Prstenec devíti záblesků. Kredit: Lajos Balazs.

Neuvěřitelné a totálně ohromující gama záblesky (GRB, Gamma-Ray Burst) jsou nejzářivějšími událostmi ve vesmíru, s nimiž jsme měli tu čest. Jeden takový průměrný záblesk odpálí za pár vteřin tolik energie, kolik hvězda jako naše Slunce vyzáří za celý život, tedy za nepředstavitelných 10 miliard let. Zatím ještě není úplně jasné, co jsou gama záblesky zač, ve velkém podezření je gravitační hroucení masivních hvězd do podoby černé díry. Nikdo při smyslech by nechtěl být očitým svědkem něčeho takového, astronomové ale vítají ohromnou zářivost gama záblesků a využívají je k mapování vzdáleného vesmíru. Teď jsme díky gama zábleskům tak trochu nečekaně vystopovali největší strukturu ve známém vesmíru.

Konkolyho observatoř. Kredit: Civertan / Wikimedia Commons.

Lajos Balazs z Konkolyho observatoře v Budapešti a jeho tým z dat různých vesmírných i pozemních teleskopů vytěžili devět gama záblesků, které k nám všechny přiletěly ze zhruba stejné vzdálenosti 7 miliard světelných let. Když se jejich pozice vynesou na naši oblohu, tak vytvoří prstenec, pokrývající plochu o rozloze více než 70 úplňků. Podle badatelů tyto gama záblesky pocházejí z jedné veliké struktury o délce více než 5 miliard světelných let. Šance, že by taková sestava gama záblesků vznikla úplnou náhodou, je prý nižší než 1 ku 20 tisícům. Navíc, milovníci Pána prstenů jistě oslaví objev prstence z devíti záblesků.

Modré body označují gama záblesky ze vzdálenosti 7 miliard světelných let. Prstenec devíti záblesků uprostřed. Kredit: Lajos Balazs.

Většina soudobých modelů vesmíru tvrdí, že struktura vesmíru je na největších škálách uniformní. Tento takzvaný kosmologický princip vychází z pozorování ranného vesmíru a také reliktního záření, tedy z dat sond WMAP a Planck. Poslední dobou ale kosmologický princip čelí vážným výzvám a dotyčný prstenec mu podle všeho vysolí pořádnou podpásovku. Kosmologický princip totiž počítá s největšími strukturami ve vesmíru o velikosti 1,2 miliardy světlených let, ale prstenec devíti gama záblesků je skoro pětkrát větší.

Model zrození gama záblesku. Kredit: Nicolle Rager Fuller / NSF.

Pozorovaný prstenec gama záblesků by mohl být projekcí útvaru ve tvaru sféry, v níž se odpálilo devět gama záblesků během pouhých 250 milionů let. Pokud by to tak bylo, tak by takovou sféru mohly tvořit kupy galaxií obepínající ohromou kosmickou prázdnotu (void). Tak nějak si vesmír obvykle představujeme, pozoruhodné ale je, že tahle prázdnota by byla minimálně desetkrát větší než nám doposud známé prázdnoty ve vesmíru. 

Balasz sebevědomě podotýká, že pokud se nespletli, tak je jejich Prstenec devíti záblesků v příkrém rozporu se současnými modely vesmíru. Zároveň přiznává, že je to ohromné překvapení a že zatím s kolegy nechápou, jak by něco podobného mohlo existovat. Balasz a spol. teď každopádně chtějí na svém objevu dál pracovat. Budou zjišťovat, jestli by taková struktura přece jenom nemohla vzniknout známými procesy tvorby galaxií a kup galaxií anebo jestli bude nutné modely vzniku vesmíru a galaxií radikálně předělat. 

Literatura
Royal Astronomical Society 5. 8. 2015, Wikipedia (Gamma-ray burst, Cosmological principle)