Většina planet jako je Země se ještě nezrodila  
Alespoň podle nového výzkumu vědců Space Telescope Science Institute. Možná by to vysvětlovalo, proč jsme ve vesmíru tak sami.

 

Vzniklo zatím jen málo Zemí? Kredit: NASA, ESA, & G. Bacon (STScI).
Vzniklo zatím jen málo Zemí? Kredit: NASA, ESA, & G. Bacon (STScI).

Pozorní čtenáři OSLA si jistě všimli, že Sluneční soustava a potažmo Země vznikly poměrně dávno a vesmír tehdy nebyl zase tak starý. Měl za sebou dvě třetiny své dosavadní existence nebo opačně, naše planeta už tu je 4,6 miliardy let, celou třetinu délky života vesmíru. Co když ale právě tohle, vznik Země ve vesmíru, který nebyl tak starý, způsobuje, že vesmír kolem nás nekypí cizími civilizacemi?

Peter Behroozi. Kredit: UCSC.
Peter Behroozi. Kredit: UCSC.


Podle čerstvé studie, kterou mají na svědomí Peter Behroozi a Molly Peeples ze Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimoru, totiž zatím vzniklo jen relativně málo planet, které by byly přívětivé k životu pozemského typu. Samotná Země sice reálně není tak stará, když si ale podle Behrooziho a Peeplesové vezmeme všechny planety, které by měly vzniknout ve vesmíru, tak Země vznikla doopravdy brzo. Podle jejich výpočtů se zatím ve vesmíru objevilo jen 8 procent planet podobných Zemi a celých 92 procent jich teprve vznikne. 

Behroozi a Peeplesová dali dohromady modely vzniku a vývoje galaxií a modely vzniku planet, a z nich pak odhadovali svá obtížně představitelná čísla. Vycházejí přitom z různých předpokladů, včetně toho, že mezihvězdný plyn, který se dnes nachází v předpokládaných galaktických halo temné hmoty, bude i nadále chladnout, vytvářet mračna a v nich pak hvězdy s planetárními systémy.

Molly Peeples. Kredit: M. Peeples.
Molly Peeples. Kredit: M. Peeples.


Když byl vesmír starý pár miliard let, tak v něm vznikaly hvězdy jako na běžícím pásu. Z velké části se ale skládaly jenom z vodíku a helia, těžších prvků v nich bylo jen poskrovnu. V dnešní době vznikají ve vesmíru hvězdy s mnohem nižší intenzitou, podle všeho je ale stále k dispozici spousta materiálu a hvězdy se budou tvořit ještě velice dlouho.

Logo Space Telescope Science Institute


Logo Space Telescope Science Institute

Pokud jde o planety, odborníci dnes odhadují, že v Mléčné dráze je kolem 1 miliardy planet velikostí podobných Zemi. Podstatná část z nich by přitom měla být kamenných, tak jako je Země. Když si vezmeme, že ve známém vesmíru je kolem 100 miliard galaxií, tak počet kamenných planet uniká běžné představivosti. Přesto by takových planet ještě mělo vzniknout mnohem víc, než jich teď ve vesmíru je. Jen obtížně můžeme odhadnout, kdy vyhasne poslední hvězda, ale podle všeho to bude trvat doopravdy nesmírně dlouho.

Badatelé si tipují, že se budoucí Země budou objevovat spíše uvnitř ohromných kup galaxií a také v trpasličích galaxiích. Naše Mléčná dráha už ale podle všeho spotřebovala většinu plynu, který měla k dispozici na tvoření nových hvězd. Jak se zdá, tak není vyloučeno, že kolem nás nejsou mimozemské civilizace prostě proto, že jsme jedněmi z prvních. Takové štěstí jsme si ani nezasloužili.Vývoj života od nanicovatých buněk ke kosmické civilizaci očividně trvá zhruba 4 miliardy let a zřejmě nás mnoho civilizací nemohlo předstihnout. Pokud by to tak bylo, tak před sebou máme celý prázdný vesmír, který je celý natěšený na to, až ho objevíme. Dokážeme to ale nějak smysluplně využít?

 

 


Video:  Is there a maximum mass for star formation?


Literatura
Space Telescope Science Institute 20. 10. 2015, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 454: 1811-1817.

Datum: 21.10.2015
Tisk článku

Související články:

Jak běžné jsou obyvatelné planety u hvězd jako Slunce?     Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2011)
Nejméně šestinu hvězd Mléčné dráhy obíhá planeta velikosti Země     Autor: Stanislav Mihulka (09.01.2013)
Kolik Zemí by mohl mít hvězdný systém snů?     Autor: Stanislav Mihulka (30.05.2014)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz