 71 tisíci lety. Připravila nám roky bez léta a následný spad vulkanického popela pokryl jižní Asii vrstvou popela o výšce asi patnáct centimetrů. Utrpěla fotosyntéza na celé planetě, jihovýchodní Asie se téměř odlesnila, narušily se potravní řetězce a Zemi postihla vulkanická zima...
Kde asi mohli naší predkovia prežiť? V 15 cm vulkanického prachu asi nie! Časť s nich sa zachránila migráciou na sever a adaptovala sa ako eskimáci v arktickom prostredi, kde popolček zlikvidoval sneh. Časť s nich začala viesť polovodný život! Veď v mori bol stály prísun potrebných proteinov a dokázany! Tak isto stále dobre nechápeme presun na iné kontinenty, ako Austrália, Amerika. Nuž zvykli sme si žiť a cestovať po mori. Hoc aj s plťami!Tá spriamena chvôdza,strata srsti, automatické spomalenie tepu vo vode ojedinelé u primátov môže byť aj vynútením vedením života v polovodnom prstredí.

Druhé hrdlo spred 8000-4000. Pekné predstavy a prvé čo nás napadne
je sexuálne príčiny a hárem. Primáti žiju často v háremovych systémoch a na hrdle sa to neprejavuje. Je u nich tiež neustály boj o vodcovstvo, či medzi kmeňmi navzájom. V starých náboženstvách sa spomínajú dosť často biblická potopa a iné kataklizmy. Populárná je ešte nedokázana teória o Atlantíde, aj keď sa niektéré Homérove bájky potvrdili(Bájna Trója) aspoň z časti.Ako aj Amazonky v Azijských stepiach. Čo ak to hrdlo spôsobil nejaký druh moru??? Za čias Veľkého Ríma tiež vybuchla sopka, zdá sa mi Krakatua. Link: http://www.wmmagazin.cz/view.php?cisloclanku=2011050001
Údajne sa ochladilo a nastala veľká neúroda.Z Azijských stepí sa k nám začal šíriť mor cez hlodavcov a blchy. Údajne dorazil aj do Byzancie cez Egyptské obilie. Morové epidémie zdecimovali v niekoľkých vlnách populáciu v Európe miestami až z trištvrtiny. Veď sú nemoci, ktorými trpia iba ženy alebo iba muži. Tak prečo nie mor na podobnom princípe?

Odpovědět

Příčiny

Ondi Vo,2015-04-12 21:08:41

A když popustím uzdu fantazii, tak si dovedu představit také, že chlapi se vzájemně vybíjeli v konkurenčním boji o nositelky sukní.
Motiv zřejmě : "čím víc chlapů pobiji, tím víc ženských zbyde do mého harému a tím míň bude chlapů, kteřá maj zálusk na můj harém. Lidský věk a a objem majetku se zemědělstvím prodloužil a narostl a to je další motiv, proč někoho bacit po hlavě a lehnout si pak do jeho postele.
Dobyvatelské války, nebo loupežné nájezdy jsou jen kolektivním pokračováním té primitivní touhy po sexuálních objektech a po majetku.

Odpovědět

Dispozice

Milan K,2015-04-12 17:33:34

Posledních pár generací se ve "vyspělých" částech světa množíme výhodné, nevýhodné alely. Předtím, a někde neustále umíráme ve válkách, genocidách, atp. výhodné, nevýhodné alely. K tomu styl života a prostředí, ve kterém žijeme, atd.. No a vzhledem k tomu, jak funguje evoluce, bych si nedovolil tvrdit, že za tu útrpnou dědičnost může i snížení variability genomu před pár tisíci lety. Možná.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni