Mločí chytridiomykóza se šíří ze zájmových chovů a je smrtelná pro evropské ocasaté  
Celosvětový úbytek biodiverzity obojživelníků zahrnující zmenšování areálů, pokles početnosti populací až po vymírání druhů je fenomén dobře doložený už přes deset let. Ukázalo se, že nemalou roli na tomto úbytku mají infekční nemoci, které se obchodem se živými zvířaty rozšířily na nová území.

Trnočolek vietnamský. Spolu s obchodem s obojživelníky pro zájmové chovy se z Asie šíří Chytridiomykóza. Kredit: Henk Wallays (henk.wallays@pandora.be)
Trnočolek vietnamský. Spolu s obchodem s obojživelníky pro zájmové chovy se z Asie šíří Chytridiomykóza. Kredit: Henk Wallays (henk.wallays@pandora.be)

Žabí chytridiomykóza a její význam při likvidaci druhů je už téměř ohraný evergreen, takže se pozornost odborníků na pomezí zoologie, veterinární medicíny a ochrany přírody začíná obracet na dosud neznámé patogeny. „Kdo hledá, ten najde“ se v posledních letech začíná, naneštěstí, potvrzovat.

 

Uhynulí evropští čolci horští (Ichthyosaura alpestris). Kredit:  Annelies Jacobs, amphibians http://www.amphibians.org/news/alpine-newt-bsal-mortalities/
Uhynulí evropští čolci horští (Ichthyosaura alpestris). Kredit:  Annelies Jacobs, amphibians http://www.amphibians.org/news/alpine-newt-bsal-mortalities/

Chytridiomykóza mloků už byla na osel.cz představena (zde). Nové výsledky od obrovského výzkumného týmu pod belgickým vedením (Martel et al. 2014), významně doplňují naše znalosti o tomto patogenu. Ihned po zvládnutí kultivace „požírače mloků“ Batrachochytrium salamandrivorans se začalo s pokusy na zjištění potenciálně citlivých druhů. Celkově otestovali 35 druhů obojživelníků, z toho 10 žab, 24 ocasatých a jednoho červora. Zatímco žáby a červora se nakazit nepovedlo, pro evropské a severo-americké ocasaté z čeledí Salamandridae (čolci a mloci) a Plethodontidae (mločíci) jsou výsledky dost znepokojující. Prakticky všichni jedinci z této množiny druhů uhynuli. Trochu naděje skýtá, to že aspoň jeden evropský čolek se ukázal být imunní – čolek hranatý Lissotriton helveticus (mimochodem druh u nás z nejvzácnějších). Výsledek pokusů dále umožnil formulovat hypotézu o možném původu B. salamandrivorans. Asijské druhy z čeledi Salamandridae se totiž nakazit povedlo, plíseň na nich rostla, nicméně byli schopní se s nemocí poprat a uzdravit se. Citlivost k infekci spojená se schopností imunitní odpovědi naznačuje proběhlou společnou evoluci patogenu a hostitele, proto asijské druhy vyšly z infekčních pokusů jako pravděpodobný zdroj nákazy.

 

 

Mlok skvrnitý. Jeho lokální vyhynutí v Holandsku má rovněž na svědomí chytridiomycetní houba. Kredit: Martin Filip + Tereza Procházková, Wikipedia
Mlok skvrnitý. Jeho lokální vyhynutí v Holandsku má rovněž na svědomí chytridiomycetní houba. Kredit: Martin Filip + Tereza Procházková, Wikipedia

Výsledky infekčních pokusů vedly k intenzivnímu vzorkování obojživelníků v obchodní síti. Zpracovalo se přes 2300 vzorků z obojživelníků prodávaných v evropských zverimexech, proclívaných na největším londýnském letišti Heathrow a expedovaných od honkongského prodejce. B. salamandrivorans se najít povedlo. Jednalo se sice „pouze“ o tři jedince trnočolka vietnamského Tylototriton vietnamensis, nicméně dva z těchto jedinců byli do Evropy dovezeni již v r. 2010.

 

 

Dopad mločí chytridiomykózy lze těžko odhadnout. V Holandsku jejím vlivem prakticky vyhynul mlok skvrnitý (Spitzen-van der Sluijs et al. 2013). V Belgii se poblíž Ghentské univerzity před nedávnem našly úhyny čolků horských Ichythyosaura alpestris a lokalita je pod důsledným monitoringem. Už v nejbližších letech patrně uvidíme jakou schopnost přirozeného šíření B. salamandrivorans má. Je ale zřejmé, že největší hrozba tkví v opakovaném zavlečení tohoto patogenu z obrovského objemu obojživelníků v obchodní síti. Ročně se totiž dodo Ameriky a Evropy dováží miliony jedinců desítek druhů původem z Asie (Schloegel et al. 2009). Letos na jaře byla nákaza B. salamandrivorans zachycena ve Velké Británii (Cunningham et al. 2015) a mezi místními ochranáři vyvolala nejvyšší stupeň pohotovosti – B. salamandrivorans je totiž smrtelná pro v Británii kriticky ohroženého čolka velkého Triturus cristatus.

 

Citlivost testovaných druhů na Bsal. Obr. přebraný z citovaného článku Martel 2014.
Citlivost testovaných druhů na Bsal. Obr. přebraný z citovaného článku Martel 2014.

 

Budoucnost volně žijících druhů je proto ve velké míře v rukou teraristů a obchodníků se zvířaty. Je nutné, aby se striktně dodržovala přísná karanténa u nově zakoupených nebo dovezených jedinců, obzvláště východo-asijských druhů ocasatých. Je zásadní všemi prostředky zabránit kontaktu exotických a místních druhů. Infekce se může šířit kontaktem nebo infikovanou vodou, či mokrými předměty. Infekční stádia jsou citlivá na vysušení a vyšší teploty. Při čištění terárií/akvárií s potenciálně infekčními obojživelníky je potřeba odpadní vodu nejdříve ošetřit dezinfekčním prostředkem (Savo, hypermangan apod., v profesionálních provozech je ideální Virkon) než se vypustí do odpadu. Nástroje lze dezinfikovat důsledným vysušením, teplem, vypráním a podobně. V chovech se doporučuje mít vyhrazené nástroje pro jednotlivá chovná zařízení, udržovat povrchy mezi nádržemi suché a čisté, každou rozlitou vodu odstraňovat a povrch čistit. Pro transport používat pouze důsledně vyčištěné nádoby. Pokud dojde k úhynům, NIKDY nevyhazovat kadávery a obsah chovných zařízení do volného prostředí, nebo komunálního odpadu bez předchozí chemické nebo tepelné sterilizace. Kompostovat obsah terária, ve kterém došlo k úhynům, je doslova smrtelným hazardem pro místní obojživelníky.

 

Zoospóra Batrachochytrium dendrobatidis, která pustoší obojživelníky v  Jižní Americe a Austrálii. Kredit:  Dr Alex Hyatt, CSIRO
Zoospóra Batrachochytrium dendrobatidis. Ta pustoší obojživelníky v Jižní Americe a Austrálii. Obrázek je z elektronového mikroskopu. Kredit: Dr Alex Hyatt, CSIRO

 

Zvířata, nebo případné kadávery, lze vyšetřit na přítomnost B. salamandrivorans a B. dendrobatidis pomocí kvantifikační PCR na VFU Brno (autor). VFU Brno (Jiří Vojar) a firma NaturaServis s.r.o. (Roman Rozínek) disponují obdobně spolehlivou metodou LAMP.


Léčba je možná pomocí tepelné terapie, B. salamandrivorans podobně jako B. dendrobatidis nesnáší teploty nad 30°C, pokud je snese chovaný druh, je to nejsnadnější řešení. Použití antimykotik typu itrakonazolu je vysoce účinné, ale vedlejší účinky na obojživelníky se liší druh od druhu, v krajních případech může být samotné ošetření léčivem pro obojživelníky smrtelné. Aktuálně se vyvíjí metody probiotické léčby pomocí symbiotických bakterií, ale pro praktickou léčbu tyto postupy nejsou zatím dostupné.

 

Osobně jsem zastáncem názoru, že zákazy nejsou správné řešení. Dobří a odpovědní chovatelé mají pro ochranu volně žijících obojživelníků (ale i plazů) důležitou roli. Díky teraristice má velké množství lidí možnost ocenit krásu těchto obvykle skrytě žijících druhů. Důsledná karanténa, dodržování hygienických pravidel a zabránění kontaminace volné přírody z chovů musí být ale vnímáno jako zásadní součást běžné chovatelské praxe. Bylo by smutné, kdybychom v budoucnosti museli za čolkem nebo mlokem jít do nejbližší zoo.

 

 

Literatura

Cunningham, A. A., K. Beckmann, M. Perkins, L. Fitzpatrick, R. Cromie, J. Redbond, M. F. O'Brien, P. Ghosh, J. Shelton, and M. C. Fisher. 2015. SURVEILLANCE Emerging disease in UK amphibians. Veterinary Record 176:468-468.

Martel, A., M. Blooi, C. Adriaensen, P. Van Rooij, W. Beukema, M. C. Fisher, R. A. Farrer, B. R. Schmidt, U. Tobler, K. Goka, K. R. Lips, C. Muletz, K. R. Zamudio, J. Bosch, S. Lotters, E. Wombwell, T. W. J. Garner, A. A. Cunningham, A. Spitzen-van der Sluijs, S. Salvidio, R. Ducatelle, K. Nishikawa, T. T. Nguyen, J. E. Kolby, I. Van Bocxlaer, F. Bossuyt, and F. Pasmans. 2014. Recent introduction of a chytrid fungus endangers Western Palearctic salamanders. Science 346:630-631.

Schloegel, L. M., A. M. Picco, A. M. Kilpatrick, A. J. Davies, A. D. Hyatt, and P. Daszak. 2009. Magnitude of the US trade in amphibians and presence of Batrachochytrium dendrobatidis and ranavirus infection in imported North American bullfrogs (Rana catesbeiana). Biological Conservation 142:1420-1426.

Spitzen-van der Sluijs, A., F. Spikmans, W. Bosman, M. de Zeeuw, T. van der Meij, E. Goverse, M. Kik, F. Pasmans, and A. Martel. 2013. Rapid enigmatic decline drives the fire salamander (Salamandra salamandra) to the edge of extinction in the Netherlands. Amphibia-Reptilia 34:233-239.

http://www.savethesalamanders.com/killer-fungusdisease.html

Datum: 13.07.2015
Tisk článku

Nákaza - Cook Robin
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 199 Kč
Nákaza
Cook Robin
Související články:

Badatel čichající k žábám získal cenu Ig Nobel     Autor: Josef Pazdera (08.10.2005)
Žába řve silněji než buchar     Autor: Jaroslav Petr (07.06.2007)
Žába bez plic     Autor: Jaroslav Petr (08.04.2008)
Žába, která si vynalezla zuby v dolní čelisti     Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2011)
Chytridiomykóza obojživelníků stále straší, nejnověji už i mloky     Autor: Vojtech Baláž (07.10.2013)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace