Nová čínská stanice – už letos  
Otázky okolo připravované čínské orbitální stanice Tiangong-2 se dočkaly odpovědí. Alespoň některé.

O tom, že se čínská stanice Tiangong-1 dočká nástupce se hovořilo již několik let, ale zatím pořád jsme pracovali s nejistými termíny a informacemi. Ani nyní nevíme všechno, ale na sepsání článku to stačí. Doufáme tedy, že pro Vás budou informace zajímavé. Pokud by Vás tedy zajímalo, kdy se můžeme těšit na start nové čínské stanice, kdy k ní zamíří první posádka, co se bude na stanici testovat, nebo jaké jsou plány do dalších let, pak je tento článek přesně pro Vás.

 

Co se termínu vypuštění týče, tam se hovoří nejdříve o červenci letošního roku, přičemž by se měla použít raketa Čchang-čeng 2F. Přesný termín startu zatím neznáme a je docela pravděpodobné, že bude záviset na výsledcích posledních zkoušek. Nicméně třetí čtvrtletí letošního roku (tedy od července do září) je docela pravděpodobné. Tiangong-2 (Nebeský palác 2) bude v první fázi neobývaný, ale ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku (od října do prosince) by k němu měla vyrazit pilotovaná kosmická loď Šenčou-11 – také na raketě Čchang-čeng 2F.

 

Příprava lodi Šenčou-11. (Zdroj: https://i.imgur.com)
Příprava lodi Šenčou-11. (Zdroj: https://i.imgur.com)

Podle dostupných informací by měli na její palubě být dva tajkonauti a oba by měli být muži. Na Tiangong-1 letěla nepilotovaná Šenčou-8 (31.10.2011) a pilotované Šenčou-9 (29.6.2012) a Šenčou-10  (26.6.2013). Na palubě obou pilotovaných lodí byli tři lidé a pokaždé letěla žena – nejprve Liou Jang a při druhé misi  Wang Ja-pching. Tajkonauti, kteří poletí na tuto misi již byli vybráni a jsou v plném tréninku, nicméně jejich totožnost je zatím neznámá.


Pro Čínu bude vypuštění „božské lodi“ číslo 11 znamenat první pilotovaný start po více než třech a půl letech. Posádka následně obydlí novou stanici a dočasně zde bude pobývat a provádět vědecké experimenty. Hovoří se třeba o detektoru gama záblesků z hlubokého vesmíru. Na vývoji detektoru se podílel tým čínských, švýcarských a polských vědců. Podle některých spekulací by mohlo snížení počtu pasažéru v Šenčou znamenat, že Čína bude chtít o něco prodloužit pobyt tajkonautů na stanici, což nepřímo potvrdila i kosmická agentura, která hovoří o „středně dlouhém pobytu“. Mise „devítky“ a „desítky“ trvaly jen okolo dvou týdnů.

Detail stanice Tiangong-2. (Zdroj: https://i.imgur.com)
Detail stanice Tiangong-2. (Zdroj: https://i.imgur.com)

 

 

Tím hlavním, k čemu má Tiangong-2 sloužit jsou ale není pilotovaný let Šenčou-11. Na druhou polovinu roku 2017 je plánován start automatické, tedy nepilotované, lodi Tianzhou (Nebeská loď). Ta má být na první pohled velmi podobná stanici Tiangong-2. Už v době, kdy na oběžné dráze kroužil Tiangong-1 se říkalo, že tato stanice poslouží jako základ pro stavbu příští zásobovací lodi.

 

Plánované setkání na oběžné dráze – Tiangong 2 a Tianzhou 1. (Zdroj: https://i.imgur.com)
Plánované setkání na oběžné dráze – Tiangong 2 a Tianzhou 1. (Zdroj: https://i.imgur.com)

Ve své době se dokonce ozývaly některé radikální hlasy, podle kterých se Tiangong-1 neměl označovat jako plnohodnotná kosmická stanice, ale pouze jako testovací exemplář nové lodi. Jelikož je Tiangong-2 postaven na velmi podobném základě jako „jednička“, mělo by na oběžné dráze vzniknout soulodí složené ze dvou velmi podobných kusů. Podle informací portálu spaceflightnow.com by měla Tianzhou-1 startovat na nově vyvíjené raketě Čchang-čeng 7 z nového kosmodromu Wenčang na ostrově Hainan.

 

Ještě před zveřejněním nových informací kolovalo po internetu mnoho spekulací a nepravd – stejně jako je tomu vždy, když chybí oficiální zprávy. Na internetu se tak objevily třeba informace o tom, že Tiangong-2 bude vážit 20 tun, že ji vynese nově vyvíjená raketa Čhang-čeng 5, nebo že Šenčou-11 přiletí k sestavě Tiangong-2 a Tianzhou-1. Nic z toho, co je uvedeno v tomto odstavci nakonec podle nových informací nebude pravda.

Od spekulací ale zpět k faktům.  Ačkoliv se to možná nezdá, bude start Tianzhou-1 a její spojení s Tiangong-2 velmi důležitým krokem vpřed. Tianzhou bude testovat například postupy doplňování paliva na stanici, její zásobování a mnohé další technologie, které jsou nutné pro stavbu budoucí větší stanice. Ta už by měla být vícemodulová a umožňovat delší pobyty, létat by k ní měly pilotované lodě Šenčou a zásobovací Tianzhou, které pojmou více nákladu. Abychom si pomohli příkladem z historie – zatímco jednomodulové Tiangong 1 a 2 bychom mohli přirovnat k prvním verzím stanic Saljut, budoucí stanice by mohla být skládána z menších modulů, čímž by se svým stylem podobala třeba stanici MIR.

 

Tato skládaná stanice zatím ještě nemá své jméno, ale je pravděpodobné, že se nebude jednat o Tiangong-3, Čína spíše zvolí nový název. Termín startu prvního modulu zatím neznáme, ale hovoří se o letech 2020 – 2023. Podle dosavadních informací by měla být tvořena třemi moduly, přičemž každý by vážil 20 tun a na oběžnou dráhu se mají dostat díky raketě Čchang čeng 5.

 

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://www.chinadailyasia.com/
http://www.cmse.gov.cn/

Zdroje obrázků:
https://i.imgur.com/LeKagLt.jpg
https://i.imgur.com/UcDBVy6.jpg
https://i.imgur.com/ZPhXUoX.jpg
https://i.imgur.com/XZIRIlh.jpg
https://i.imgur.com/43t6rKD.jpg

Psáno pro Kosmonautix a osel.cz

Autor: Dušan Majer
Datum: 07.03.2016
Tisk článku

Čínská kuchyně na českém stole - Křížek Zdeněk
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 177 Kč
Čínská kuchyně na českém stole
Křížek Zdeněk

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni