Už je to tady. Čínští vědci geneticky modifikovali lidská embrya  
Historicky první pokus o editaci lidských embryí se odehrál v Číně. Nebyl příliš úspěšný, ale začátky bývají těžké.


Lidské embryo. 3 dny, 8 buněk. Kredit: ekem / Wikimedia Commons.
Lidské embryo. 3 dny, 8 buněk. Kredit: ekem / Wikimedia Commons.
Uplynul sotva měsíc, co OSLEM prolétly zvěsti, že někdo s technologií CRISPR/Cas9 edituje genom lidských embryí. A teď se už píší dějiny. 18. dubna (2015) se objevila historicky první zpráva o editaci lidských embryí editorem genomu CRISPR/Cas9. S jistou dávkou patetičnosti lze říct, že nastal věk editací, a také znovu s neztenčenou silou propukly hádky o etice editování, které už zvolna upadaly v zapomnění uspěchané doby.



Do učebnic vstoupili Junjiu Huang Sunjatsenovy univerzity v jihočínském Kantonu a jeho kolegové. Čínští genetici si nejspíš byli vědomi toho, jak kontroverzní jejich počin bude a s jakým přijetím asi tak mohou počítat u odborné i široké veřejnosti. Nepochybně si kvůli tomu k editaci vybrali neživotaschopná lidská embrya, která získali na místní reprodukční klinice. Šlo o vlastně o zygoty, které oplodnily dvě spermie, takže obsahovaly tři sádky chromozomů. Huang a spol. pak v těchto embryích za pomoci CRISPR/Cas9 editovali gen HBB, jehož mutace vedou ke vzniku beta-talasémie, poruchy tvorby bílkovinné podjednotky hemoglobinu se závažnými důsledky.

Junjiu Huang. Kredit: J. H.
Junjiu Huang. Kredit: J. H.

Enzymatický komplex CRISPR/Cas9 funguje tak, že se naváže na vybrané místo v DNA, vystřihne kus sekvence a nahradí ji za jinou. Vědci mohou naprogramovat CRISPR/Cas9, aby našel problematickou sekvenci, vystřihl ji a nahradil správnou verzí. Tento editor genomu už vyzkoušeli na zvířecích embryích a lidských tělních buňkách. Na lidských embryích to zatím nikdo nezkusil, alespoň pokud je známo.


Huangův tým použil CRISPR/Cas9 u celkem 86 lidských embryí: Vědci si počkali 48 hodin, aby měl editor genomu dost času na práci, a nechali embrya narůst natolik, až každé mělo kolem osmi buněk. Z původních 86 embryí jich přežilo 71. Z nich si badatelé vybrali 54, která geneticky otestovali. Bohužel se ukázalo, že editace genomu lidských embryí neproběhla zrovna hladce. Pouze 28 embryí se dělilo jak mělo, a z nich jen u malé části došlo k úspěšně editaci genu HBB.

Logo Sunjatsenovy univerzity.
Logo Sunjatsenovy univerzity.

Asi největší problém s editovanými lidskými embryi byl v tom, že systém CRISPR/Cas9 nebyl tak přesný, jak jsme si vysnili. Vědci totiž v genomech editovaných embryí objevili v místech mimo editovaný gen HBB překvapivě hodně mutací, které tam se vší pravděpodobností nasekal právě systém CRISPR/Cas9. A to je samozřejmě průšvih. Takové mutace jsou významným zdrojem obav, co se točí kolem editování genomů. Huang a spol. jich našli spoustu, mnohem víc, než kolik vědci pozorovali při editování genomů myších embryí nebo dospělých lidských buněk. Huang je přesvědčen, že za nepříliš lichotivý výsledek editování z velké části může použití embryí se třemi sádkami chromozomů. S normálními embryi by to prý mohlo být skoro stoprocentní.

Reprodukční kliniky čekají velké věci. Kredit: John Hill / Wikimedia Commons.
Reprodukční kliniky čekají velké věci. Kredit: John Hill / Wikimedia Commons.
Pozoruhodné je, že výzkum Huangova týmu odmítli publikovat časopisy Nature i Science, oba dva bez komentáře. Asi nikdo přitom nepochybuje, že natolik převratný počin do jednoho z těchto nejprestižnějších časopisů patří. Naštěstí se ale našel jiný časopis, konkrétně Protein & Cell. Jeho redakční rada v sobě objevila tolik odvahy, že Huangův výzkum otiskla. Huang teď s kolegy plánuje, jak budou omezovat počet vedlejších mutací při použití CRISPR/Cas9. Chystají se vyzkoušet různé přístupy, třeba vylepšovat enzymy systému CRISPR/Cas9, aby je bylo možné přesněji navádět na cíl, měnit typ enzymů, aby je bylo možné lépe regulovat anebo si hrát s koncentracemi jednotlivých komponent systému CRISPR/Cas9.

Je jasné, že dohady kolem editace lidských embryí ještě zdaleka nekončí. Po zveřejnění průlomového článku Huangova týmu lze také čekat, že na jejich výzkum navážou další laboratoře leckde ve světě. Zvlášť v Číně to teď vře. Podle dobře informovaných zdrojů v Číně prý momentálně na editaci lidského genomu pracují přinejmenším čtyři výzkumné týmy. Jak se říká, pokrok nezastavíš.




Video: China shocks World by Genetically Engineering Human Embryos. Kredit: 24x7 BreakingNEWS.



Literatura
Nature News 22. 4. 2015, Protein & Cell 18. 4. 2015, Wikipedia (Beta thalassemia, CRISPR).

Datum: 25.04.2015 14:26
Tisk článku

Matematika 7 - Coufalová Jana
 
 
cena původní: 135 Kč
cena: 108 Kč
Matematika 7
Coufalová Jana

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace