Horký saturn v těsném objetí s červeným trpaslíkem  
Vlastně příliš velký horký saturn v příliš těsném objetí s příliš malým červeným trpaslíkem. Hvězdný systém HATS-6 šokoval své objevitele.

 

Podivuhodný planetární systém HATS-6. Kredit: ANU.
Podivuhodný planetární systém HATS-6. Kredit: ANU.

Pokud jde o exoplanety, ve vesmíru můžeme čekat snad úplně cokoliv. Přesto se občas stane, že objevíme tak divný hvězdný systém, že to rozhodí i otrlé planetární vědce. Takový je i případ zajímavého hvězdného systému HATS-6. Joel Hartman z Princetonu a jeho kolegové objevili planetu u hvězdy vzdálené 500 světelných let, jejíž existence notně zamávala našimi představami o vzniku planetárních systémů.

Jde o systém HATS-6, jehož hvězdou je červený trpaslík spektrální třídy M, dosahující zhruba poloviny hmotnosti Slunce a také asi poloviny velikosti. Hartmanův tým u této chladné a zšeřelé hvězdičky objevil velikou planetu, která dostala povznášející označení HATS-6b. Planeta je velká zhruba jako náš Jupiter, ale její hmota odpovídá Saturnu. Takovým plynným obrům se někdy říká nafouklé planety (puffy planets). Svoji hvězdu oběhne jednou za 3,3 dne a je tudíž pěkně rozpálená, asi na 440 stupňů Celsia. Ve Sluneční soustavě by horký saturn obíhal zhruba v jedné desetině vzdálenosti planety Merkur od Slunce. Nicméně, záře dotyčného červeného trpaslíka odpovídá asi jedné dvacetině Slunce a proto je planeta HATS-6b vlastně rozpálená výrazně méně, než bývá v takových případech zvykem.

Joel Hartman. Kredit: Princeton University.
Joel Hartman.
Kredit: Princeton University.

 

Observatoř Siding Spring. Kredit: ANU.
Observatoř Siding Spring. Kredit: ANU.

Podobných horkých plynných obrů známe ve skutečnosti spoustu. Soustava HATS-6 ale přesto stojí za pozornost. Jde totiž o jednu z nejméně hmotných známých hvězd, která hostí rozpáleného plynného obra, tedy obrovskou planetu obíhající v těsné blízkosti hvězdy. Tahle soustava je v tom tak extrémní, že by podle soudobých modelů vzniku planetárních soustav neměla vůbec existovat. Hartman a spol. tvrdí, že místní horký saturn musel vzniknout někde jinde, ve větší vzdálenosti od červeného trpaslíka, a pak se nějak dostal na své nynější místo v systému HATS-6. Potíž je v tom, že teorie o vzniku planetárních soustav nemají ani ponětí, jak by k něčemu takovému mohlo dojít.

Červených trpaslíků je v naší Galaxii jako much. Jsou jedním z vůbec nejčastějších typů hvězd. Navzdory tomu jsou ale stále poměrně záhadní. Jejich slabé záření totiž velmi znesnadňuje jejich výzkum. K objevu planetárního systému HATS-6 došlo v rámci pozoruhodného Projektu HATNet (Hungarian Automated Telescope Network). Tento projekt tvoří síť několika malých teleskopů HAT, které vyvinul tým maďarských astronomů.

Teleskopy HAT-South v chilské observatoři Las Campanas. Kredit: Gaspar Bakos / Princeton University.
Teleskopy HAT-South v chilské observatoři Las Campanas. Kredit: Gaspar Bakos / Princeton University.

Cílem HATNetu je hledat exoplanety s použitím tranzitní metody a také pátrat po proměnných hvězdách. V roce 2009 se k projektu HATNet připojily teleskopy HAT-South, které pracují v Austrálii, Namibii a Chile. Právě díky teleskopům HAT-South byl objeven i hvězdný systém HATS-6.

Po objevu systému HATS-6 si vědci svá pozorování ověřili na velkém Magellanově teleskopu v Chile a také nezanedbatelným způsobem využili služeb amatérského astronoma T.G. Tana, který pozoruje oblohu ze svého pozemku v australském Perthu. S pomocí 2,3 metrového teleskopu australské observatoře Siding Spring získali spektra hvězdy HATS-6, z nichž vyčetli velmi těsnou oběžnou dráhu planety HATS-6b. Nový hvězdný systém každopádně zaujal a vědci ho i nadále hodlají studovat. Kromě jeho záhadného vzniku prý bude velmi zajímavý například výzkum atmosféry plynného obra.




Video:  Time lapse of HAT-South telescope in action. Kredit: ANU Channel.

 



Literatura
Australian National University 1. 5. 2015, Astronomical Journal 149: 166, Wikipedia (HATNet Project).

Datum: 05.05.2015
Tisk článku

Související články:

Červení trpaslíci jako adepti na nalezení mimozemského života?     Autor: Vladimír Pecha (15.08.2014)
Byla objasněna jedna z největších záhad exoplanetárního výzkumu?     Autor: Petr Kubala (19.09.2014)
Exoplaneta obklopená záhadným gigantickým prstencem     Autor: Petr Kubala (29.01.2015)



Diskuze:

Samá překvapení

Milan K,2015-05-05 12:51:52

Zatímco já, věřící v prostorové nekonečno, překvapený nejsem. Existuje všechno (Víktor by jistě věděl nějaký žalm z Bible, který pro to hovoří).

Odpovědět


Re: Samá překvapení

Radka Sladká,2015-05-05 12:58:22

Víte, vaše představa o šestinohé zebře tvrdě pracující na antimonopolním úřadu je sama o sobě důkazem, že vesmír není nekonečný :-) Už nemusíme pátrat.

Odpovědět


Re: Re: Samá překvapení

Milan K,2015-05-05 14:15:01

Absolutně souhlasím s tvrzením, že vesmír není nekonečný.
Vesmír nekonečný totiž obsahuje i nekonečno konečných vermírů.

Jediná otázka, která mě týrá je, jestli existuje v konečném vesmíru nekonečný vesmír.
Existovat by mělo nekonečněkrát všechno, co si lze i nelze představit. Ovšem to, že slona, který nejde procpat uchem jehly, procpu i s tou jehlou uchem jehly, je poněkud divná představa...

Odpovědět


Re: Re: Re: Samá překvapení

Radka Sladká,2015-05-06 10:22:59

Hm, dokonce vidím i příspěvek na který odpovídám...

Ale kdepak, v nekonečném prostoru při konečném počtu a konečném počtu druhů částic existuje jen omezený počet různých utvarů. Je li počet částic co do kvantity nekonečný, pak je těch útvarů ve vesmíru sice nekonečně mnoho, ale klidně se můžou do nekonečna opakovat stále ty samé. Samé hvězdy a plantety a galaxie - tedy jen takové útvary, jejichž vznik umožňují přírodní zákony. Tedy žádné šestinohé zebry. Je li ovšem počet druhů částic nekonečný... Což není, takže si najděte něco jiného na týrání :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Samá překvapení

Milan K,2015-05-07 12:16:35

Měla byste vědět, že jako pracovnice výzkumu CERN, a podobně, byste neměla vynášet nepublikované informace. Výrazně tím snižujete kredibilitu instituce!
"počet druhů částic nekonečný ... není"

Odpovědět

Radka Sladká,2015-05-05 10:16:19

Takže výsledkem je paradox, kdy ti nejpřitažlivější muži mají ty nejméně přitažlivé ženy. Svět naruby...

Odpovědět

Radka Sladká,2015-05-05 10:12:31

Když už děláte úpravy, nestálo by za to zavést možnost psát komentáře i k "myšlenkám" dne?

Je totiž zajímavé, že zmiňováný pokrm má na mužskou sexuální přitažlivost účinky naprosto opačné. Tento druh dortu ovšem není určen pro každého. Navíc zmiňovaný účinek má pouze první porce.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz