Veliké a záhadné magnetické hvězdy  
Proč mají veliké hvězdy v systému Epsilon Lupi mohutná magnetická pole? Ve vzdálenosti 500 světelných let čeká na rozlousknutí astronomická hádanka.

 

Těsná dvojhvězda velkých magnetických hvězd. Kredit: Volkmar Holzwarth, KIS, Freiburg.
Těsná dvojhvězda velkých magnetických hvězd. Kredit: Volkmar Holzwarth, KIS, Freiburg.

Zhruba třetina hvězd v Mléčné dráze není osamocená a obíhá kolem svých partnerů ve vícehvězdných systémech. Vždycky je to zajímavá podívaná, která přináší cenná data pro výzkum hvězd i jiných pozoruhodností, někdy se ale objeví takový hvězdný systém, který doopravdy dokáže překvapit. Jeden z nich nedávno objevil Matt Schultz z Queen's University v kanadském Ontariu. S kolegy zjistil, že hvězdný systém Epsilon Lupi má v sobě víc, než by se na první pohled zdálo.


Využili k tomu data Canada-France-Hawaii Telescope, který pracuje na havajské vyhaslé sopce Mauna Kea. U Schulze by se to dalo očekávat, je to totiž člen mezinárodního týmu Binarity and Magnetic Interactions in various classes of Stars – BinaMIcS, který vede Evelyne Alecian z Univerzity v Grenoblu. Tenhle tým se zabývá magnetickými vlastnostmi hvězd v těsných dvojhvězdách.

Epsilon Lupi je čtvrtým nejjasnějším hvězdným systémem souhvězdí Vlka z jižní oblohy, vzdáleným od nás asi 510 světelných let. Tvoří ho těsná dvojhvězda dvou masivních modrobílých hvězd spektrální třídy B, každá z nich s hmotností kolem 8, dle jiných pramenů 13 a 12 Sluncí. Těsnou dvojhvězdu ještě doplňuje bílá hvězda spektrální třídy A o hmotnosti cca 8 Sluncí, která v systému oběhne jednou za 64 let.

Hvězdy ve dvojhvězdě jsou doopravdy natěsno, oběhnou se jednou za 4 a půl dne. Zvláštní a záhadné je na nich především to, že jsou obě magnetické. Relativně chladné hvězdy, jako je třeba naše Slunce, mají svá magnetická pole, protože jim je ve svrchních vrstvách vytváří mohutné konvekční proudění. Horký materiál hvězdy typu Slunce stoupá vzhůru, ochlazuje se a zase klesá dolů. Jenže ve svrchních vrstvách velkých hvězd by nemělo být žádné konvekční proudění a tudíž ani žádné magnetické pole. Navzdory tomu asi 10 procent masivních hvězd má silné magnetické pole, takže tu máme slušnou záhadu.

 

 


Kde se mohlo vzít magnetické pole u velikých hvězd? Odborníci opatrně navrhují dvě možná vysvětlení, přičemž obě dvě počítají s takzvanými fosilními magnetickými poli. Takové magnetické pole by se mělo vytvořit v určité chvíli v minulosti masivní hvězdy a pak by bylo zafixováno k jejímu povrchu, kde by vydrželo až do dneška.

 

 

Canada-France-Hawaii Telescope. Kredit: Marcel VanDalfsen / Wikimedia Commons.
Canada-France-Hawaii Telescope. Kredit: Marcel VanDalfsen / Wikimedia Commons.

 

Podle jedné z hypotéz se fosilní magnetické pole velkých hvězd vytváří v době jejich vzniku, podle té druhé se to stane, když se srazí dvě hvězdy v těsné dvojhvězdě a jejich materiál víří ve zběsilém zmatku. Objev těsné magnetické dvojhvězdy Epsilon Lupi podle Schulze prakticky vylučuje představu, že velké magnetické hvězdy vznikají při splynutí těsné dvojhvězdy. Modré hvězdy těsné dvojhvězdy Epsilon Lupi očividně splynuté nejsou a mají magnetická pole jako blázen. Záhada ale z velké části zůstává záhadnou. Podle dat týmu BinaMIcS mají necelá 2 procenta masivních hvězd v těsných dvojhvězdách mohutná magnetická pole a stále není moc jasné proč.

Schulz a spol. zatím zjistili, že magnetická pole hvězd těsné dvojhvězdy Epsilon Lupi jsou zhruba stejně silná, jsou ale přibližně opačně orientovaná. Není prý ani vyloučeno, že obě hvězdy sdílejí společné magnetické pole. Hvězdy ve dvojhvězdě systému Epsilon Lupi jsou tak blízko u sebe, že se jejich magnetosféry pravděpodobně stále dotýkají. Jestliže to tak je, tak možná magnetická pole fungují jako gigantická brzda, která obě hvězdy brzdí na oběžných drahách a vhání je navzájem do náruče. Zdá se, že v systému Epsilon Lupi časem dojde k velkolepé srážce.



Literatura
Royal Astronomical Society 11. 9. 2015, arXiv 1507.05084, Wikipedia (Epsilon Lupi).

Datum: 11.09.2015
Tisk článku

Související články:

Neznámý typ magnetaru     Autor: Petr Sobotka (28.09.2008)
Jak vznikají nejsilnější magnetická pole vesmíru?     Autor: Stanislav Mihulka (31.07.2013)
Silný magnetar v srdci Mléčné dráhy     Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2013)
Jsou superjasné supernovy poháněné magnetarem?     Autor: Stanislav Mihulka (30.10.2013)



Diskuze:

Superkavitace časoprostorem ?

Pavel Psenak,2018-10-24 13:31:21

Možná se jedná o tak rychle a extrémně urychlené částice, že zákony Standardního modelu fyziky "jaksi nejsou schopné zjistit" a zpětně reagovat na to, že tyto částice překonávaly rychlost světla (a tím u takto urychlených částic nestihne nastat efekt nárůstu hmotnosti nade všechny meze). Přitom tyto částice začnou v okamžiku překonávání mezní rychlosti superkavitovat časoprostorem a zapouzdří se do vlastní časoprostorové bubliny (defakto do vlastního mimoprostoru v rámci "vnějšího" časoprostoru, kterým superkavitují) a tím se mimořádně omezí interakce s okolním časoprostorem, kterým se taková bublina pohybuje způsobem v podstatě odpovídajícím opaku warpování. Pokud by se tato hypotéza blížila pravdě, tak by z toho plynula další i záležitost. Jednalo by se o složené objekty, které by se skládaly minimálně z urychlených částic a jejich vlastních časoprostorových pouzder, přičemž by časoprostorové pouzdro nemuselo obsahovat jen vlastní částici, ale i vakuum ve fázi odlišné od fáze vakua "vnějšího" časoprostoru. Při náhodné a mimořádně vyjímečné interakci takovýchto objektů s okolním světem by tak bylo asi dost těžké odlišit co bylo vlastně detekováno. Jestli samotná částice nebo právě se hroutící časoprostorové pouzdro nebo interkace právě osvobozené fáze vnitřního vakua s fází vnějšího vakua. Možná by bylo dobré se zamyslet i nad tím zda stále záhadná dualita vlna - částice není obdobným jevem, kdy hledáme jeden objekt tam, kde jich může být více spojených do jednoho komplexního objektu.

Odpovědět


Re: Superkavitace časoprostorem ?

Pavel Psenak,2018-10-24 13:42:18

Omluva ! Toto měl být příspěvek ke článku o záhadných částicích vylétajících z antarktického ledu :-) .

Odpovědět

Koule z metanu a vody

Pavel Krajtl,2015-09-12 21:45:06

Myslím, že po povrchu Pluta se prohánějí proudy metanu a vodní páry v závislosti na teplotě a tlaku podobně jako to dělají páry lihu a vody v destilačním přístroji, tedy samozřejmě za jiných tlaků a teplot.
V důsledku střídání krystalizace, sublimace, tání, vypařování, desublimace... vznikají ostrůvky vody a ostrůvky metanu, které při střídání krystalizace, sublimace, tání, vypařování, desublimace... se nerovnoměrně jako jakési "usazeniny" odpařují, desublimují, tají... a touto diferencí vznikají patřičné "průvany" "průplachy" "kry" či chcete-li "duny".
...Až to někdo spočítá, jak to vlastně je, a začne se mluvit o Plutometeroologii, budou tyhle snímky v učebnicích historie sluneční soustavy jako titulní obrázky oboru.

Odpovědět


Re: Koule z metanu a vody

Radoslav Vesely,2015-09-16 21:02:03

Tento prispevok ste dal omylom do nespravneho hrnicku.

Odpovědět

Nebylo. Démon prý energeticky zkrachuje při přechodu na další úkol. Vynulování pamětí ho zruinuje.

Josef Hrncirik,2015-09-12 19:30:44

Možná se to nějak feromagneticky samovolně nějak uspořádá.
Ale to by bylo uspořádání a sjednocení zadarmo.
Nejspíše je to tedy magnetický fázový přechod.
?Stačí toto zaklínadlo?
Zkuste prosím najít něco lepšího.
Díky.

Odpovědět


Mám něco jiného

Petr Kr,2015-09-14 08:31:48

Jde o jasný důkaz existence vyspělé civilizace, která takto získává energii bez nutnosti přeměny tepelné energie na elektrickou.

Odpovědět

? je možné zjednodušeně říci, že

Josef Hrncirik,2015-09-12 11:06:44

magnetické pole vzniká vlivem převážně uspořádaného pohybu nábojů jednoho druhu které jsou a)ve výrazném přebytku (pak by ale vznikl asi nesmírný el. potenciál)
b) výrazně pohyblivější či s výrazně uspořádanějším (kruhovitějším?) pohybem
c) úplně jinak, jiným mechanizmem
Nechce se mi to hledat, mám jinou specializaci.
Díky předem.

Odpovědět


Re: ? je možné zjednodušeně říci, že

Ladislav Strnad2,2015-09-12 18:37:20

Treba je tam on-line Maxwellův démon 2. stupně, který jedny elektrony posílá doprava a druhé doleva.... Bylo by to prijatelné? :-) (nejsem odborník).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz