Najdeme cizí civilizace v prastarých kulových hvězdokupách?  
Jak se zdá, cizí civilizace hledáme špatně. Co kdybychom se podívali do kulových hvězdokup, v nichž by to civilizace měly příjemně blízko k sousedním planetárním systémům?

 

Hvězdokupa Terzan 5. Kredit: ESO / F. Ferraro.
Hvězdokupa Terzan 5. Kredit: ESO / F. Ferraro.

Cizí civilizace už hledáme docela dlouho. A všem kromě popletených konspirátorů je jasné, že nikde v dohledu žádné civilizace nejsou. Žijeme v době velmi silného Fermiho paradoxu, který se ptá „Kde všichni jsou?“. Navzdory stáří vesmíru a častému optimistickému přesvědčení, že občas nějaké civilizace vzniknou, jsme zatím nenašli vůbec nic, co by dokládalo jejich existenci. Co když je ale prostě hledáme špatně? Podle nové, doposud nepublikované studie bychom mimozemské civilizace měli hledat mezi starobylými hvězdami kulových hvězdokup.

Rosanne Di Stefano. Kredit: AAS.
Rosanne Di Stefano. Kredit: AAS.


Až dodnes přitom lovci cizích planet hvězdokupy okázale ignorovali. Hvězdokupy sice obsahují tisíce až miliony hvězd, z tisícovek známých exoplanet, ale jenom jedna jediná pochází z hvězdokupy. A zrovna na téhle planetě by nikdo při smyslech žít nechtěl. Na druhou stranu, není vůbec divné, že jme ve hvězdokupách zatím žádnou pořádnou hvězdu neulovili. Z tak husté hvězdné polévky se jen velice obtížně tahají data, z nichž by bylo možné vyčíst přítomnost planet. A mnozí astronomové mají za to, že uvnitř hvězdokup nemohou planety moc dlouho vydržet. Gravitační strkance od sousedních hvězd by je prý záhy vykopaly ven.

Podle teoretické astrofyzičky Rosanne Di Stefano z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridgi, stát Massachusetts, je ale hvězdná strkanice ve hvězdokupách pro cizí civilizace naopak výhodou. Di Stefanová spolupracovala s Alakem Rayem z Tata Institute of Fundamental Research v indické Bombaji a výsledky studie představila před pár dny na stále probíhajícím setkání Americké astronomické společnosti v Kissimmee, stát Florida. Podle Di Stefanové a Raye je velikou výhodou hvězdokup, že by tam mohly být planetární systémy velmi blízko od sebe.

Hvězdokupa M4. Kredit: ESA / Hubble & NASA.
Hvězdokupa M4. Kredit: ESA / Hubble & NASA.

Klidně by mohly být tak blízko, že by pro technologickou civilizaci, ne o mnoho rozvinutější nežli ta naše, nepředstavovalo zásadní problém cestovat mezi planetárními systémy. Pro nás, obyvatele totálního zapadákova Mléčné dráhy, je něco takového naprosto nepředstavitelné. Jestli budeme chtít smysluplně cestovat mezi planetárními systémy, tak si musíme počkat na nějaký, z dnešního pohledu zázračný mezihvězdná pohon. Civilizace obývající kulovou hvězdokupu mají prakticky zaručené dlouhé miliardy let existence, během níž mohou cestovat od hvězdy ke hvězdě a relativně snadno si najít vhodné místo k životu. Kromě samotné blízkosti hvězd navíc kulové hvězdokupy nabízejí i stabilitu a dlouhý věk většiny hvězd.

Di Stefanová a Ray analyzovali vzdálenosti mezi hvězdami v různých hvězdokupách a dospěli k názoru, že ve hvězdokupách existují oblasti, v nichž mohou planety vzniknout a udržet se tam po miliardy let. Rozhodující je vzdálenost mezi jednotlivými hvězdami. V různých hvězdokupách se tato kritická vzdálenost může lišit, obvykle se ale pohybuje kolem 100 až 1000 násobku vzdálenosti Slunce – Země. V oblastech, kde jsou mezi hvězdami takovéto rozestupy, by klidně mohly existovat početné obyvatelé světy. Pro představu, v jak děsném žijeme zapadákově, momentálně nejbližší hvězda Proxima Centauri je od nás vzdálená 4,2 světelných let, čili 270 tisíc násobek vzdálenosti Slunce – Země. Ve hvězdokupách stojí za to žít!

AAS 227th Meeeting. Kissmmee, Florida.
AAS 227th Meeeting. Kissmmee, Florida.

Kulové hvězdokupy jsou doopravdy úžasné. V Mléčné dráze jich máme kolem 150 a mnohé z nich obsahují prastaré hvězdy, které zhusta přežívají 10 miliard let. V roce 1974 vyslali lidé kolem SETI pomocí radioteleskopu v portorickém Arecibu jeden ze svých vzkazu do kulové hvězdokupy M13. Od té doby ale zájem o hledání cizího života ve hvězdokupách nápadně pohasl. Jak už bylo řečeno, k dnešnímu dni známe jednu jedinou planetu z kulové hvězdokupy. Jde o kulovou hvězdokupu M4, ve které je plynný obr o hmotnosti 2,5 Jupiteru, u jistého milisekundového pulsaru PSR B1620-26, v binárním systému s bílým trpaslíkem. Na takovém plynném obrovi si ale lze jenom velice těžko představit něco živého. Hvězdokupa M4 se nachází v souhvězdí Štíra a odborníci odhadují její stáří na 12,2 miliard let.

V roce 2000, čili již poměrně dávno, se uskutečnilo pátraní po plynných obrech v kulové hvězdokupě 47 Tucanae, které tehdy skončilo fiaskem. Podle Lucy Pasquiniho z Evropské jižní observatoře v německém Garchingu to ale vůbec neznamená, že v kulovým hvězdokupách žádné pořádné planety nejsou. Sám Pasquini se svými kolegy nedávno objevil trojici planet v otevřené hvězdokupě M67 ze souhvězdí Raka, jedné z nejstarších otevřených hvězdokup o stáří 4,6 miliardy let. Otevřené hvězdokupy jsou v mnoha ohledech odlišné od kulových hvězdokup, ani v nich ale astronomové doposud planety nepředpokládali. Pasquini a spol. dokázali, že to jde, když se chce.

Podle Pasquiniho se teď otevírá prostor i pro další pátrání po planetách v kulových hvězdokupách. Di Stefanová už prý má seznam nejzajímavějších kulovitých hvězdokup k průzkumu, na jehož první řádce se vyjímá kulová hvězdokupa Terzan 5 ze souhvězdí Střelce, stará 12 miliard let, která leží poblíž galaktického jádra Mléčné dráhy.



Literatura
Nature News 6. 1. 2016, Wikipedia (Fermi paradox, Messier 4).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 07.01.2016
Tisk článku

Jidiš civilizace - Kriwaczek Paul
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Jidiš civilizace
Kriwaczek Paul
Související články:

Proč nás mimozemšťané nekontaktovali? Bydlíme na špatné adrese.     Autor: Petr Kubala (06.12.2009)
Podezřelá hvězda KIC 8462852 na nás nebliká mimozemským laserem!     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2015)



Diskuze:

je otazka spravne?

Jakub Beneš,2016-01-11 23:44:06

pokud nekdo klade otazku "kde vsichni jsou", predpoklada, ze pokud by jine vyspele civilizace v nasi galaxii existovaly, bylo by snadne je detekovat. to ale vubec neni tak jiste. otazka by spise mela znit, lze detekovat vyspelou civilizaci napriklad na vzdalenost poloviny galaxie? ale moje otazka zni jeste jinak. chce vyspela civilizace, aby ji bylo mozne snadno detekovat? uz se to tu v nekolika clancich resilo. a stale pan mihulka jakoby to nezapracoval do sveho uvazovani, a prichazi znova s puvodni otazkou :) jinak, k clanku, blizkost hvezdnych systemu v hvezdokupe jiste usnadni rozsireni takto vznikle civilizace v ramci hvezdokupy. ale nema zadny vliv na samotny jeji vznik, ci na uroven jejiho vyvoje. ani my az osidlime mars, mesic, europu, titan a kdovico dalsiho v nasi soustave, neposuneme se nejak vyrazne dale ve vyvoji. na to bude treba nejaky novy eninstein, hawking a podobne. a ti prichazeji zcela nahodne :)

Odpovědět


Re: je otazka spravne?

Petr Kr,2016-01-12 13:59:33

Pokud někdo klade otázku: "chce vyspela civilizace, aby ji bylo mozne snadno detekovat?" předpokladá, že tu vyspělé civilizace jsou a že se schovávají. Tato otázka pak vzbuzuje logicky vývod, že nemá smysl hledat někoho, kdo se umí dobře schovat a musíme naopak "vřískat", aby oni našli nás. Jsou-li vyspělejší, najdou nás dříve, než my je. Poradil bych tedy (panu Mihulkovi nebo vám?), aby zapracoval na tomto tématu.

Odpovědět

čo vlastne merali

Maroš Štulajter,2016-01-09 22:46:12

že elektrón je časticovej a vlnovej povahy zároveň je jasné už s toho pohľadu že to nie je obyčajná hmota ale elektrický náboj. musí to byť jasné už podľa maxwella. ak by som potreboval merať spin tak musím mať detektor ktorý zaznamenáva elektrón keď letí. ale jeho hybnosť môžem merať len keď do niečoho narazí. keďže je aj vlna tak cez štrbiny bude interferovať podľa toho ako sa bude potom nachádzať vlna. po prechode štrbinou už nás vlna nebude zaujímať, resp. elektrón sa na detektore zastaví. v článku bolo písané že tam bol mrak extremne schladených atómov. superpozícia znamená naraz dva stavy. na 54 cm za jednu sekundu potrebujeme 2 atómy tak aby sa naraz ovplyvňovali.

Odpovědět

K Fermimu paradoxu

Anton Matejov,2016-01-09 06:01:44

...Žijeme v době velmi silného Fermiho paradoxu, který se ptá „Kde všichni jsou?“...

Ak sú vyspelí mimozemšťania založení na konkurencii tak tiež museli riešiť nespočet problémov v spolunažívaní.
Prečo by sa mali ukazovať. Myslím tí vyspelejší,nižšie formy civilizácii ako ľudská ešte nemajú techniku na nadviazanie kontaktu.

1.)Ak sú humanistickí založení, musia predpokladať, že budeme pýtať nové technológie, alebo ich odšpehujeme. Ale ani naše veľmoci nedajú svoje jadrové technológie nejakému kmeňu v pralese. Čo dorábajú kvôli ním s takým civilizovanejším Iránom, Severnou Kóreou?
Predstavte si že by nám vyspelé technológie dodali. Takmer každý človek by ovládal tovarmi v sile niekoľkých jadrových bômb. A čo na to rôzní teroristi, diktátory, samovrahovia, náboženskí fanatici a podobne? Ľudstvo ešte právne a usporiadaním nedorástlo na nové prevratné technológie a mohlo by rýchlo zaniknúť s rôznych dôvodov.

2.)Ich dobre nedetegujeme. Možno sme ešte veľa nepochopili. Ale naše veľmoci horučkovito vyvíjaju rôzne stealth technológie neviditeľnosti pre svoje armádu a tajných špehuňov.
Skryť sa pred radarmi, podľa tepla v infračervenej oblasti. Už aj v optickej sa aj SR vedci podieľali s úspechmi na plášťov neviditeľnosti.
Tie procesy rôznych typov skrývania, splynutia s pozadím, špehovanie boli už od počiatkoch našej civilizácie. Ľudskej civilizácie založenej na konkurencie na rôznych úrovní zoskupení.
Pre vyspelejšie civilizácie bude asi pravdepodobnejšie, že sa tiež budu skrývať cez stealth systémy, alebo splynutím s pozadím cez iné vesmírne procesy.

3.)Možno nám skenuje mimozemský umelá inteligencia rovno náš Internet. U vyspelejších civilizácii ide predpokladať rozvoj komunikácii a databáz podobne ako u našej typu Internetu, mobilov, TV, databáz a podobne.
Taký spôsob by bol oveľa efektívnejší ako lietať k nám na tanierov vysokými rýchlosťami, príliš rizikovo, energetickí príliš draho, neekonomickí.
Ak nás odšpehujú a my o nich nevieme, tak nepredstavujeme hrozbu, nemusia sa handrkovať s ľudstvom o napríklad nejaké licencie, bártrovy obchod s informáciami a podobne. Neohrozujú nás ako my neohrozujeme nejakých lovcov a zberačov v pralese dodávkami jadrových hlavíc a podobne.
4.)Veľmi nepochybujem, že ak nadviažeme kontakt s mimozemšťanmi tak ich začneme špehovať v maximálnej možnej miere. Veď dnes žijeme v superšpehovacej dobe, kde prepukaju stále aféry v ohľade plošného špehovania, heckovania, rôznych virusov a archívacii našími veľmocami v miliárdovych počtov denne.
Dokonca prepukajú rozsiahle aféry špehovania spojencov a priateľov v NATO a EU navzájom. Ako špehovanie Merkelovej mobilu,Nemeckých elít, Francuzkých prezidentov či obyčajných ľudí.
Teda ak nie sú vyspelí mimozemšťania padnutí, musia to predpokladať od pozemšťanov.

Odpovědět

Ostrovy stability

Anton Matejov,2016-01-09 05:09:09

Áno treba lepšie preskúmať rôzne formy ostrovov stability. Aj mňa prekvapila možnosť stability v hviezdokopách.Asi som naletel na pohľady skeptikov s minulosti.

Ale zoberme to aj s iných uhlov pohľadu. Už naša Slnečná sústava je mnohonásobny komplikovaný systém a existujú tu ostrovy stability ktoré umožnili náš typ života.
Podľa Ocamovej britvy by sme mali predpokladať stabilné systemy s nižším počtom planét pri hviezde.
[Termín Occamova břitva je metodický filosofický princip, který říká, že pro vysvětlování určitého jevu nemá být používáno více argumentů, resp. entit (jednotlivostí), než je nezbytně nutne.]

Aj modelovanie vzniku planét na superpočítačoch NICE simulovalo vznik najviac troch plynových obrov v našej Slnečnej sústave.
Predbežné štatistiky s exoplanétami tiež naznačujú že máme nadpočet planét.

Ako prvé sme začali skúmať tiež zmenšený model Slnečnej sústavy napríklad system Jupitera. Ale ten tiež vykazuje ostrovy stability na niektorých mesiacov ako Europa.

Niektorí vedci začali podľa teórii Occamovej britvy tvoriť zony života- zelené zony. To sú oblasti kde môže byť voda v kvapalnom stave.
S pohľadu Ufonov nesmierne vzdialených, by sa taký Jupiter nemal nachádzať v zóne života-zelenej zóny. Je to príliš hmotná plynová planéta, ďaleko od Slnka. U Jupitera by sa nemala nachádzať voda v tekutom stave.Chyba lávky.
Na Jupiterovom mesiaci Európa sa už dokázali oceány vody pod povrchom v tekutom stave. Tu teplotu tam generuje nielen Slnko, ale aj slapové sily. Zem také menšie pôsobenie slapových sil pociťuje aj od Mesiaca v podobe prílivov, odlivov.
Teda máme priamo pred nosom v našej Slnečnej sústave, že existujú zony stability aj v mnoho násobných komplikovaných systémoch.

Cez štatistickú matematiku potom ide odvodiť, že tých zón stabilit musí existovať v našej galaxie, vesmíre nespočet.
Prečo by nemohli existovať v hviezdokopách tiež ostrovy stabilít?
Nevieme presne na akom príncípe bude mimozemský život, vôbec sa nemusí podobať tomu nášmu pozemskému.
Život môže pokračovať do iných foriem cez umelú inteligenciu. Napríklad v našej ľudskej môžeme stvoriť umelú inteligenciu z našich čoraz lepších počítačoch a pre tie už nebude tak dôležité ekosystémy s vodou v tekutom stave.

Odpovědět

planetární kulečník

Libor Zak,2016-01-08 14:21:42

Nejsem astronom, ale nezpůsobí náhodou míjení dvou hvězdných těles vytržení těles na vzdálené oběžné dráze, nebo vytvoření elipsovité dráhy kometárního typu? Tedy alespoň jsou podezření, že za dráhy komet ve sluneční soustavě mohou být zodpovědné hvězdy, které se v minulosti slunci přiblížily a vytrhly vzdálené objekty sluneční soustavy z jejich původních oběžných drah. V hvězdokupě to bude asi podstatně častější jev a tamní planety tedy dost možná spíš připomínají atomovou střelnici, než vysněný domov galaktické civilizace. Ale kdo ví.

Odpovědět

Existuje StarTrekovská povídka

Jan Šimůnek,2016-01-08 09:47:59

V níž se takto "nahečmané" civilizace postupně vybíjely. Stačil na začátku jeden konflikt, který skončil likvidací jedné strany, pak do vesmíru pronikla další civilizace, nalezla zbytky totálního vybití nějaké civilizace, stala se paranoidní a při prvním kontaktu s cizinci šla do boje na život a na smrt, ten jedna ze stran vyhrála a protivníka zlikvidovala, pak "dorostla" další civilizace a měla už (skoro) dvojnásobnou pravděpodobnost nalezení soustav se zbytky vybité civilizace ...
Přičemž tento scénář je docela možný a např. podle Stanislava Lema vysoce pravděpodobný - zabýval se jím nejen jako autor SF ale i filosofických děl.

Odpovědět

Ked je to preci jasne

Rudkaj Farkas,2016-01-07 22:11:44

Ved sa staci zopitat Alzaka mimozemstana - odked ze taha te stovky tabletu kazdy tyzden,zrejme to bude vela daleko,lebo sem pocul,ze to tam Olahovci jedu vycorovat

Odpovědět

metalicita

Tomáš Vodička,2016-01-07 18:03:26

Myslel jsem, že v kulových hvězdokupách je obecně nízká metalicita, takže se tam moc neočekávají kamenné planety a vlastně ani nějaká složitější chemie, natož pak život. Ale je možné že se mýlím a současné poznatky jsou jiné.
Problémem života v hvězdokupách obecně (i v těch otevřených) může být i v tom, že blízkost velkého počtu hvězd znamená statisticky častější různé nepříjemné události. Nejde ani tak o možné vychýlení planety z dráhy, jako spíš například o výbuch příliš blízké supernovy, nebo jiná kataklyzmata, která třeba nedávají životu dost času aby se rozvinul do vyspělých forem.

Odpovědět


Re: metalicita

Xavier Vomáčka,2016-01-07 18:18:42

To už kritizovali při tzv. zprávě z Arebica, že to je jen reklama (pro Arebico), protože je nesmysl tu zprávu vysílat směrem k staré hvězdokupě (leda že by to naopak byl úmysl).

Odpovědět


Re: Re: metalicita

Tomáš Vodička,2016-01-07 23:34:36

Ano, souhlasím, jenomže to bylo už před dvaačtyřiceti lety. Snad jsou k tomu nové poznatky, ale tento článek o tom bohužel mlčí. Zmiňovaná studie říká, že v hvězdokupách jsou hvězdy tak blízko u sebe, že by mohly případné civilizace cestovat mezi systémy. Na to ale snad není potřeba vědecká studie, vždyť je to zřejmé. Podstatné je, jestli se Stefanová a spol. vypořádali s podstatnými problémy, například s tou metalicitou nebo s dlouhodobou stabilitou podmínek pro rozvoj života.

Odpovědět


Re: Re: Re: metalicita

Xavier Vomáčka,2016-01-08 09:39:02

Případně by mohli (a museli) cestovat i s celou planetou :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni