Dočkali jsme se nových fotek Pluta  
Několik týdnů jsme mohli jen s nostalgií vzpomínat na dny po průletu kolem Pluta, kdy jsme se těšili ze stále nových fotek trpasličí planety. Sonda totiž potřebovala poslat i data z nefotících experimentů. Nyní půst končí a začíná období, o kterém Alan Stern před pár týdny řekl, že v něm budou „pršet fotky“. NASA před několika hodinami zveřejnila snímky Pluta a Charonu a opět je to dech beroucí podívaná.

 

 

Na úvodní fotce, která vznikla složením nových snímků vidíme pohled, jaký by se nám naskytl ze vzdálenosti 1 800 km nad rovníkem Pluta. Náš pohled míří k severovýchodu přes tmavý, krátery posetý region pojmenovaný prozatímně Cthulhu, přes světlejší a hladší ledovou pláň s přídomkem Sputnik. Celá zobrazená oblast má napříč zhruba 1 800 kilometrů. Jde ale o počítačově upravený snímek, jehož účelem bylo poskytnout perspektivu – použité snímky vznikly ve vzdálenosti 80 000 km.

 

 

Mozaika vytvořená ze snímků s vysokým rozlišením. Fotky dorazily na zemi mezi 5. a 7. zářím. Snímku dominuje ledová pláň neoficiálně nazvaná Sputnik Planum, ale vidíme tu i široké spektrum terénů, které tuto pláň obklopují. Nejmenší viditelné objekty mají velikost zhruba 800 metrů, přičemž mozaika pokrývá oblast širokou zhruba 1600 km. Snímky pořídila sonda New Horizons ze vzdálenosti 80 000 kilometrů.  Zdroj: http://www.nasa.gov/
Mozaika vytvořená ze snímků s vysokým rozlišením. Fotky dorazily na zemi mezi 5. a 7. zářím. Snímku dominuje ledová pláň neoficiálně nazvaná Sputnik Planum, ale vidíme tu i široké spektrum terénů, které tuto pláň obklopují. Nejmenší viditelné objekty mají velikost zhruba 800 metrů, přičemž mozaika pokrývá oblast širokou zhruba 1600 km. Snímky pořídila sonda New Horizons ze vzdálenosti 80 000 kilometrů. Zdroj: http://www.nasa.gov/

 

„Pluto nám ukazuje různorodost typů terénu a komplexnost procesů, které překonávají vše, co jsme ve Sluneční soustavě viděli,“ prohlásil o nových fotkách Alan Stern, který se občas ve svých prohlášeních nechává trochu unést. Ale nezazlívejme mu to. Misi New Horizons zasvětil velkou část života a tak si teď právem užívá nasbíraných dat.


Pravdou je, že Pluto neustále překvapuje – prakticky už z prvních fotek po průletu bylo vidět, že tahle trpasličí planeta je mnohem zajímavější, než se čekalo a nejnovější fotky to jen potvrzují. „Kdyby před průletem takhle nakreslil Pluto nějaký umělec, tak bych mu asi řekl, že to přehnal. Ale ono to tam opravdu je,“ dodává Stern.


Snímky, které dorazily v posledních dnech jsou povětšinou s rozlišením 400 m/pixel. Jsou na nich vidět různé útvary – některé připomínají duny, jiné zase pozůstatky po pohybu zmrzlého dusíku, který se jakoby rozlil okolo hor do okolních plání. Nové fotky ukazují jednak krátery posetý – a tedy velmi starý terén, ale hned vedle něj je hladká pláň bez impaktů, která musí být logicky mnohem mladší.

Uprostřed snímku, který pokrývá oblast o šířce 470 km, vidíme zvláštní rozlámaný terén, který leží na severozápadním cípu pláně Sputnik (napravo). Rozlišení snímku je 800 metrů a vznikl ve vzdálenosti 80 000 km. Zdroj: http://www.nasa.gov/
Uprostřed snímku, který pokrývá oblast o šířce 470 km, vidíme zvláštní rozlámaný terén, který leží na severozápadním cípu pláně Sputnik (napravo). Rozlišení snímku je 800 metrů a vznikl ve vzdálenosti 80 000 km. Zdroj: http://www.nasa.gov/


Vědci jsou fascinováni možností, že by na fotkách byly opravdu duny – zdá se to skoro až nemyslitelné – přitom, jak je atmosféra Pluta řídká. William B. McKinnon z Washington University v St. Louis k tomu vyslovil zajímavou domněnku: „Buďto mělo Pluto v historii mnohem hustší atmosféru, která vytvořila tyto útvary, nebo jsou dodnes v činnosti některé pochody, které ještě neznáme. Každopádně je to zatím hlavolam.“

Pohled na oblast širokou zhruba 350 kilometrů ukazuje neuvěřitelnou rozdílnost a pestrost geologických forem terénu. Vidíme zde tmavou, krátery posetou oblast a vedle ní světlý, rovinatý terén Rozlišení snímku je 800 metrů a vznikl ve vzdálenosti 80 000 km.  Zdroj: http://www.nasa.gov/
Pohled na oblast širokou zhruba 350 kilometrů ukazuje neuvěřitelnou rozdílnost a pestrost geologických forem terénu. Vidíme zde tmavou, krátery posetou oblast a vedle ní světlý, rovinatý terén Rozlišení snímku je 800 metrů a vznikl ve vzdálenosti 80 000 km.

 


Odborníci z poslaných fotek zároveň čtou informace o mlhavé atmosféře Pluta. Ukazuje se totiž, že zajímavé projevy – při soumraku mlha rozptyluje dopadající sluneční světlo, které lehce osvětluje i terén ležící na noční straně blízko terminátoru – hranice světla a stínu. Světla není mnoho, ale stačí na to, aby jej zachytily kamery na prolétávající sondě.

 

 

I za hranicí světla a stínu, tedy na noční straně, může být trocha světla. Paprsky se rozptylují v atmoséfře a jemně osvětlují noční stranu. Snímek napravo byl silně zesvětlený, aby byly lépe vidět útvary na povrchu.  Zdroj: http://www.nasa.gov/
I za hranicí světla a stínu, tedy na noční straně, může být trocha světla. Paprsky se rozptylují v atmoséfře a jemně osvětlují noční stranu. Snímek napravo byl silně zesvětlený, aby byly lépe vidět útvary na povrchu. Zdroj: http://www.nasa.gov/
Tento snímek vznikl při zákrytu Slunce Plutem. trpasličí planeta je tu osvětlena z pravé horní strany, přičemž severní pól je nahoře. S minulých týdnech jsme sice viděli podobný snímek, ale tento už je nekomprimovaný, takže má mnohem vyšší kvalitu a vědci z něj mohou vyčíst více informací. Snímek nalevo byl na Zemi zpracován jen minimálně, naopak pravá verze prošla úpravami, kteér měly lépe ukázat vrstevnatost atmosféry. Na levém snímku je vidět, jak jsou krajní oblasti trpasličí planety osvětlené rozptýleným světlem. Zdroj: http://www.nasa.gov/
Tento snímek vznikl při zákrytu Slunce Plutem. trpasličí planeta je tu osvětlena z pravé horní strany, přičemž severní pól je nahoře. S minulých týdnech jsme sice viděli podobný snímek, ale tento už je nekomprimovaný, takže má mnohem vyšší kvalitu a vědci z něj mohou vyčíst více informací. Snímek nalevo byl na Zemi zpracován jen minimálně, naopak pravá verze prošla úpravami, kteér měly lépe ukázat vrstevnatost atmosféry. Na levém snímku je vidět, jak jsou krajní oblasti trpasličí planety osvětlené rozptýleným světlem. Zdroj: http://www.nasa.gov/
Snímek měsíce Charon pořízený zhruba 10 hodin před nejbližším průletem.kolem Pluta (vzdálenost 470 000 km). Jde o nekomprimovanou verzi snímku představeného jen pár hodin po průletu. Vidíme zde tektonické zlomy, relativně rovné pláně i krátery v pravé dolní části. Nejmenší útvar má velikost 4,7 km.  Zdroj: http://www.nasa.gov/
Snímek měsíce Charon pořízený zhruba 10 hodin před nejbližším průletem.kolem Pluta (vzdálenost 470 000 km). Jde o nekomprimovanou verzi snímku představeného jen pár hodin po průletu. Vidíme zde tektonické zlomy, relativně rovné pláně i krátery v pravé dolní části. Nejmenší útvar má velikost 4,7 km. Zdroj: http://www.nasa.gov/
Porovnání komprimovaného snímku Charonu (vpravo), který jsme spatřili 15. července a nekomprimovaného (vlevo), který dorazil před pár hodinami. Rozdíl v ostrosti a detailech je vidět na první pohled.  Zdroj: http://www.nasa.gov/  Koláž: Autor
Porovnání komprimovaného snímku Charonu (vpravo), který jsme spatřili 15. července a nekomprimovaného (vlevo), který dorazil před pár hodinami. Rozdíl v ostrosti a detailech je vidět na první pohled. Zdroj: http://www.nasa.gov/ Koláž: Autor

 

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-spherical-mosaic-9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-surface-features-9-11-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-chaos-region-9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-dark-areas-9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-twilight_9-10-15.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-composite-haze-image-9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_9-10-15.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz

Autor: Dušan Majer
Datum: 11.09.2015
Tisk článku

Atlas klíčních rostlin polních plevelů - Hamouz Pavel, Hamouzová Kateřina
 
 
cena původní: 275 Kč
cena: 256 Kč
Atlas klíčních rostlin polních plevelů
Hamouz Pavel, Hamouzová Kateřina
Související články:

Sonda New Horizons je jen desítky hodin od primárního cíle     Autor: Vladimír Pecha (14.07.2015)
Fotky Pluta pro Vás, pane Vítku!     Autor: Dušan Majer (16.07.2015)
Na Plutu tečou ledovce     Autor: Dušan Majer (28.07.2015)
Příprava na druhé dějství New Horizons     Autor: Dušan Majer (15.08.2015)



Diskuze:

Fascinující

Lukáš Kment,2015-09-13 20:21:07

Fascinující je už jen to, že tyto záběry máme díky dnes již více jak 10 let staré technice.

Odpovědět


Re: Fascinující

Juraj Chovan,2015-09-14 10:26:30

Nie som odborník na kozmonautiku ale myslím že ide o techniku starú aspoň 20 rokov. Podľa mňa si NASA nedovolí poslať na 10 rokov dlhú misiu súčiastky ktoré predtým neboli porovnateľne dlho testované v porovnateľných podmienkach že to vydržia.

Tipujem že v NASA majú laboratórium simulujúce podmienky vo vesmíre (vákuum, nízka teplota, rádioaktívne žiarenie intenzitou a zložením podobné kozmickému žiareniu) a v tomto labáku skladujú všetky hi-tech hračky u ktorých je predpoklad že sa pri výskume kozmu môžu zísť. Ak sa plánuje 10 ročná misia, vyskladá sa zo súčiastok u ktorých je overené že danú dobu v daných podmienkach vydržali.

Netuším či to naozaj takto funguje, snáď tu zareaguje niekto kompetentnejší. A možno je to zaujímavý podnet pre autorov Osla urobiť o tom samostatný článok :)

Odpovědět

Fascinující snímky ze vzdálenosti ?cca 5 světelných hodin

Josef Hrncirik,2015-09-12 11:44:54

Jaká energie byla prakticky použita k přenosu 1 bitu na tuto vzdálenost?
Nebo i jen něco:
? prostorový úhel vysílání sondy ? výkon ? frekvence ? kódování informace ? oprava chyb přenosu ? bity/s

Odpovědět


Re: Fascinující snímky ze vzdálenosti ?cca 5 světelných hodin

Vojtěch Kocián,2015-09-12 21:50:00

High gain anténa má talíř o průměru 2,1 metrů, vysílá v úhlu 0,3 stupně v pásmu X (8 až 12,5 GHz) rychlostí 1000 b/s. Kódování a opravu chyb jsem narychlo nenašel. RTG zdroj dodává sondě asi 200 W, takže vysílač musí mít výkon menší. Kdybychom vzali, že vysílač si vezme 100 W, tak na vyslání jednoho bitu je potřeba energie 0,1 J. Energie dodaná zde na Zemi na získání (příjem, zesílení, dekódování) toho bitu, bude mnohonásobně větší. Antény Deep Space Network nejsou žádní drobečci. Ještě horší to bude s vysíláním dat na sondu.

Zdroj: http://pluto.jhuapl.edu/Mission/Spacecraft/Systems-and-Components.php

Odpovědět


Díky, stačí až, až.

Josef Hrncirik,2015-09-13 12:55:25

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace