Milénium náboženství nepřeje  
Pokud nemáme na mysli kumulaci majetku, ale to, co je každému křesťanu přikázáno - aby se modlil a byl nábožný, jde to s mladými Američany rychle s kopce. Jsou nyní horší, než byli svého času „Boomers“ a „GenX'ers“.

 

Procento amerických dospívajících, kteří se nikdy neúčastnili bohoslužby. Osmáci (zeleně), desáťáci, středoškoláci a vysokoškoláci (černě).  (Kredit: Twenge a kol.,PLOS One,2015)
Procento amerických dospívajících, kteří se neúčastňují bohoslužby. Osmáci (zeleně), desáťáci, středoškoláci a vysokoškoláci (černě). (Kredit: Twenge a kol.,PLOS One,2015)

Na největší studii, jaká kdy se v Americe věnovala náboženské angažovanosti, spojily síly výzkumné týmy tří univerzit. Řadu let trvalo sociologoům ze San Diego State University (Kalifornie), Case Western Reserve University (Ohio) a University of Georgia (Georgia), než se prokousali odpověďmi 11,2 milionů respondentů (ze čtyř v USA celostátně prováděných, reprezentativních průzkumů zaměřených na dospívající) ve věku 13 až 18 let, které v USA probíhaly v letech 1966 až 2014.   Podle profesorky Jean M. Twenge,  vedoucí kolektivu, z jejich analýzy vyplynula celá řada poznatků, které se poněkud rozcházejí s tím, co jsme si o vývoji americké společnosti mysleli. Z provedené analýzy  vyplynulo, že millennials, jak v tamní řeči přezdívají současným adolescentům (prověřovaným okolo r. 2010), jsou nejméně pobožnou generací za posledních šest desetiletí a nejspíš i v dějinách celého národa.

 


Nové na této studii je, že pokrývá delší období rozsáhlé společnosti a že díky tomu  umožňuje vyvodit trend. Filosofové většinou v těchto záležitostech operovali slovy, že  mládí je vždy v opozici, ale to se s postupujícím věkem „spraví“. Podle této studie ale nyní už nebude tak snadné tvrdit, že angažovanost v náboženství neklesá v důsledku vzdorovitosti, neklidu a  tápání mládí, je dokladem, že jde o výsledek dlouhodobě probíhající kulturní změny.

 

Jean M. Twenge, San Diego State University, Kalifornie, profesorka, PhD, autorka úspěšných knih „Moje generace“  a  „Epidemie narcisismu“.
Jean M. Twenge, San Diego State University, Kalifornie, profesorka, PhD, autorka úspěšných knih „Moje generace“ a „Epidemie narcisismu“.

I když to pro mnohé bude zbytečné, převedeme vžité anglofonní pojmy „Boomers“ millennians a „GenX'ers“, raději do opisné formy naší mateřštiny. Boomers je označení lidí narozených během ekonomické prosperity po 2. světové válce. My je většinou vnímáme jako představitele subkultury hippies a punk. Demografové ale pod Boomers většinou míní ročníky 1946 až 1964, tedy generaci, která se nyní dostává do důchodového věku. Jen pro případ, že byste při čtení doplňkové literatury narazili na pojem „Silent generation“ (tichá generace), tou se míní generace  předcházející baby-Boomerům a rozpětí let 1925 až 1945. V té době se ale podobné průzkumy náboženského smýšlení plošně neprovázely a tak se této době výzkumníci věnovali jen okrajově. Pro generaci následující po Boomers, se používá termín Generace X (GenX'ers).

 

Sociologové se nynější studií pokusili zjistit, jak se u tří po sobě jdoucích generacích vyvíjel vztah k náboženství. Porovnání konce let sedmdesátých a přelom tisíciletí, nedopadl pro víru zrovna dobře. Dvakrát více středoškoláků a vysokoškoláků udalo, že se bohoslužby nikdy neúčastňují a o 75 % více jich tvrdí, že v jejich životech náboženství nehraje žádnou roli. Ani v jiných parametrech to není lepší. Porovnáním začátku let osmdesátých a roku 2010 se ukázalo, že dvakrát tolik středoškoláků a třikrát tolik vysokoškoláků odpovědělo, že jsou bez vyznání.

 

 

Procento amerických dospívajících, v jejichž životě náboženství (religiozita) nic neznamená. (Kredit: Twenge a kol.,PLOS One, 2015)
Procento amerických dospívajících, v jejichž životě náboženství (religiozita) nic neznamená. (Kredit: Twenge a kol.,PLOS One, 2015)

Rozdíl v odklonu od náboženství je mezi bělochy a černochy. Údajně proto, že existuje významná korelace mezi vzděláním a vírou v Boha. No a černošská populace je v globálu, méně vzdělanou komunitou.

 

 

O ledasčem vypovídají i údaje získané v letech devadesátých a na přelomu věků, kdy se o 20 procent méně vysokoškoláků označilo za nadprůměrné, co se zasahování duchovna do jejich života týče. Autoři z toho vyvozují, že ustupující náboženství v populaci žádná jiná spiritualita nenahrazuje.


Vědci pozorované  změny připisují zvyšování míry individualismu, která je pro kapitalistickou společnost, a tu americkou zvláště, typická. Vyzdvihuje úlohu jednotlivce a to se moc dobře skloubit se závazky k institucím a kolektivu, nedá. Podobně vyzněly již i některé dřívější studie zaměřené do jiných sfér lidského života. Například snižování empatie, větší obavy o svou vlastní osobu, než o globální záležitosti. A také neustále klesající důvěra v instituce, byť jsou jakkoliv velké.

 

Závěr

Zjištěná fakta jsou poněkud ve při s těmi, co ještě v roce 2009 hlásali například Smith a Snell a jejichž závěry jsou stále hodně medializovány. Nyní je jasné, že mladistvým náboženství v jejich životě zaujímá stále menší význam a ve srovnání s jejich dřívějšími vrstevníky se jim zdá méně důležité. Klesají počty těch, kteří se k nějakému vyznání hásí. A ti, co se k němu hlásí, modlení a  meditování věnují stále méně času. Mladí Američané poměrně rychle spějí k sekularismu.

 

Pramen: PLOS One, journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0121454

Datum: 29.05.2015
Tisk článku

Související články:

Duchaření a víru máme v genech z pravěku     Autor: Josef Pazdera (27.05.2014)
Jak věřící vnímají vědu a co k tomu říká Böckenfördův paradox?     Autor: Josef Pazdera (03.02.2015)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz