Je možné se dostat na Mars za 3 dny bez červí díry?  
NASA o tom vážně uvažuje. Pracují na laserovém photonickém pohonu DEEP IN, který by mohl zkrátit cestu stokilové sondy k Rudé planetě na 3 dny. Nakolik je to ale reálné?

 

Laserová plachetnice DEEP IN. Kredit: Adrian Mann / UCSB
Laserová plachetnice DEEP IN. Kredit: Adrian Mann / UCSB

Chemický raketový pohon je sice fajn, ale šnečí tempo průzkumu vesmíru, které je stále viditelnější, svědčí o tom, že tudy cesta nevede. Týdenní cesta na Měsíc a zpátky s krátkým výletem na povrch naší oběžnice se ještě dá přežít, není to ale žádná sláva. Už průzkum hlubších končin sluneční soustavy se nebezpečně protahuje na dlouhé roky, a na nějaké rozumné cesty k nejbližším hvězdám nebo dokonce jenom k Oortově oblaku můžeme rovnou zapomenout. Ideálním řešením by bylo skákat prostorem jako ve Star Treku nebo Hvězdných válkách, na takový pohon si ale podle všeho ještě počkáme. Pokud to kdy vůbec bude možné. V NASA se ale nevzdávají a sympaticky zkoumají i další možnosti.

Phil Lubin. Kredit: Sonia Fernandez / UCSB
Phil Lubin. Kredit: Sonia Fernandez / UCSB


Fyzik Philip Lubin z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře pracuje na velmi zajímavém laserové fotonickém pohonu, který by prý mohl zkrátit dobu letu stokilové sondy k Marsu na dnes naprosto neuvěřitelné 3 dny. Jde o pohon DEEP IN (Directed Propulsion for Interstellar Exploration). V zásadě je to snaha převést urychlování částic na relativistické rychlosti z laboratoří, kde to umíme, na urychlování kosmických sond ve vesmíru, kde by to bylo skvělé.

Technologie laserové fotonického pohonu. Kredit: Y.K. Bae Corp.

Technologie laserové fotonického pohonu. Kredit: Y.K. Bae Corp.


Technologii, kterou by měl používat laserový fotonický pohon, vlastně v roce 2006 vyvinula Y.K. Bae Corporation, v rámci programu institutu NIAC (NASA Institute of Advanced Concepts), pro uspořádávání kosmických lodí ve formacích s přesností na nanometry. Pak je napadlo, že by bylo možné vytvořit laserový fotonický pohon a v Y.K. Bae Corporation tento pohon elektromagnetické povahy doopravdy vyzkoušeli.

První test laserového fotonického pohonu v laboratoři. Kredit: Photon999 / Wikimedia Commons
První test laserového fotonického pohonu v laboratoři. Kredit: Photon999 / Wikimedia Commons

Pohon DEEP IN se zásadně liší od chemických raket tím, že pohonný systém zůstává doma, tedy u Země. Kosmická loď nenese žádné palivo. Namísto paliva by taková loď byla vybavená soustavou zrcadel, do nichž by proudil extrémně přesně cílený proud fotonů. A právě tento paprsek by poháněl loď směrem k Marsu. Jako laserovou plachetnici. Příjemným bonusem takové technologie by bylo, že ji lze využít k likvidaci nebezpečného odpadu na oběžné dráze. Zároveň je to inspirace pro ty, kteří ještě nevzdali pátrání po cizích civilizacích. Podobná technologie by totiž mohla neopatrnou cizí civilizaci prozradit a v SETI se na to teď mohou zaměřit.

Start technologie DEEP IN nemusí být nijak velkolepý. Nejprve by mohla být využita ke startu skromných nanosond – kubesatů. Když se osvědčí, tak bychom mohli DEEP IN prověřit při obraně Mezinárodní vesmírné stanice ISS proti kosmickému smetí. Dalším krokem by mohly být starty sond na blízkou (LEO) a geostacionární (GEO) oběžnou dráhu. Pak můžeme pomýšlet na sousední planety, a také planetární obranu, třeba před asteroidy. Konečný cílem této technologie by prý mohly být cesty k nejbližším hvězdám, pokud už do té doby nebudeme proskakovat časoprostorem jako kozy trním.

 

Nebude to vůbec jednoduché a je otázkou, jestli se to vůbec podaří. Co když se kosmické lodi v relativistické rychlosti připlete do cesty nějaké nepatrné kosmické smítko? A jak by taková kosmická loď zabrzdila, až dorazí ke svému cíli? Není vyloučeno, že DEEP IN narazí na nepřekonatelné obtíže. Podle některých má ale tahle technologie slušný potenciál dostat naše lodě ke hvězdám a přinést první detailní snímky cizích planetárních soustav. To přece stojí za to, abychom DEEP IN věnovali pozornost. Lubin a další tomu věří, nakolik je to oprávněné ukáže už blízká budoucnost. 


Video:  NASA NIAC Fall Symposium Talk by Lubin (2015)


Philip Lubin - THz Astrophysics and Cosmology, Origins, Evolution and Fate (2012)


Literatura
Universe Today 23. 2. 2016, Wikipedia (Photonic laser thruster).

Datum: 02.03.2016
Tisk článku

Osvobozené Československo očima britského diplomata - Kuklík Jan, Němeček Jan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 440 Kč
cena: 391 Kč
Osvobozené Československo očima britského diplomata
Kuklík Jan, Němeček Jan
Související články:

NASA úspěšně vypustila nanosatelit PharmaSat     Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2009)
Návrat cubesatu     Autor: Milan Štrup (17.06.2015)
K Marsu poletí cubesaty     Autor: Dušan Majer (19.06.2015)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace