Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu  
Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje.

Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.

 

 

Sunita Williams cvičí na zařízení ARED. Zdroj: http://www.fragileoasis.net/
Sunita Williams cvičí na zařízení ARED. Zdroj: http://www.fragileoasis.net/

 

Kornijenko, Kelly I velitel Sergej Volkov se ihned po přistání podrobili sérii standardních testů a odběru vzorků. Oba členové roční expedice byli v překvapivě dobrém stavu z hlediska úbytku svalů a kostní hmoty. Za to mohou vděčit pokrokům v různých technikách, které se snaží podobným jevům předcházet. Posádka na ISS stráví denně v průměru dvě a půl hodiny cvičením. Posilují hlavně svůj kardiovaskulární systém, který není v mikrogravitaci tak namáhán a proto postupně ochabuje. K tomu slouží hlavně speciální rotoped a běžecký pás. Pro posílení svalů a nutné zatížení kostí se pak používá přístroj ARED, který simuluje zvedání závaží (tento stroj je překvapivě komplikovaný, aby byl pocit při zvedání stejný jako na Zemi).

Kornijenko při testech.  Zdroj: http://spaceflight101.com/
Kornijenko při testech. Zdroj: http://spaceflight101.com/

Rusové ještě navíc při cvičení používají speciální podtlakové “kalhoty” Chibis, které zabraňují krvi hromadit se v horní části těla a pomáhají ještě vice posílit kardiovaskulární systém kosmonautů.

 



Hned druhý den po přistání se Kornijenko usadil do centrifugy ve středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Tam si prošel počítačovou simulací manuálního přistání na Marsu, zatímco centrifuga replikovala přetížení, které by na kosmonauta působilo při vstupu do atmosféry Marsu. Kornijenko je ideálním kandidátem pro podobné testy, protože právě strávil ve vesmíru 340 dní. Podobně dlouhou dobu by byla vystavena stavu beztíže i posádka případné mise na Mars.

 

Kornijenko řídí během simulace marsovské vozidlo.  Zdroj: http://spaceflight101.com/
Kornijenko řídí během simulace marsovské vozidlo. Zdroj: http://spaceflight101.com/



 

Další test přišel na řadu o několik dní později, konkrétně v neděli 6.3. Kornijenko si nasadil skafandr Orlan DMA a byl zavěšen do speciálních nadlehčovacích popruhů, které pomáhají vytvořit iluzi marsovské gravitace. Ta je sice vyšší než na Měsíci, oproti Zemi je ale pořád jen asi třetinová. Poté se Kornijenko vydal na simulovanou procházku po povrchu Marsu. Během ní prováděl podobné činnosti, které by čekaly na případné kosmonauty na Marsu. Otevíral a zavíral průchod do vesmírné lodi, lezl po žebříku, přemisťoval různé vybavení a připravoval vědecké experimenty. Přitom všem se ještě vyhýbal překážkám a terénním nerovnostem. Kromě těchto fyzických aktivit si také Kornijenko vyzkoušel systém virtuální reality VIRTU, který použil k simulaci ovládání vozidla na povrchu Marsu po různě náročných cestách.

 

 

Kornijenko ale nebyl jediný kosmonaut, který se experimentů zúčastnil. Nedělní vycházku ve skafandru a řízení vozidla podstoupili i Sergej Volkov a Alexandr Misurkin. Volkov se stejně jako Kornijenko zrovna vrátil z ISS, akorát tam strávil pouze půl roku, místo Kornijenkových 340 dní. Misurkin se také podíval na ISS, už v roce 2013 jakožto člen 35. dlouhodobé expedice. V této sérii testů tedy spíše nastavoval laťku, aby bylo možné porovnat jeho výkony s výkony  ostatních dvou kosmonautů.  Z průběhu testů mohou ruští odborníci posoudit, jaký vliv má různě dlouhý pobyt ve stavu beztíže na výkony kosmonautů. Podle zprávy Gagarinova střediska pro přípravu kosmonautů byli všichni tři kosmonauti schopni vykonat úspěšně všechny svoje úkoly. Toto ale nebyl zdaleka první experiment, který měl simulovat misi na Mars. Například mezi lety 2007 a 2011 proběhla série psychologických testů zvaná Mars 500. Ta vyvrcholila úspěšnou 520 denní izolací šesti dobrovolníků z Ruska, Evropy a Číny v malém komplexu, který simuloval vesmírnou loď.

 

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…2385668299791130478_n.jpg
http://www.fragileoasis.net/imgs/080612-Suni-Spidernauts/ared-600.jpg
http://spaceflight101.com/…8552078735201664910_n.jpg
http://spaceflight101.com/…2392984172756528847_n.jpg

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/

Psáno pro Kosmonautix a osel.cz

Autor: Daniel Heřt
Datum: 10.03.2016
Tisk článku

Klassnoe chtenie B2 Moj Mars -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 260 Kč
cena: 231 Kč
Klassnoe chtenie B2 Moj Mars

Související články:

Vznikly marsovské měsíce Deimos a Phobos v děsivé srážce planet?     Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2016)
Zdevastovala povrch Marsu 50 metrová vlna tsunami?     Autor: Stanislav Mihulka (21.05.2016)
Dynamické oceány ledových měsíců     Autor: Tomáš Petrásek (12.05.2016)
Milner s Hawkingem chtějí doletět k Alfa Centauri za 20 let     Autor: Stanislav Mihulka (13.04.2016)
NASA simuluje pěstování brambor na Marsu v Peru     Autor: Stanislav Mihulka (22.02.2016)



Diskuze:

No jo

Mojmir Kosco,2016-03-13 22:34:51

Už jsem četl od člověk nemůže jet větší než 60 km po cesta na měsíc jedině dělem .nedávno jsem zde na oslu četl že někteří se snaží od solárního motoru po iontový Jiní si prostě myslí že to nejde a nepůjde a dost ...

Odpovědět

Nebylo by lepší konstruovat humanoidní roboty?

Vladislav Hruby,2016-03-12 09:11:45

Za stejné peníze se udělá mnohem více práce. Já úplně prahnu po kamerových záběrech z vozítka jezdícího po Marsu.

Odpovědět


Re: Nebylo by lepší konstruovat humanoidní roboty?

Milan Krnic,2016-03-12 11:23:47

Tady jde jen o experimenty na lidech. Co zvládneme. A to pravděpodobně až tak moc nestojí.
Všechna čest těm, co je podstupují.

Odpovědět

Čím tam poletí?

Miroslav Polák,2016-03-11 22:02:55

A čím tam kluci poletí? Buranem?

Odpovědět


Re: Čím tam poletí?

Milan Krnic,2016-03-12 11:19:36

Čím tam kluci a holky poletí, a zda vůbec, neví pravděpodobně nikdo.

Odpovědět


Re: Čím tam poletí?

Vojta Ondříček,2016-03-12 18:16:33

Prozatím nemá nikdo něco s čím by se nechalo pro lidi letět na Mars a přistát tam. A už vůbec nemá nikdo něco, s čím by se dalo odletět s Marsu zpět na Zemi.

Vozítko Curiozity má "živou" váhu 900kg a potčebovalo nosič Saturn V a ten má při startu skoro 3000 tun. Poměr je tedy 3333 : 1

Aby mohla tříčlenná posádka vegetovat do odletu a pohybovat se vozítkem po Marsu potřebovalo by se na Mars dopravit aspoň 50 tun materiálu a to znamená 60 startů Saturn V ... a to nemáme ještě materiál na cestu zpět. Přičemž v zájmu bezpečnosti by měl být materiál redundantntě zdvojen. Takovéhle úsilí si hospodáčsky nemůže dovolit žádná ekonomika jednoho státu. I kdyby se všechny státy (podle svých možnostá) zapojily do projektu lidi na Mars a zpět tak by to vyžadovalo celosvětový stabilní mír, vzájemnou důvěru, úsilí celé jedné generace (20let) a absenci nevraživosti.

Odpovědět


Re: Re: Čím tam poletí?

Marek Zelenka,2016-03-13 13:11:47

Zatím nemá nikdo nic ani na to, opustit jakýmkoliv způsobem ochranné magnetické pole Země a být vystaven silnému radioaktivnímu záření, které je pro člověka situovaného mimo ochranné pole Země smrtelné. Největší problematika jakéhokoliv pobytu člověka ve Vesmíru se ukrývá právě v tomto a zatím jsou všechny takové představy dobývání čehokoliv ve Vesmíru čistě jen iracionální a hodné žánrů scifi :-)

Odpovědět


Re: Re: Čím tam poletí?

Vít Výmola,2016-03-15 15:51:55

Pletete si Saturn V a Atlas V. To jsou úplně jiné nosiče s úplně jinými výkony a hmotnostmi. Ve zkratce: Atlas zdaleka není to nejvýkonnější, co se dá použí. Silnější rakety (už nelétající Saturn V, připravovaný SLS nebo Falcon Heavy a MCT od SpaceX) mají kapacitu k Marsu v desítkách tun.

Odpovědět


Re: Re: Čím tam poletí?

Tomáš Kohout,2016-03-18 08:59:22

Jedno jste přestřelil a druhé podstřelil. Jak správě podotkl Vít Výmola, Atlas V a Saturn V jsou zcela odlišné kategorie raket (viz http://www.spacebridges.com/Portals/57602/images/fus%C3%A9es-resized-600.png, http://www.thespacereview.com/article/2737/1) a jejich nosnost se diametrálně liší. Co se týče nákladu, který je třeba dopravit k Marsu, aby tam mohla být vysazena lidská expedice, tak tam to bude násobně více. Vezměte si, že jenom sestava Apollo-LM měla okolo 40 tun. Jen zásoby vody a potravin se odhadují na 50 tun.


K připomínce kolegy ohledně radiace: to je skutečně problém, ale podle měření MSL už během přeletu k Marsu a nyní při jízdě po povrchu, není radiace tak velká, jak se předpokládalo. Samozřejmě závisí na aktivitě Slunce. Jsou už nějaké návrhy řešení od potravin uložených v plášti lodi přes vlastní magnetické pole lodi. Pro vzdálenější budoucnost se předpokládá zvýšení radiační odolnosti lidského těla. Lidské tělo tuto schopnost má, což se ukázalo na některých lidských skupinách žijících v oblastech s vyšším radiačním pozadím. Jen přirozeně trvá velký časový úsek, než ji získá, díky pomalé obměně generací.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni