Rozbouřil meteorit na konci křídy divoké soptění?  
Třeba nemá smysl se ptát, jestli neptačí dinosaury vyhubil meteorit nebo gigantické soptění. Co když meteorit v Chicxulubu otevřel stavidla vulkánům v Dekkánu a dinosauři to odnesli?

 

Úžasný svět dekkánských trapů. Kredit Mark Richards / UC Berkeley.
Úžasný svět dekkánských trapů. Kredit Mark Richards / UC Berkeley.

Asi už nemá moc smysl psát, jak jsou masová vymírání děsivá a divácky atraktivní, a jak jsou stále záhadná, protože u žádného z Velké pětky vymírání přesně neznáme sled událostí, který vedl ke katastrofě a rozvratu života na Zemi. Jenže vědcům to nedá a stále se snaží dozvědět se víc. Zatím nejmladší masové vymírání na konci křídy má v tomhle směru výsadní postavení, protože k němu máme nejvíc dokladů a lidem je dinosaurů líto.

Paul Renne v dekkánských trapech. Kredit: Mark Richards/UC Berkeley.
Paul Renne v dekkánských trapech. Kredit: Mark Richards/UC Berkeley.


U vymírání na konci křídy (před 66 miliony let) jsme již delší dobu svědky epického zápasu dvojice nejvíce přijímaných hypotéz. První z nich zahrnuje monumentální dopad několikakilometrového tělesa, jehož střed leží v oblasti mexického Chicxulubu. Původně okrajová představa zpočátku čelila silné nedůvěře, pak se ale vše zlomilo a nakonec se z ní stal docela konzervativní mainstream. Jejím vyzyvatelem je hypotéza s ohromujícím soptěním v indickém Dekkánu (a velmi širokém okolí). Momentálně se zdá, že k dopadu meteoritu i ke gigantickému soptění doopravdy došlo, a to právě v době vymření dinosaurů i velké části křídové fauny a flory. A stále častěji se ozývají hlasy, že nejde o dva náhodně související průšvihy, ale o jednu velkolepou katastrofu.

Myslí si to i Paul Renne z Kalifornské univerzity v Berkeley a jeho kolegové, kteří dospěli k názoru, že jak meteorit, tak i sopečné výlevy proběhly prakticky současně. Přesněji řečeno, podle nového datování to v obou případech bylo v rozmezí 50 tisíc let od vyhynutí neptačích dinosaurů. Podle Renneho je v podstatě nemožné odlišit působení dopadu meteoritu a soptění v Dekkánu na pozemský život. Ani jedno nebylo pěkné a dohromady to byla katastrofa.

Dekkánské trapy, tedy jejich část, která je na souši. Kredit: Paul Renne, Berkeley Geochronology Center & UC Berkeley.
Dekkánské trapy, tedy jejich část, která je na souši. Kredit: Paul Renne, Berkeley Geochronology Center & UC Berkeley.


Spoluautor výzkumu a Renneho kolega z Berkeley Mark Richars je vlastně jedním z těch, kdo původně navrhli, že dopad tělesa v Chicxulubu rozpumpoval výlevy lávy v Dekkánu. Ve snaze prověřit tuhle pozoruhodnou hypotézu Renne, Richards a jejich kolegové nasbírali vzorky v dekkánských trapech východně od Bombaje, které pokryly celé dlouhé časové období od počátku výlevů lávy v Dekkánu až po jeho závěr, asi půl milionu let po slavném konci velkých dinosaurů. Vzorky pak analyzovali pomocí vysoce přesného izotopového datování argon 40 / argon 39.

Mark Richards. Kredit: Jim Block / UC Berkeley.
Mark Richards. Kredit: Jim Block / UC Berkeley.

 


V článku pro časopis Science Renne a spol. popisují, jak si dekkánské trapy dlouhou dobu jen tak spokojeně vulkanicky bublaly. Pomalu a plynule vytékala láva a dinosauři se na to nejspíš jen tak znuděně dívali. Pak ale v Chicxulubu dopadl meteorit a všechno se změnilo. Láva se v Dekkánu a širokém okolí začala vylévat dvakrát intenzivněji a méně plynule. Změnila se i chemie výlevů lávy. Podle Renneho zběsilý náraz nebeského posla otřásl zemskými hlubinami, což mělo vliv na magmatické krby pod dekkánskými trapy. Renne vlastně přiznává, že ještě nemají úplnou jistotu, ale těsné spojení mezi chicxulubským meteoritem a soptění dekkánských trapů je prý stále zřetelnější. Je pravda, že pozorované změny ve fungování výlevů lávy mohlo způsobit i „domácí“ devastující zemětřesení pocházející z vnitřku zemských hlubin, ale časová shoda s dopadem meteoritu se opravdu nedá přehlédnout.

Renne teď plánuje získat ještě víc vzorků z dekkánských trapů a ještě přesněji datovat sled neblahých událostí, které pohřbily neptačí dinosaury a spolu s nimi i většinu druhů organismů na planetě. Richards zase pracuje s experty na vulkanismus a snaží se pochopit, jak mohl úder několikakilometrového meteoritu dramaticky ovlivnit průběh velkoplošných výlevů lávy.



Video: The delicate balance between Chicxulub impact and/or Deccan traps



Literatura
University of California, Berkeley 1. 10. 2015, Science 350: 76-78, Wikipedia (Deccan Traps, Argon–argon dating).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 06.10.2015
Tisk článku

Obydlený meteorit - Kysilka Miloš, Tonzarová Hana, Weinberger Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 130 Kč
cena: 115 Kč
Obydlený meteorit
Kysilka Miloš, Tonzarová Hana, Weinberger Jiří
Související články:

Chicxulubský asteroid definitivním viníkem vymírání na konci křídy?     Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2010)
Neptačí dinosaury vyhubila … smůla     Autor: Stanislav Mihulka (04.08.2014)
Meteorit na konci křídy zasáhl Zemi uprostřed intenzivního soptění     Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2014)



Diskuze:

Laický názor

Frantisek Kroupa,2015-10-07 20:34:22

Že na Zemi dopadl veliký astroid si umím představit, že by to mohlo mít pro tehdejší faunu či flóru závažné důsledky také, ale podle mne by se situace musela relativně rychle ustálit (desítky - stovky - tisíce let maximálně; viz v malém Théra, Vesuv, Krakatoa apod. - za pár roků jsou stopy překryty oním životem). Jenomže ty nešťastné druhohorní ještěrky se trápily nejméně ještě další milióny let, a to mi prostě nesedí. Čekal bych totiž, že nejhorší podmínky pro přežití by měly být bezprostředně (týdny, měsíce, možná roky) po výbuchu (tj. tma, smrad a žádné žrádlo) a pak by se postupně zlepšovaly. Tak co s tím?

Odpovědět


Re: Laický názor

Rdi Dlo,2015-10-08 10:16:42

Zdravím!
Váš příklad uvažuje jen druhou půlku katastrofy = sopky. Ne první = meteorit. Pokud by se spojily vlivy obou katastrof včetně podstatně většího soptění než u historicky známých sopek, určitě došlo k značným změnám života již od rostlin. Také nikdo neví, jaké nebiogenní prvky se uvolnily, s čím v ovzduší reagovaly a co to udělalo s živou přírodou. Příkladem změn v mnohem krotším měřítku jsou změny flóry v nejnižších patrech po povodních 2002 v izolovaných lokalitách např. na říčních ostrovech.
Tedy se "nešťastné ještěrky" mohly trápit dost dlouho, protože se změnila potravinová základna pro mnohé druhy a ony neměly prostě co do huby. Nakonec se někde na Oslu objevilo, že dinos požírali svá mláďata. Tato strategie se pokud vím objevuje jen u některých druhů hmyzu. U větších zvířat by byla kontraproduktivní.
Samozřejmě se snažily přizpůsobit, někde v Nature jsem kdysi četl, že někteří dinos přešli na teplokrevnost. Leč vše pozdě, asi jako když Západořímská říše jmenovala barbary v 5. století do senátu doufajíc v přežití již skomírající státní formy.

Odpovědět

To že

Mojmir Kosco,2015-10-07 07:55:46

Dopad meteoru do zemské kůry vyvolá seizmickou odezvu je myšlenka která tu zaznívá už dlouho.Spíš by bylo zajímavé jaký nejmenší a nejpomalejší kámen k vyvolání dostatečné změny stačí .Taky dopad do kritického místa (bosporská zátka ,střední Amerika) by mohl napomoct k odhadu i jiných klimatických zvratů přičemž ten před 10000 lety by mne zajímal nejvíc

Odpovědět


Re: To že

Martin Plec,2015-10-07 08:32:30

Jak známo, může stačit mávnutí motýlího křídla. :-)

Zánik čtvrtohorní megafauny a zánik cloviské kultury se občas dává do souvislosti s pádem obřího meteoritu nebo komety v Severní Americe někdy na konci doby ledové (12,9 tis. let). Kráter po dopadu nezbyl, protože meteorit prý spadl do kilometrové vrstvy ledovce, který pak roztál. Některé nepřímé důkazy (mikrodiamanty, požáry, silné prachové vrstvy) jeho existenci naznačují, jiné (ledovec ve skutečnosti nebyl kompaktní a všude tak mocný, takže by stopy po kráteru nějaké být musely) tuto hypotézu podrývají. Pro podrobnosti je nutno se podívat na web.

Odpovědět

Je to novinka?

Pavel A1,2015-10-06 18:46:04

Před několika lety jsem viděl dokument (už tehdy několik let starý) zabývající se následky dopadu velkého meteoritu. A už tam ukazovali jak počítačové modely, tak i experiment (střelba do skleněné koule) že při impaktu dojde k největším škodám na druhé straně Země, než kam ten meteorit dopadl. Vysvětlení bylo, že v okamžiku dopadu se začnou všemi směry od místa dopadu šíři rázové vlny, které většinu energie odnážejí, ale ty se setkají na opačné straně Země a zde se pak uvolní tolik energie, že roztaví sloupec zemské masy až k jádru. Takto podle nich vznikají plášťové hřiby. A už tam dávali Dekkánské trapy do souvislosti s Chicxulubským meteoritem, Sibiřské trapy taky s jedním kráterem a snažili se identifikovat dopadové krátery pro všechny plášťové hřiby, podle mě ne příliš přesvědčivě. Ale jestli mají pravdu, jeden velký kráter by měl být v Antarktidě pod kilometrem ledu.

Od té doby jsem to, že dopad kráteru způsobí sopečnou činnost na protilehlé straně Země, slyšel několikrát, pokaždé jako zbrusu novou myšlenku a pokaždé zavrženou.

Odpovědět


zaostření na 2. straně nemůže být ostřejší než na 1.

Josef Hrncirik,2015-10-06 19:04:18

pokazí se směr i synchronizace (fáze).
Potom by se to znovu lépe zaostřilo v místě dopadu ad. infinum.

Jádro se z hlediska rychlosti vln a dráh bude chovat jako rozptylka zcela jednoznačně

Odpovědět


Re: zaostření na 2. straně nemůže být ostřejší než na 1.

Martin Jahoda,2015-10-08 22:57:53

Jadro se bude chovat jako spojka. Ma vetsi hustotu. Sam pouzivam sklenene kulicky jako cocky pro infradetektory. Jinak kdyz se kouknete na globus tak zjistite ze obe udalosti lezi temer presne naproti sobe.

Odpovědět


Re: Re: zaostření na 2. straně nemůže být ostřejší než na 1.

Pája Vašků,2015-10-09 12:03:26

Trapy se začaly ve velkém tvořit půl milionu let před dopadem meteoritu (patří k nim kromě Dekkánské plošiny také část na Madagaskaru, celé Seychely, Maledivy ap., Indie má v místě trapů minimálně dva rifty a pokud to vše najelo na horkou skvrnu, tak se není co divit, že tam měli úplnou sopečnou Hawai ap.) a pak trvaly ještě půl milionu let po tom. Hranice KT se stronciem a popelem je asi v polovině souvrství trapů. To co vědci tvrdí je, že z průběžného vylévání lávy se po KT stalo jen občasné vylévání lávy s trochu jiným složením a o větším jednorázovém objemu.
Místo impaktu a a místo kde jsou trapy neleželo naproti sobě. Mezi protilehlé místo impaktu a trapy by se vešla ještě celá Austrálie na šířku (delší stranou) a ještě by kus zbylo. Vnitřek Země je různě rozvrstvený, vrstvy mají různou hustotu, pružnost, materiálové složení a skupenství (tekuté vnější jádro). Navíc nejsou uspořádány úplně hladce soustředně a pravidelně jako cibule. Zemětřesné vlny P a S se v tom rychle rozptýlí, zaostření na protilehlém místě je nesmysl. (http://geologie.vsb.cz/jelinek/Nauka_o_Zemi_PTO_htm_files/141.jpg) Může se konat malé lokání zaostření na mnoha různých místech po celé zemi. Zemětřesení po dopadu jistě prošlo několikrát celou zeměkoulí a na sopečnou činnost to vliv jistě mělo.

Odpovědět


Re: Re: Re: zaostření na 2. straně nemůže být ostřejší než na 1.

Pavel A1,2015-10-10 12:18:00

Co se týče odhadu času vzniku Dekkánských trapů a dopadu meteoru, viděl jsem odhady od trapy jsou o půl miliónu let starší až po trapy jsou o půl miliónu let mladší. Jedna studie tvrdila, že změřila čas s přesností 50 000 let a že v rámci této přesnosti jsou obě události nerozlišitelné. Kdyby opravdu bylo jasné KT rozhraní uvnitř trapů, asi by se diskuse s tak velkými časovými rozdíly nevedla. Nebo je ten objev KT rozhraní uvnitř trapů nějaká žhavá novinka?

Vlny se šíří hlavně pláštěm (P-vlny), pevné jádro P-vlny (téměř) nepřenáší a plášť je poměrně homogenní.

Odpovědět


Re: Re: zaostření na 2. straně nemůže být ostřejší než na 1.

Josef Hrncirik,2015-10-09 16:35:58

má větší hustotu ale ještě větší modul a vlna se v něm šíří rychleji, jako v středu rozptylky.
Z místa dopadu jdou ale sférické, nikoliv rovinné vlnoplochy, navíc fázové rozdíly nutně zmenší (rozloží účinek v čase, ev. ho i částečně vyruší).
Spouštěčem se to může stát, ale rozptýlení energie v čase a ploše asi bude příliš velké.
Na opačné straně koule se však může jako prvotní impulz projevit tahová vlna, která uváděné sklo ničí víc než tlaková při stejné výchylce.

Odpovědět

cit.: lidem je dinosaurů líto.

Rdi Dlo,2015-10-06 18:29:57

Vědci bádají nebo jsou motivováni lítostí k jednomu z nesčetných vyhynulých druhů?
Ta "lítost" mi připomíná dinománii podnícenou U.S. filmy.
Dokonce v Botanické zahradě v Praze je upoutávka na otisk "slepičího chodidla" v kameni údajně patřící dinosaurovi. Přitom v japonské zahradě jsem nalezl další 2 otisky v kamenech. Že by se dinos proháněli ausgerechnet v pozdějším lomu, kameník šutr správně štípnul a zahradník kámen správně položil?
Škoda že tam není i kousek zkamenělého dinosaura, jen ty tzv. stopy.

Odpovědět

ROZBO(U)ŘÍ Jihhad Yellowstone nebo alespoň St. Andrew?

Josef Hrncirik,2015-10-06 14:46:28

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace