Jak jihokorejský robot zvítězil v soutěži robotů záchranářů  
První cenu letošní DARPA Robotic Challenge si odnesl robot DRC-Hubo jihokorejského týmu KAIST. V čem spočívaly jeho přednosti?

 


DRC-Hubo, hrdý vítěz soutěže robotických záchranářů. Kredit: DARPA.
DRC-Hubo, hrdý vítěz soutěže robotických záchranářů. Kredit: DARPA.

Čert vem všechna možná mistrovství světa a olympiády. Celoplanetární soutěže robotů, to je něco. V jejich pořádání během posledních let prosluli američtí vojenští vývojáři DARPA, kteří samozřejmě stojí i za nedávnou ostře sledovanou soutěží DARPA Robotic Challenge. Její finále se uskutečnilo ve dnech 5. a 6. června (2015), ve Fairplexu v kalifornské Pomoně. DARPA se rozhodla zorganizovat tuhle soutěž pod dojmem nešťastné katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima I, která v té době patřila mezi dvacítku nejvýkonnějších jaderných elektráren světa. 

Vítězové – tým KAIST. Kredit: DARPA.
Vítězové – tým KAIST. Kredit: DARPA.

V roce 2011 se po ničivém zemětřesení a následných vlnách tsunami v Japonsku odehrálo hodně katastrofálních věcí. Jaderná patálie ve Fukušimě prý ale nemusela být ani zdaleka tak hrozná, kdyby v Japonsku měli k dispozici robota záchranáře, kterého by mohli poslat do zamořené elektrárny ke kriticky významným ventilům. Japonci ale navzdory své pověsti vášnivých tvůrců robotů takového robota neměli, ostatně ani nikdo jiný v světě, reaktorové budovy ve Fukušimě vylétly do vzduchu a důsledky toho neštěstí nás pronásledují dodnes.

DARPA odstartovala soutěž DARPA Robotic Challenge právě proto, aby se taková situace už nikdy neopakovala. Bylo to extrémně náročné klání poloautonomních robotů, software a samozřejmě i lidských operátorů, které simulovalo podmínky reálné katastrofy. Zúčastnily se jej týmy zastupující nejpokročilejší robotický výzkum planety, a měly jen velmi omezený čas na to, aby vyvinuly hardware, software, senzory a systémy ovládání lidskými operátory, potřebné ke splnění úkolů požadovaných DARPA. V červnovém finále museli soutěžící roboti absolvovat trať, která zahrnovala řízení automobilu, otevření dveří, uzavření ventilu, probourání zdi, překonání trosek, chůzi po schodech a vytažení elektrické vidlice (zástrčky) s následným připojením do jiné zásuvky.

 

 

Otevření dveří může být pro humanoidní roboty zničující. Kredit: DARPA
Otevření dveří může být pro humanoidní roboty zničující. Kredit: DARPA

 

Teď už víme, že se absolutním vítězem DARPA Robotic Challenge, z celkem 23 hodnocených týmů, stal humanoidní robot DRC-Hubo jihokorejského týmu Kaist, který si odnesl první cenu – šek na 2 miliony dolarů. Druhou cenu v hodnotě 1 milionu dolarů získal americký tým IHMC Robotics s robotem Running Man a se třetí cenou za 500 tisíc dolarů odešli rovněž američtí Tartan Rescue se svým robotem CHIMP. Jen tyto tři týmy přitom dokázaly splnit všech osm připravených úkolů. Proč ale vyhrál právě DRC-Hubo?

Roboti ve finále soutěže DARPA Robotic Challenge. Kredit: DARPA.
Roboti ve finále soutěže DARPA Robotic Challenge. Kredit: DARPA.


Podle všeho o vítězství DRC-Hubo rozhodla především jeho „transformerová“ povaha. Tenhle robot se totiž umí rychle a elegantně přepnout z módu chůze po dvou do jízdy na kolech. Řada robotů ve finále DARPA Robotic Challenge ztrácela rovnováhu a řítila se na zem při úkolech, jako bylo otevírání dveří nebo prorážení zdi ruční vrtačkou. DRC-Hubo to ale ustál, plnil úkoly rychle a zůstal přitom stát na nohou nebo také někdy na kolech. Nakonec splnil všechny úkoly a projel celou trať nejrychleji ze všech. Zvládl to za 44 minut a 28 vteřin.

Úkoly finále DARPA Robotic Challenge. Kredit: DARPA.
Úkoly finále DARPA Robotic Challenge. Kredit: DARPA.

Podle šéfa týmu Korejského institutu pokročilých věd a technologií (týmu KAIST), kterým je mezinárodně uznávaný expert na humanoidní roboty Jun Ho Oh, nejsou humanoidní roboti v dnešní době stále ještě příliš stabilní. Stačí jen chybička a je zle. Na druhou stranu mají zase humaniodní roboti nesporné výhody oproti jiným typům při práci v lidském prostředí. Proto s týmem zůstali u humanoidního modelu, ale snažili se omezit riziko pádů robota na minimum. Vymysleli různá řešení, ale nejjednodušší z nich nakonec bylo pořídit robotovi kola na kolena.

Podle programového manažera DARPA a organizátora soutěže Gilla Pratta se jako úplně nejdůležitější věc v soutěži ukázala flexibilita. Robot, který se dovede přepnout z chůze na jízdu, je možná těžší a složitější než mnozí ostatní, ale ta schopnost mu poskytuje právě tolik potřebnou flexibilitu. Šéf týmu KAIST Oh považuje za klíčové výhody robota DRC-Hubo, kromě schopnosti jízdy po kolenou, ještě výkonné motory, schopnost rotace těla robota o 180 stupňů, dlouhé ruce, zjednodušené senzory, spolehlivý provoz – hlavně pokud jde o napájení kritických součástí energií, a v neposlední řadě speciálně vyvinutý a vyladěný software, založený na vývojové platformě pro Linux Xenomai.

Ať už si ale první cenu DARPA Robotic Challenge odnesl kdokoliv, vítězem soutěže robotů záchranářů je vlastně celé lidstvo. Až bude příště potřeba zachránit jadernou elektrárnu utažením ventilu v šíleném prostředí, tak tam už nepochybně robot bude a zvládne to. Pokud se to nestane zítra či pozítří, samozřejmě.



Team KAIST's DRC-HUBO Robot Completes Drive Task. Kredit: IEEE Spectrum

 

 




The DRC Tasks. Kredit: DARPA TV




Literatura
IEEE Spectrum 9. 6. 2015, Darpa Robotic Challenge.

 

 

Doporučeno diskutujícími:

Datum: 13.06.2015
Tisk článku

Související články:

Může emoční pouto k robotovi ohrozit jeho výkon na bojišti?     Autor: Stanislav Mihulka (18.09.2013)
Robotický gepard už běhá a skáče bez pupeční šňůry (video)     Autor: Josef Pazdera (31.05.2015)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz